Příspěvek: #2041

Otázka, čím to je, že má někdo tak málo

Příspěvek: #2042

(28.05.2019 23:34)tom.50 napsal(a):  Vy jste typický začátečník!! Copakl se říká pravda? Musíte naříkat a kňourat, aby vám nezáviděli přece!

A havně. Moje babička (1891) říkávala: "kdo dřív měří, nežli věje, naserou mu do věrtele".

Asi to vyžaduje malé vysvětlení.

Mlátilo se cepem na mlatu a získala se směs plev a obilí. A bylo nutné oddělit obilí (ZRNO) od plev. Počkalo se na větrný den, u stodoly se otevřela oboje vrata aby byl silný průvan, tedy vál vítr a obilí se vyhazovalo lopatou do výše. Těžké zrno padalo na stejné místo, kde bylo vyhozeno do výše, ale vítr plevy odvál stranou. Tomu se říkalo že se věje. A odhad pytlů zrna s plevami byl ošidný a člověk v rámci "přání otcem myšlenky" měl přirozenou tendenci zveličovat a mít nadsazená očekávání. Skoro vždy byl odhad (než-li věje) vyšší a oč vyšší byl, tím trpčí zklamání a větší posměch sousedů - i sedláci, (jako vy), dělali veřejně odhady v hospodě.

Svět je dál, místo hospody je tu VF. Princip ale zůstává stejný a je fuk, o jakou "plodinu" jde.

Jo a věrtel byla objemová jednotka (takový "normalizovaný" koš), myslím, že se zachovala už jen ve chmelařství. Ale asi je to na netu, mi teď dochází.

Ha, tak konečně mi došlo proč mají stodoly velká vrata, vždycky jsem si myslel, aby zkrze ně mohl projet traktor nebo koně...poučný, akorát čemu nerozumím jsou ty haty od ostatních ?!!!

A abych přidal něco k tématu mám dvě stanoviště, jedno na okraji města, doma, s mateří mřížkou a medu nula nula prd, včely než by šli nad mateří mřížku, raději budou hnípat v podmetu ! Druhé cca 8 km vzdálené ( takže podmínky srovnatelné), bez mateří mřížky zanesený od shora až dolu kolem hnízda v podmetu ani včela. Hádám 15 kg na první vytáčení dají ( předpoklad vytáčení pouze krajních rámků bez plodu) a druhé u mě bývá 2 násobek prvního. Letos jsem dozrál do názoru, že mateří mřížky už asi dávat nebudu ty včely skrze mřížku opravdu do těch medníků pořádně nejdou a raději na tři týdny zaklíckuji matky. Jedná se o cca 12 včelstev které vytáčím, časově mi to klíckování zabere max. 2 hodky a efekt bude daleko větší. Budu točit plný medník a ještě po 2 medování budu mít efektivnější léčení , Jen ještě musím nastudovat jak matku elegantně " uvěznit" a kam ji do toho včelstva umístit....

Pokud někdo z Vás tuto metodiku, nebo něco podobného praktikuje, budu rád za jeho rady a postřehy.

Příspěvek: #2043

Jediná pravda je že se nedá spoléhat na nic co se týče množství medu.Na jednom stanovišti jsem po 7 let měl pravidelně od 15-50 kg medovice průměr za těch 7 let 21 kg medovice na včelstvo.Loni hrdej a jistější jako někteří tady jsem u půlky včelstev nevyzocil nic a jinde tak dva,tři rámky dlouho jsem tam nebyl, včelstva totálně bez zásob,některý to už ani nedohnaly a padly zbytek vyzimoval bídně a dobrý tak 4 včelstva.Takze na klasický otázky kdo má pravdu to nevím ale co vim,tak já sčítám až na konci a na nic už nespoléháme.Mne už příroda dost důrazně ukázala kdo má poslední slovo.Je tu dost včelařů kteří teď budou pomalu krmit a já dávám 4 NN ale rozhodně nebudu počítat že se to bude příště opakovat.

Příspěvek: #2044

(29.05.2019 9:21)tom.50 napsal(a):  

(29.05.2019 8:49)Remes34 napsal(a):  U nas není řepka, akat ani slunečnice apod. žádné intenzivní zemědělství, což je bomba Ale na druhou stranu, je průměrný roční výnos ze včelstva někde mezi 10-20 kg, a některé roky jako třeba před 3 lety nic

To bych na vašem místě zpozorněl. Popisujete výnosy běžné v té nadmořské výšce před 50 lety, dnešní prošlechtěná včela vážně umí víc. Taky jde o velikost úlu a taky technologii.

To ale nemam jenom ja, to maji plus minus i osttani Neříkám když je medovice, tak dokazou donest i 40-50kg a vic, ale je to zavisle na medovici....kdyz je snuska pouze z květu ,tak je to v haji, a medovice taky není kazdy rok, bohužel Minuly rok bez lípy by to byla katastrofa, pro všechny kolem, ne jen pro mě

Příspěvek: #2045

V jak velkém okolí to mají i ostatní?

Příspěvek: #2046

no v nasi zo, jsme pet obci, cca okruh 4-5 km

Příspěvek: #2047

Pro Jiran.
Pokud dávám mřížku držím se jistých zásad.Včelstvo musí být před přidáním mřížky a nástavku nad ní dostatečně silné.Nad mřížku je potřeba převěsit něco co tam ty včely přitáhne v našem případě několik rámků z plodem.V případě že včelstvo nebude dostatečně silné nejspíš se stane to že plod nad mřížkou se vylíhne a nástavek včely opustí tedy se přestěhují zpět pod mřížku kam bude ukládána i sladina.Určitě pak včely neprojdou nad mřížku pouze do vystrojeného nástavku.
Bez mřížky.
Má to své výhody ale i nevýhody některá včelstva budou pracovat podle předpokladu tedy že med vytlačí matku piramidovitě směrem dolů a v nejvyším nástavku pak bude jen málo plodu a převážně med v některém případě pak i pyl podle zvolené metodiky přidávaní nástavků.Pak je to ideál včelstvo neomezuje mřížka.
Ovšem někdy se stává že matka nechce za žádnou cenu opustit nástavek směrem dolů pak se včelstvo pravděpodobně vyrojí i když má pod sebou spoustu volného místa.Po prvním medobraní pak už vkládám automaticky mřížku včely už do vytočeného nástavku přechází bez problému.Samozřejmě píši o vyších rámkovích mírách u kombinací a nízkých rámkovích mírách v mém případě 39x17 mřížky nepoužívám popřípadě výjimečně na některých úlovích sestavách.
Teď jaká je situace z medem v mé oblasti medu je dostatek problém je v tom že ještě není dostatečně zralý.Květena je přibližně ve stavu řepka dokvétá,hloh je tak v polovici kvetení a akát ještě ani nezačal.

Med v úlech je ovlivňován počasím kdy je pár dní chladno a deštivo a pak několik dní snůškových kdy včelstva vše zalívají novou sladinou.

goro upravil 29.05.2019 18:34 tento příspěvek z důvodu: Pre Jirana, ďalšia diskusia o materskej mriiežke bola presunutá do správnej témy.... https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Pouzi...#pid217785

Příspěvek: #2048

(29.05.2019 10:11)Remes34 napsal(a):  no v nasi zo, jsme pet obci, cca okruh 4-5 km

Zkusil bych založit nové stanoviště někde dál, někdy stačí jen za kopcem. Vlastní zkušenost.

Příspěvek: #2049

(29.05.2019 9:57)Jiran napsal(a):  Ha, tak konečně mi došlo proč mají stodoly velká vrata, vždycky jsem si myslel, aby zkrze ně mohl projet traktor nebo koně...poučný, akorát čemu nerozumím jsou ty haty od ostatních ?!!

Ani dlůhý příspěvek nezaručuje, že ho čtenář správně pochopí.
Takže stručně - vrata od stodole sů tak velké, aby nima projela fůra sena a né kvůli házání lopatů.

Ináč mřížku používám výjimečně u výjimečně neposlušné matky - dyž leze moc vysoko, třeba že dvoch 27,5 do 17

Příspěvek: #2050

(29.05.2019 9:43)richard1 napsal(a):  Otázka, čím to je, že má někdo tak málo

Cukrom ?

Příspěvek: #2051

proč cukrem?

Příspěvek: #2052

Zajímavé téma. Asi bych se k tomu nevyjadřoval, kdybych neměl za sebou 30 let praxe a současných sedm stanovišť. Těch faktorů je tolik:
Věci které neovlivníte a jsou zásadní: průběh počasí během sezóny, které ovlivňuje jak snůškové zdroje, tak rozvoj včelstev. Věci které ovlivníte jen málo: snůškové zdroje, často závislé spíše na zemědělcích, zavčelení okolí, stav včelstev po vyzimování, vyrojená včelstva, zdravotní stav atd.
Co se týče stanovišť, je až překvapivé, jaké rozdíly mohou být mezi stanovišti v okruhu 5-7 km. Loni třeba stanoviště v cca 670 m vedlo, ačkoli jiné roky v květové snůšce propadá. Z mého pohledu je naprosto nesmyslné hovořit o nějakém dlouhodobém stabilním výnosu, nebo si myslet, že včelař s nízkým výnosem musí být špatný včelař. Samozřejmě se špatným vedením včelstev dá hodně zkazit, ale pěkný výnos vždycky připisuji více štěstí, než svým schopnostem. Jak můžete srovnávat nesrovnatelné. Představte si, že máte v konkrétním roce stanoviště v blízkosti rozlehlého sadu ovocných stromů, před včelínem zasetou řepku a za včelínem rozsáhlý lesní komplex s bohatou věkovou a druhovou skladbou. Pak máte druhé stanoviště, kde je jen pole s trochou řepky a jen nějaký lesík. Když vám tady nevyjde kvůli počasí ta jediná řepka, tak nemáte nic, ale určitě nejste levej. Každý rok je to na různých místech jiné a je to dobře, jinak by se med prodával za korunu. Navíc pokud budete chtít být objektivní, musíte do průměru zahrnout i včelstva uhynulá, spojená, vyrojená a pak ten průměr vypadá jinak. Myslet si, že když letos něco uhynulo, muselo se spojit, nebo se vyrojilo, je jen nešťastná náhoda, která se nebude v příštích letech opakovat, je dost naivní představa. V tomto kontextu už ta ekonomika není tak úžasná. A na závěr něco pro zasmání: Znám včelaře, který v srpnu říkal, že to bylo vynikající a jedny včely měly až 70 kg. V listopadu říkal, jak byl úžasný rok, že měl 70 kg průměr. Takže při tom počítání úspěchů neztrácejme rychle paměť a započítejme i neúspěchy.

Příspěvek: #2053

(29.05.2019 10:45)richard1 napsal(a):  

(29.05.2019 10:11)Remes34 napsal(a):  no v nasi zo, jsme pet obci, cca okruh 4-5 km

Zkusil bych založit nové stanoviště někde dál, někdy stačí jen za kopcem. Vlastní zkušenost.

U nás když je bída tak je v okruhu 30-50km co koho kde znám a to mnozí mají i řepku.

Příspěvek: #2054

Tak to je pořádný okruh, až neuvěřitelné.

Příspěvek: #2055

V průměru mám teď aktuálně cca 50 kg medu na včelstvo ve 2 vysokých mednících, zatím to zůstává ve včelách a polovina z toho i zůstane (na zimu). S vytáčením čekám na dozrání medu.
Nejsem nikterak zkušený včelař, spíš se snažím včelám moc neškodit. Ale "všude" kolem je řepka...
---
Včelař 3 km ode mě mívá 70 kg na včelstvo za sezonu, nekočuje, má budečáky s nástavkama Včely mají odlišnou pastvu - medovici a jetel; já nemám ani jedno z toho.

Tak to jen tak na dokreslení a potvrzení toho, co bylo uvedeno jinými výše.

Příspěvek: #2056

Musím se přiznat, všechno co jsem tady psal jsem vymyslel, mám výnos 62,35 kg medu na včelstvo....omg, opravdu nema cenu tady neco psat

Příspěvek: #2057

já až 150kg,teď jsem podkládal úly fošnama neb propadávaly skrze palety

Příspěvek: #2058

(29.05.2019 9:57)Jiran napsal(a):  [
Ha, tak konečně mi došlo proč mají stodoly velká vrata, vždycky jsem si myslel, aby zkrze ně mohl projet traktor nebo koně...poučný, akorát čemu nerozumím jsou ty haty od ostatních ?!!!

A abych přidal něco k tématu mám dvě stanoviště, jedno na okraji města, doma, s mateří mřížkou a medu nula nula prd, včely než by šli nad mateří mřížku, raději budou hnípat v podmetu ! Druhé cca 8 km vzdálené ( takže podmínky srovnatelné), bez mateří mřížky zanesený od shora až dolu kolem hnízda v podmetu ani včela. Hádám 15 kg na první vytáčení dají ( předpoklad vytáčení pouze krajních rámků bez plodu) a druhé u mě bývá 2 násobek prvního. Letos jsem dozrál do názoru, že mateří mřížky už asi dávat nebudu ty včely skrze mřížku opravdu do těch medníků pořádně nejdou a raději na tři týdny zaklíckuji matky. Jedná se o cca 12 včelstev které vytáčím, časově mi to klíckování zabere max. 2 hodky a efekt bude daleko větší. Budu točit plný medník a ještě po 2 medování budu mít efektivnější léčení , Jen ještě musím nastudovat jak matku elegantně " uvěznit" a kam ji do toho včelstva umístit....

Pokud někdo z Vás tuto metodiku, nebo něco podobného praktikuje, budu rád za jeho rady a postřehy.

Ještě dřív, než si přečtu názory ostatních na váš úmysl klíckovat v tuhle dobu matky, upozorním vás na něco.

Nejen že jsem něco takového ještě neslyšel. Ale mám za to, že vám vypadne část kontinua navazujících generací a já bych se bál stresu, kterému pak, třeba za půl roku i déle může vč i podlehnout a nebo ho citelně oslabit a nebo umožnit rozjetí viroz a podobně. Když se vč vyrojí, taky je přerušena kontinuita plodování. Jasně. To se ale vč vyrojit chtělo a "plánovalo" to a připravilo se na to. Teď nemá šanci "pochopit", co se stalo, až uvězníte matku. Možná. A třeba ne, já bych to ale neriskoval.

A za sebe si myslím, že nechápu proč takové kejkle?
Nad mřížku toho moc nosit nebudou, dokud nepřevěsíte plod - osvědčená technologie tak před 50-30 lety. Dneska je vývoj, který se nezastavil, dál.

Vytáčet jen krajní rámky bez plodu, ok, proč ale raděj neuvažovat v medníku prostě mít med a v plodišti plod? Včelařů, kterým to tak funguje, přibývá i bez klíckování matek. Samosebou základní podmínka je absence té mateří mřížky. A jde to, přijeďte se podívat. A nebo mrkněte na stránky DadantKlubu a nepotřebujete třináctirámkový úl s mírou 39x30. Nízké panenské rámky na med v kombinaci s vysokými pro plod ale jsou základní podmínkou!!! Jen nízké neradím - moc práce. Ale hlavně, finta je v tom, že matka dokud má dost vysokých plástů, nejde klást do nízkých. Prostě musí to být kombinace.

A nejdůležitější argument je nikdy nevytáčet med z plástů, ve kterých byl někdy plod a které se někdy mohly zúčastnit léčení. Když toto zvládnete, není racionální (ratio-rozum) důvod nepoužívat Amitraz a Gabon a týrat včely kyselinama, tím jim způsobit stres s možnými důsledky ...

Ale samosebou si dělejte co se vám jen zachce. Ptal jste se na názor, tady je a třemi holými větami já nic podstatného vysvětlit neumím (nejde to) a tak je můj příspěvek prostě moc dlouhý.

Příspěvek: #2059

Existuju aj ine priority v zivote, nez len aby medove plasty neprisli do styku s amitrazom a gabonom. Zdoraznit to viacjazycne jednostrannemu nazoru na rozumnosti neprida.
Niekomu moze zalezat aj na vosku z plodista. Na propolise z konkretnych rastlin. Na rezistencii kliestika. Na dobrom pocite, ze vypusta do luftu menej jedu nez ti nenavideni jedari druzstevnici. A tak dalej a tak rozne...

Příspěvek: #2060

Aby som napisal aj nieco k teme, zatial je med pre vcely. Minuly rok som im vzal jarny a repkovy, tohto roku az od agata dalej. Spolieham, ze mi to splatia.