Příspěvek: #1

Přátelé.
Rád bych využil tohoto fóra k diskusi o smysluplnosti metodiky ošetřování proti roztoči, jak je např. pro JM kraj zveřejněno v nařízení KVS JMK. http://www.svscr.cz/download.php?idx=4448

Vzhledem k tomu, že diskuse na tomto fóru jsou nekonfrontační a k příspěvkům se dá kdykoliv vracet, snad bude možné rozvinout o problému plodnou diskusi.
Po zkušenosti ze včelařské konference s diskusí na toto téma chci předeslat, že mi nejde o přesvědčování někoho o své pravdě, ani o navážení se do včelařů, kteří mají na věc jiný názor.
Jde mi o argumenty pro i proti smysluplnosti této metodiky. Každý vidíme problematiku roztočů z různého pohledu a z jiné lokality. Třeba se takto můžeme lépe pochopit a hlavně si tříbit názor, kam se může naše včelaření se současným postupem ubírat, kde jsou jeho hranice, a zda by se třeba něco nedalo udělat lépe. Jak s případnými argumenty, které by z diskuse mohly vyplynout, naložíme, bude záležet na každém z nás.

Jak už jsem napsal na včelařské konferenci, můj názor je, že metodika obsažená v nařízení VS je špatná z různých důvodů.
Dá se vyjít už z cíle metodiky – udržet počet roztočů na co nejnižší míře. Toho se dosahuje nařizováním plošných ošetření, často preventivních, na základě průměrných výsledků ze zimního monitoringu měli.
Důsledek takového postupu se jeví – šlechtění roztočů a ztížení selekce včel na varroatoleranci.
Alternativní přístup k ošetřování včelstev – ošetřovat jen včelstva s množstvím roztočů, které by vážně ohrozilo včelstvo, případně testovat vybraná včelstva na odolnost proti roztoči, tato metodika znemožňuje (námitky jsou ve smyslu že se dá testovat od jednoho plošného ošetření k druhému popřípadě včelařit v eko režimu).

Jako rychlou laickou analýzu uvedu shrnutí z konference:

1. Jako špatné dopady naší vyhlášky jsem se snažil vyargumentovat to, že vede ke šlechtění roztočů odolnějších proti léčivům – fakt pozorovaný po celém světě. Dalo by se to účinně omezit cíleným ošetřováním pouze vysoce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování
2. Další důsledek je – postupné zvětšování rychlosti množení se roztočů ve včelstvu při plošném ošetřování (fakt zkrácení doby od nakažení ke kolapsu z cca 3 let při zavlečení parazita před 30lety na 1 až dva roky nyní) – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
3. Další důsledek je, že nařízené plošné ošetřování přeruší každé testování odolnosti včelstev proti roztoči.
4. Další důsledek je, že snahou plošného ošetření je cílená snaha o co největší snížení úrovně roztočů ve včelstvech. To ztěžuje rozpoznání projevů odolnosti včelstev proti roztoči (kde nejsou roztoči, nemůžeme pozorovat mechanismy odolnosti). Omezuje to vyhledávání a rozchovávání odolnějších včelstev a spolu s předešlým bodem to vlastně vylučuje šlechtit na varroatoleranci při platnosti naší vyhlášky.
5. Další důsledek je ten, že je to neekonomické, když se ošetřují i včelstva, která to nepotřebují – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
6. Další důsledek je několik zbytečných zásahů a tím i nadbytečné kumulování léčiv ve včelstvech – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.
7. Další důsledek jako společný důsledek všech předchozích bodů, je nemožnost postupného vytvoření rovnovážného stavu bez léčení, jako přiblížení se stavu, který vzniká v podobných situacích přírodním výběrem parazit x hostitel . Dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev a výměnami matek v těchto včelstvech za matky odolnější než je průměr (selektované na varrotoleranci) K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Stav roztočů ve včelstvech by bylo potřebné udržet na úrovni, kde ještě nepoškodí včelstvo. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování a neumožňuje šlechtění na varroatoleranci.
8. Další důsledek je demotivace včelařů zamyslet se nad problémem – když je něco nařízeno, není nad čím přemýšlet.
   

Na konferenci se objevily námitky hlavně ne smyslu obav z nezvládnutelného množství kleštíků a zamořování sousedních včelstev při hypotetické změně vyhlášky. Je to oprávněná obava? Nebo je to spíš podceňování schopností většiny včelařů, že se chtějí o svá včelstva umět (a podle mě většinou by se také dovedli) postarat.

Děkuji vám za reakce.

Příspěvek: #2

(05.02.2011 23:26)Radek Krušina napsal(a):  Přátelé.
Rád bych využil tohoto fóra k diskusi o smysluplnosti metodiky ošetřování proti roztoči, jak je např. pro JM kraj zveřejněno v nařízení KVS JMK. http://www.svscr.cz/download.php?idx=4448

Sam za sebe s tebou ve vetšině souhlasim.

Také me se stale vice prici lecic timto zpusobem. A to z mnoha důvodů.

1. Neustálé vnášení syntetických varroacidu do vcelstev nejen ohrozuje kvalitu vosku, propolisu a posleze medu, ale tyto latky a jejich degradacni produkty se dostavaji i do volne prirody. Preci jen on ten amitraz, fluvalinat atd. se jen tak nevytrati do cerne diry nekde v kosmu,ale zustanou v ekosytemu.
2. Pouzivanim synteticky varroacidu si pestujeme superodolne roztoce, presto, ze vetsina sveta od jejich vyuziti upousti prave v dusledku rezistence.
3. "Lecenim" spis tedy zabijenim roztocu podle vyhlasky snizujeme osobni a aktivni pristup vcelaru. Mam na mysli to, ze vcelar podle vyhlasky do vcel napatla vsechno mozne a dal uz nic neresi. Mnohdy leci takovym zpusobem, ze by to vubec delat nemusel-takove to nacpani gabonu do cesna, spalovani fumigacnich pasku i s nakapanym lecivem, misto toho aby doutnal a odparoval.
4. Vcelar spoleha na to, ze "zalecil" podle narizene metodiky a dal uz se o nic nestara. Pripadnou reinvazy neresi a pak se divi, ze ma na jare prazdne uly. Chce to vice vcelstva pozorovat, delat monitoring, umet pouzit ve spravnou chvili kyselinu mravenci.
5. Driv nebo pozdeji budou roztoci rezistentni i u nas a pokud nebudou vcelari umet pouzivat alternativni snizovani poctu roztocu, tak budou teprve hromadne uhyny.
   Vcelari se proste budou muset naucit pouzivat kyselinu mravenci, stavelovou a mlecnou a to co nejdrive. Vcelari by take meli umet spravnymi zasahy(vyrezavani trubciny, spravne delani oddelku) provadet i biologicky boj s varroazou. Proste ziskat rutinu a cit pro idealni chvili, kdy co udelat v ramci biologickeho boje.

Hodne by se toho dalo jeste napsat proc ne syntetika, ale zakladem by mely byt nezavadne vceli produkty a co nejodolnejsi vcelstva.

Příspěvek: #3

Jsa bez praktických zkušeností mohu reagovat jen v obecné rovině. Na jednu stranu se není co SVS divit. Je ze zákona zodpovědná a proto nařízení formuluje naddimenzované – pro jistotu. Na straně druhé je tento postoj alibistický, protože není důsledně komisionálně vynucován. Proto v praxi může docházet i k takovým jevům, že existují včelaři vědomi si např. MVP ve své včelnici a nic s tím neudělají a nechávají problém tzv. vyhnít. To je možné v administrativě, nikoliv však v praxi. Na základě takovýchto zkušeností, může zodpovědný včelař reagovat ve smyslu rčení: "pravidla jsou od toho aby se porušovala". Protože zodpovědný včelař monitoruje, a když zjistí, že jeho alternativní léčbu včelstva nezvládají a stávají se hrozbou pro okolí, nasadí tvrdé prostředky, aby hrozbu eliminoval. A před nezodpovědným včelařem nás nezachrání ani alibistický postoj SVS.

Příspěvek: #4

Nechci se vyjadřovat ke všem bodům - tak jen izolovaná myšlenka:

(05.02.2011 23:26)Radek Krušina napsal(a):  5. Další důsledek je ten, že je to neekonomické, když se ošetřují i včelstva, která to nepotřebují – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.

6. Další důsledek je několik zbytečných zásahů a tím i nadbytečné kumulování léčiv ve včelstvech – dalo by se odstranit cíleným ošetřováním pouze nejvíce zamořených včelstev. K tomu by bylo potřebné sledovat zamoření jednotlivých včelstev. Brání tomu naše vyhláška, která nařizuje plošné ošetřování.

Toto může platit pouze do určitého počtu včelstev.
Od vyšších čísel (umocněných ještě např. zvýšenou roztroušeností vzdálených včelnic s nižším počtem včelstev) se mi jeví léčení všech včelstev zaráz jako levnější model než sledování, které včelstva mám léčit tento týden a které až příští a v mezidobí tam ještě 3× jet počítat roztoče... (nadsázka).

Tuto úvahu nemám podloženou praktickým pokusem. Nicméně myslím, že ani není potřeba - lze jej snadno namodelovat pomocí výpočtu (strávený čas přepočtený na Kč, pohonné hmoty + amortizace, cena léčiv, ... ... ...). Proto mi přijde (minimálně) u včelařů s vyššími počty včelstev (kteří se nezaměřují na šlechtění směrem k vyšší VT) efektivnější pouze letmé sledování spadu před předpokládaným kritickým obdobím a pak jednotný zásah ve všech včelstvech.
Jiná situace nastane, až bude na našem trhu nabídka VT matek uplatnitelných v našich podmínkách, které skutečně nebudou vyžadovat léčení či například jen jeden zásah v roce. Nicméně ekonomická výhodnost jednotného zásahu na celé včelnici zůstane.

Souvisí to s užší specializací včelařů, která ale v Českých zemích není zcela běžná.

A ještě se zeptám (Radka Krušiny): Co je cílem této diskuse?

Příspěvek: #5

(06.02.2011 0:43)jdjd napsal(a):  A ještě se zeptám (Radka Krušiny): Co je cílem této diskuse?

Napsal jsem to do prvního příspěvku:

(05.02.2011 23:26)Radek Krušina napsal(a):  Třeba se takto můžeme lépe pochopit a hlavně si tříbit názor, kam se může naše včelaření se současným postupem ubírat, kde jsou jeho hranice, a zda by se třeba něco nedalo udělat lépe. Jak s případnými argumenty, které by z diskuse mohly vyplynout, naložíme, bude záležet na každém z nás.

Mě osobně přijde metodika špatná.
Ale nevím, zda mi něco podstatného neuniká, protože jakoby většině vyhovovala.

Určitě měla svůj význam v době, kdy byl roztoč nový, a nevědělo se o něm téměř nic.
Ale to neznamená, že by třeba nebylo něco vhodné změnit nyní.
Chápu postoj zodpovědných, neměnit něco, co se osvědčilo.
A pokud se to má změnit, je potřeba mít pro to argumenty.
Proč nezkusit sami sobě tyto argumenty, ať už pro, nebo proti, najít.

Pokud máme pro sebe argumenty, můžeme s nimi operovat ve svých ZO, u svých zástupců. Pokud budou smysluplné, proč by se kompetentní měli změně bránit.

Jak už jsem někde napsal, vidím perspektivu svazu a hlavně ZO v tom, že máme šanci využít organizovanosti ke společnému postupu proti roztoči. Jen jaký ten postup má perspektivu delší než k rezistenci roztoče na nějaké jedy? A mají včelaři a ZO nějaké kompetence si to místně smysluplně zorganizovat?

---

(06.02.2011 0:43)jdjd napsal(a):  Toto může platit pouze do určitého počtu včelstev.
Od vyšších čísel (umocněných ještě např. zvýšenou roztroušeností vzdálených včelnic s nižším počtem včelstev) se mi jeví léčení všech včelstev zaráz jako levnější model než sledování, které včelstva mám léčit tento týden a které až příští a v mezidobí tam ještě 3× jet počítat roztoče... (nadsázka).

Dá se ale i smysluplně namítat.
Většina včelstev je chována malovčelaři (a nemají možnost volby)
Kdyby i část včelařů ošetřovala individuálně (z různých důvodů ne jen ekonomických) - dochází k úspoře prostředků za léčiva a menšímu kumulování léčiv.

Jde o to, jestli by nebylo smysluplnější, ne aby se NAŔÍDILO ošetřovat individuálně, ale aby BYLO MOŽNÉ ošetřovat individuálně.

Příspěvek: #6

Já se osobně taky stavím za první příspěvky, byť nejsem žádný zkušený včelař.

Kdys jsem na nějakém fóru četl, že už nejde o to kleštíka vyhubit, ale naučit se s ním včelařit. Jako bývalý dlouholetý chovatel králíků vím jak se nějaká (nová) nemoc mezi zvířata dostane, tak už nás jí veterináři nezbaví - viz myxomatózá, kokcidióza, králičí mor atd. Nakonec i proč by to dělali, vždyť z toho mají přece obživu! Na druhou stranu když chovatel nebyl hlupák, tak žádné úhyny neměl, stačila prevence. Celý rok jsem krmil jen senem (čerstvá tráva nejlepší roznašeč kokcidiózy, myxomatózy atd.) a odmítl jsem připouštění samic sousedů. A nutno říct, že všem sousedům okolo mě to hojně padalo a pořád se divili proč mě ne. Mohl jsem jim horem dolem říkat, že musí přestat krmit trávou, ale to oni, že né, že tolik sena nemají. A pak někomu raďte.

Stejně tak bych nechal zodpovědnost na včelaři za svá včelstva. Loni jsem si pořídil roj od souseda. Roj už z principu je většinou málo napadený roztoči (navíc mi jsme oblast, která není pro kleštíka ideální, bohužel ani pro včely - studená větrná oblast). Přesto jsem musel podle vyhlášky léčit Gabonem - po léčení žádný spad. Na podzim 2x fumigace - zase nic nespadlo. V prosinci aerosolování - snad ani nemusím dodávat, že jsem opět nic nenašel. Těch jedů a zbytečného rušení zimujícího včelstva. A to se pořád říká, že okolo zimujícího včelstva by se mělo chodit po špičkách. Já jsem zastánce alternativní medicíny a včely jsem si pořizoval i pro využití jejich produktů, ale když vidím co do nich cpe zbytečně chemie, tak mi pomálu přechází chuť.

Navíc je dost možné, že tady může jít i o kartelovou dohodu mezi veterinou a Dolem. Vždyť čím více léčení tím větší zisk pro Dol (na většinu léčiva má monopol Dol). Stejně tak povinné vyšetření měli na varroázu - podle mě opět vyhozené peníze, dnes už si většina včelařů umí spad ohlídat sama. Ty penize by se daly použít jinam.

Příspěvek: #7

Nechci se přít... jen jsem popsal svůj pohled.

Ještě by podle mě bylo dobré vzít v potaz, že těchto internetových diskusí se (aktivně) účastní nepatrný zlomek včelařů - podle mě méně než 1 %.
(BTW: Stejně tak akcí typu setkání VMS apod.)
A rozhodně se nejedná reprezentativní vzorek včelařské populace ve smyslu průzkumů veřejného mínění. Takže Radkova věta: "Ale nevím, zda mi něco podstatného neuniká, protože jakoby většině vyhovovala." (míněna stávající metodika léčení), je asi na místě.

---

http://cs.wikipedia.org/wiki/Paradigma

Příspěvek: #8

Podstatu problému vidím ve slovíčku "nebezpečná" nákaza. Až se stane jen nákazou. Dojde k všeobecnému ozdravení včelstev. Ubude "vlastníků" a zůstanou chovatelé. Chovatel, to je od slova chovat, tedy se starat, mít chovatelské návyky - viz příspěvky výše.

Příspěvek: #9

Ono veterina postupuje podle vypracovane metodiky, metodiku vypracovava (vypracoval) jediný subjekt u nas k tomu opravněný a to je VuDol...

Ale v sobotu jsem si vyslech velice pěknou přednašku od A. Přidala o mitegone, který ho 3 roky za sebou testoval s velice dobrým výsledkem (mělo by vyjit v moderním včelaři) A dnes jsem si vyslechl přednášky od MVDR Dvořáka, kteý zas kys. mravenčí nevěří a pak Ing. Titěru, ale to spiš bylo o včelaření v EU...

Ale zazněla mi tam jasná poučka (radši nebudu řikat kdo to řekl, aby nemel problem) Varidolem dle předepsaného postupu léčit musíme, to je ze zakona, ale jak to léčíme v pruběhu roku, je naše věc....

Madra

---

(06.02.2011 13:36)Pavel Holub napsal(a):  Podstatu problému vidím ve slovíčku "nebezpečná" nákaza. Až se stane jen nákazou. Dojde k všeobecnému ozdravení včelstev. Ubude "vlastníků" a zůstanou chovatelé. Chovatel, to je od slova chovat, tedy se starat, mít chovatelské návyky - viz příspěvky výše.

Tak to se jen tak nestane, slovo nebezpečná je v zákoně kvuli legislativě EU. pak v přípdě nedodržení léčení tě mohou sankcionovat....

Příspěvek: #10

Metodika ošetřování včelstev není rozhodně špatná a plní celkem svoji funkci při léčbě v.d.
Na druhou stranu chybí Dolu rovnocená konkurenční firma,( momentálně má Dol monopol ). At už se jedná o zahraniční léčiva, přístroje na léčení apod.,Dol, jako soukromá firma si brání "jen své zboží" ,tím ale nechci říct ,že je špatné.
Jako včelař bych uvítal zahraniční léčiva,přístroje, i všechny léčiva Dolu, které by byli volně prodejné ( přece si varidol nebudu kapkat do čaje).
Komisionální sběr je holý nesmysl nějakého aktivního funkcionáře,který chtěl objevit novou Ameriku - vždyt tato věc nemá ani oporu v zákoně.(ochrana soukromého majetku )
KVS v různých okresech v ČR nepostupuje jednotně ,at už se jedná oto či ono.
Sankcionování od veteriny za nedodržení léčení, má působit především jako strašák na včelaře,nikdy by nedokázali opak.
Každý skušený včelař by se měl především řídit rozumem a citem, než brožurou nebo nařízením KVS, vždyt přece on sám nejlíp ví, kdy je a není potřeba včely léčit.

Příspěvek: #11

(06.02.2011 10:24)Misoka napsal(a):  Já se osobně taky stavím za první příspěvky, byť nejsem žádný zkušený včelař.
Navíc je dost možné, že tady může jít i o kartelovou dohodu mezi veterinou a Dolem. Vždyť čím více léčení tím větší zisk pro Dol (na většinu léčiva má monopol Dol). Stejně tak povinné vyšetření měli na varroázu - podle mě opět vyhozené peníze, dnes už si většina včelařů umí spad ohlídat sama. Ty penize by se daly použít jinam.

Presne tak to vidim, chci mit kvalitni med bez rezidui. Presto, ze u nas jeste nebyly zaznamenany rezidua v medu, tak ve vosku uz se to zacina zhorsovat. Take zalezi na metodice, pomoci ktere se zjistuji rezidua. Krasny priklad mame hned u sousedu, v Nemecku i Rakousku. Roky cpali do vcel apistan, bayvarol, coumaphos atd. Zasvinili si tim tak vosk, ze pak stacilo dat kupovane mezisteny do vcelstva a padali roztoci. U nas je stav dobry jen z toho duvodu, ze leceni se provadelo a provadi nejnizsim moznym davkovanim. Jenze jak zacne byt znatelna rezistence, vcelari zacnou predosovavat a je pak otazkou casu, kdy to bude i ve vosku.
Kazdemu kdo chce snizovat pocet roztocu bez syntetiky, doporucuji knihu Varroaza a Ekologicky chov vcel. Naucit se postupy a spravne terminy. Driv nebo pozdeji se stejne prestane v takovem rozsahu pouzivat fluvalinat, acrinathrin, amitraz a pak se sakra bude hodit, ze umi clovek pracovat s kyselinou mravenci, stavelovou a mlecnou.
Jsem pro svobodny pristup k leceni, ale ne pro volny prodej synteticckych akaricidů. Prave ty budou pripadne volit vcelari, kteri se spolehaji jen na to neco v terminech do vcel nacpat. Pak si dovedu predstavit, jak budou bezduvodne zvysovat davkovani a lecit si kdy chteji.
Jsem pro vetsi odpovednost za sva vcelstva a za to, aby se vcelari naucili s roztocem v poctu neskodicim vcelstvum vcelarit.

Příspěvek: #12

(06.02.2011 19:42)Tomáš Polách napsal(a):  Metodika ošetřování včelstev není rozhodně špatná a plní celkem svoji funkci při léčbě v.d.

verzus

(06.02.2011 19:42)Tomáš Polách napsal(a):  Každý skušený včelař by se měl především řídit rozumem a citem, než brožurou nebo nařízením KVS, vždyt přece on sám nejlíp ví, kdy je a není potřeba včely léčit.

Já tu vidím rozpor.

Příspěvek: #13

Určitý rozpor se dá najíti v tom, že vyhláška na celý rok dopředu se vydává v únoru.

Samozřejmě v zemi s tradicí Prognostického ústavu co emitoval ty nejlepší prognostiky do vlád na skoro 15 let je jistá naděje, že prognozy to budou velmi kvalitní.

Na druhé straně mi jeden přítel zapůjčil v sobotu k nahlédnutí současné Včelařství a zde jsem shledal článek propagující letní varroamonitoring. Od autorit VUD.

Jsem spíše na straně varoamonitoringu, a tak kladu zastáncům současného stavu otázku co se tak nějak sama nabízí až vnucuje:

K čemu mi ten letní varroamnonitoring bude, když se budu muset řídit platnou vyhláškou vydanou v zimě, snad ještě v době, kdy není znám ani výsledek vyšetření zimní měli. To o významu této zimní spartakiády víceméně svědčí samo o sobě.
A ten letní varroaminitoring ve Včelařství doporučují oficiální autority, ne nějaká PSNV s VMS.


Opravdu vtíravá otázka která mi dává jedinou logickou odpověď. Nevěřím na to, že se dá předpovědět vývoj populace VD na rok dopředu.

Takže co, je ta současná plánovací metodika tak dobrá a přesně cílená, nebo jede na jistotu několianásobného předávkování. Pro jistotu.

Příspěvek: #14

(06.02.2011 13:36)Pavel Holub napsal(a):  Podstatu problému vidím ve slovíčku "nebezpečná" nákaza. Až se stane jen nákazou. Dojde k všeobecnému ozdravení včelstev. Ubude "vlastníků" a zůstanou chovatelé. Chovatel, to je od slova chovat, tedy se starat, mít chovatelské návyky - viz příspěvky výše.

On je asi probém v tom, že varrooáza je skutečně nebezpečná.
Ale otázka, která mě zajímá, je, kam nás může dovést platná metodika?
Metodika má cíl - roztoče na co nejnižší míře.
Může jen toto do budoucna zmenšit nebezpečnost varroázy?
Může se takto vůbec podařit vytvořit nějaký rovnovážný stav roztoč x včela?
Nebo ten rovnovážný stav spíš může nastat při určité přítomnosti roztočů ve včelstvu, ovšem v množství, které většině včelstev neškodí? (a tam kde by množství roztočů již škodilo, by se buď aplikovaly jedy, nebo vyměnila matka, nebo prodaly včely s roztoči třeba "Kefussovi" za drahé peníze ).

Nejde takováto metodika právě proti tomu, aby roztoč mohl někdy přestat být problémem?
Zaznělo tu, že nařizování při nebezpečné nákaze je zřejmě díky EU.
Ale Kefuss, Holanďani jsou také v EU.
Třeba není nepřekonatelná věc najít smysluplnou verzi přijatelnou i pro úřad.

---

(06.02.2011 22:28)KaJi napsal(a):  Jsem spíše na straně varoamonitoringu, a tak kladu zastáncům současného stavu otázku co se tak nějak sama nabízí až vnucuje:

K čemu mi ten letní varroamnonitoring bude, když se budu muset řídit platnou vyhláškou vydanou v zimě, snad ještě v době, kdy není znám ani výsledek vyšetření zimní měli. To o významu této zimní spartakiády víceméně svědčí samo o sobě.
A ten letní varroaminitoring ve Včelařství doporučují oficiální autority, ne nějaká PSNV s VMS.

K čemu jsme vyzýváni nyní - jak využít letní monitoring:

Pokud si přečteš platné nařízení pro JMK, které jsem uvedl v prvním příspěvku, tak i tam se už od minulého roku vyzývají ZO, aby prováděly letní monitoring. Dokonce se tam mluví o neodkladném ošetřování KM při zřejmě rozumných spadech.

Ale nakonec to dopane tak, že když ZO nahlásí u dobrovolníka dosažení onoho kritického průměrného spadu (5ks/den), veterina nařídí na celém území ZO plošné ošetření gabonem. (navíc kromě těch případů. které jsou již nařízeny podle výsledků zimní měli)

Jinak řečeno - monitorujte, nahlašte nám to, a my Vám přikážeme, že máte léčit gabonem a přikážeme Vám to plošně.
Přece, když už by ZO měla lidi, kteří by byli ochotní to počítat, tak je mnohem operativnější ve varování všech včelařů ZO, co hrozí.
A když už by někdo monitoroval, byl by blázen, aby léčil stanoviště plošně, když má přehled o včelstvech.

Příspěvek: #15

(06.02.2011 18:17)Madra napsal(a):  Tak to se jen tak nestane, slovo nebezpečná je v zákoně kvuli legislativě EU. pak v přípdě nedodržení léčení tě mohou sankcionovat....

V tomto případě pravděpodobně nejde o přímý vliv legislativy EU. Ve veterinární oblasti mají jednotlivé země EU hodně volnosti k nastavení vlastních pravidel. Neznám situaci jinde, ale možná jsme jednou z mála zemí EU, kde ke varroóza zařazena mezi nebezpečné nákazy.
Seznam nebezpečných nákaz je např. na Wikipedii
Měly by to být nákazy, u kterých je povinnost hlášení výskytu. Mor plodu tam dle mého názoru patří, ale varroóza asi ne. Např. tam není myxomatóza králíků, což neznamená, že by nebyla pro chovy nebezpečná, ale nepodléhá ohlašovací povinnosti. A je na vůli chovatele, jestli nechá své králíky očkovat. Možná je varroóza mezi nebezpečné nákazy zařazena jen kvůli "lobingu" některé úzké zájmové skupiny. Je to jen můj laický názor, tak budu rád, pokud zde někdo kvalifikovaný v vysvětlí, proč je varroóza zařazena mezi nebezpečné nákazy.
Broněk Gruna

Příspěvek: #16

mno je tam dána i tumida a přitom ješte nebyla v eu detekovana... Ono pane Gruna nejde jen o VD, ale on i otevírá cestu dalším nemocem...

A o tom co je v zákoně mi nerozhodujeme, to se musí jít plakat na jiný hrob.... O tom se tu i můžene bavit klidne do aleluja, je to dáno v zákoně je, jestli to je dobře nebo ne nevim, ale...

Může včelař co se vyprdne na lečení přijit o včelstva??? Ano
Může včelař co se vyprdne na lečení to rozesrat všem okolo?? Ano
Otevírá VD svým chováním organizmus včely a umožnuje vznik infekce??? Ano
Oslabuje VD včely a umožnuje loupení včel s přnosem infekcí?? Ano
Stresuje včely? Ano

Tak ona ta včelí veš asi nebude jen takovy strašaček o ničem ne??? Ai to je pěkný svinstvo...

A myslím že to porovnávat s králíkem který se koukne mimo kotec jen když jde na pekáč se včelou co doletí i 8 km je kapanek mimo mísu...

Madra

---

(07.02.2011 0:08)Bronislav Gruna napsal(a):  Měly by to být nákazy, u kterých je povinnost hlášení výskytu. Mor plodu tam dle mého názoru patří, ale varroóza asi ne. Např. tam není myxomatóza králíků, což neznamená, že by nebyla pro chovy nebezpečná, ale nepodléhá ohlašovací povinnosti. A je na vůli chovatele, jestli nechá své králíky očkovat. Možná je varroóza mezi nebezpečné nákazy zařazena jen kvůli "lobingu" některé úzké zájmové skupiny. Je to jen můj laický názor, tak budu rád, pokud zde někdo kvalifikovaný v vysvětlí, proč je varroóza zařazena mezi nebezpečné nákazy.
Broněk Gruna

Omyl mixomatoza je mezi nebezpečnými nákazami, prosim používejte aktualizované zákoníky na netu, ne wikipedii z roku raz dva...

---

(06.02.2011 22:28)KaJi napsal(a):  K čemu mi ten letní varroamnonitoring bude, když se budu muset řídit platnou vyhláškou vydanou v zimě, snad ještě v době, kdy není znám ani výsledek vyšetření zimní měli. To o významu této zimní spartakiády víceméně svědčí samo o sobě.
A ten letní varroaminitoring ve Včelařství doporučují oficiální autority, ne nějaká PSNV s VMS.


Opravdu vtíravá otázka která mi dává jedinou logickou odpověď. Nevěřím na to, že se dá předpovědět vývoj populace VD na rok dopředu.

Takže co, je ta současná plánovací metodika tak dobrá a přesně cílená, nebo jede na jistotu několianásobného předávkování. Pro jistotu.

Tak naštestí na to přišla také řeč.... metodika je metodika... tu delá svs každý rok stejně )), ale Monitoring je dobrý k tomu , že podle počtu spadu roztoče mate přehled o míře napadení a můžete v případě vyššího výskytu v červnu ochránit zimní generaci včel, nasazením KM, nebo gabonu....

A už jdu chrnet....

Příspěvek: #17

(06.02.2011 22:22)Radek Krušina napsal(a):  

(06.02.2011 19:42)Tomáš Polách napsal(a):  Metodika ošetřování včelstev není rozhodně špatná a plní celkem svoji funkci při léčbě v.d.

verzus

(06.02.2011 19:42)Tomáš Polách napsal(a):  Každý skušený včelař by se měl především řídit rozumem a citem, než brožurou nebo nařízením KVS, vždyt přece on sám nejlíp ví, kdy je a není potřeba včely léčit.

Já tu vidím rozpor. :shy:

..hlavně jsem tím myslel, že je vhodná at už pro začátečníky nebo včelaře, kteří nemají takový rozhled - verzus - staří psi ošlehaní větrem, to berou s rezervou :)

Příspěvek: #18

Začátečníci s kritickým myšlením taky.

Příspěvek: #19

To je pravda, ale popravde, jediný z čeho mám strach, že kdyby se všichni začali zlepšovat a vynalezat, tak by to taky mohlo jit rychle do haje...

Vždyt jen co se dela s varidolem... jen s paskama, někdo to vylepší a dá do podmetu, někdo to vylepší a jen to tam cvrnkne....
Další přišly a vylepšení, že tu lahvičku nalili do dymaku a šli dymnit včely...

Pak jsou lidé schopni rukama od varidolu si zapalit cigaro a fumigovat sebe...

Vemte si, že na VD se léčí touto metodikou už 20 let a co spousta včelařů tak s jednoduchou metodou dokážou vyrobit...

Příspěvek: #20

(08.02.2011 8:51)Radek Krušina napsal(a):  PROSÍM ODSTRANIT, JE TO OMYL

Proč, Radku? Já osobně to jako omyl nevidím ... a nechal bych to běžet ... Jednak bych se v pohodě podepsal pod požadavek změnit "nařízení" na "doporučení" a věřil inteligenci a zodpovědnosti většiny včelařů ..., tedy přirozenmu procesu ... A mimochodem: byla by třeba možná varianta, že by se do vyhlášky prosadila možnost, že by někteří včelaři, kteří se jaksi definují jako součást širší iniciativy, dostali výjimku a neplatilo by pro ně "nařízení", ale jen ono "doporučení"? Podobně jako to mají bio - včelaři. Přijatelné by snad bylo pak i to, že by byli ve zvláštním režimu a podléhali poněkud podstatnějšímu dohledu relevantních orgánů ... Ostatní, pokud by nechtěli být součástí této "vyňaté" skupiny, by holt spadali pod režim "nařízení". Co by to ovšem dalo v každodenní včelařské praxi ... (?)