Příspěvek: #541

KŠ s glycerín na nosiči ako filter na víno, umiestnené medzi plodisko a medník.

Příspěvek: #542

(06.08.2025 15:11)randy23 napsal(a):  Aculeus A amitraz a fluvalinat není organická chemie? Co to teda je?

Máte pravdu, všechny čtyři látky patří do organické chemie.
Drobný rozdíl je v tom, že kyselina mravenčí (KM) má jeden atom uhlíku v molekule, nerozpouští se v tucích a vosku a pokud degraduje, tak na CO2.
Kyselina šťavelová má v molekule dva uhlíky, pokud degraduje, tak na KM nebo CO2.
Amitraz, chemicky N-methylbis (2, 4- xylylinomethyl) methylamin, má sumární vzorec C19H23N3. Z něj jde poznat, že má atomů uhlíků 19, vodíky a tři atomy dusíku. Rozpouští se v tucích a vosku, kde se hromadí a pomalu rozkládá na další látky. Ty jsou ve vodě rozpustné, protože mají kratší řetězec. Mám dojem, že jeho používání je v zemědělství zakázané (proč asi?), jen včelaři mají vyjímku "protože nic jiného není". Je dobré si uvědomit, že při rozkladu nějaké složité látky vzniká velké množství různých meziproduktů, podle toho, na jaký enzym narazí, podle toho, jakou reakci onen enzym katalyzuje. Někdy může látka enzym i zablokovat, protože se podobá něčemu, co má onen enzym štěpit.
Fluvalinát má 4 stereomožnosti (které se podobají jako pravá a levá ruka - jsou stejné, ale pravá ruka do levé rukavice nejde. viz. https://de.wikipedia.org/wiki/Fluvalinat
U léků platí, že funguje jenom jedna (levotočivá) varianta, pravotočivá ne. Proto se čistí a pravotočivou variantu pacient nepolyká. Zde pravděpodobně funguje jen jedna varianta z těch čtyř, ale kupujete a do úlu dáváte další tři látky, které jsou nefunkční, ale čištění by prodražilo výrobu látky, která není perspektivní protože ji dovede škůdce tolerovat, tak kdo by do čištění investoval... Nikdo se nezamýšlí nad tím, že do životního prostředí dávám 4x víc látky, než potřebuji, že je toxická a její rozpadové protukty také. A kdo ví a nechce ji používat, vypadá jako blázen.
Sumární vzorec C26H22ClF3N2O3. Fluor a chlor jsou problémové, protože jejich vazba na uhlíkovou kostru je pevnější, než vazba vodíku. Proto ji enzymy nedovedou štěpit a z toho vychází i očekávaný účinek na škůdce. Pokud se škůdci podaří příjem této látky zablokovat nebo ji neutralizovat či vyloučit, je rezistentní a neublíží mu. Ale v prostředí zůstává, dostane se do jiného organismu a ten na to doplatí. Někdo rakovinou, někdo neplodností, někdo poruchou imunity či genetiky. Hodně látek ze skupiny "věčných" (protože je nic nedovede degradovat, jsou kancerogenní a teratogenní) má vazbu mezi uhlíkem a chlorem nebo uhlikem a fluorem. No a než postupně degraduje látka o 26 uhlících, tak to drobet trvá.
Samozřejmě velké molekuly s hodně uhlíky jsou rozpustné v tucích, postupně degradují na kratší řetězce, jejichž části částečně oxidují a snáze se rozpouštějí ve vodě. A medu. To platí obecně.

Příspěvek: #543

Koukám, ve wikipedii je toho dost.