Příspěvek: #541

(27.12.2015 16:40)kema83 napsal(a):  Dobry den, jen jsem se chtel zeptat, jak hodnotíte letošní ošetření kys.stavelovou? Kolik jste meli popadanych klestiku? Je mi jasne, ze to bude padat delsi dobu, ale aspon orientacne. Ja jsem aplikoval pred 10 dny a spad skoro zadny, takze nevim, zda je to tim, ze jich mam ve vcelstvech malo nebo necim jinym. Plod by tam nemel byt. U oddelku byly spady vetsi, tyto jsem ale behem roku neošetřil kys.mravenci.

Na VMS dám své spady v nejbližších dnech. Orientačně začnou po pokapu padat tak za 48 hodin, trvá to déle než po sublimaci, protože to působí přes hemolymfu včely na roztoče.
Jde o to, aby aplikace byla dobře provedena. Jasně, to se lehko říká a je v tom řada fíglů ...
Plodování je v této fázi sezony podle stávajícího počasí problém. U sebe vim, že zatím neplodují, mám vypozorováno, že kolem Vánoc si fakt dávají tak na dva týdny pauzu ...
Pokud byla aplikace dobrá a roztoči nepadají, tak to je bezva, ne? Samozřejmě by se dal udělat křížový test něčím jiným, ale počkal bych na jaro ...
K těm oddělkům: tu je dobré je postříknout 15% roztokem kyseliny mléčné ve chvíli, kdy nová matka zakladla 1. plod, ale ten ještě není zavíčkován. Pak jdou do léta a podzimu prakticky bez roztočů, účinnost je velmi dobrá a aplikace šetrná.
Jiří

Příspěvek: #542

Dobrý den, no ja myslim, že jsem aplikaci kys. stavelové provedl dobře, aspoň v ramci moznosti. Aplikoval jsem jiz v minulem roce a pote byly spady vyssi, samozrejme každý rok je jiny. Jak jsem jiz psal, neploduji. Jen jsem cekal trosku vetsi spady, jasne, ze pokud by bylo tak malo roztocu tak by to bylo super. Ale proste jsem cekal, že podlozka bude trosku vic popadana a místo aby clovek mel radost, ze letos je jich min (roztocu), tak v tom hleda nejaky zadrhel Oddelky jsem osetroval kys. mlecnou, když tam nebyl plod a pote az ted kys. stavelovou.

Příspěvek: #543

Bezva. díly za odpověď! Cítím to podobně, tedy že když nejsou roztoči,jako by bylo něco špatně ...
Tím správně jsem myslel, správné namíchání, dobré rozpuštění roztoku a pak správnou aplikaci na správná místa. To si ale fakt každý musí osahat sám.
Taky doufám, že tam nejsou. Jakmile to spočítám, dám spady na VMS.
Jiří

Příspěvek: #544

Ano, to je pravda, ikdyz i tady si myslim, ze namichani, rozpusteni a aplikaci roztoku jsem provedl spravne. No, uvidim na jare, ale snad to bude v pohode Pak tedy mrknu na spady na VMS a budu tise zavidet

Příspěvek: #545

Podání kys. šťavelové 9 včelstvům. Během roku KM, sběr a kontrola trubčiny, kyselina ml. - oddělky, jedno vč. gabon a následné fumigace. Monitoruji neustále.
29.11. tedy kys. šťavelová, plod jen v oddělcích ( ani ne dlaň, déle jsem nečekala, neboť hlásili oteplení a ke konci prosince už moje holky plodují více)
1.-12ti rámkový oddělek- (úschova kvalitní darované matky)......2ks
2.-produkční vč. 4ks
3.-oddělek...... 9ks
4.-oddělek ......27ks
5.-produkční vč.... 19 ks
6.-produkční vč.....39ks
7.-oddělek ....27ks
8.-oddělek......4ks
9.-produkční vč......42
Je to málo, ale vzhledem k péči jsem čekala méně.
Z oddělků už je to snad všechno spadlé a jejich trajdání nepředpokládám.
Jelikož jsou prolety, čeká mne ještě spousta práce - monitoruji neustále, hlavně u těch čilých. Přehled zásahů a spadů je na VMS.
Ještě jeden postřeh - letos mi neodpovídají obsedlé uličky se spadem měli. Měli 5ul. a včelstvo sedí na 7-8 ul.a to nepočítám kratší na krajích. Kys. šťavelovou jsem musela dobírat dle obsednutí.

Příspěvek: #546

(28.12.2015 18:25)kema83 napsal(a):  Ano, to je pravda, ikdyz i tady si myslim, ze namichani, rozpusteni a aplikaci roztoku jsem provedl spravne. No, uvidim na jare, ale snad to bude v pohode Pak tedy mrknu na spady na VMS a budu tise zavidet

Namíchání je důležité, je to v rozmezí 3,5 - 4,2 %, ale když se to o málo překročí, není to krize. Ale ne třeba dvojnásobně. Stejně tak s množstvím na včelstvo. Já letos dával skroro všude těch 50 ml, jsou silná a rozlezlá.
Zásada je dělat to jen jednou na generaci včel, to jest v zimě fakt jen jednou.
Už jsem sem dával odkaz na pesentaci Randyho Olivera, ale dám ji ještě jednou (dole možnost stažení): http://scientificbeekeeping.com/oxalic-a...sentation/
Ad VMS: Dobřichovice, cca 20 km JZ od Prahy. Údaje viditelné jen pro registrované. Jde o vzájemnost a sdílení.
Jiří

Příspěvek: #547

Kdybych věděl, jak sem pověsit excelový soubor, tak sem dám kalkulačku přípravy roztoku pro pokap kyselinou šťavelovou. Možná by nebylo od věci tu zřídit takovou knihovničku udělátek, která by se tady mohla vylepšovat.

Příspěvek: #548

Super, Pavle. Ono to někde už je, ale tady by se to hodilo. Klasika je kilo cukru, litr vody, pak z toho litr a do toho litru 35 - 42 g KŠ.
Ale: chci připravit míň ... Takže kolik čeho?
A ještě: v cukerném roztoku se KŠ rozpouští hůř a dlouho. Mnohem lepší je nejdřív rozpustit KŠ v teplé vodě (Randy OLiver), je to rychlejší, a to o dost. Pak je třeba vědět, kolik vody, kolik cukru na dané množství, které se dá spočítat podle počtu včelstev, uliček a pod.
Ten soubor dát jako přílohu? Tedy volit variantu "Odpvědět", kde je i možnost přidat přílohu?
Jiří

Příspěvek: #549

(28.12.2015 22:09)Pavel Holub napsal(a):  Kdybych věděl, jak sem pověsit excelový soubor, tak sem dám kalkulačku přípravy roztoku pro pokap kyselinou šťavelovou. Možná by nebylo od věci tu zřídit takovou knihovničku udělátek, která by se tady mohla vylepšovat.

Vcelku jednoduše, zazipuj ho a pak neni problem ho sem jako komprikovaný dát.
Pokud nevíš jak zkomprimovat tak mi to pošli emailem a ja to sem připojím.

Příspěvek: #550

(28.12.2015 19:35)Jiří Matl napsal(a):  Namíchání je důležité, je to v rozmezí 3,5 - 4,2 % ... ... ...

Nejsem chemik - následující je moje neodborná domněnka, ke které jsem dospěl při pročítání zdrojů o KŠ:

Myslím si, že u nás dochází k míchání jablek a hrušek - přesněji kyseliny šťavelové (KŠ) a dihydrátu kyseliny šťavelové (DKŠ).

DKŠ sestává z jedné molekuly KŠ a k tomu dvou molekul vody.
Molární hmotnost KŠ je 90,03 g/mol, zatímco DKŠ 126,07 g/mol. Molární hmotnost vody je 18,02 g/mol.

Má to vliv na počítání procent - resp. uvádění, jak silný roztok se používá.
Jestli je to 4,2% roztok kyseliny šťavelové nebo 4,2% roztok dihydrátu kyseliny šťavelové.

Co jsem dohledal, tak DKŠ obsahuje cca 70 % KŠ a 30 % vody. Jestli moje výpočty ´chemika-méně-než-amatéra´ jsou správné, tak je to přesně 71,41 %.

Nejde ani tak o účinnost či praktickou stránku věci (rozpětí používaných koncentrací ve včelařství tuto případnou "chybu" unese) - jako spíš o společný "jazyk" = porovnatelnost metod:
Zda například Přidalův 4,2% roztok je stejný jako 4,2% roztok Oliverův.
Podle mého názoru není - resp. Přidal v jednom článku uvádí procenta s ohledem na DKŠ zatímco v druhém už "jen" KŠ. Pro jeden litr roztoku používá 42 g KŠ (?) a roztok označuje za 4,2%. Ale KŠ v bezvodé formě je obtížněji dostupná než DKŠ - a ve starším článku zmiňuje právě DKŠ. Zato Oliver má ve 4,2% roztoku (o objemu 1 litr) 60 g jednoznačně DKŠ. Resp. když tam má 45 g (zhruba srovnatelné s Přidalem), označuje roztok pouze jako 3,2%.

Význam je ještě v jednom ohledu - při porovnání kolik KŠ je v některých potravinách či rostlinách (g KŠ na 100 g potraviny/rostliny) s tím, kolik ji dostane včelstvo při jedné aplikaci. Pokud budeme porovnávat čistě KŠ a KŠ (přepočtenou z DKŠ), můžeme říct, že aplikujeme na včelstvo tolik KŠ, kolik některé rostliny obsahují ve 100 g. U DKŠ už to tak "hezky" nevypadá.

---
Pokud budete někdo vytvářet nějaké návody či výpočtové soubory, udělejte je prosím (např. i po dalších konzultacích) správně - ať nešíříme dvojjakosti od prvopočátku (srovnejte např. varroáza a varroóza).

Příspěvek: #551

Podle mne jde vždy o dihydrát. "Suchá" není běžně k dostání a v terénu by stejně "zvlhla".

Zopakoval bych to, co považuji za důležité, co zmínil Jiří "rozpouštět v teplé vodě" a pak teprve přidat cukr.

Příspěvek: #552

Předběhl si mne. Jirka zapoměl, že dvě molekuly vody již obsahuje ten dihydrát KŠ a tedy 35g v litrů neni 3,5%-tní roztok KŠ nybrž cca 2,8%-tní.
Jinak pro 3,2% roztok s téměř 50% cukru je jednoduchá pomůcka
Voda : cukr : KŠ
1000 : 1000 : 75 g dihydrátu

Příspěvek: #553

Kdo odebirate Moderniho Vcelare, tak to v predminulem cisle mate celkem detailne vysvetleno.

Příspěvek: #554

Stefanos689 - jestli myslíš 4/2015, tak právě ne...

Nejlepší a zároveň hezky jednoduché, co jsem ohledně míchání našel, je tabulka od R. Olivera.

Do plastové litrovky trochu horké vody, 42-45 g DKŠ, opatrně rozmíchat.
Nasypat 600 g cukru, dolít horkou vodou, zavřít a znovu promíchat až do čirosti.
Je z toho cca 3,2% roztok KŠ.

Použije-li se plastová litrovka od mléka, tak jako trychtýř na sypké ingredience skvěle funguje uřízlý vršek od standardní 1,5-litrové petky.

Spíš než excelovská tabulka na výpočty by se hodil soubor s "etiketou", jakou kdysi PetrM vytvořil pro KM. Mít v neoznačených nádobách od potravin "nepotraviny" není úplně fajn... Zejména ne v lednici .

Petře, měl bys na to chvíli, prosím?

Příspěvek: #555

Já nevím,ale ať vezmu Včelařův rok nebo Včelařství co vydalo PSNV tak tam to píší:při 3,5% koncetrace
1 kg cukru na 1 l vody - poté v jednom litru roztoku rozpustit 35g dihydrátu kyseliny šťavelové.
Na vyšší dávku šťavelky je tam jiný poměr.
Jen mi tam chybí místo voda, tak tam měla být ,podle mne destilovaná voda.

To jako chcete říci ,že je to špatně? F.V

Příspěvek: #556

Pokud jde o destilku, názory se liší. Většinou v tom smyslu, že pokud se připravuje roztok pro okamžité použití, je to v podstatě jedno. Pokud by se měl nějakou dobu uchovat, pak je lepší destilka.
Jiří

Příspěvek: #557

Jirko o tom to není.
Destilka se dává z důvodů, že kohoutková voda odebíraná z podzemních vod je "tvrdá", tedy obsahuje spousty rozpuštěného uhličitanu vápenatého a jelikož KŠ vytváří s vápenatými sloučeninami nerozpustný šťavelan vápenatý a to ihned, tak hrozí, že po rozpuštění KŠ dojde k vytěsnění oxidu uhličitého a vzniky zákalu od zkrystalizovaného šťavelanu vápenatého a je tedy účinnost snížena (snížená koncentrace kš).
Ono je spíš otázkou co s tím udělá ten cukr. Klasický bílý cukr se totiž na konci výrobního procesu čistí vápenném mlékem, které se částečně vysráží oxidem uhličitým. Ale znáte to - hodíte kostku cukru do čaje a na povrchu čaje se utvoří bílý škraloup z vápna.

Příspěvek: #558

Mno uhličitan vápenatej moc rozpustej není a co se týče vzniku šťavelanu vápenatého tak i při velmi tvrdé vodě a předpokladu že je tam způsobujou tvrdost jenom vápenatý ionty, tak pořád se jedná o nějaký 4 mmol/l vápníku což z tý rozpuštěný šťavelky v jednom litru odebere cca 0,4% - tzn. nic.
PS: výpočet je proveden hodně nahrubo.

Příspěvek: #559

(29.12.2015 8:03)vcelky.cz napsal(a):  Spíš než excelovská tabulka na výpočty by se hodil soubor s "etiketou", jakou kdysi PetrM vytvořil pro KM. Mít v neoznačených nádobách od potravin "nepotraviny" není úplně fajn... Zejména ne v lednici .

Petře, měl bys na to chvíli, prosím?

Založil jsem nové téma Výstražné etikety a cedule, kam jsem přesunul původní příspěvek z tématu Kyselina mravenčí a doplnil etikety pro KŠ.

Příspěvek: #560

(29.12.2015 16:06)JKL napsal(a):  Klasický bílý cukr se totiž na konci výrobního procesu čistí vápenném mlékem, které se částečně vysráží oxidem uhličitým. Ale znáte to - hodíte kostku cukru do čaje a na povrchu čaje se utvoří bílý škraloup z vápna.

No nejsem cukrovarník ale dle mých informací se čištění jaks ho popsal se děje při čištění surové šťávy, což je ješte hodně napřed před samotnou rafinací cukru. Co se týče vápenýho škraloupu tak to jsem nikdy neviděl. Nemyslel si spíš když si osladíš práškovým cukrem kde jsou protispékavý aditíva?
Jinak i kdybychom brali cukr polobílý a předpokládali že max obsah popelovin dle normy - 0,1%hm - bude všechno oxid vápenatý (což jistě nebude), tak dle hrubě orientačního výpočtu budou zase v roztoku řádově mmoly vápníku, což je opět v podstatě bezpředmětný. Osobně bych si halvu nelámal ani s cukrem ani s tvrdostí vody, koneckonců stejně je to za hranicí přesnosti vah na kterejch to většina lidí váží, dyž si míchá ten roztok.

---

Tak vono se tam to mlíko dává ještě při rafinaci kvůli alkalizaci kléru... No ale stejně si stojim za tim co je napsáno vejš