Příspěvek: #521

Letos jsem odepsal olejničky dvě. Je to nejslabší článek toho skvělého stroje. Oxalgrif zjevně také olejničce nesvědčí. Asi bude ta stříkačka správnou cestou. Jinak si to nemůžu vynachválit.

Příspěvek: #522

Toto konečné léčení Oxalgrifem není domakané. Na 50% fungovalo na 50% ne. Při letním léčení je to o něčem jiném.
Já jsem se tomuto způsobu trochu víc věnoval až letos. Smůla je, že na to je jen krátký čas teď v zimě a čekáš další rok.
Takže ještě to bude chtít víc testovat, upravit dávkování, případně šťavelku s Thymolem jako Ukrajinci.
S Kamilem jsme se dohodli na 4 výdeších na úl. Ale asi bude záležet, zda je chomáč sevřený nebo ne. Etanol jako nosná dávka pro šťavelku se asi rychle odpaří a šťavelka se nedostane dost do chomáče. Ukrajinci mají 7-8 výdechů.
Při letním léčení, když jsou včely v celém úlu stačí i jeden výdech, pro jistotu děláme 2.

Příspěvek: #523

letos na podzim odzkoušeno, že včely v pohodě zvládnou celkem 5 výdechů z Grifina. Aplikoval jsem první kolo dva výdechy a pak celou včelnici v druhém kole po cca 2 minutách další tři výdechy. Včely byly daleko méně rozrušené než když jsem letos po mnoha letech použil kontrolně Varidol s olejem ( až mi jich bylo líto, jak se některé třepaly, asi dostlali lokálně větší dávku. Letošní léčení KM 85% 120 ml v půlce září - spády okolo 1 000 -1500, takže u mě 3 x více než vloni ( včely jsou ale v daleko lepším stavu než vloni). Pak v listopadu OXALGRIF celkově 3 x léčení ( 5 výdechu na včelstvo - celkový spad odhad v průměru tak 200-300 roztočů celkem na včelstvo. V půlce prosince VARIDOL s olejem spady 20-30 včelstev 0-10 roztočů , 20 včelstvel 10-50 roztocču, tak cca 10 včelstev okolo 150 roztočů. Minulou sobotu jsem všechno přetáhl OXAMATEM a zítra to zkontroluji.

P.

Příspěvek: #524

Mě kontrola ještě čeká, půlku vezmu oxmatam a půl varidolem v grifinu (ve vodě). U mě ale napadalo skoro nic, tak jsem zvědav co po té kontrolní léčbě.

Příspěvek: #525

Jsem rád, že alespoň ty máš lepší výsledky než já. Jenže, já do začátku listopadu léčil systémem 3x 4dny a 2 výdechy. Tady letní. A ty vlastně taky.
Oxalgrif místo sublimace byl 8 a 15. 12. mělo to být po 6 dnech, ale nestíhal jsem a 4 výdechy na včelstvoi. A tam to právě má jen těch 50%.
Po novém roce nad tím budeme s Kamilem sedět. Já osobně, po těch 5 létech testů, se spíš domnívám, že víc přínosnější, spíš víc jistota, bude 4x po 3 dnech.
Vd sice zalézají 4 den do buňěk, ale to se nemusí stát pravidlem. Myslím v tom časovém rozpětí. Proto 3 dny budou jistota.
Také, a je to poznat i s tvého testování, bude se muset s roční dobou a danou okolní teplotou, upravit i dávkování.
Další prů...ser je, že letos je "divná" zima. Podle vody pod folií a i na podložkách, stále některá včelstva plodují. Dokonce jsem se nechal i vyhecovat ke kontrole 2 včelstev,(20.12) tam kde byl spad Vd a u druhého bylo nejvíc vody. V prvním odhadem 3-4 dm, v druhém a tam je jeden z nejmenších spadů (celoročně) na dvou rámcích po 2 dm oboustraně.
Nic konstantního.

---

Martine, nevím jak s Oxamatem, ale s vodou já testoval, před léty, s úspěchem i při -2.4.°C.

Příspěvek: #526

Jj. Divná zima. Dneska má být u nás kolem 12st. Pak se má ochladit. Ale ne nic razantního. Mám připravený varidol na vodě, ale dám tam šťavelku. Takže kombinované přeléčení.
Bereš Zdeňku stále jeden výdech =1.2ml?

Příspěvek: #527

Ano, teď používám "značkovou čínskou" olejničku. Ta dává 1,1-1,2ml s tryskou. Bez trysky (trubička) až 1,3ml. Ale u šťavelky a vlastně i u vody, to nebude hrát podstatný rozdíl.
Vždycky část media hned uteče pryč.

Příspěvek: #528

Já uvažuji o tom dávkovači/injektoru pro veterinární léčivo. Ale nevim, co s ním udělá šťavelka.
Ale to už je jinam, ať to tu nezaplevelnim.

Příspěvek: #529

Citace:Changes in Varroa treatment

The big change in Varroa treatment in the UK was the licensing of Api-Bioxal. Whether or not you consider the 50-fold or more cost of VMD-approved oxalic acid (OA) over the generic powder is justified is really a separate issue. Oxalic acid is an effective miticide and, if administered appropriately, is very well tolerated by the colony. Despite the eyewatering markup, Api-Bioxal is significantly less expensive than all other approved miticides. For the small scale beekeeper it’s probably only 20% the cost of the – often ineffective – Apistan, or either Apiguard or MAQS. Under certain circumstances – resistant mites, low temperatures or the potential for queen loss – there are compelling reasons why OA is preferable to these treatments. If we hadn’t been using OA for years the online forums would be full of beekeepers praising the aggressive pricing strategy of Chemicals Liaf s.p.a in undercutting the competition. Of course, if we hadn’t been using generic OA for years Api-Bioxal would probably be priced similarly to Apiguard.
I’ve used OA sublimation throughout 2015 and been extremely impressed with how effective it has been. Mite drops in colonies treated early in the season remained low, but increased significantly in adjacent colonies that were not treated. I treated all swarms caught or attracted to bait hives. Some were casts and there were no problems with the queen getting out and mated (though the numbers of these were small, so statistically irrelevant). Late season treatment of colonies with brood also seems to have worked well. Mite drops were low to non-existent in most colonies being monitored through late autumn. Colonies get mildly agitated during treatment with a few bees flying about under the perspex crownboard (you can see a couple in the image above … this was a busy colony) and a few more rapidly exiting the hive after the entrance block is removed. But that’s it. The colony settles within a very short time. I’ve seen no loss of brood, no obvious interruption of laying by the queen and no long-term detrimental effects. Sublimation or vaporisation of OA can – with the correct equipment – be achieved without opening the hive. I expect to use this approach almost exclusively in the future.

Zdroj http://theapiarist.org/blog/

Kéž by se toto dalo napsat při hodnocení roku 2015 i u nás.

Příspěvek: #530

Hned první věta dává jasnou odpověď na to, proč tomu tak u nás není.

Citace: The big change in Varroa treatment in the UK was the licensing of Api-Bioxal.

Protože ne každý je angličtinář tak česky:
Velkou změnou v léčbě varroázy ve Spojeném království byla registrace (licence) Api Bioxalu.
Podle zákona musí mít každý lék v příslušné zemi registraci, aby se mohl oficielně používat.
Tu registraci si musí zařídit příslušný výrobce nebo distributor. Neudělá to za něj ani MZe, ani SVS, ani žádný včelařský spolek.
Zatím jsem neslyšel, že by Api Bioxal u nás registrován byl.
Takže jen mohu doufat, že registrován co nejdřív bude.

Příspěvek: #531

Myslel jsem, že když ČSV organizuje - nařizuje účast v plošných klinických testech dvou VLP, mohl by se zaangažovat i takto. Dělá to snad kvůli včelám i včelařům. A pokud by toto skutečně bylo tak laciné by jistě pomohlo mnoha chudým včelařům i těm, kteří by měli větší možnost volby optimálního VLP. Zvlášť v období, kdy zde vznikají rezsitence na stávající VLP.

Příspěvek: #532

Hm, Api Bioxal lze objednat na ebay z UK, IT atd. Takže problém nevidím.

Příspěvek: #533

(26.12.2015 17:01)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a):  ... Zatím jsem neslyšel, že by Api Bioxal u nás registrován byl.
Takže jen mohu doufat, že registrován co nejdřív bude. ...

Vladimíre, ono nestačí jen doufat. Je třeba pro to něco udělat. Bylo by dobré, aby se při různých jednáních také další zvaná sdružení přidala k MSVV a PSNV či k ŠPV nebo k Dubické včele, což jsou sdružení, která řešení tohoto problému (pokud vím) dlouhodobě navrhují. Až se přidá Dadantklub, Mája, APV a třeba i ČSV, až se přidají i další zvaní, jako jsou university (některé už se přidaly), výzkumné ústavy a další, pak to bude na dobré cestě. K tomu je ale potřeba také jistý tlak zdola, od členů.
Státní správa si pomalu, ale jistě začíná uvědomovat, že se nezadržitelně blížíme k velkému problému. A také to, že např. v okolních zemích ten problém už dávno řeší a jejich řešení by se u nás dala aplikovat také, kdyby byla vůle ...
Jinak s tou registrací to je poněkud komplikovanější, ale v podstatě by stačila registrace KŠ jakožto varroacidu, což by rovněž umožnilo užití VLP, které ji obsahují, zejména tam, kde je na to možno vztáhnout i evropskou legislativu.
Jiří

Příspěvek: #534

(26.12.2015 17:01)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a):  Hned první věta dává jasnou odpověď na to, proč tomu tak u nás není.

Citace: The big change in Varroa treatment in the UK was the licensing of Api-Bioxal.

Protože ne každý je angličtinář tak česky:
Velkou změnou v léčbě varroázy ve Spojeném království byla registrace (licence) Api Bioxalu.
Podle zákona musí mít každý lék v příslušné zemi registraci, aby se mohl oficielně používat.
Tu registraci si musí zařídit příslušný výrobce nebo distributor. Neudělá to za něj ani MZe, ani SVS, ani žádný včelařský spolek.
Zatím jsem neslyšel, že by Api Bioxal u nás registrován byl.
Takže jen mohu doufat, že registrován co nejdřív bude.

Opět musím tuto lež vyvrátit citací:

Citace: Until very recently, the use of oxalic acid in apiary industry in the USA was forbidden. However, on November 14, 2014 the United States Department of Agriculture (USDA), applied for the admission of oxalic acid in the apiary industry for use as a pesticide against varroa.

The application for admission was submitted by the Environmental Protection Agency (EPA). This was done after Amitraz was readmitted in 2013 for a period of 2 years and that the results of the USDA's own research conclusively established that Amitraz has extremely adverse effects on queen bees.

Zdroj : https://science-in-water.com/us/Nederlan...pound.html

A pak také zde: http://www.epa.gov/pesticides/epa-regist...mites-bees

Jednoduše řečeno z iniciativy Obami ministerstvo zemědělství USA zaregistrovalo KŠ.
Tedy, když se chce tak to jde. Možná pokud to nejaky distributor neudělá bude potřeba tlačit přes spolky a peticemi. Nicméně si myslím, že jednou by MZe mohlo opravdu projevit zdravý rozum a dotace nasměrovat místo do černé díry vyrábějící problémy do opravdu užitečné věci pro progresivní české včelaře po vzoru ministerstva zemědělství USA.

Příspěvek: #535

JKL napsal(a):Opět musím tuto lež vyvrátit citací:
Until very recently, the use of oxalic acid in apiary industry in the USA was forbidden. However, on November 14, 2014 the United States Department of Agriculture (USDA), applied for the admission of oxalic acid in the apiary industry for use as a pesticide against varroa.

Probuďte se. Jste v ČR ne v USA.

Příspěvek: #536

Ta dobře: Buďme tedy v ČR, ale tak, aby se nám nesmáli v sousedním Rakousku, Bavorsku etc. etc. ...
Jiří

Příspěvek: #537

(26.12.2015 20:52)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a):  

JKL napsal(a):Opět musím tuto lež vyvrátit citací:
Until very recently, the use of oxalic acid in apiary industry in the USA was forbidden. However, on November 14, 2014 the United States Department of Agriculture (USDA), applied for the admission of oxalic acid in the apiary industry for use as a pesticide against varroa.

Probuďte se. Jste v ČR ne v USA.

To jakože tu máme ministry a státní úředníky, kteří nedbají potřeb chovatelů a ignorují vědecké a ověřené postupy, nezajímají se o to jak se situace řeší v jiných státech a jen čekají až jim někdo vloží nějakou provizi do kapsy?
Asi jsem naivní očekávat, že by bez nějaké tlačenky MZe a SVS udělalo něco potřebného v zájmu chovatelů a zároveň ušetřilo peníze v rozpočtu - patrně na to narážíte, když mne vyvádíte z mé naivity.

Příspěvek: #538

Dobry den, jen jsem se chtel zeptat, jak hodnotíte letošní ošetření kys.stavelovou? Kolik jste meli popadanych klestiku? Je mi jasne, ze to bude padat delsi dobu, ale aspon orientacne. Ja jsem aplikoval pred 10 dny a spad skoro zadny, takze nevim, zda je to tim, ze jich mam ve vcelstvech malo nebo necim jinym. Plod by tam nemel byt. U oddelku byly spady vetsi, tyto jsem ale behem roku neošetřil kys.mravenci.

Příspěvek: #539

Na VMS když vybereš v roletce místo "souhrná mapa" kyselinu šťavelovou najdeš tam toho docela dost.

Příspěvek: #540

(27.12.2015 16:40)kema83 napsal(a):  Dobry den, jen jsem se chtel zeptat, jak hodnotíte letošní ošetření kys.stavelovou? Kolik jste meli popadanych klestiku? Je mi jasne, ze to bude padat delsi dobu, ale aspon orientacne. Ja jsem aplikoval pred 10 dny a spad skoro zadny, takze nevim, zda je to tim, ze jich mam ve vcelstvech malo nebo necim jinym. Plod by tam nemel byt. U oddelku byly spady vetsi, tyto jsem ale behem roku neošetřil kys.mravenci.

moje výsledky zde, bída .

U nás naštěstí inverze a denní teploty stále do 4°C, tak jsem chtěl začátkem roku zkusit další kolo sublimace, ale vzhledem k hlášeným mrazům to odložím.
Nenarazil jste někdo na doporučenou minimální teplotu pro ošetření sublimací? Osobně si myslím, že tento limit není omezen ani tak technicky, jako spíš z hlediska rušení včel během nízkých teplot. Ale na druhou stranu si dávám otázku, jestli je opravdu takový rozdíl v tom, jestli je budu rušit při +5 nebo při -5°C.