Příspěvek: #21

Samozřejmě, že ti zimu v přežijí....Je to otázka v jaké síle, a jestli si v klidu po zakrmení ještě neudělají sami TV.

Příspěvek: #22

Pred zasunutím bruška do bunky matka vždy takadlami kontroluje obsah bunky, k čomu potrebuje dve zdravé tykadlá, ak ich nemá obsah bunlky neskontroluje a napriek tomu položí vajíčko i keď sú tam už dve. Takto ide dokola kým sa nevyliahne prvá prvá larvička, ktorú včely ošetrujú a na 9 deň zaviečkujú. Takto môže postupne vzniknúť ucelené plodové teleso, ale ak by kládla zdrťavá matka do bunky po jednom vajíčku, tak možno by bola plodová rozloha už na 5 plástoch, čo músí uznať každý, že je to viacej.
Takže takéto včelstvo môže existovať a môže prežiť aj zimu, ale v budúcom roku nedosiahne vrchol svojho snaženia, preto o znáške môžeš len snívať. Preto ak máš možnosť, matku vymeň.

Příspěvek: #23

Sám neviem ako to presne je,že podľa rozlohy plodu môžme posúdiť,či bude včelstvo silné a v budúcom roku využije znášku.Zažil som sezóny,kedy rozlohy plodu boli relatívne malé a bolo to v čase tvorby dlhovekých včiel.No na jar sa mi nepotvrdilo,že by bol problém a včelstvá prekvapili silou.Naopak boli roky,kedy rozlohy plodu podstatne výraznejšie a na sile včelstiev na jar sa to neprejavilo.Tiež som mal matku ktorá kládla viacej vajíčok do jednej bunky,no tykadlá mala,tak neviem v čom bol problém,no včelstvo fungovalo úplne normálne,znášku využilo ako všetky ostatné,kým som matku nevymenil.Skôr by som mal obavu z toho,že včelstvo s takto postihnutou matkou uskutoční tichú výmenu v absolútne v nevhodnom čase,kedy sa už matka neoplodní a na jar nám potom nezostane nič iné,ako včelstvo spojiť.Osobne by som ale hľadal radšej spôsob,ako matku vymeniť,preto je vždy dobré pre tento prípad mať na včelnici vždy matky v rezerve,čím by mal včelár tak trochu počítať.

Příspěvek: #24

Neviděl bych problem s oplodněním. Stále jsou včelstva, které mají čerstvě zakladenou trubčinu. Pamatuju matku z TV z října a nebyl problém.....příroda si vždycky najde cestičku.....

Příspěvek: #25

(21.08.2013 18:29)Jozef 333 napsal(a):  Zažil som sezóny, kedy rozlohy plodu boli relatívne malé a bolo to v čase tvorby dlhovekých včiel.

Jozef, vybral som si len túto jednu vetu, ptreože aj ty sa prikláňaš k môjmu názoru o tvorbe dlhovekých včiel, potvrdzuje je to slovo "tvorba", takže sa nerodia dlhoveké, ale postupne vznikajú.

Příspěvek: #26

Videl uz niekto staru matku prechadzat sa medzi 25 materskymi bunkami na plaste a nevsimala si ich a kladla dalej?
Ja som to videl,je to velmi zaujimave,toto je skutocny chov pri matke,len treba vediet ako na to,pan co nam to ukazoval hovoril ze takto vychoval pri jednej matke tusim okolo 500 matiek ...

PetrM upravil 26.10.2013 9:50 tento příspěvek z důvodu: Pište příspěvky do správného tématu. Příspěvek přesunut. Přečtěte si a dodržujte Pravidla fóra, prosím. Používejte Vyhledávání. Popis jak vyhledávat.

Příspěvek: #27

Vážení páni. Prečo dávate adminovi toľko roboty. však je tu celkom iná téma. Presuňte sa na chov matiek a tam píšte čo ste videli.

Příspěvek: #28

(06.04.2014 8:47)Zdeněk Barnat napsal(a):  Plně souhlasím Javor mléč a javor klen to je velký rozdíl !!!! Klen dokvétá ještě když už jsou pampelišky odkvetlé. Cimala je ode mne asi 25km a není v 800m.n.m. Nevím kde všude má stanoviště ale většinu má tak 500 - 550m.n.m. Něco má i někde na jižní moravě. Matky má drahé a někdy pošle i menší ale genetiku má výbornou a vyrovnanou.

Snad nevadí, když odbočím... Chtěl bych se zeptat... Taky bych chtěl matky od p. Cimaly, ale psal jsi, že posílá i malé. Četl jsem,že velká mladá matka dokáže naklást 2500 vajíček za den a tak bych chtěl vědět, zda je to pravda a také,že matky musím kupovat od chovatelů mé stejné nadmořské výšky..Dík

PetrM upravil 11.04.2014 10:22 tento příspěvek z důvodu: Vadí to! Pište příspěvky do správného tématu. Příspěvek přesunut. Přečtěte si a dodržujte Pravidla fóra, prosím. Používejte Vyhledávání. Popis jak vyhledávat.

Příspěvek: #29

Na rozdíl od jiných"objektů" u matky na velikosti moc nezáleží...... I menší matka dokáže tu větší v počtu vajíček trumfnout......

Příspěvek: #30

(06.04.2014 11:10)Milan Havelka napsal(a):  Na rozdíl od jiných"objektů" u matky na velikosti moc nezáleží...... I menší matka dokáže tu větší v počtu vajíček trumfnout......

Tak to bych se teda hádal do krve.Mohl jsem pozorovat tisíce a tisíce matek a to vám garantuju že na velikosti záleží !!! První rok nic nepoznáte ale pak se to začne nekompromisně projevovat.Jestli že mně uspokojí výkonem matka třetím produkčním rokem je vždycky velikááá. Mnohdy jsem mněl na úle poznámku VÝBORNÉ - ASI TICHÁ VÝMNĚNA a pak se ukázalo že tam byla ta tříletá veliká matrona. Pokud mám někde menší matku ,vždy si to poznamenám a považuji to za velmi neblahý faktor.Veliká matka má mnohem více vaječníkových rourek a dává včelstvu výce feromonu ,to je prostě neoddiskutovatelný fakt a moje praxe to jen a jen potvrzuje.To že prvním rokem nic nepoznáte , neznamená že tam není rozdíl !!!!

---

Ještě to tady doplním ,Nechci Cimalu vůbec poškodit !!! to mi jen tak ujelo a já jsem asi příliš náročnej a vybýravej.Cimalovky jsou do současných úlů a stilu včelaření excelentní.

Příspěvek: #31

(06.04.2014 10:20)Pan Včelka napsal(a):  Snad nevadí, když odbočím... Chtěl bych se zeptat... Taky bych chtěl matky od p. Cimaly, ale psal jsi, že posílá i malé. Četl jsem,že velká mladá matka dokáže naklást 2500 vajíček za den a tak bych chtěl vědět, zda je to pravda a také,že matky musím kupovat od chovatelů mé stejné nadmořské výšky..Dík

Mladá velká matka určitě dokáže klást i 2500 vajíček denně ale to jen ve velikém rozpumpovaném včelstvu ,koncem června při dobrém počasí a v neomezeném prostoru. Jesli včelstva rozjíždíš z oddělků a máš málo souší, nemúžeš s takovým číslem vubec počítat .Nadmořskou výšku vubec neřeš to je jen mítus.Matky z hor fungují i všude v nížinách.A naopak i Slovinky fungují také všude.

Příspěvek: #32

Nehledě na to, že plodnost matky a snůšková schopnost včelstva nemusí být v jednoznačném vztahu.

Někdy málo plodu a menší včelstvo neznamená hned malý výnos a někdy velmi překvapí.

Příspěvek: #33

KaJi: BINGO!

Naprosto přesná a trefná poznámka. K tomu bych ještě přidal - opravdu velké množství plodu znamená poměrně velké riziko s ohledem na VD. A dále včelstvo s velmi plodnou matkou (tzv. na maso) musí živit velké množství plodu a to i v době, kdy už příroda taové množství potravy nenabízí - je zde tedy riziko "nevyzimování".

Velké množství znamená opravdu velmi velké. Kdo takovou matku měl, tak ví...

Příspěvek: #34

(02.09.2014 12:14)Anton Turčáni napsal(a):  Môžem ťa ubezpečiť, že matka si nikdy nevyberá sama na ktorom pláste bude klásťn vajíčka, to miesto jej vždy musia pripraviť včely, počnúc vystavaním, vyčistením a vyleštením nových buniek propolisom, ale i starších plástov. Takže kde bude klásť vajíčka matka, rozhodujú včely.

Ako sa potom da vysvetlit moja skusenost z tohto leta, ked v priebehu jula matka dva krat zakladla trubci ramik a vcely nakladene vajicka zakazdym odstranili - tu mi to pripada skor tak, ze matka si kladla kde chcela a vcely si potom urobili podla seba a vajicka zrusili, lebo uz nechceli chovat trudi plod.

Příspěvek: #35

Juraj, ja som tento problém pozoroval niekoľko rokov, kým som si dovolil o tom niečo napísať, nikdy som nepozoroval aby včely odstránili čo i len raz. nakladené vajíčka v trúdich buňkách. Takže to tak aj mohlo byť, aj nemuselo.

Příspěvek: #36

(02.09.2014 12:14)Anton Turčáni napsal(a):  Ak je je to robotníčia bunka, kladie M do nej oplodnené vajíčko, ak do trúdej, kladie neoplodnenie vajíčko. Tento problém rieši tzv. tlaková teória, ak rob. bunka vyvinie tlak na M bruško, uvoľnia sa zo spermatéky spermie a M položí do bunky oplodnené vajíčko. Ak zasunie zadoček do trúdej bunky steny trúdej bunky nevyvinú tlak na jej bruško, čím sa neuvoľnia spermie pre vajíčko v spermatéke a M položí do TB neoplodnené vajíčko.

takto sa to aj mne páčilo, všetci tak hovoria až najnovšie štúdie to výrazne zjednodušujú. Ešte viacej potvrdzujú "riadenie " procesov v úle robotnicami, ja to volám "úľová mafia". To sú tie robotnice, ktoré vyženú matku na ďalší oplodňovací let, ak sa im nepáči objem spermií, tie ju "dotlačia" k miestu, kde treba klásť vajíčka (alebo ju tam nepustia - viď vlaňajšie trúdie rámiky, ktoré vystavané museli čakať kým bolo dosť vajíčok v robotníčich bunkách).
Teda, dnes sa zasa hlása, že matka kladie stále vajíčko "ostreknuté" spermiami, a robotnice odstránia spermie tam, kde sa má chovať trúd!

btw.
Milan to je asi aj odpoveď na tvoju otázku....

S tohoto pohľadu by otočenie plástov nemalo mať vplyv na kladenie matky, ak ju včely "usmernia" k nejakému plástu tak tam nakladie....

Příspěvek: #37

Milan, včelstvo ako také, je vasoko organizovaný fenomén a ja som len obyčajný človek, takže píšem len, čo som dlhodobo odpozoroval, ale pripúšťam, že všetko to môže byťbajm inak.

Poďme radšej ku tvojej otázke, "ako je možné, že si našiel robotníčí plod v trúdich bunkách. Ja som to prvýkrát pozoroval v zásobných včelstvách, kde som našiel zaviečkovaný robotníčí plod v trúdich bunkách, keď nakládla mladá M do trúdich buniek vajíčka (v začiatkoch júla), ponechal som to na včely a čakal čo sa bunkách udeje.

Samozrejme, že včelstvo z mladou matkou (jej plod bol normálny-rob.) nepotrebuje trúdov a predsa v trúdich bunkách (trúdie bunky boli medzi robot. Plodom, bolo ich asi 40-50) som našiel vajíčka. Tieto trúdie buňky mali včelami zúžené ústie na 4,9-5,0 mm, čiže pre matku to boli normálne buňky, ktoré je stláčali bruško.

Robilm som aj pokus keď do takéto včelstvo dostalo dva trúdie plásty, ktoré mali niektoré buňky so zúženým ústím, čím som donítil včely i matku, položiť asi 60-80 ks vajíčok, ktoré včely začali ošetrovať. Vtedy som odobral M a nechal včely osudu, aby si M vychovali z týchto lariev a potvrdilo sa, že larvičky neboli trúdimi vajíčkami, ale normálnymi vajíčkami a larvičkami a vychovali si náhradným spôsobom dve normálne matky, z ktorých jedna sa i oplodnila a použil som ju do včelstva.

V jednom prípade som urobil takýto pokus na overenie správnosti môjho úsudku. Našiel som celý trúdí plást, ktorý bol ponechaný vo včelstve, ktorýhlavnej sezóne včely upravili v úli, v ktorom bola kladúca matka, ústie buniek (robia to voskom z braný na plástoch a možnom pridávajú i propolis).

Keď som takýto plást mal s upravenými ústiami buniek, urobil som si z tenkej (hrúbka asi O,15 mm) priesvitnej fólii otvory (5,0 mm), ktoré boli presne nad stredom trúdich buniek a vložil do stredu úľa s matkou a čakal čo sa stane. Bolo to zložité pre včely a na niektorých miestach včely bunky opod fóliou zhrýzali, no predsa M niekoľko desiatok vajíčok cez raster položila a znova sa potvrdilo, že M kladie vajíčka podľa priemeru ústia buniek, do robot. buniek (5,9 mm) oplodnené vajíčka a do trúdich (5,9 mm včelie.

Takže Milan, to, že si našiel larvičky včiel sa mohlo stať náhodne, pretože M kládla vajíčka do trúdich buniek so zúženým ústím, no ale toťan na diaľku nepresvedčím.

---

(02.09.2014 13:51)goro napsal(a):  Teda, dnes sa zasa hlása, že matka kladie stále vajíčko "ostreknuté" spermiami, a robotnice odstránia spermie tam, kde sa má chovať trúd!

btw.

Janko, naozaj si myslíš, že včely dokážu nájsť na vajíčku spermie? a nakoniec, už všeobecná literatúra už dávno tvrdí, je spermia vnikne do vajíčka ešte vo vajcovode:

Příspěvek: #38

(02.09.2014 13:50)Anton Turčáni napsal(a):  Juraj, ja som tento problém pozoroval niekoľko rokov, kým som si dovolil o tom niečo napísať, nikdy som nepozoroval aby včely odstránili čo i len raz. nakladené vajíčka v trúdich buňkách. Takže to tak aj mohlo byť, aj nemuselo.

Ako sa hovori, vynimka potvrdzuje pravidlo Este upresnim, ze som to pozoroval v uli z okienkom na zadnej strane, za ktorym bol spominany trubci plast (plne obsadeny cize nejake zachladenie ani nic podobne urcite nepripada v uvahu), tam som videl klast matku, no vajicka neboli krmene a o den dva boli uz bunky prazdne. Cize ako vravite, moze aj nemusi to tak byt.

Příspěvek: #39

Včelárim na prírodnom diele. Každý rok pozorujem, že včely stavajú bunky podľa momentálnej potreby a pri stavbe diela a v plodovaní držia krok s rozvíjajúcou sa prírodou. Je bežné, že vo včasnej jari sú trúdie bunky zakladené robotníčím plodom. Nikdy som nepozoroval, že by včely zužovali ústie trúdích buniek pred ich zakladením matkou. Slepé materské misky majú síce zúžené hrdlo, ale sú aj čerstvé materské bunky bez takéhoto zúženia. Aspoň ja som to tak pozoroval. Jednoducho, včely chovajú plod podľa potreby a nie podľa veľkosti buniek. Keď dokážu vychovať trúdov v robotníčích bunkách, prečo by nedokázali chovať robotnice v trúdích bunkách?
Prikladám fotografiu z tohtoročnej sezóny. Na rámiku je prebiehajúca stavba buniek robotníčích aj trúdích. Je tam celkom jasne vidieť, že zaviečkovaný trúdí plod prechádza plynule do zaviečkovaného robotníčieho plodu v trúdích bunkách.

       

Příspěvek: #40

(02.09.2014 17:30)MilanBencúr napsal(a):  Nikdy som nepozoroval, že by včely zužovali ústie trúdích buniek pred ich zakladením matkou.

Dovolil jsem si zvětšit přiloženou fotku a červeně jsem označil zúžená hrdla trubčích buněk a zeleně normální trubčí buňky. To je ten případ, o kterém Anton Turčáni píše.

Mám stejnou zkušenost jako Anton Turčáni, po třech letech včelaření také na přírodním díle. Normální včelstva někdy ztratí potřebu odchovávat více trubců a zřejmě se jim vyplatí místo stavby dělničiny pouze upravit trubčí buňky na odchov dělnic. V případě, že chtějí do trubčiny uložit zásoby, vytahnou buňky do výšky tak, aby matka nedosahla na dno buňky, tím jí zabrání zakladení.

Včelstva, ve kterých jsou trubčice nebo trubcokladná matka, takto zesilují všechny buňky, tedy i dělničinu. Zřejmě je to proto, že se snaží vyždímat z potencionální matky ještě nějaké oplozené vajíčko k odchovu plnohodnotné matky a zachránit tak včelstvo před zánikem.