Příspěvek: #161

Upřímně mi bude milejší, když se o mě bude zajímat veterinář, než důvěrník spolku, v kterém nejsem. Když mi minulý týden volal, že mu musím nahlásit, čím a kdy jsem léčil, tak mi trochu stoupl adrenalin. Nevymýšlím si povinnosti, ale pokud nějaké existují, jako že ano, pak budu rád, když je bude hlídat SVS.

Příspěvek: #162

(20.10.2014 13:39)Zdeněk Klíma napsal(a):  Bod 1 - je nezbytné, aby stanoviště mimo intravilány obcí bylo možno jednoznačně identifikovat s chovatelem. Je to třeba i v případě mimořádných událostí, jako jsou např. otravy včelstev. To, že jsou včelaři, kteří z různých důvodů nechtějí označovat svoje stanoviště jménem a tel.kontaktem je bohužel realita, ale reg.číslo včelaře a stanoviště je spojitelné s chovatelem pouze pro orgány vet.správy, tak nevidím důvod, proč by to měl být problém.

Bod 2 - mnohé případy z praxe jasně ukazují že je potřeba pracovat na funkčním vztahu veterinární správa - chovatel, zejména v případě nákazové situace. Není možno již dále setrvávat u modelu prostředníka, které plní jakékoliv občanské sdružení. Vet.inspektor, pokud má situaci např. s morem včelího plodu zvládnout, jak nejlépe umí, se bez základní znalosti - a to je informace, kde má např. v ochranném pásmu stanoviště včelstev prostě neobejde. Snad by pro nás nebyl problém, zvednout telefon, či napsat mejl a informovat inspektora, kde hodláte mít např. oplozovací stanoviště - z hlediska pohybu včelstev je totiž úplně jedno, jestli chcete přemístit včely na oplozovací stanoviště, nebo kočujete.
Nejde tu o buzeraci mít při každém přesunu i v rámci kraje a okresu na to nějaký papír, jen o informaci, která má např, při vyhlášení ochranného pásma cenu zlata...

Po dlouhé době něco věcného, proto zareaguji.
1) Souhlas, jen nestačí evidovat, ale musí být i dosledovatelnost, případně postihy.Zde se ale trochu vracíme zpět k tomu ,co již ve vyhlášce bylo.
2) Tady trochu nerozumím. Podle mne systém SVS-včelař je nastaven. To, že si nějaké os. nastaví pro své členy to, že za ně bude na základě plné moci organizovat odběr prostředků pro tlumení v.d. , bude si organizovat pro SVÉ členy vlastní inspektory, prohlídky ve včelstev a pod., je jen a jen věcí toho sdružení. Pokud to neodporuje zákonu..... a projde to demokratickým procesem schválení v tom os. , tak nemůže mít přeci nikdo námitky. Tedy může, ale to je již zasahování do vnitřního chodu někoho cizího. Samozřejmě je na státní správě, zda takové údaje bude akceptovat či ne, ale to je věc státní správy.

Určitě bych se přikláněl k povinnosti absolvovat nějaký nalejvací kurt včelaření pro začátečníky. Jenže jak to znám, přihlásili by se ti, kteří si informace seženou a shánějí a ti, kteří jsou největším nebezpečím, tj. držitelé včel (a to jim ještě nadržuji), těch se to netkne a nepřijdou a nikdo se to nedozví. Tady by bylo možné uvést mraky příkladů.

Ruku na srdce, MVP je velmi pomalá nemoc a informovaný včelař (no a samozřejmě také zdravý s schopný včely vést) by to měl zvládnout i bez pálen,až na nějaké výjimky.
Máme příklady našich účastníků ŠPV, kterým je až hanba, že oni jsou třeba jediní nebo jedni z mála, kteří na zlínsku nepálí, protože mají vzorky i OK. A tady narážíme na současnou vyhlášku. To co tam je ohledně pálení a 15ti%, je podle mne skutečně velmi povrchní a včelař to nemohl navrhnout. Bez preventivně ozdravných opatření to fungovat nebude, jako to už v minulosti nefungovalo. Jsou o tom uchované podklady i zkušenost, stačilo jen chtít to vytáhnout na světlo světa.
Ale příklady jsou i ze zahraničí.

Ale z jiného soudku. PSNV navrhuje vyřazení varroázy z nebezpečných nákaz. Já s tím problém nemám žádný, vyřešilo by se mnohé, ale....
1) váží na to dotace na prostředky k tlumení
2) zvládnou to bez nich i ostatní?? Vždyť ani ti, kteří říkají že o ní ví hodně a zvládají ji, ji prostě nezvládají a ani nepoznají ty těžší varianty nebo v době, kdy je to o ničem. Letošní rok je toho důkazem a nejen ten. Víc to rozebírat nebudu.

To jsou otázky, na které se mělo odpovědět předem, stejně tak vypíchnout slabá místa u každého onemocnění, to se nestalo a bude to dělat problémy v budoucnu, pokud se to nezmění.
Prosazovat jen svůj názor za jedině správný, mi nepřijde moc kolegiální a zástupci ŠPV, budou-li přizvání a zúčastní-li se nějaké schůzky, tak tak postupovat nebudou.
Někdo výše napsal, že se měly stanovit cíle vyhlášky a pak jít dále. To podtrhnu, i já bych tak postupoval, ale tak tomu není, bohu žel. Třeba příště.

I tak si myslím, že už jen to, že se někdo pokusil definovat varroázu (bez ohledu na to, jak to dopadne) je ze strany SVS velký pokrok, ale je tam i další posun.

Pokud jde o zrušení oděru zimní měli to je nereálné. Neměl bych s tím problém, ale
1) zvládnou to ostatní?
2) Neustále mluvíme o monitoringu ale jakém? Ten VMS přeci žádné údaje nedává.
Byl bych ale pro, aby si vyšetření každý platil sám.
Vždy jsem byl proti tomu, co zdražuje včelařské provozy, to je monitoring zimní měli a ta odzimní ošetření. Jenže je třeba brát v úvahu i to, jak celý systém vznikal, z diagnostiky V.d při prvopočátečním zavlečení.
Samozřejmě zimní měl dává zkreslené údaje u vícenástavkových včelstev, u těch zimující třeba v jednom nebo 2 VN to už je relevantní. Nakonec, když se podíváte na dlouhodobé výsledky, tak to koresponduje s těmi problémovými roky. Jen se s tím špatně pracovalo a pracuje. Čeká nás do budoucna více nebezpečí a ta měl se dá využít, třeba modifikovaně.
Monitoring z měli v průběhu sezony trpí min. stejnou nepřesností, jak ten z měli zimní. Divím se, že se to zamlčuje nebo to nevíme??. Přesto i tento monitoring má své využití, řekněme z taktického hlediska společně s ostatními. Ono u varroázy nejde ani tak o to, co spadne ale co zůstane ve včelách a především, jak to škodí, pokud vůbec.

Jenže paušální přístupy tohle neberu v úvahu. Pro mne je paušální ošetření KM stejně neefektivní nebo, chcete-li, silně předimenzované, jako to dle metodiky a to nemluvím o dalších ošetřeních přípravky ,kterými se včela po dobu své evoluce nesetkala.

Tak to jsou jen moje postřehy k Z.Klímovi. Myslím, si, že je jasné, že mluví jak za sebe, tak PSNV (je předseda) i za Z.Klímu veterináře, nevidím nejasnost. Nedovedu si představit, že by nebyl kontinuální. Je jen škoda, že se na vyhlášce nepracovalo přes léto, jak původně SVS navrhovala.
LD

Příspěvek: #163

Vezmeme-li to tak, že v samotném systému je spousta "volných", tedy jinam směrovaných peněz, které by se daly využít smysluplně, třeba na ty specializované veterináře na včely či na zvyšování jejich kvalifikace ... Jen chtít něco změnit.
Je pravda, že mnohdy máme pocit, že veterináře svým způsobem otravujeme, ale zase: je stále víc veterinářů, kteří už vědí, znají a chtějí být našimi partnery ...
Pokud jde o zimní měl, tak, pokud se nemýlím, šla debata spíš o zrušení povinnosti. Pokud by někdo chtěl i nadále tuto spartakuádu provozovat, pak ano, ale třeba i za své ...
Jistému paušalizování se asi v modu všeobecné vyhlášky nevyhneme, ale systém informovanosti, dopručení a možnosti volby má jisté výhody.
Podepisuji, co napsal Leoš: žádné prosazování jednoho názoru co dogmatu a jediné pravdy. Diskuse. Debata odborně fundovaných subjektů, ale, a na tom si dovolím trvat: ve zcela rovnoprávném postavení, protože jinak to nemá smysl.
Ta věc je totiž příliš důležitá a příliš se týká každého z nás ...
Jaké je tedy stanovisko ŠPV k návrhu vyhlášky? Dá se někde najít?
Jiří

Příspěvek: #164

(20.10.2014 16:20)Leoš Dvorský napsal(a):  Tak to jsou jen moje postřehy k Z.Klímovi. Myslím, si, že je jasné, že mluví jak za sebe, tak PSNV (je předseda) i za Z.Klímu veterináře, nevidím nejasnost. Nedovedu si představit, že by nebyl kontinuální.

To jistě, jen jsem reagoval na větu "Když se do legislativy montují spolky". Rozdíl je totiž v tom, jestli se do toho "montuje" jako odborník, politik nebo státní úředník.

Příspěvek: #165

(20.10.2014 13:39)Zdeněk Klíma napsal(a):  Bod 1 - je nezbytné, aby stanoviště mimo intravilány obcí bylo možno jednoznačně identifikovat s chovatelem. Je to třeba i v případě mimořádných událostí, jako jsou např. otravy včelstev. To, že jsou včelaři, kteří z různých důvodů nechtějí označovat svoje stanoviště jménem a tel.kontaktem je bohužel realita, ale reg.číslo včelaře a stanoviště je spojitelné s chovatelem pouze pro orgány vet.správy, tak nevidím důvod, proč by to měl být problém.

Bod 2 - mnohé případy z praxe jasně ukazují že je potřeba pracovat na funkčním vztahu veterinární správa - chovatel, zejména v případě nákazové situace. Není možno již dále setrvávat u modelu prostředníka, které plní jakékoliv občanské sdružení. Vet.inspektor, pokud má situaci např. s morem včelího plodu zvládnout, jak nejlépe umí, se bez základní znalosti - a to je informace, kde má např. v ochranném pásmu stanoviště včelstev prostě neobejde. Snad by pro nás nebyl problém, zvednout telefon, či napsat mejl a informovat inspektora, kde hodláte mít např. oplozovací stanoviště - z hlediska pohybu včelstev je totiž úplně jedno, jestli chcete přemístit včely na oplozovací stanoviště, nebo kočujete.
Nejde tu o buzeraci mít při každém přesunu i v rámci kraje a okresu na to nějaký papír, jen o informaci, která má např, při vyhlášení ochranného pásma cenu zlata...

Děkuji za zveřejnění odpovědí, i když mě nijak názorově nepřesvědčili abych je měl vnímat jako nutné změny.

Bod 1 - jednoznačně identifikovat s chovatelem stanoviště mimo intravilán. Myslíte, že SVS nebo zemědělec nemá možnost při současném hlášení na UE a na obecním úřadě zjistit stanoviště chovatele? Pokud včelař nenahlásí na obecní úřad stanoviště stejně nemůže chtít náhradu za otravu včelstev a pokud nenahlásí na UE tak nalezená včelstva nemají včelaře a veterinář by měl podle toho jednat! Nadále to tedy považuji za zbytečnost.

Bod 2 - zabývali jste se kolik pracovníků KVS má daný okres a kolik včelařů? Představte si, že v měsících přesunů Vám začnou volat? Jinak souhlasím s tím přímým vztahem veterinář - chovatel bez prostředníka a jsem rád, že mě se tento přímý vztah podařil navázat. Veterinární inspektorka mi dala na sebe přímý kontakt a prý nikdy není problém zavolat/napsat pro informace (nákazová ohniska v okresu, domluvení kdy mohu zajít osobně pro radu či potvrzení a domluvit se na zaslání vzorku zimní měli). Nepotřebuji tedy nějaké nařízení a nemyslím si, že ostatní včelaři by s dotazem byli odmítáni a muselo by se tedy toto nařizovat vyhláškou! Jinak oplozovací stanoviště vnímám jako stanoviště včelstev, které by mělo mít své přidělené číslo od UE nebo se mýlím?

Příspěvek: #166

(20.10.2014 16:50)Michal K napsal(a):  

(20.10.2014 16:20)Leoš Dvorský napsal(a):  Tak to jsou jen moje postřehy k Z.Klímovi. Myslím, si, že je jasné, že mluví jak za sebe, tak PSNV (je předseda) i za Z.Klímu veterináře, nevidím nejasnost. Nedovedu si představit, že by nebyl kontinuální.

To jistě, jen jsem reagoval na větu "Když se do legislativy montují spolky". Rozdíl je totiž v tom, jestli se do toho "montuje" jako odborník, politik nebo státní úředník.

Tak hlavně já si myslím, že u nás může být těžko odborník bez toho, aniž by byl člen nějakého sdružení. To bychom je měli jen v zahraničí? Nebo uznáváme jen ty "své" (myšleno ze svého sdružení) ? Tak to ale snad Z.Klíma nemyslel. LD

Příspěvek: #167

(20.10.2014 16:20)Leoš Dvorský napsal(a):  Pokud jde o zrušení oděru zimní měli to je nereálné. Neměl bych s tím problém, ale
1) zvládnou to ostatní?
2) Neustále mluvíme o monitoringu ale jakém? Ten VMS přeci žádné údaje nedává.
Byl bych ale pro, aby si vyšetření každý platil sám.
Vždy jsem byl proti tomu, co zdražuje včelařské provozy, to je monitoring zimní měli a ta odzimní ošetření. Jenže je třeba brát v úvahu i to, jak celý systém vznikal, z diagnostiky V.d při prvopočátečním zavlečení.
Samozřejmě zimní měl dává zkreslené údaje u vícenástavkových včelstev, u těch zimující třeba v jednom nebo 2 VN to už je relevantní. Nakonec, když se podíváte na dlouhodobé výsledky, tak to koresponduje s těmi problémovými roky. Jen se s tím špatně pracovalo a pracuje. Čeká nás do budoucna více nebezpečí a ta měl se dá využít, třeba modifikovaně.
Monitoring z měli v průběhu sezony trpí min. stejnou nepřesností, jak ten z měli zimní. Divím se, že se to zamlčuje nebo to nevíme??. Přesto i tento monitoring má své využití, řekněme z taktického hlediska společně s ostatními. Ono u varroázy nejde ani tak o to, co spadne ale co zůstane ve včelách a především, jak to škodí, pokud vůbec.

Vůbec nerozumím otazníkům - [i]zvládnou to druzí? Neustále mluvíme o monitoringu?[/i]

Je 97% včelařů členy ČSV a tak se jistě v ZO najde někdo, kdo jim to z odebrané měli spočítá a pokud potřebují mapy mohou se nadále na tom dobrovolně přes CIS podílet, když směsným výsledkům věří a něco z toho odvozují. Proč třeba včelař s jedním včelstvem musí platit za laboratorní vyšetření, když to určitě zvládne spočítat sám nebo s pomocí. Mě osobně nic neřekne, že okres má v zimní měli na mapě nulu nebo nízké zamoření, jestli všechny má včelstva ji mají také. Žádná mapa za miliony mi tedy nezachrání jednotlivá včelstva, tak proč za ně utrácet státní prostředky (+ prostředky včelaře strhnuté z 1.D myslím, že si strhávají u naší ZO 19 Kč na včelaře)

Příspěvek: #168

(20.10.2014 17:34)NB1 napsal(a):  

(20.10.2014 13:39)Zdeněk Klíma napsal(a):  Bod 1 - je nezbytné, aby stanoviště mimo intravilány obcí bylo možno jednoznačně identifikovat s chovatelem. Je to třeba i v případě mimořádných událostí, jako jsou např. otravy včelstev. To, že jsou včelaři, kteří z různých důvodů nechtějí označovat svoje stanoviště jménem a tel.kontaktem je bohužel realita, ale reg.číslo včelaře a stanoviště je spojitelné s chovatelem pouze pro orgány vet.správy, tak nevidím důvod, proč by to měl být problém.

Bod 2 - mnohé případy z praxe jasně ukazují že je potřeba pracovat na funkčním vztahu veterinární správa - chovatel, zejména v případě nákazové situace. Není možno již dále setrvávat u modelu prostředníka, které plní jakékoliv občanské sdružení. Vet.inspektor, pokud má situaci např. s morem včelího plodu zvládnout, jak nejlépe umí, se bez základní znalosti - a to je informace, kde má např. v ochranném pásmu stanoviště včelstev prostě neobejde. Snad by pro nás nebyl problém, zvednout telefon, či napsat mejl a informovat inspektora, kde hodláte mít např. oplozovací stanoviště - z hlediska pohybu včelstev je totiž úplně jedno, jestli chcete přemístit včely na oplozovací stanoviště, nebo kočujete.
Nejde tu o buzeraci mít při každém přesunu i v rámci kraje a okresu na to nějaký papír, jen o informaci, která má např, při vyhlášení ochranného pásma cenu zlata...

Děkuji za zveřejnění odpovědí, i když mě nijak názorově nepřesvědčili abych je měl vnímat jako nutné změny.

Bod 1 - jednoznačně identifikovat s chovatelem stanoviště mimo intravilán. Myslíte, že SVS nebo zemědělec nemá možnost při současném hlášení na UE a na obecním úřadě zjistit stanoviště chovatele? Pokud včelař nenahlásí na obecní úřad stanoviště stejně nemůže chtít náhradu za otravu včelstev a pokud nenahlásí na UE tak nalezená včelstva nemají včelaře a veterinář by měl podle toho jednat! Nadále to tedy považuji za zbytečnost.

Bod 2 - zabývali jste se kolik pracovníků KVS má daný okres a kolik včelařů? Představte si, že v měsících přesunů Vám začnou volat? Jinak souhlasím s tím přímým vztahem veterinář - chovatel bez prostředníka a jsem rád, že mě se tento přímý vztah podařil navázat. Veterinární inspektorka mi dala na sebe přímý kontakt a prý nikdy není problém zavolat/napsat pro informace (nákazová ohniska v okresu, domluvení kdy mohu zajít osobně pro radu či potvrzení a domluvit se na zaslání vzorku zimní měli). Nepotřebuji tedy nějaké nařízení a nemyslím si, že ostatní včelaři by s dotazem byli odmítáni a muselo by se tedy toto nařizovat vyhláškou! Jinak oplozovací stanoviště vnímám jako stanoviště včelstev, které by mělo mít své přidělené číslo od UE nebo se mýlím?

Ono je otázka, v kontextu s výše uvedeným, jak to tedy myslíme s tím samostatným včelařem. To deklarujeme na jedné straně a na druhé chceme inspektora, kteří mimochodem na Slovensku fungují velmi pochybně a jsou často zneužívání jedněmi včelaři prot druhým (znám skutečně konkrétní případy).
No a jak to funguje třeba v zahraničí?
Uvedu příklad u nás často připomínaného Billa Růžicky. Je to cca rok, kdy jsme spolu o MVP diskutovali. A v jeho státě (nevím zda v celé Kanadě) to funguje třeba u prodeje oddělků následovně. CHce třeba prodat 400 oddělků. Přijde státní úředník, chcete-li inspektor a prohlídne mu 10% oddělků (to protože má již protekci),je vše v pořádku, dostane bumážku, pokud ne, neprodá a pálí se. Ptal jsem se, jak je to třeba u těch, kteří jsou profíci a mají třeba stanoviště o 200 včelstev (mívají zpravidla mnohem vyšší počty) a zjistí se tam MVP. Odpvěď zněla, pálí se. Dost jsem se divil a on mi řekl, že soukromník si je zodpovědný sám za sebe a i za to, zda má naspořené rezervy nebo ne. Údajně takto postupují i v některých státech USA, jinde je to zcela liberální, stát od státu.
Čili v zájmu včelaře je mít vše v pořádku. Řekl mi, že když má podezření, neváhá a pálí sám i když by se to třeba nepotvrdilo. I to by se dalo převzít, tedy ta likvidace včelařem samotným v případě podezření na MVP.
ŠPV je názoru, že maximální zodpovědnost má mít včelař, má mít možnost prokázat svým ošetřováním a vedením včelstev svou odbornost i zodpovědnost. Nad určité limity musí nastoupit SVS, aby nedocházelo k ohrožení okolních včelařů, šíření infekce a pod. LD

---

(20.10.2014 16:32)Jiří Matl napsal(a):  Vezmeme-li to tak, že v samotném systému je spousta "volných", tedy jinam směrovaných peněz, které by se daly využít smysluplně, třeba na ty specializované veterináře na včely či na zvyšování jejich kvalifikace ... Jen chtít něco změnit.
Je pravda, že mnohdy máme pocit, že veterináře svým způsobem otravujeme, ale zase: je stále víc veterinářů, kteří už vědí, znají a chtějí být našimi partnery ...
Pokud jde o zimní měl, tak, pokud se nemýlím, šla debata spíš o zrušení povinnosti. Pokud by někdo chtěl i nadále tuto spartakuádu provozovat, pak ano, ale třeba i za své ...
Jistému paušalizování se asi v modu všeobecné vyhlášky nevyhneme, ale systém informovanosti, dopručení a možnosti volby má jisté výhody.
Podepisuji, co napsal Leoš: žádné prosazování jednoho názoru co dogmatu a jediné pravdy. Diskuse. Debata odborně fundovaných subjektů, ale, a na tom si dovolím trvat: ve zcela rovnoprávném postavení, protože jinak to nemá smysl.
Ta věc je totiž příliš důležitá a příliš se týká každého z nás ...
Jaké je tedy stanovisko ŠPV k návrhu vyhlášky? Dá se někde najít?
Jiří

Tak předně je třeba říci, s čím jsme se rozcházeli 30.6 ze SVS.
V podstatě jsem probrali celou vyhlášku a naformulovali změny, protože panoval koncenzus.
Jednoznačné, resp. ne zcela dokončené to bylo u § 10 -definice varroázy a 11- pálení při varroáze a také těch zmiňovaných preventivně ozdravných opatření (nebyly naformulovány). Samozřejmě jsme nikdo nechtěl likvidací, protože to tu už bylo a bylo to k ničemu. SVS navrhovala dopracovat vyhl. během léta. My jsme byli pro, ale jaksi ostatní ne.
Řeklo se, že tedy všichni dají do 30.9. své připomínky k těmto bodům a SVS to zpracuje a pozve nás znovu. To se bohužel nestalo. Ještě před odchodem jsem se ujišťoval dotazem na všechny, jestli jsme s tímto srozuměni. Nikdo nebyl proti.
Nikdo nikomu ale nebránil domlouvat se na společných návrzhích během těch 3 měsíců s ostatními. Nás např. ČSV požádal o naformulování těch POO (prentivně ozdravných opataření- máme je zpracovány dost detajlně). Komise s ČSV s námi poměrně čile komunikovala ač jsme se na dost věcech neshodli především z důvodu vazeb na legislativu, dotace a pod. Legislativě zkrátka moc nerozumíme.
Když jsme viděli, že k žádnému společnému postupu to nespěje, zopakovali jsme to ,co jsme navrhovali na schůzce 30.6. a někdy v půli září jsme to zaslali na SVS a následně si to vyžádal i Dadant klub i ČSV s jejímiž zástupci jsme také komunikovali telefonicky i se zástupci APV. Nikdo jiný o naše postupy neprojevil zájem.
Jsme názoru, že je třeba měnit především praxi.
Hodně jsme uvedli na našem foru v interních záležitostech. Zvažujeme, že to zveřejníme i na webu, ale osobně to nevidím jako nejdůležitější, většina byla řečena. Na schůzce 29.9. jsme nebyli. Naše postoje jsme formulovali ,předali a hlavně se podle toho snažíme dělat, ostatní není tak zcela v naší moci. Naše postoje nikomu vnucovat nehodláme.
Znovu připomínám slova MVDr Semeráda, ředitele SVS.! Dáme vám tam vše na čem se dohodnete, co nebude odporovat legislativě a bude formulačně OK." Vstřícný krok v minulosti naprosto nevídaný. Tak stačilo se jen dohodnout.To se bohužel nestalo a začínáme znova. Hodně smutný obraz zájmu včelařských občanských sdružení.
LD

Příspěvek: #169

(20.10.2014 17:51)Leoš Dvorský napsal(a):  Tak hlavně já si myslím, že u nás může být těžko odborník bez toho, aniž by byl člen nějakého sdružení.

Tak s tím nemohu souhlasit. Dělá se ve spolcích věda? Možná v MSVV. Odborníkem může být ten, kdo sleduje a píše odborné články, kdo dělá výzkum na vlastní pěst nebo třeba v rámci univerzity, kdo přináší něco nového. To nemá se spolky mnoho společného.

Příspěvek: #170

(20.10.2014 18:50)Michal K napsal(a):  

(20.10.2014 17:51)Leoš Dvorský napsal(a):  Tak hlavně já si myslím, že u nás může být těžko odborník bez toho, aniž by byl člen nějakého sdružení.

Tak s tím nemohu souhlasit. Dělá se ve spolcích věda? Možná v MSVV. Odborníkem může být ten, kdo sleduje a píše odborné články, kdo dělá výzkum na vlastní pěst nebo třeba v rámci univerzity, kdo přináší něco nového. To nemá se spolky mnoho společného.

Aha, tak pro tebe je odborník spíše teoretik nebo třeba i ten, co nemá včely, nebo si to jen o sobmě myslí, někdo to o něm řek¨l. Tak to potom jo.
Pro mně je odborník je ten, kdo taky umí, ne jen ví. Víš, on úkol vědy je především vysvětlovat skutečnost. Samozřejmě ve spolcích se někde věda dělá a dokonce i výzkum, dokonce jejich výsledky přebírají v zahraničí, navazují s nimi pracovní kontakty. Neznám u nás univerzitu, která by přinesla něco nového. LD

Příspěvek: #171

(20.10.2014 15:21)Michal K napsal(a):  Nevím, to je jako se zeptat, co dělá hasič, když nehoří. Mohl by se věnovat běžné veterinární práci - prevenci, hygieně, sledováním epidemiologické situace ostatních chorob, kontrolám, otravám včel...

No nevím jak hasiči, většinou co vím, tak čekají a udržují techniku nebo se cvičí a školí. Prevenci, audity atd. dělají firmy za bakšiš.

Ale k tomu veterináři.

To by bylo konkrétně co?
Můj dnes již skeptický názor:
prevenci - pod tím si představím cokoli, prakticky skoro nic reálného
hygieně - ta by byla definovaná jak?
sledováním epidemiologické situace ostatních chorob, - jako včel? Zvápenatění - nic neudělá, ostatní lze těžko poznat, s morem - to je jediná jakž takž smysluplná nákaza na sledování SVS
kontrolám, - podle čeho a co by kontroloval Tedy který předpis by stanovoval a co vlastně? Natřené úly?
otravám včel... to dneska dělají, jenže se dá těžko něco zjistit.
Zajímavé že nikdo na SVS nenavrhnul vymazání povinnosti hlásit stanoviště na OÚ a fasování dat z ÚE. Ta povinnost je tam kvůli otravám.

---

(20.10.2014 18:50)Michal K napsal(a):  

(20.10.2014 17:51)Leoš Dvorský napsal(a):  Tak hlavně já si myslím, že u nás může být těžko odborník bez toho, aniž by byl člen nějakého sdružení.

Tak s tím nemohu souhlasit. Dělá se ve spolcích věda? Možná v MSVV. Odborníkem může být ten, kdo sleduje a píše odborné články, kdo dělá výzkum na vlastní pěst nebo třeba v rámci univerzity, kdo přináší něco nového. To nemá se spolky mnoho společného.

Tady je spíš dobré vědět co/čí/ vyjadřuje za názor. I neodborník může mít fci ve více spolcích a stejně mluvit za sebe. Je třeba to uvést.

Příspěvek: #172

(20.10.2014 18:05)Leoš Dvorský napsal(a):  

(20.10.2014 17:34)NB1 napsal(a):  

(20.10.2014 13:39)Zdeněk Klíma napsal(a):  Bod 1 - je nezbytné, aby stanoviště mimo intravilány obcí bylo možno jednoznačně identifikovat s chovatelem. Je to třeba i v případě mimořádných událostí, jako jsou např. otravy včelstev. To, že jsou včelaři, kteří z různých důvodů nechtějí označovat svoje stanoviště jménem a tel.kontaktem je bohužel realita, ale reg.číslo včelaře a stanoviště je spojitelné s chovatelem pouze pro orgány vet.správy, tak nevidím důvod, proč by to měl být problém.

Bod 2 - mnohé případy z praxe jasně ukazují že je potřeba pracovat na funkčním vztahu veterinární správa - chovatel, zejména v případě nákazové situace. Není možno již dále setrvávat u modelu prostředníka, které plní jakékoliv občanské sdružení. Vet.inspektor, pokud má situaci např. s morem včelího plodu zvládnout, jak nejlépe umí, se bez základní znalosti - a to je informace, kde má např. v ochranném pásmu stanoviště včelstev prostě neobejde. Snad by pro nás nebyl problém, zvednout telefon, či napsat mejl a informovat inspektora, kde hodláte mít např. oplozovací stanoviště - z hlediska pohybu včelstev je totiž úplně jedno, jestli chcete přemístit včely na oplozovací stanoviště, nebo kočujete.
Nejde tu o buzeraci mít při každém přesunu i v rámci kraje a okresu na to nějaký papír, jen o informaci, která má např, při vyhlášení ochranného pásma cenu zlata...

Děkuji za zveřejnění odpovědí, i když mě nijak názorově nepřesvědčili abych je měl vnímat jako nutné změny.

Bod 1 - jednoznačně identifikovat s chovatelem stanoviště mimo intravilán. Myslíte, že SVS nebo zemědělec nemá možnost při současném hlášení na UE a na obecním úřadě zjistit stanoviště chovatele? Pokud včelař nenahlásí na obecní úřad stanoviště stejně nemůže chtít náhradu za otravu včelstev a pokud nenahlásí na UE tak nalezená včelstva nemají včelaře a veterinář by měl podle toho jednat! Nadále to tedy považuji za zbytečnost.

Bod 2 - zabývali jste se kolik pracovníků KVS má daný okres a kolik včelařů? Představte si, že v měsících přesunů Vám začnou volat? Jinak souhlasím s tím přímým vztahem veterinář - chovatel bez prostředníka a jsem rád, že mě se tento přímý vztah podařil navázat. Veterinární inspektorka mi dala na sebe přímý kontakt a prý nikdy není problém zavolat/napsat pro informace (nákazová ohniska v okresu, domluvení kdy mohu zajít osobně pro radu či potvrzení a domluvit se na zaslání vzorku zimní měli). Nepotřebuji tedy nějaké nařízení a nemyslím si, že ostatní včelaři by s dotazem byli odmítáni a muselo by se tedy toto nařizovat vyhláškou! Jinak oplozovací stanoviště vnímám jako stanoviště včelstev, které by mělo mít své přidělené číslo od UE nebo se mýlím?

Ono je otázka, v kontextu s výše uvedeným, jak to tedy myslíme s tím samostatným včelařem. To deklarujeme na jedné straně a na druhé chceme inspektora, kteří mimochodem na Slovensku fungují velmi pochybně a jsou často zneužívání jedněmi včelaři prot druhým (znám skutečně konkrétní případy).
...

Protože jsem se objevil ve Vaší citaci a pokládáte otázku jak to tedy myslíme s tím samostatným včelařem.

Já se domnívám, že na okresní pobočce JČ SVS toto označení veterinární inspektor je na dveřích a tak ho používám. On za mě, ale včelstva na varroózu neošetřuje a tak označení samostatný včelař přece neztrácí významu. To se jako samostatný včelař nemá nikoho ptát a s nikým se nepřátelit, s nikým nespolupracovat a zapojovat se do včelařských spolků? Není tím spíš myšleno, převzetí odpovědnosti místo komisionálního někdy i nechtěného zásahu podzimní fumigace a aerosolu od cizích osob, která byla ve vyhlášce označená slovem "povinná komisionální ošetření"?

Příspěvek: #173

Nakonec se stejně zjistí že existuje do obecné vyhlášky bez varoázy a moru jen jediné.
Přesná a snadno kontrolovatelná jediná ústřední evidence./u každých úlů cedule s dvěma čísly minimálně a volitelně jméno a telefon, čitelná a umístěna tak aby se to mohlo kontrolovat z veřejně přístupného místa)
Ta evidence s rozhranním 21 století, tedy možnost nahlást změnu jakýmkoli způsobem, i z mobilu, ale ověřitelně. Pak nebudu mít problém s povinností nahlást i dočasné stanoviště s oddělky. Kočovníci by komunikvali taky přes tento systém.
A k tomu povinnost do x dnů od zjistění hlásit každý úhyn, nebo zjištěné zdravotní problémy. /dle vyjmenovaného seznamu problémů/.
SVS by komunikovala taky přes tento portál.

Příspěvek: #174

(20.10.2014 19:10)KaJi napsal(a):  sledováním epidemiologické situace ostatních chorob, - jako včel? Zvápenatění - nic neudělá, ostatní lze těžko poznat, s morem - to je jediná jakž takž smysluplná nákaza na sledování SVS
otravám včel... to dneska dělají, jenže se dá těžko něco zjistit.

To je právě ono. ...těžko poznat..., ...těžko zjistit... To proto, že se tomu nikdo nemá čas věnovat. Skoro nic se neví o virech, málo se řeší nosematóza, špatně se přistupuje k varoóze, o potenciálních hrozbách do budoucna nemluvě. Málo se řeší subletální toxicita pesticidů, atd.

---

(20.10.2014 19:07)Leoš Dvorský napsal(a):  Aha, tak pro tebe je odborník spíše teoretik nebo třeba i ten, co nemá včely, nebo si to jen o sobmě myslí, někdo to o něm řek¨l. Tak to potom jo.
Pro mně je odborník je ten, kdo taky umí, ne jen ví. Víš, on úkol vědy je především vysvětlovat skutečnost. Samozřejmě ve spolcích se někde věda dělá a dokonce i výzkum, dokonce jejich výsledky přebírají v zahraničí, navazují s nimi pracovní kontakty. Neznám u nás univerzitu, která by přinesla něco nového. LD

Možná je to kacířská myšlenka, ale skutečně si myslím, že odborník na včely nemusí být aktivní včelař. Pokud chci něco říct k legislativě nebo nemocem včel, vlastní zkušenost mi moc nepomůže. Bude lepší, když budu právník nebo veterinář. Nebo snad musím mít vlastní zkušenost s morem, abych měl právo se k němu vyjadřovat?

Příspěvek: #175

(20.10.2014 20:23)Michal K napsal(a):  

(20.10.2014 19:10)KaJi napsal(a):  sledováním epidemiologické situace ostatních chorob, - jako včel? Zvápenatění - nic neudělá, ostatní lze těžko poznat, s morem - to je jediná jakž takž smysluplná nákaza na sledování SVS
otravám včel... to dneska dělají, jenže se dá těžko něco zjistit.

To je právě ono. ...těžko poznat..., ...těžko zjistit... To proto, že se tomu nikdo nemá čas věnovat. Skoro nic se neví o virech, málo se řeší nosematóza, špatně se přistupuje k varoóze, o potenciálních hrozbách do budoucna nemluvě. Málo se řeší subletální toxicita pesticidů, atd.

---

(20.10.2014 19:07)Leoš Dvorský napsal(a):  Aha, tak pro tebe je odborník spíše teoretik nebo třeba i ten, co nemá včely, nebo si to jen o sobmě myslí, někdo to o něm řek¨l. Tak to potom jo.
Pro mně je odborník je ten, kdo taky umí, ne jen ví. Víš, on úkol vědy je především vysvětlovat skutečnost. Samozřejmě ve spolcích se někde věda dělá a dokonce i výzkum, dokonce jejich výsledky přebírají v zahraničí, navazují s nimi pracovní kontakty. Neznám u nás univerzitu, která by přinesla něco nového. LD

Možná je to kacířská myšlenka, ale skutečně si myslím, že odborník na včely nemusí být aktivní včelař. Pokud chci něco říct k legislativě nebo nemocem včel, vlastní zkušenost mi moc nepomůže. Bude lepší, když budu právník nebo veterinář. Nebo snad musím mít vlastní zkušenost s morem, abych měl právo se k němu vyjadřovat?

OK, tomuhle rozumím. Ale třeba při definování preventivně ozdravných opatření mi je právničina k ničemu, z věcného hlediska. Tak spíš bychom měli říkat, odborníka na legislativu, atd, atd......... Je vidět, že co člověk, to názor a to není špatně. LD

Příspěvek: #176

Pro MichalK:
Ale to první není ani tak pro veterinu v poli ale pro výzkum.

S tím morem, k tomu by se asi neměl vyjadřovat jen včelař, možná by opak právě pomohl.
Včelaři jsou kolem moru nadopovaní pověrama - ulpívavost myšlení. ;-)Skutečně bych to nechal odborníkům.

Příspěvek: #177

Měj by spíše zajímalo zda třeba na tu Nosemu C. nepadá více včelstev než na mor nebo destruktora. Co je tedy nebezpečná nákaza? To na co toho tolik nepadá, ale jsme schopni to vydefinovat pro dotace?

Příspěvek: #178

(20.10.2014 20:08)KaJi napsal(a):  Přesná a snadno kontrolovatelná jediná ústřední evidence./u každých úlů cedule s dvěma čísly minimálně a volitelně jméno a telefon, čitelná a umístěna tak aby se to mohlo kontrolovat z veřejně přístupného místa)
Ta evidence s rozhranním 21 století, tedy možnost nahlást změnu jakýmkoli způsobem, i z mobilu, ale ověřitelně. Pak nebudu mít problém s povinností nahlást i dočasné stanoviště s oddělky. Kočovníci by komunikvali taky přes tento systém.

Karle, jsi velmi blízko toho, co rada PSNV chce prosadit.
Snažíme se vytvořit ve včelařství normální podmínky pro samostatné, kvalifikované a svéprávné včelaře, jejichž jediným povinným partnerem by byl samostný a kvalifikovaný státní úžedník. V oblasti včelích nemocí inspektor státní veterinární správy. Je v našem zájmu, aby veterinární inspektor měl aktuální a přesné informace o umístění včelařských stanovišť. K tomu směřují naše návrhy (1) - povinné označování stanovišť a (2) povinné hlášení přesunů. Předpokládáme využití moderních informačních technologií, aby to nadměrně nezatížilo ani včelaře, ani veterinárního inspektora. Bohužel v současné době, pokud potřebuje inspekor řešit akutní problém, musí nejprve zjistit polohu včelnic u místní ZO ČSV. Ústřední evidence v Hradišťku je použitelníá jen omezeně, zejména proto, že část včelařů nehlásí aktuální údaje. Také poloha včelnic je dána jen číslem pozemkové parcely, což je velmi nepřesné, protože některé zejména lesní pozemky mají rozlohu i několik set hektarů. Zadání GPS souřadnic by bylo jednodušší a hlavně by šly generovat použitelné mapy zavčelení pro potřeby státní správy. Evidence na obecních úředech je úplně zbytečná a zatěžuje včelaře i státní sprvu mnohem víc než případné hlášení přesunů.
Byla zde námitka, že by v případě povinného hlášení přesunů včelstev byl veterinární inspektor zahlcen agendou. Počet přesunů není tak velký, jak se zdá. Podle staristik je u nás ročně přesunuto za účelem kočování asi 50 000 včelstev (http://eagri.cz/public/web/file/283622/V...bsah.pdf). Průměrná velikost včelařských hospodářství u nás je asi 10 včelstev na včelaře. Jedná se tedy odhadem o cca 5000 hlášení přesunů. Při počtu okresů něco přes 70 se jedná o cca 70 přesunů na okrese ročně. To by měl zvládnout inspektor sledovat i bez náročného vybavení moderními informačními technologiemi.
Broněk Gruna

Příspěvek: #179

(20.10.2014 13:39)Zdeněk Klíma napsal(a):  Bod 1 - je nezbytné, aby stanoviště mimo intravilány obcí bylo možno jednoznačně identifikovat s chovatelem. Je to třeba i v případě mimořádných událostí, jako jsou např. otravy včelstev. To, že jsou včelaři, kteří z různých důvodů nechtějí označovat svoje stanoviště jménem a tel.kontaktem je bohužel realita, ale reg.číslo včelaře a stanoviště je spojitelné s chovatelem pouze pro orgány vet.správy, tak nevidím důvod, proč by to měl být problém.

Toto je pohled inspektora KVS... Jde o usnadnění jeho práce. Je pro něj totiž asi nemyslitelné otevřít si náhled do katastru nemovitostí, vyhledat polohu, pak katastrální území a číslo parcely a z Hradištka to spárovat s majitelem včelstev. Takže se zasazuje o to, aby přibyla povinnost pro včelaře a ti tiskli tabulky s čísly a lepili je po včelnicích... A když je tam nenajdou, budou rozdávat pokuty. Super nápad...! Díky, předsedo...
Podotýkám, že na mých včelnicích moje telefonní číslo k nalezení je. Jde mi o to nalít si čistého vína, proč je tento bod v návrhu PSNV...

(20.10.2014 13:39)Zdeněk Klíma napsal(a):  Bod 2 - mnohé případy z praxe jasně ukazují že je potřeba pracovat na funkčním vztahu veterinární správa - chovatel, zejména v případě nákazové situace. Není možno již dále setrvávat u modelu prostředníka, které plní jakékoliv občanské sdružení. Vet.inspektor, pokud má situaci např. s morem včelího plodu zvládnout, jak nejlépe umí, se bez základní znalosti - a to je informace, kde má např. v ochranném pásmu stanoviště včelstev prostě neobejde. Snad by pro nás nebyl problém, zvednout telefon, či napsat mejl a informovat inspektora, kde hodláte mít např. oplozovací stanoviště - z hlediska pohybu včelstev je totiž úplně jedno, jestli chcete přemístit včely na oplozovací stanoviště, nebo kočujete.
Nejde tu o buzeraci mít při každém přesunu i v rámci kraje a okresu na to nějaký papír, jen o informaci, která má např, při vyhlášení ochranného pásma cenu zlata...

Tak toto jsem už zažil (v době platnosti MVO na varroázu, které nařizovaly žádat o přesun včelstev nad rámec katastru) - a největší "radost" z toho měli paradoxně na OI KVS - papírovali totiž jen sami pro sebe. Opět mi to přijde jako návrh aktivního veta. Bude-li povinnost něco hlásit, bude to muset být průkazné. Na elektronické aplikace počítám můžeme zapomenout, takže hurá koupit náplň do tiskárny a kávéesky barvu na razítka...
Jinak tohle je jak z dílna spolku malovčelařů na záhumenkách - kdo má trochu víc stanovišť a dělá oddělky, tak se z toho pose*e. Mockrát díky, předsedo...!

---

Doplněno:

Ad Broněk: Hlášení na OÚ je zátěž minimální - jedenkrát ročně pošlu doporučený dopis nebo do datové schránky. A je hotovo. Navíc mimo sezónu. Pokud včelaři neplní svoje povinnosti k Hradišťku, nemělo by se to řešit vydáním nových povinností... To je stejné jako s ručitelstvím u DPH - poukazuje to jen na neschopnost státní správy. Pokud je problémem velikost parcel (což uznávám), tak ať se to řeší opět nejdřív ve stávajících formulářích Hradišťka.

Příspěvek: #180

Hlášení na úřad jsem uvedl jako příklad zbytečné byrokracie, která nemá žádný smysl. Přesto všichni včelaři ze zákona musí.

Nemyslím, že by nová hlášení měla nahrazovat nefunkční ústřední evidenci v Hradišťku. Naopak, fungující ústřední evidence by měla být základ, který je doplněn aktuálním hlášením od včelařů, kteří se rozhodnou přesouvat včely.

Broněk Gruna