Příspěvek: #1

Navazuji na hodnotný Janův příspěvek ve vlákně "Izolace včelích matek":

(24.09.2017 17:40)jjvcela napsal(a):  Metoda odstranění (jakékoliv) posledního plodu je určitě jednodušší než hledání a klíckování matek, v tom má Ruda pravdu. Problém mnoha stanovišť ale je a bude, že je to už touhle dobou pozdě. Proto více fandím metodám, které problém řeší začátkem léta. Odebírání zavíčkovaného plodu, varroa pasti a i likvidace plodu začátkem července má větší význam než podobný zásah koncem září. V té době se líhnoucí kleštící už nijak nepodílí na poškození zimní generace. Na jejich likvidaci je snad vhodnější počkat do vylíhnutí posledního plodu. Pokud jste dostatečně neochránili zimní generaci včel v červenci a v srpnu je vše už rozhodnuto.
Sám fandím přemetení včelstev na mezistěny. Je to sice radikální zásah, ale má schopnost včelstvo zcela odstřihnout od jeho infekční historie a tak vyřešit problém s houbami, viry i bakteriemi v díle. Je třeba jen pro sebe si vyřešit organizaci zpracování starého díla a vybavení pro dostatečnou dezinfekci úlů a rámků.
Často se řeší problém co s plodem. Zdeněk Klíma doporučuje ho zlividovat a má pravdu. Pokoušel jsem se plod z několika včelstev zachránit spojením s minioddělkem s mladou matkou. Bez použití dlouhodobého nosiče s účinnou látkou proti varroa to dopadla špatně. Ze začátku to vypadalo dobře, pěkně odebíraly sirup, ale po měsíci, se projevilo to co jsem měl očekávat. Dávka roztočů ze dvou včelstev v oddělku, totálně poškodila nový plod a včelstva odešla do věčných lovišť. Příště už budu moudřejší (ale určitě ne moudrý).
Otázka ztrát včelstev není ale o tom, zda chováte a léčíte správně. Ztráty stejně jako úmrtí je naprostou přirozenou součástí života. Nechci náš chov včel porovnávat s přírodou, tam se jedná o boj o přežití, ale je asi správnější podporovat zdravější a schopnější včelstva než za každou cenu udržovat nemocné a slabé.
Nechat žít i nechat umřít.

Tady je nastolena otázka, co s tím, když už k tomu dojde? Pozdě bycha honit. Lehce se řekne "slabochy odstranit". Kdo má odvahu polovinu včelstev vysířit. Mnohý včelař se v takové situaci velmi obtížně rozhoduje a většinou je na to sám. Mnohý se z obavy před tím, že je původcem problému, ani nechce svěřovat ostatním. Jeho včelstva jsou velkým potenciálním nebezpečím pro okolí.
Proto bych s doporučením čekat (jistě, že záleží na okolnostech a schopnostech včelaře) nesouhlasil. Tady nejde jen o zachraňování slabochů (možná slabochů), ale především o snížení invazního tlaku. Tedy ve vážných případech (ať k nim došlo jakkoliv) je nezbytné zasáhnout ihned. Hrozbou jsou kolapsy včelstev. Kolaps je migrací nejen roztočů, ale i včel, nemocných včel a infekčních roztočů.
Až pak bych to nechal na přírodě.

Příspěvek: #2

Pavle, pokud máš na mysli opravdu vážné případy touto dobou, pak je opravdu lepší zasáhnout radikálně a vysířit. Vážný případ, jak píšeš, může a je zdrojem reinvaze, ale sám nemám zkušenost s tím, že by touto dobou byla hrozbou pro ostatní včelstva. Spíš si myslím, že ten řetěz vzniklých problémů je jen důsledkem celkových problémů stanoviště a konců ke kterým stanoviště tak jako tak směřuje. Prostě příčina vznikla před více jak 3 měsíci a včelař ji neřešil.

Příspěvek: #3

Rozškrabání plodu je vylepšení fumigací, prakticky likvidace roztoče a hodně dobrý začátek nové sezony. Ale nic víc! Určitě neřeší letní a pozdější zdravotní problémy. Budeme si muset zvykat na neobvyklé a žel hodně pracné postupy, budeme si muset pořídit nějakou výbavu navíc a hlavně úplně jinak myslet. Zdraví R. S.

Příspěvek: #4

Honzo, po letošních pokusech můžu říct, že "problémy" se objeví většinou už během dubna - kdy jsou ale přehlédnutelné, ale koncem května nebo začátkem června už jsou nepřehlédnutelné !, a pokud se neřeší - následuje úhyn - většinou konec července - polovina prosince. Letos jsem nechal jedny "bez jiskry v oku" svému osudu - už mám kompletní vzorky pro laboratoř. Problém se primárně projeví opticky změnou pohybu matky - másledují změny chování včel a dalsí už nepřehlédnutelné??? projevy včelstva ....a to už je defakto konec (KM nefunguje, naopak si myslím, že urychlí konec) ať uděláš co chceš. Doufám, že budu mít výsledky rozborů do přednášek.... Jestli tohle má být CCD, tak včelaři mají hodně málo zájem o včely, protože je to vidět už opravdu půl roku dopředu.

PS: roztoč se mi nejeví jako ovlivňující faktor, protože tam v době prvních příznaků defakto není.

Příspěvek: #5

Často se řeší co s plodem-pokud odstraním plod po vytočení medu je převážná část včel zdravá, nevím, proč by se měl likvidovat anebo spojovat s oddělkem s mladou matkou, stačí vložit přijaté začátky matečníků a jejich naražené odstranit po vychování a rozkladení jejich matky tam roztočů moc není, ale matku stejně značím tak v její nepřítomnosti pře léčím. U staré matky dole kde došlo k odebrání plodu a výměny rámků za nezakladeny či nedostavěné ošetřím Formidolem s matkou/do rána/, nechám 2 rámky nezakladeny plné medu. Následné spojení starou odstranit všechny jsou její dcery.

Příspěvek: #6

....................................................
....................................................

To byl omyl. Příspěvek patřil na fórum ŠPV, omluva všem. ld.

Příspěvek: #7

Páni keby to bolo len také jednoduché, hľadať "jiskry v oku":-D Konkrétna skúsenosť z tohto roku. Na konci júla som sa rozhodoval, či ponechám alebo vezmem včelstvá z hory a zakŕmim. Mal som totižto na tri týždne odísť. Zvolil som si zle Tretinu som zobral, dve tretiny som tam nechal. Neverili by ste, čo spravia také tri týždne. Tá tretina, čo som vzal domov je v pohode, takmer bez plodu. Tie dve tretiny sú bohužiaľ skoro na odpis. Ak z nich prežije polovica, budem rád. Kyselinu som v nich použil nie len na klieštika, ale ako rýchle vyselektovanie ktoré zrušiť a ktoré zachraňovať.
Teraz čo bolo iné a čo sa vlastne stalo?
Na konci júla štartovali rovnako. Z dovezených som vytočil med z časti melicitózu a na dva krát zakŕmil na cca 25 - 30 kg zásob. Raz preliečil kyselinou a vrátil na ne po tom všetkom vytočené rámiky, v ktorých boli zvyšky melicitózy. Tie budem zberať v novembri dole.
Včelstvá na hore som tiež odľahčil, pokračovala slabá znáška. Trocha som mal obavy z pokračujúcej melicitóznej znášky, no potreboval som zistiť, ako na tom budú, keď ich nechám na hore dlhšie. Teraz už viem, že veľmi zle. Síce včelstvá po troch týždňoch neboli na suchu, ale radikálne obmedzili polodovanie. Zostalo odhadom 10 kg zásob v každom včelstve, v niektorých viac. Už pri dokrmovaní začalo byť jasné, ktoré to zvládnu a ktoré to majú spočítané. Matky v silnejších sa rozkládli. Tie slabšie už na to nemali "mäso". Kyselina ich jednoducho dorazila.
Vždy som začínal kŕmiť na začiatku augusta a nikdy som nemal viac ako 5% straty. Teraz ak nerátam tie na hore, by to bolo ani nie percento. Bohužiaľ, tie mi to číslo rapídne "vylepšia" .

Příspěvek: #8

No dobře Patko....ale kde je z toho nějaký tvůj výstup (závěr...výsledek)

Podle mě to vidím jako klasické ošetřování včelstev v 70.tých letech = zimování včelstva o síle 1 - 1,25 kg včel na 9ti rámcích. To, že ti zeslábly díky plodový pauze - kdybys "neodlehčoval" bylo by tam včel spousta. Prostě jsi jenom sjel se zásobama pod hranici, která měla v dané situaci (snůška, prostor a množství včel) pro včelstvo fatální následky. Včely se prostě přizpůsobí! To co píšeš, nemá s nějakou nemocí nebo VD nic společnýho. Prostě jen prokaučovaný ošetřování....Na 3týdny odjet a nemít možnost zasáhnout znamená - mít ve včelstvech cca 30+kg zásob. KM jim v nastalé situaci mnoho neprospěla spíš naopak. Proč jsi nestandartně neošetřil Varidolem, když jsi je měl bez plodu? Oni ti padali VD v nějakém velkém množství, že jsi ošetřil KM?
Nechci se do tebe nijak navážet Patko, ale už jsem se včelama jinde....a chybu s 10 kg zásob si nedovolím udělat. Je lepší mít ve včelstvech o 20 kg medu víc než o 2 kg míň.

Zrovna dneska jsem "řešil" kolegu s kombinací fobií "VD a Varidol"....takže do včelstev na 5n 2/3Lang. šoupnul 6 desek Mitegone (600g KM 65%)a po 3týdnech přijde na to, že tam má o třetinu včel míň a naražený nouzový matečníky.... Samozřejmě...i tohle se nechá svédst na úhyn na CCD. Ale zajímalo by mě, jak se může třeba COLLOS odkazaovat na výsledky statistiky, když vstupní data mají od takových vyzkumníků..... Chudák Danihlík....myslí si, jakou neodvádí odbornou práci a včelaři mu systém plní sračkama.

Příspěvek: #9

Zdravím. Mne sa nechce veriť, že iba množstvo zásob vo včelstve v mesiacoch júl, august /červenec, srpen/ zabezpečí dostatok až nadbytok zimných včiel - podľa mňa je to pravidelný prísun sladiny v tomto období zabezpečí dostatočné plodovanie a vytváranie potrebného množstva zimných včiel. Čo sa týka zásob- mal som jeden rok včelstvo- roj -nechal som im všetok med- hádam s 50 kg zásob na zimu /3 nastavky optimal zásob/- nijaký zázrak sa v počte zimných včiel nekonal-včelstvo vyzimovalo ako stredne silné . Ja mám pochybnosti ,že len množstvo zásob zaručí dostatočné až veľmi silné včelstvá na zimu,skôr by som to videl v genetike nejakej línie včiel. Nakoniec sa nechcem nikoho dotknúť a rád prijmem vysvetlenie, že sa mýlim. Nenahnevám sa

Příspěvek: #10

Vliv bude mit dle me i pylova snuska.

Příspěvek: #11

(25.09.2017 20:46)patko79 napsal(a):  Páni keby to bolo len také jednoduché, hľadať "jiskry v oku":-D Konkrétna .....

Na mě to dělá takový dojem, že všechna včelstva byla nakažená a rychlé ukončení plodování a snůšky jim zachránilo život. To není novinka posledního léta, že zakrmené včely bez snůšky už v srpnu sedí doma a neplodují. Chtěl jsem napsat, že Leoš už to říká dlouho, ale vypadá to, že ho to v poslední době už nebaví opakovat Včasné zakrmení je jedno z dobrých preventivních opatření.
To po čem už pár let toužím je průkazný test na zjištění stupně promoření. Někdy promoření koreluje s množstvím roztočů někdy včely vypadají divně, ale něco exaktního měřitelného to by pomohlo! Pomohlo by to hlavně při selekci ...

Příspěvek: #12

Milan, ja viem že to bola chyba, jednoducho som nečakal, že znášku jednoducho "utne" pred odchodom zalievali plodiská sladinou, takže som to nečakal, hold horská zánška je zo dňa na deň. Čo sa týka ošetrenia "bez plodu" varidolom. Ono tak celkom bez plodu neboli, mali tak 8 rámikov plodu (tie prevezené tak dvoj až trojnásobok. 10 kg mali až keď som sa vrátil, čo by som pri klasickom včelárení ako problém nevidel. Tiež si však nemyslím, že dostatok zásob je záruka početnosti včiel. Aby boli včelstvá vo väčšej sile, nestačí len do nich naliať sirup, musia sa k tomu viesť.
Mal som ich jednoducho natlačiť do dvoch nadstavkov a tak zakŕmiť. To by ich asi zachránilo, ja som ich nechal na štyroch, bola to hlúposť. Súhlasím s Roslp-om, že skoré zakŕmenie je najlepší spôsob ako sa vyhnúť problémom v septembri. Ukázal to aj môj prípad. Len neviem, čo je to to "promoření"?

Příspěvek: #13

Promoření - procento a struktura nemocných jedinců.
Je rozdíl mít nemocné staré včely a nebo kojičky. Stejně tak je rozdíl jestli je nemocných 5% a nebo 50% jedinců (týká se to jak včel tak roztočů).

Příspěvek: #14

Jasné chápem. Stretne sa niekoľko faktorov a včely o už nerozchodia. Stačí jeden detail a vo finále je výsledok diametrálne odlišný. Viď môj príklad. Nevadí poučil som sa.

Příspěvek: #15

Pane patko 79 Na 10 kg je včelstvo schopno do února přežít tedy není to málo. Největší chybou bylo doplnění zásob ve velkém množství kdy ne plodující včelstva zanesla prostor ke kladení a výchovy další generace a upracováním došlo k zeslabení včelstev. Ta včelstva, která mají možnost matce prostor vytvořit ať již odpařením nebo přenesením přežijí, u těch které tuto možnost ať početností nemají, najdeme nějakou nemoc a odměníme je sírou. Nejste první ani poslední příště, které neplodují nejdříve malou dávku po ros plodování a vyběhnutí plodu postupně doplnit. Ne na dva krát 20-30 kg

Příspěvek: #16

Ja se naopak cim dal vice klonim k rychlemu a brzkemu zakrmeni celou davkou,coz je vyznamny zdravotni element. Zaneseni bunek sladinou je spise otazka ponechani vcelam dostatecneho prostoru na zimovani.

Příspěvek: #17

Je to jedna cesta - včasné zakrmení....ale má malou nevýhodu, a tou je výchova dlouhověké generace na cukru nebo invertu. Já to dělám jinak - výchova zimní generace na medu s množstvím zásob (medu) přes 60 kg a na prostoru např. 7n 39x24. Potom koncem září nebo začátkem října (podle počasí ) upravím prostor, vytočím část medu a dokrmím - jednou!!! dávkou 12 - 18 kg cukru.

Příspěvek: #18

A co letní ošetření, když je v nich od jara do října med ?

Příspěvek: #19

Myslím, že nejde ani tak oto čím dostanu včelstvo do činnosti ani množství zásob ale přínos ovlivní plodování stejné jak na jaře na 3kg zásob 15-17 rámků plodu a nesledovat stav zásob budou plodovat do konce. Opačně – zanesené plodiště květovým medem matka nemá prostor na kladení výchova plodu vázne a včelař čeká na zahuštění. Není to podobné jako doplnění velkou dávkou cukru.

Příspěvek: #20

Letní ošetření?....na co? V sedminástavkových včelstvech už měsíc není plod, tudíž se nemá VD ani kde množit. Přirozený spad mám v průměru 2 ks za týden u včelstev nyní obsedajících 5-7 nástavků 39x24. (odhadem 50-65.000 včel). Byl bych blázen při takovém stavu byť jen uvažovat o KM - o gabonech ani nemluvě.... a to mám na stanovišti 47 včelstev - defakto ve dvou řadách. Když uděláš super podzimní Varidol, není letní ošetření potřeba. To je jedna z hlášek, kdy má MVDr.F.Kamler pravdu. Samozřejmě nesmíš mít vedle sebe nekonečný zdroj VD.....ale stanoviště si včelař může vždycky vybrat. Projevy velkých včelstev i jejich biologický rytmus jsou opravdu hodně rozdílné od včelstev vedených podle příruček a tudíž i biologický rytmus VD je jiný než u včelstev ošetřovaných - dovolím si říct - podle "Dolských tradic". A hlavně....včelař dokáže pouze zootechnikou ten rytmus ovlivnit. Stačí si logicky odvodit, co by dělalo včelstvo, kdyby nemělo za zády včelaře a moderní civilizaci....Jenom si nevěřte, že všechno co uděláte se včelama podle moderních metod je pro jejich dobro. Jsou zásahy, které jsou striktně termínované....jiné jsou vysloveně zakázané po slunovratu. Nedělat zbytečné věci, které spíš škodí než pomáhají, jako například..... vytáčet med v červenci - vracet vytočené plásty do včel s hrozbou loupeží - ošetřovat uskladněné souše při aktivitě zavíječe - a nakonec kvůli tomu s problémama na jaře nasazovat medníky. Alternativa pro to je - vytáčet až když zavíječ není aktivní....tj teploty 15°C, uskladnit vlhké plásty od medu již bez ošetřování, na jaře plásty orosit vodou a nadsadit nad včelstvo - obsazení medníků je okamžité....bez převěšování plodu, bez trhání plodového jádra atd. Druhý den se už nosí do medníku Pro mě je tohle hodně důležité pro využití snůšky z kočiček a javorů. Kdo to nechce ať pokračuje v praxi ze 70tých let. Je to ale všechno logicky odvoditelné. Stačí občas popřemýšlet. Co asi má tak za následek upravení prostoru pro včelstvo v polovině července a zakrmení....a nedej bože, že to bude stažení na 2 nástavky....?....výsledkem je zimování bonsaí!