Příspěvek: #1

Našel jsem zajímavé povídání o kvalitě medu na včelařské konferenci
http://www.vcely.or.cz/konference.pl?thread=886

Příspěvek: #2

(28.12.2010 9:03)MilanBencúr napsal(a):  Turbína medometu zmení biologické, fyzikálne a chemické hodnoty medu.

Sice je tato věta umístěna v tématu "Medná krava" a Warré, ale tam se ptát nemohu, protože téma Med je zde, takže. To je docela zajímavá věc, o tom jsem ještě neslyšel. Zajímalo by mě, jestli je někde nějaký článek o pozorování biologických, fyzikálních a chemických změnách medu při vytáčení v medometu, díky.

Příspěvek: #3

(28.12.2010 9:03)MilanBencúr napsal(a):  Turbína medometu zmení biologické, fyzikálne a chemické hodnoty medu.

Vážený příteli, rád z vašich postřehů čerpám, ale můžete doložit toto tvrzení odkazem na nějaký seriózní vědecký výzkum? Velký rozdíl mezi mezi medem, který vyteče z rozdrveného plástu přes "nylonku" a medem, který se uvolní z otevřené buňky odstředivou silou a steče po antikoru jako laik nevidím? Tady bych si rád rozšířil znalosti.
Pohodu přeje

Příspěvek: #4

(28.12.2010 10:21)1j1j1j napsal(a):  Sice je tato věta umístěna v tématu "Medná krava" a Warré, ale tam se ptát nemohu, protože téma Med je zde, takže. To je docela zajímavá věc, o tom jsem ještě neslyšel. Zajímalo by mě, jestli je někde nějaký článek o pozorování biologických, fyzikálních a chemických změnách medu při vytáčení v medometu, díky.

No tohle by mě také zajímalo.Podle mne to je nesmysl.A pokud nějaké změny v medu jsou ,musí být podle mne úplně zanedbatelné a rozhodně ne na úkor jeho kvality medu.Já mám spíše takový dojem,že to je tím,že chovatelé včelstev s divočinou bez rámků,těžko vytáčí med v medometu.

Příspěvek: #5

(28.12.2010 10:47)architekt odpadu napsal(a):  ...můžete doložit toto tvrzení odkazem na nějaký seriózní vědecký výzkum?

Obsah HMF v mede povoľuje slovenská norma v množstve 20 mg/kg. Českú normu nepoznám. Norma EÚ povoľuje množstvo HMF až 40-80 mg/kg. Hydroxymetylfurfural vzniká v potravinách ich prehrievaním, teda aj pri vytáčaní medu. Dá sa vygúglovať veľa dokumentov o výskume v tejto oblasti.

Příspěvek: #6

(28.12.2010 11:48)MilanBencúr napsal(a):  Hydroxymethylfurfural vzniká v potravinách ich prehrievaním, teda aj pri vytáčaní medu. Dá sa vygúglovať veľa dokumentov o výskume v tejto oblasti.

Můžete prosím, nějak popsat, jak a kde se v medometu ohřívá med?

Příspěvek: #7

Keď budete udierať kladivom po nákove, zohreje sa. Mikrovlny narážajú v mikrovlnnej rúre na mäso a zohrejú ho. Kvapky medu narazia na stenu medometu a zohrejú sa.

Příspěvek: #8

(28.12.2010 11:40)miko napsal(a):  

(28.12.2010 10:21)1j1j1j napsal(a):  Zajímalo by mě, jestli je někde nějaký článek o pozorování biologických, fyzikálních a chemických změnách medu při vytáčení v medometu, díky.

No tohle by mě také zajímalo.

Před již dosti dlouhým časem mi něco podobného líčil jeden zkušený vinař a sklepmistr. Bylo to o prudkých pohybech s vínem a že se při nich víno dostane jaksi do šoku a prakticky zkazí ... Nejsa rovněž odborníkem též bych se rád poučil.

Příspěvek: #9

(28.12.2010 12:04)MilanBencúr napsal(a):  Kvapky medu narazia na stenu medometu a zohrejú sa.

O desetinu stupně? Takový argument přece nemůžete myslet vážně.
Větší efekt má ochlazování vzduchem při pohybu plástů v medometu.

Příspěvek: #10

(28.12.2010 12:04)MilanBencúr napsal(a):  Keď budete udierať kladivom po nákove, zohreje sa. Mikrovlny narážajú v mikrovlnnej rúre na mäso a zohrejú ho. Kvapky medu narazia na stenu medometu a zohrejú sa.

Tak to je tedy ovšem bomba...!

Selským rozumem - kapka medu udeří do stěny medometu právě jednou.
Udeřím-li právě jednou kladivem do kovadliny, ohřeje se o X,XXX °C.
(Prosím M. Bencúra o doplnění hodnoty - včetně vztažení na hmotností a rychlostní poměry medu v medometu.)
Ano - kapek létají z plástu tisíce - ale jak píše PavelN, co ten "větrák" od koše medometu a vnější ochlazování pláště...?
Kdo už pocítil zvýšení teploty pláště při dotyku...?

Graf nárůstu HMF v závislosti na čase a teplotě medu přikládám na závěr příspěvku...

Pane Bencúre, přesto se snažím věřit, že máte toto tvrzení podložené rozbory medu na HMF jak u zkoumané skupiny vzorků tak i u kontrolních vzorků - mohl byste nám prosím poskytnout jejich výsledky? Nebo přímé odkazy na zdroje, ze kterých Vaše názory čerpáte?
V opačném případě lze Váš příspěvek chápat jen jako zajímavý, byť trochu předčasný, začátek silvestrovské zábavy.
Zároveň ale vzniká problém jak odlišit Vaše pábitelství od podložených příspěvků - i v jiných tématech...


Zdroj: http://jjvcela.sweb.cz/soubory/VCELY56.h...c528844179

Příspěvek: #11

pan Bencúr se možná trochu do toho zamotává ,bez urážky. Ještě dodám že mikrovlny,pokud je mi známo, nenaráží do masa,ale tím masem prochází a rozkmitávají buňky tuku,svaloviny,případně molekuly vody aj. a tím se potravina ohřívá.Jakoby celá naráz.Naráží do stěn mikrovlnky,to ano.Ať mě někdo opraví jestli se pletu.
Pokud se bude uvažovat v takto jemných niancích,tak se musí vzít v úvahu i to,že když bude z rozmačkaného plástu med protékat skrz nějaké síto na hladinu již medu proteklého,tak se nárazem také zahřeje.( ) A možná víc než nárazem na studenou kovovou stěnu medometu.Jestli se ale neschladí cestou než dopadne na hladinu.Ježíš to je hrůza.... Vše nejlepší do nového roku přeji všem včelařům.Už aby bylo jaro.

Příspěvek: #12

Dá sa povedať, že množstvo HMF sa v mede neustále mení, pretože na jeho tvorbu vplýva svetlo, tma, teplo, chlad, dĺžka doby skladovania a aj mechanické spracovanie medu. Mohol by som tu publikovať ďalšie grafy o tvorbe HMF, ale toto fórum neslúži na vedecké pojednanie. Je však dokázané, že pri vymetaní a lisovaní stúpa množstvo HMF v mede, čo nemožno povedať o medoch vytečaných, odkvapkaných a precedených. Váš graf však hovorí o raste HMF pri ohrievaní skryštalizovaného medu a aj uvedený odkaz pojednáva o kryštalizácii medu.

Příspěvek: #13

(28.12.2010 14:43)MilanBencúr napsal(a):  Je však dokázané, že pri vymetaní a lisovaní stúpa množstvo HMF v mede, čo nemožno povedať o medoch vytečaných, odkvapkaných a precedených.

Velmi Vás prosím, dejte sem odkaz na zdroj Vašich informací, nebo napište alespoň název publikace či jméno autora, který s tímto tvrzením přišel.

Příspěvek: #14

K tým informáciám má volný prístup každý. Stačí si dať urobiť laboratórny rozbor kvality svojho medu. Na rozbor treba poslať dve vzorky. Jedna bude po medobraní odobraná z vytáčaného medu a druhú necháme odtiecť z plásta. Výsledok laboratórneho rozboru týchto dvoch vzoriek stačí porovnať. Pre laboratórium treba uviesť čo všetko chcete o kvalite medu vedieť. Ide o porovnanie kvality medu pred vytáčaním a po vytočení. To treba na obaloch so vzorkami uviesť alebo si vzorky označiť číslom.

Příspěvek: #15

Pane Bencúre, mohl byste nás tedy prosím seznámit s výsledky rozboru Vašich medů?
Např. nafotit či oskenovat protokoly z laboratoře?

---

doplněno: Případně, pokud nechcete poskytnout zdrojová data, tak alespoň jejich výstupy + popis metodiky.

Příspěvek: #16

Ten otáčivý pohyb medu, tedy ještě v plástech, trvá jen chvilku. Vždyť med je po roztočení medometu prakticky během chvilky z plástů venku a pak už jen stéká po stěně a je chvíli na dně a nebo teče ven.
Chtělo by to nějaký výzkumem a fakty podložený článek. Zajímalo by mě to, Honza.

Příspěvek: #17

(28.12.2010 15:37)MilanBencúr napsal(a):  K tým informáciám má volný prístup každý. Stačí si dať urobiť laboratórny rozbor kvality svojho medu. Na rozbor treba poslať dve vzorky. Jedna bude po medobraní odobraná z vytáčaného medu a druhú necháme odtiecť z plásta. Výsledok laboratórneho rozboru týchto dvoch vzoriek stačí porovnať. Pre laboratórium treba uviesť čo všetko chcete o kvalite medu vedieť. Ide o porovnanie kvality medu pred vytáčaním a po vytočení. To treba na obaloch so vzorkami uviesť alebo si vzorky označiť číslom.

Já tomu pořád nějak nemohu uvěřit.Dobře tedy,podle toho co uvádíte, vytočený med má tedy vyšší hodnoty HMF proti medu jen odkapanému z plástů přes cedník.To jsou ty hodnoty tak rozdílné? Stojí to vůbec za řeč?

Příspěvek: #18

(28.12.2010 10:21)1j1j1j napsal(a):  Milan Bencúr napsal: Turbína medometu zmení biologické, fyzikálne a chemické hodnoty medu.

Je to tak. Pri mechanickom spracovaní medu sa vytvára veľké množstvo maličkých krištálikov glukózy + obrovské množstvo vzduchových bubliniek, ktoré stúpajú na hladinu, pritom vytvárajú efekt čerpadla a zbavujú med enzýmov - obohatenie o látky pochádzajúce z hltanových žliaz včiel robotníc : enzýmy – invertáza, diastáza, glukozooxidáza, aminokyseliny – prolín, ďalšie látky v stopovom množstve – tuky, vitamín B, aj vonné látky : alifatické alkoholy, aldehydy, ketóny, kyseliny, estery organických kyselín (metylantranylát ako indikačná látka citrusových medov, ktoré sa pri tomto procese strácajú. Každá zmena teploty, teda aj pri vytáčaní, spôsobuje tvorbu HMF. V čerstvom mede, nevytáčanom, teda z plásta, je ho 0 - 5 mg/kg. Pre ilustráciu uvediem, že pri skladovaní medu na svetle sa hodnota HMF môže zvýšiť na 17 - 35 mg/kg, pri skladovaní v tme na 12 - 20 mg/kg a v chladničke na 8 - 18 mg/kg. Európska norma je 40 - 80 mg/kg. Naše medy obsahujú po vytočení väčšinou 5 až 10 mg HMF na kilogram medu.
Niekto sa pýtal, pravdepodobne vo vlákne o TBH, na metodiku kontroly kvality medu, tu je:
odber vzorky
senzorické posúdenie kvality – konzistencia, farba, aróma, chuť
fyzikálnochemické parametre – obsah vody, HMF, cukrov,
elektrická vodivosť, optická otáčavosť, aktivita enzýmov, kyslosť, mikroskopická analýza peľových zŕn
mikrobiologická analýza
cudzorodé látky.

Příspěvek: #19

Zdrojom informácií, ktoré uvádzam, je kniha od MUDr. Ivana Dobrovodu, Včelie produkty a zdravie, ktorú vydalo nakladateľstvo Príroda Bratislava v roku 1986.

Příspěvek: #20

A jaká jiná metoda vytáčení medu, než v medometu, by se dala použít, aby v medu zůstalo zachováno maximum jeho cenných látek?
Vždyť i každý včelař se třemi včelstvy med vytáčí v medometu, a tak tedy med o tyto prvky ochuzuje.
Honza