Příspěvek: #21

Máme přímo velkochovy a samé zkušené včelaře, co vlastně ani neví, jak roztoč vypadá. Někteří se i diví, proč já jich mám pořád tisíce a odkud se berou Ale do Plzně se chystá Zd. Klíma přednášet o organických kyselinách a varooze, to teprve budou přítelové valit oči.

Příspěvek: #22

Jenom to doplním: přednáška dr. Klímy je veřejně na webu Plzeňského kraje.
Jiří

Příspěvek: #23

I já jsem se rozhodl použít kyselinu mléčnou a díky všem zde na fóru, kteří mi pomohli. Před čtrnácti dny chycený roj (darovaný od včelaře) byl usazený na 1NN Optimal, přikrmovaný (pořád pršelo) a stále staví. Po pěti až sedmi dnech se začali na podložce objevovat v.d. v denním počtu spadu 2-3, o víkendu již 5-6. Kyselinu jsem měl již koupenou a naředěnou na 15%. Využil jsem v neděli chvilkového počasí bez deště a aplikoval na rámek rozprášený roztok tak, aby jemně pokryl včely. Matku jsem nenašel takže jsem to risknul tak. Včera večer první odečet za 24h cca 65 roztočů. Včelstvo bylo neklidné pouze asi dvě hodiny, od pondělí (kdy je konečně hezky) zase nosí a staví, jen jsou již nyní ve dvou nástavcích. Později sem dodám ještě další informace o spadu.
(Včera a dnes ráno jsem sundával další darovaný roj, odhadem 3-3,5 kg)

Příspěvek: #24

Zatím jsem pochopil, že jedinou nevýhodou KMléčné je to, že neúčinkuje na kleštíky v zavíčkovaných buňkách, ale včely ji snáší lépe. KMravenčí zase účinkuje i na zavíčkované, ale včely ji ze začátku nesnáší dobře. Je tedy možné zředit KMr na cca 40-50% a užívat na oddělky? Budou ji snášet lépe? Běžně se ředí tuším na 65% a 85%.
Letos budu mít první včelky a chci použít buď KMl (postřik) nebo KMr (Nassenheider), či kombinovat kvůli delším časovým účinkům. Nemá cenu čekat na milost Bóží a bláhově doufat, že mně se kleštík vyhne. Co tedy radíte za kombinaci a kdy aplikovat.
Díky za názory

Příspěvek: #25

Já bych doporučila zeptat se toho, od koho budeš oddělky brát jak léčí a jak je na tom s varroozou. Pokud bych někomu já dávala oddělky, tak se budu snažit, aby tam roztočů bylo co nejméně a ošetřila bych je k. mléčnou při jejich tvorbě.
Radila bych tedy monitorovat a léčit až podle spadu, nikoliv jen jako prevenci- je to taky chemie a zátěž. Dala bych 65% KM krátkodobě, dejme tomu konec července, srpen- aby si viděl, jak na tom jsou před zimou a podle spadu po ošetření KM zopakovat. Pak už není nic třeba, pokud na tom budou dobře.

Příspěvek: #26

Díky za odpo. Špatně jsem se vyjádřil, myslel jsem samozřejmě ošetřování na základě přiroz.spadu. Monitoring je jasná věc. Alespoň člověk ví, co se děje.

Příspěvek: #27

Monitoring není až taková sranda jak vypadá.Mně třeba monitorování přirozeného spadu nefugnuje, mravenci jsou rychlejší. Když jsem začínala a přivezla si oddělky, netušila jsem do jara jak kleštík vypadá. Bylo jich pár a mravenci je stíhali odnosit. Chvíli trvá, než nové úly najdou,ale pak tam lezou a nepomohlo mně teda nic. Mám úly volně na paletách, musím monitorovat jinak ( vyřezávat trubčinu, dívat se na včely v plodišti, krátkodobě KM).
Důležité je mít včely v pořádku než se začne líhnout zimní generace. Podle počasí, snad nebudou tropická vedra celý červenec dát tu KM a počkat co spadne. Záleží i na situaci v okolí, co je v doletu a zda si včely něco můžou nanosit sami.

Příspěvek: #28

Nezbývá mi, než si číst, hledat a nechat si poradit. Potom už jen všechno udělat nejlíp jak je to možné.
Díky za fórum...

Příspěvek: #29

Mít načteno a nastudováno bohužel nestačí. Je třeba se umět dívat, vidět a pozorovat, získat zkušenosti. Sezona u včel strašně rychle uteče. No a pak mít taky hodně peněz, včelařina něco stojí a podpora rodiny se taky hodí.

Příspěvek: #30

(20.05.2014 19:01)Tanula napsal(a):  Monitoring není až taková sranda jak vypadá.Mně třeba monitorování přirozeného spadu nefugnuje, mravenci jsou rychlejší. Když jsem začínala a přivezla si oddělky, netušila jsem do jara jak kleštík vypadá. Bylo jich pár a mravenci je stíhali odnosit. Chvíli trvá, než nové úly najdou,ale pak tam lezou a nepomohlo mně teda nic.

Já měl od začátku podobný problém, trochu jsem podcenil mravence a než jsem nyní v sobotu instaloval formistop (nejde to všude, to já vím) tak jsem to vyřešil následovně. Ze sololitu mám desku pod sítem a na ní bílou plastovou podložku. Tu jsem lehce potřel rostlinným olejem co máme na vaření, stačí jen tenká lepivá vrstva aby to neteklo. Mravenec přes to nepřejde a ani to zkoušet nebude a v.d. zůstane kde je. Odečtu spad a špachtlí stáhnu vše pryč. Dost mi to pomohlo právě u výše zmíněného roje, který jsem stříkal kyselinou mléčnou. Možná to pomůže i tobě.

Příspěvek: #31

Děkuji za typ. Já bohužel vím, že kleštíků je u nás hodně, takže ty desítky a stovky mi už ani mravenci nestíhají odnosit. Odhaduji co je na podložce, stačí se podívat a vidím- desítky, je to dobrý. Stovky, tisíce- tak lítání s kyselinou až do podletí podle předpovědi počasí, vyřezávání trubčiny atd.

Zatím mám včelstva volně na paletách, roste pod tím tráva. Ale časem a nová včelstva třeba udělám jinak, zatím nestíhám, nestačím. Včely jsou furt napřed a to se fakt připravuju celou zimu a stejně je to prd platný. Jaro vždycky přijde jinak než se hodí mně.

Příspěvek: #32

Palety jsou rychlé a levné řešení, nevýhoda je rostoucí tráva pod nimi a velká plocha pro průlez mravenců atd. Není od věci dát pod palety dlaždice, mezi dno úlu a paletu dlažební kostky do rožků a potřít je např.vazelinou či něčím lepkavým. Hmyz se přilepí a není tak velká plocha pro vylezení nahoru. Samozřejmě je možné posvařovat konstrukce, ale chce to materiál, svářečku, barvu... No a podložku potřít pro jistotu jak píše Pavel, tam je výhoda, že ani živý kleštík už nevyleze nazpět.
...(ale to jsme jinde než u kyseliny mléčné )

Příspěvek: #33

Tak jsem dnes aplikoval kyselinu mléčnou 15 procent na 4 oddělky s kladoucí matkou. Po hodině aplikace jsem našel v každém oddělku cca stovku mrtvých včel.... Že já blbec neudělal jen jeden oddělek na zkoušku....

Máte někdo podobnou zkušenost ? Jsem zvědavý, jestli včelstvo zítra bude vůbec živé...

Příspěvek: #34

Hmmm, tak špatnou zkušenost nemám.
Rozprašovač nastavuji tak a rozprašuji z takové vzdálenosti aby, pokud možno, všechny včely byly ojíněné, ne smáčené.

(29.05.2014 0:15)janza napsal(a):  Po hodině aplikace jsem našel v každém oddělku cca stovku mrtvých včel....

Doufám, že jsi chtěl napsat "hodinu po aplikaci". BTW, koukal jsi před aplikací kolik je tam mrtvých včel ? A jsi si jistý že měl roztok koncentraci 15 % ?

Je to divné, dělal jsem to už několikrát, ani matku nevychytával a považuji metodu za účinnou a pro včely bezpečnou. Dej vědět jak to dopadlo.

Příspěvek: #35

Taky se, Honzo, připojím k Alešovi Bobkovi a k jeho otázkám. Toto je divné. Přesná koncentrace je důležitá. ... Taky mám jen dobré zkušenosti ... Vloni jsem tak ošetřoval několik oddělků bez nejměnší komplikace a velmi efektivně. Letos to nastane za pár dní, podělím se taky o zkušenosti a výsledky ...
Jiří

Příspěvek: #36

Ošetřovala jsem vloni i letos kys. mléčnou a taky v pořádku, žádný spad mrtvolek jsem nepozorovala. Tento týden jsem teprve kontrolovala kladení matek ( no v pondělí jsem stihla mrknout na polovinu, pak už pršelo a prší pořád).
U jednoho oddělku byla v podmetu hromádka mrtvolek, tak jsem sundala nástavek a šla to prohlédnout a byli to jen trubci. Týden předtím ale bylo velmi chladno a nemusí to s kys. mléčnou vůbec souviset.

Příspěvek: #37

(29.05.2014 7:51)Tanula napsal(a):  ... v podmetu hromádka mrtvolek,...byli to jen trubci.

Tanula, ak sa ochladilo tak, že včely museli siahnuť na zásoby a tých nebolo dosť pre všetkých, tak trúdi/trubci sú na rane ako prví...
Darmožráčov prestanú kŕmiť a neskôr si vychovajú nových, mladších...


btw
tie zásoby v úle radšej skontroluj...

Příspěvek: #38

Dával jsem 800 ml vody a 200 ml kyseliny mléčné v 80 procentní koncentraci, což mi výpočtem dělá 16 procent. nakonec jsem toho stejně jen použil půlku...
Vytáhl jsem jednotlivé obsedlé rámky a na každou stranu jsem asi 3x stříkl tlakovacím ručním rozprašovačem, byl to spíš takový aerosol. Postřikovač byl fung nový, žádné rezidua...

Je pravda, že spad jsem před aplikací nekontroloval, jen jsem čistil podložky, ale po hodině od aplikace jak tam bylo těch cca 100 mrtvolek, tak 30 procent se ještě hýbalo, včely vylézaly i přes česno a umíraly tam. Nepěkný pohled
Všechny jsem večer vyčistil a ráno dalších 50 mrtvolek.... Matky jsou zatím neoznačené, takže ani nevím, jestli přežily. podařilo se mi řádně oslabit oddělky

Příspěvek: #39

Má být 200gr 80%kyseliny a 867gr (ml) vody. Mám dojem že kyselina má těžší objemovou hmotnost, takže jsi udělal silnější koncentraci.

Příspěvek: #40

Goro, myslím si to samé. Trubci padli hlady, pokud je nevyhnaly ven z úlu. Zásoby hlídám, mají dost, počasí je tak zrádné tak dávám raději víc než míň

JAnza 200ml nebo 200gr je trošku rozdíl, navíc bylo kyseliny taky o něco více....muselo tam být více drobností, které ve finále včely neustály. Nebyly oslabené varooazou?? Někdy, když dělám oddělky právě z nejvíce napadených produkčních včel, jsou tam spady vysoké a včelám léčení dává více zabrat. Ale jakmile roztoči odpadají, včely začnou velmi dobře sílit a vše doženou. A pokud ještě dávám kyselinu mléčnou, tak je matka na chvíli v klícce, postříkám rozprašovačem jen včely a matku pak vrátím do oddělku.