Příspěvek: #581

A k čemu je dobrý odezdikezdismus? Co takhle zlatá střední cesta? Nastavit takové selekční síto, aby probíhal v maximální možné míře přírodní výběr, ale chov byl ekonomický udržitelný.

Příspěvek: #582

(Včera 12:31)stefanos689 napsal(a):  Opakování je matka moudrosti. Apis Cerana a Apis Mellifera se vyvíjely miliony let jako jeden druh. K přenosu včely medonosné do Evropy z Asie došlo zřejmě opakovaně. AM se od AC oddělila z pohledu evoluce v poměrně nedávné době, cca před 10000 lety.

To bude asi omyl. Nové druhy živočichů vznikají obvykle řádově delší dobu (statisíce až miliony let). Namátkou jsem dohledal článek, kde se uvažuje o evoluci včely medonosné v řádech vyšších stovek tisíc let: https://www.vcelarstvi.cz/casopis/puvod-...pet-jinak/

Příspěvek: #583

Here, the bee was united with its sibling species, Apis cerana, from which it had been speciating allopatrically for about 10 000 years.

Coevolution while you wait: Varroa jacobsoni, a new parasite of western honeybees
Benjamin P Oldroyd
Trends in Ecology & Evolution 14 (8), 312-315, 1999

Příspěvek: #584

(Včera 23:55)Bronislav Gruna napsal(a):  To bude asi omyl. Nové druhy živočichů vznikají obvykle řádově delší dobu (statisíce až miliony let). Namátkou jsem dohledal článek, kde se uvažuje o evoluci včely medonosné v řádech vyšších stovek tisíc let: https://www.vcelarstvi.cz/casopis/puvod-...pet-jinak/

Když druh projde úzkým místem v populaci, kde dojde k odstranění určitých genetických kombinací a ke ztrátě diverzity v populaci, tak dalším vývojem může nový druh vzniknout poměrně rychle.

Příspěvek: #585

Tady se spíš myslí, že k finálnímu oddělení došlo před těmi 10 t lety v důsledku geografických (klimatických) změn. Vývoj probíhal dlouho předtím, potom a probíhá stále. Dnes jde o velmi blízké, ale odlišné druhy. V minulosti šlo o jeden druh, v rámci kterého vznikaly poddruhy, až se v důsledku izolace nakonec od sebe zcela oddělily. Ale jsou různé teorie a žádná není na 100 % potvrzená.

Příspěvek: #586

Vlastně včela medonosná, aspoň člověkem využívané varianty byla formovaná Evropou během posledních několika zalednění. Kdy v teplém období se včely šířily po Evropě a mísily se, ve studeném období v Evropě nepřežily a se stahovaly na apeninský a balkánský polootrov, na Apeninách tak vznikla vlašská varianta včely medonosné a na Balkáně kraňská varianta včely medonosné. Jaká včela vznikla na pyrenejském poloostrově si nepamatuji. Snad černá?
Včely v Indii byly asi formovány tím, že na severu byly Himáláje a Karakoram, kde včely neprošly, ať bylo teplé či studené období. tak se po celou dobu vyvíjely a přizpůsobovaly životu v horké džungli.