Příspěvek: #41

Ono jiří já také netvrdím, že jsem expert. Něco málo jsem si o kys. šťavelové zjištoval. Co vím, tak pro včeli je toxická když se jim aplikuje do krmiva, ale odpar by neměl být tak drastický. Toxicita pro člověka, na dotek moc ne (ale kterej mamlas by ji bral do ruky), baštit ji nechci a vdechování... no varidol v acetonu je taky síla (stačí i kouř) a při použití M1 -aer... kdo nepoužije chemickou vložku do plynové masky... ma 14 dni domací léčení... Ale hlavně mne rozčiluje, že když je pod 10°C tak prostě s fumigací jsi v haji... jen kompresor a vyvyječ.... pokud maš v dosahu el. proud... neni problem... ale bez něj to stoji za prd... a pořizovat si kompresor s motorem jen na to....

K slavné varoatoleranci... nemám nic proti ní, doufám, že se včelu na to podaří vyšlechtit, ale myslím, že to je běh na dlouhou trať a nebude to zas tak rychle jak by jsme si přály...

Ono i člověk jak bylo dokázáno žil se vší 100 000,- let, co vím lidé se jí zbavovaly tim, že si do vlasu a vousů pouštěli mravence (kys. mravenčí), ale úplně jsme se ji zbavily až pomocí nůžek, vody a mýdla... a když se tohle naše očištování poruší, tak šup a je mrška nazpět....

Jen doufám, že nějakýho chytráka v cizině nebo i v vzývanee uesej nenapadne udělat ze včely GMO to už je mooc hraní na bohy....

Ale to není to hlavní, hlavní je, že ještě nějaký čas budeme muset těm našim bzučilkám pomáhat, aby je roztoč neumořil, ale hlavní je pomáhat tak aby to neškodilo ani včelám a ani člověku...

čim víc budeme do všeho cpát slavnou chemii tim více to bude stát za h....l

Jenda

PS: pes s blechou taky žít nechce, taky jim na zahradu kupuju kapičky na šiji, aby neměli blechy a klíšťata...

Příspěvek: #42

Nemyslím si, že ti, co jim současný stav nevyhovuje (jsem jedním z nich) by jednoznačně tvrdili, že jen org. kysleiny, varroatolerance atd.

Spíš si myslím/e/, že by se měl repektovat předcházející názor Tomáše Polácha o potřebě samostaně myslet a zodpovědně konat.

V jiných oborech se IPM běžně používá a nikde snad už nejsou kordinované nálety postřikových letadel aby se vyhubila mandelinka bramborová do posledního USA brouka.
Právě ta průpovídka "o psu bez blech" ukazuje poměrně značné nepochopení problému.

A pokud bych si udělal analýzu toho, co je předkládáno 97% většině k "věření" tak je to spíše toto: "Takhle to máte dělat a nemyslet, na myšlení jsme tady my" a nikdo se nesnaží vysvětlit problematiku VD a jeho soužití s naší včelou atd. Toto téma je ve Výhodě tabu.

A pak je tady protipol, 1% menšina, které je podsouváno, že tvrdí že vědí. Tedy že vědí kudy kam.

Nevšiml jsem si, že by to tvrdili, ale myslím si, že jsou cesty které stojí za to prozkoumat. A je zbytečné jim v tom bránit tvrzením, že nemají nikam chodit, že tady v houfu je pěkně bezpečno a bude nám tady pěkně, hlavně když nikdo nebude nikam chodit.

Příspěvek: #43

(18.02.2011 20:59)Madra napsal(a):  Ono, Jiří, já také netvrdím, že jsem expert. Něco málo jsem si o kys. šťavelové zjištoval. Co vím, tak pro včely je toxická, když se jim aplikuje do krmiva, ale odpar by neměl být tak drastický.
...
K slavné varoatoleranci... nemám nic proti ní, doufám, že se včelu na to podaří vyšlechtit, ale myslím, že to je běh na dlouhou trať a nebude to zas tak rychle, jak bychom si přáli ...
...
Ale to není to hlavní, hlavní je, že ještě nějaký čas budeme muset těm našim bzučilkám pomáhat, aby je roztoč neumořil, ale hlavní je pomáhat tak aby to neškodilo ani včelám a ani člověku ...
...
PS: pes s blechou taky žít nechce, taky jim na zahradu kupuju kapičky na šiji, aby neměli blechy a klíšťata...

Ke KŠ a KM viz např. zajímavý text J. Danihilíka, Kyselina mravenčí a šťavelová v chovu včel, MV 6/28, s. 27-28.
K varroatoleranci: Proč "slavné"? Je to drobná a zatím nepříliš viditelná práce, nic jiného. A vzájemná komunikace ... Jistě, je to běh na dlouhou trať a s výsledky dnes těžko předvídatelnými, ale to přeci neznamená nic nedělat a čekat ... Štěstí přeje připraveným ... Proto hlasuji za tlak na změnu metodiky či za šanci pro ty, kdo to chtějí zkusit.
Ano, pomáhat, ale na pravém místě. Šlechtit včely, ne roztoče chemickou válkou.
Ke psu s blechou už se vyjádřil Karel, tak nebudu dublovat. Jen poznámka: právě ta blecha je vzorem schopnosti přizpůsobit se "léčivu". Použiju 2x a potřetí už to nezabere ... A VD je taky tomhle punktu docela "kabrňák" ... Toxicita těch kapiček a obojků je věc jiné debaty ...

Příspěvek: #44

U nekterych komentu pozoruji nadeji, ze se podari VYSLECHTIT varroatolerantni vcelu. No jiste se to povede, ale nedoziju se toho ani ja ani me deti, ani deti mych deti atd. Vzdyt i puvodni hostitelka Apis cerana si musela tu svoji varroatoleranci vytvorit za velmi, velmi dlouhou dobu. Je tedy pravdou, ze slechtenim, selekci a pouzitim inseminace se da tento proces dost urychlit.
Realnejsi je jina vec a to, ze se podari usilovnym hledanim najit vcelu(A.melliferu), ktera uz tu varroatoleranci v mensi ci vetsi mire ma. Nebo ma vetsi miru adaptability na patogeny obecne. Jak ale nalezt takovou vcelu(plemeno, linii), kdyz v podstate soucasnou systematikou leceni snizujeme selekcni tlak(nemysleno z hlediska geneticke selekce v uzkem slova smyslu). Pro hledani vyslovene potrebujeme roztoce ve vcelstvech. Nemelo by byt cilem likvidovat na co nejnizsi pocet, ale na unosnou miru, kdy jeste nedochazi k poskozeni vcelstev. A k tomu sledovat a vsimat si!

---

Kyselina stavelova je pro cloveka opravdu jedovata, ale amitraz, nebo fluvalinat neni? U vcelstev se pouziva dost dloho na to, aby se dalo posoudit riziko. Kazdopadne jeji pouziti je v bezplodem obdobi a jen jednou! Pak je to bezpecne pro vcelstva. Metoda kapani se asi pouziva nejvice( v nemecky mluvicich zemich). V rakousku se muze pouzivat odparovac(resp. sublimator)- ten je mi i nejvic sympaticky.
Mozná rizika pro člověka z hlediska toxicity kyseliny jsou realna, ale dodrzenim ochranych opatreni se daji minimalizovat. Zatim sem nezaregistroval nejakou zpravu o vcelari, ktery by se otravil stavelkou.
Nejnizsi riziko je asi u roztoku a vstrebanim kuzi, vetsi pri vdechovani rozptylenych kapek z rozprasovace. Nahodne vypiti muze mit fatalni dusledky( ovsem jen v pripade pokrocile demence vcelare, nebo trestuhodne nedbalosti). Vdechnuti(pripadne vdechovani) sublimovane kyseliny stavelove muze zpusobit velmi rychlou otravu(rychly prestup do krve pres alveolarni sytem plic).
Nadruhou stranu kyselina stavelova se hojne vyuziva napriklad v chemickych laborkach na titrace atd. No a moc otrav neni. Takze bych se ji nebal.

Příspěvek: #45

Ono přátelé si myslím, že chemie by měla být na posledním místě (amitraz a spol.) taky bych byl radši kdyby všichni přes rok použivaly kys. mravenčí a tím se dařilo trvale omezovat množeni roztoče... ale problém je, že by to museli dělat všichni najednou, aby se snižoval a udržoval plošně... protože, já se můžu snažit a snažím se, ale včelař od vedle na to kašle a likviduje roztoče až na podzim... a zalétáním včel a loupeží, mám reinvazi jak fík... protože on nebude používat dotovaný formidol, protože v jeho budečáku, je malé česno, malý prostor, on si nepřečte návod a flakne to tam rozbalený najednou, aby si ušetřil práci a protože to už je pak dávka co by porazila vol a uhyne matka.... tak s tim má špatnou zkušenost, je to na nic a on to kvuli tomu používat nebude...

V ekologickém chovu včel se smí používat jen kys. mravenči (v německu) a jde to.... Kdežto v čechách se tvrdí:

Jaký rozdíl je mezi včelařem a ekovčelařem???? Ekovčelař lečí v noci....


Ono dokud to bude vyhovovat jedný známí sro... která může jediná v naší legislative změnit metodiku.... Je to začarovaný kruh...

A nejlepší for je, že když se nebudu snažit přes rok a pak mi umřou včeli, tak ješte nakonec dostanu dotaci na nové.... tak o co jde???

Příspěvek: #46

Právě proto, je, Jene, stále třeba o tom mluvit. Je to samozřejmě běh na dlouhou trať a test trpělivosti, ale jednou se to vyplatí ... Mluvit spolu, vysvětlovat, argumentovat, přesvědčovat, zvát na přednášky odborníky ... Znova a znova, fakta, data, výsledky studií ... Bude třeba si to odpracovat ...
... A tlačit na to, aby nerozhodovalo jediné es-er-óčko (jestli to čtou, tak už jistě tasí kordy ... nebo mobily, aby to "ošetřili" u těch, co "spolu mluví" ... ) Cesta se jistě časem najde, jen je třeba vytrvat v tlaku a argumentovat ...
... A zrušit ty nesmyslné dotace na úhyny, nebo je aspoň maximálně omezit (což je snad reálné). I to je třeba prosazovat do nové metodiky ... ne? Rozhodně nepropadat beznaději a pracovat na tom ...

Příspěvek: #47

(20.02.2011 1:20)Tomáš Blecha napsal(a):  U nekterych komentu pozoruji nadeji, ze se podari VYSLECHTIT varroatolerantni vcelu. No jiste se to povede, ale nedoziju se toho ani ja ani me deti, ani deti mych deti atd. Vzdyt i puvodni hostitelka Apis cerana si musela tu svoji varroatoleranci vytvorit za velmi, velmi dlouhou dobu. Je tedy pravdou, ze slechtenim, selekci a pouzitim inseminace se da tento proces dost urychlit.
Realnejsi je jina vec a to, ze se podari usilovnym hledanim najit vcelu(A.melliferu), ktera uz tu varroatoleranci v mensi ci vetsi mire ma. Nebo ma vetsi miru adaptability na patogeny obecne. Jak ale nalezt takovou vcelu(plemeno, linii), kdyz v podstate soucasnou systematikou leceni snizujeme selekcni tlak(nemysleno z hlediska geneticke selekce v uzkem slova smyslu). Pro hledani vyslovene potrebujeme roztoce ve vcelstvech. Nemelo by byt cilem likvidovat na co nejnizsi pocet, ale na unosnou miru, kdy jeste nedochazi k poskozeni vcelstev. A k tomu sledovat a vsimat si!

Tady myslím došlo k malému nedorozumění. To šlechtění na varroatoleranci, ve které mnozí vkládají naděje, znamená především "usilovnym hledanim najit vcelu(A.melliferu), ktera uz tu varroatoleranci v mensi ci vetsi mire má". Není to hledání nějakého divokého plemene kdesi v exotických krajích, nýbrž hledání potřebných vlastností, které jsou rozptýleny i v naší populaci včely medonosné. Speciální metody šlechtění, jako je umělá indukce mutací např. ozářením, nebo cílený přenos genů např. z včely východní nejsou (naštěstí) zatím proveditelné.
Broněk Gruna

Příspěvek: #48

Ech tak jsem si pročital druhé forum o včelách a narazil tam na jeden zajimavý odkaz

http://www.basf.cz/ecp2/Press_releases_cz/2011-01-17


Jsem velice, ale opravdu velice zajimavý, až to dorazí k nám, jak se k tomu naše eseroooo postaví.... jak bude Kamler a Titěra jezdit a všude vykládat, jak jejich formidol a naše metodika jsou nejlepší...

Ale jsem zas zvedavý kolik si za to BASF řekne....

Apropo: někdo výš mi odpovidal, že někde na eshopu prodavali kys. mravenčí 60% neměl by jste někdo odkaz???

Diky

Příspěvek: #49

(20.02.2011 1:20)Tomáš Blecha napsal(a):  .........
Mozná rizika pro člověka z hlediska toxicity kyseliny jsou realna, ale dodrzenim ochranych opatreni se daji minimalizovat. Zatim sem nezaregistroval nejakou zpravu o vcelari, ktery by se otravil stavelkou........
Nadruhou stranu kyselina stavelova se hojne vyuziva napriklad v chemickych laborkach na titrace atd. No a moc otrav neni. Takze bych se ji nebal.

Já se šťavelkou dělal ve své bývalé profesi (horký roztok spolehlivě během několika sekund odstraňuje skvrny od rzi z textilií) a mohu říci,že se s ní dělá mnohem lépe,než s kyselinou mravenčí,která je mimochodem rovněž jedovatá. Šťavelku jsme měli jako sníh v nádobě.Nedýmá,nesmrdí. Ve včelařině jsem ji teda nezkoušel,přestože ji trochu doma ještě mám.Jen nechápu tu paniku kolem jedovatosti šťavelky.Mě se zdá bezpečnější než kys.mr..Jinak léčím kys. mravenčí,kterou nakapu na kuch. houbičku a položím na loučky.Držím se přesně návodu z knihy "Varroáza" od Dr. Pohla. Funguje bezproblémů.Včely to vzaly celkem v klidu.Nesmí se to samozřejmě předávkovat.Po prvním použití mě jako začátečníka překvapilo,že je podle spadu učinná jako Varidol.Při poslední podzimní fumigaci byl spad nesrovnatelně menší, narozdíl od předchozího mého prvního včelařského podzimu,kdy jsem kys.mravenčí ještě neléčil.Navíc k.m.,jak jsem se dočetl,zabírá i na roztoče v zavíčkovaném plodu,což je podle mne super.Kupovat Formidol se mi zdá zbytečné,když dám pár kapek na na houbičku,kterou po 24 hodinách vyjmu,vyperu,nechám vyschnout a mohu použít znovu.

Příspěvek: #50

(20.02.2011 15:45)Bronislav Gruna napsal(a):  Tady myslím došlo k malému nedorozumění. To šlechtění na varroatoleranci, ve které mnozí vkládají naděje, znamená především "usilovnym hledanim najit vcelu(A.melliferu).....
Broněk Gruna

Ja to tak i myslel. Najit ty zadane vlastnosti-varroatoleranci u nasi vcely.. Otazkou je co je nase vcela. Napriklad u nas na zapade byla mistni vcelou A.m.melifera. Nyni je temer vsude vice ci mene cista A.m.carnica.
Pokud vezmeme v uvahu celou populaci kranky u nas, jiste se v ramci variability najde nejaka ta tolerantnejsi linie. Urcite naznaky vidim u Vigorek. Zjednodusene v kazde populaci nejakeho druhu je cca 10% totalne rezistentnich jedincu na urcity patogen treba vir. je to takova pojistka aby dany druh nemohl uplne vyhynout. Je to spis otazkou imunitniho systemu organismu. Varroatoleranci vidim spis jako komplex vlastnosti v ramci variability(plodova prestavka, vynaseni roztocu, poskozovani roztocu a snad i schopnost vubec roztoce vnimat a aktivne vyhledavat). Jsou vcelstva, ktera nejsou schopna redukovat pocet roztocu vubec a jsou jiste vcelstva, ktera to umi docela dobre. Ty uspesnejsi vcelstva maji takovy soubor genu, ktery jim umoznuje se "nejak" chovat vuci roztoci.
Rozhodne nevidim spasu v nejakem cizokrajnem plemeni. Napriklad takova vlaska(A.m.ligustica) byla k nam hojne dovazena. Na mnoha mistech republiky je introdukce vlasky na nase uzemi patrna jeste po tolika letech. Mam na mysli ty krizence se zlutym 1-3 tergitem. Cista vlaska je pro nase podminky a myslim i pro odolnost vuci varroaze (dlouhe a mnohdy i pres zimu trvajici plodovani) nepouzitelna. O ostatnich plemenech ani nemluve.
V souvislosti se zastoupenim jednotlivych plemen by byl zajimavy pocin v podobe morfometricke mapy plemen A.mellifera ČR. Neco obdobneho delaji broukari pri mapovani napr. rodu Carabus(strevlik). Asi by jsme se divili co tu mame za smesku.

---

(20.02.2011 18:43)miko napsal(a):  Já se šťavelkou dělal ve své bývalé profesi (horký roztok spolehlivě během několika sekund odstraňuje skvrny od rzi z textilií) a mohu říci,že se s ní dělá mnohem lépe,než s kyselinou mravenčí,která je mimochodem rovněž jedovatá. Šťavelku jsme měli jako sníh v nádobě.Nedýmá,nesmrdí. ....

No ja nechtel nijak strasit, jen jsem chtel v podstate predeslat s cim by se mohlo argumentovat, kdyz by nekdo tlacil na to, aby se stavelka u nas nepouzivala.

Kyselina stavelova je toxictejsi nez mravenci, protoze vyvazuje Ca2+ ionty v krvi, cimz zpusobuje hypokalcemii. Stavelka je neurotoxicka, muze zpusobit srdecni selhani a hlavne tvorbou krystalku stavelanu vapenateho poskozuje ledviny, je nefrotoxicka. Hlavne jsou tedy ohrozeny ledviny.

Příspěvek: #51

(18.02.2011 18:38)KaJi napsal(a):  ...Ale naštěstí věci nemění pasívní většina, ale aktivní menšina.
A dokud budou "obranáři" současného systému ten systém udržovat bez jakékjoli možnosti jej upravit, či změnit, tím déle se bude zadělávat na na stále větší průšvih...

Nejsem moc šťastnej pokud mě řadíte mezi "obranáře" současného sytému. Spíše by jste mě měl zařadit mezi "ochranáře" většiny pasivních včelařů v ČSV.
Netvrdím, že je vše v současném sytému OK. Vždyť nejenom Vaše argumenty, v tomto vláknu, jsou často opodstatněné a prospěšné věci. Ale...
Já pouze nechápu, proč chcete změnit něco, třeba i z Vašeho pohledu špatného, když to drtivé většině včelařů vyhovuje. Je mi jasné, že historii píší "hrdinové", ale ty musí mít podpuru ze spodu Zatím jí přátelé nemáte, bohužel.

Přesto Vám držím palce a budu rád, když se velké včelařské revoluce v ČR a ČSV dožiji...
PS: je mi 26, Honza

Příspěvek: #52

(21.02.2011 10:59)Jan Pavlů napsal(a):  ...když to drtivé většině včelařů vyhovuje.

To ještě neznamená, že to je dobré.

Příspěvek: #53

Hele Petře a teď si zahraju kapku na advokata....
Pořád tu nadávame, ale napišme co je opravdu na nynejší metodice špatné. Jen tak ze srandy )))

Příspěvek: #54

Myslím, že to tu už bylo mnohokrát napsáno. A nejen tady.
Jde o to, že je tu ta povinnost bez možnosti vlastní volby dle aktuálního stavu napadení.
Já jsem zodpovědný za své včely, ale oni vědí lépe, jaký je stav mých včel, ačkoliv je nikdy neviděli.

Příspěvek: #55

Myslim ,že to tu v příspěvcích již zaznělo.
Bohužel ,tady to lidi mají v sobě už několik desítek let zakořeněno.Začalo to v 50. letech, např.když se objevil roztočík,tak se plošně začalo vše mydlit přípravkem BEF hlava nehlava (pro jistotu).
Řekl bych ,že v té době po vzoru DDT.

Příspěvek: #56

Petře popsal jsi to dobře, souhlasím. Můžeš ručit za včelaře v tvem okolí 5 km, že smýšlejí stejně a pokud bude možnost volby, budou lečení dodržovat???
Jde o to, že já se staram o svoje včelstva, ale jejich stav mi ovlivnuji okolní včelaři a ja ovlivnuji je (např. reinvaze roztoče) a jak by jsi to řešil...

Mě se třeba nelibí, že to nahrava jedný firmě, ale zas uznavam, že kdyby někteří včelaři dostaly do ruky lahev amitrazu, tak věřím, že by roztoči padali za chvíly i po přidani mezistěny, jako v rakousku...
Kladl bych větší duraz na kys. mravenčí...

---

A ješte mi popravdě vadí jedna věc, že už jsou zprávy, že je VD na naše lečiva uspěšně odolný a zatím se na to peče... jen se vymyslí další gabon a je to... Jen se čeká až bude pruser aby se z toho zase daly dostat dotace (vyzkum, obnova včelstev blablabla)

Příspěvek: #57

Ručit můžeš jen za sebe. A jaké to je, když vedle sebe máš kolegu, který se stará velmi odlišně vím.
Ale jak vidíš, tak i tito tuto metodiku často nedodržují a mohou tedy škodit těm poctivým.

Při změně na doporučení by se stav věci nezměnil. Jen by ti, kteří se chtějí starat co nejlépe dle aktuálního stavu jednotlivých včelstev, nebyli nuceni dělat zbytečné, případně zbytečně jedovaté, zásahy tam, kde to není třeba. A to legálně.

O monopolním postavení Dolu ani nemluvě.

Příspěvek: #58

K tomu ještě přidat, zrušení dotací za úhyny. Pár těch léčitelů-neléčitelů by ubylo a možná by to vedlo ke zlepšení.

Příspěvek: #59

(21.02.2011 12:30)Zdeněk Brentner napsal(a):  ....zrušení dotací za úhyny....

Přesně tak. Přímý argument nesmysluplnosti metodiky. Svaz podporuje včelaře, kteří flákají léčení. => Paradoxně touto dotací znevýhodňují včelaře, kteří léčí podstivě (snaží se proti nemoci soustavně bojovat).

Co se mi na současné metodice ošetřování líbí je docela dobrá organizovanost a povědomost o léčení (viz. chůze ZO + přednášky), léčení schváleným léčivem. Co se Vám nezdá na formidolu? Nebo Vadí Vám léčivo na fumigaci s amitrazem? To že je to kšeft jako hrom je věc druhá... (přesto nechápu včelaře, kteří používají své včely jako laboratorní krysy, pro testování "západních" léčiv. Uvedu př.: nakapu tolik a tolik kapiček té, či té kyseliny na houbičku a vložím jí včelám, posléze jí vyndám a použiji po několikrát.... Ptám se co je to kapka? Jaké je to množství? Nakape jí každý stejné množství? Co houbička jak poznám, že má nezměněné vlastnosti pro odpar atd.). Jsem také zastáncem komisionálního léčení (bohužel jsem se nedávno dozvěděl, že některých ZO to nefunguje).

Zde na fóru si nikdo neuvědomuje, že pokud léčení nebude státem nařízeno, tak spousta včelařů léčit nebude.

Co když to bude včelař ve vašem okolí, kterému nemocné včely uhynou, a vaše v podletí silné zdravé včelstvo ho vyloupí a jako třešničku na dortu si přinese s sebou, v lepším případě varroázu. Jara se včelstvo následně vůbec nedožije. Proč včelař s nemocným včelstvem neléčil? Proč? PROTOŽE TO NEMÁ PŘECI NAŘÍZENÉ!
Jak na toto budete koukat třeba Vy, kteří se chovem včel živíte?

Současná metodika chovu včel není určitě dokonalá, proto bych se jí snažil vylepšit ale určitě ne zrušit.
Honza

Příspěvek: #60

(21.02.2011 11:40)Madra napsal(a):  Hele Petře a teď si zahraju kapku na advokata....
Pořád tu nadávame, ale napišme co je opravdu na nynejší metodice špatné. Jen tak ze srandy )))

Když ze srandy....

V metodice je varroáza považována za komplexní nebezpečné onemocnění.
Co ji způsobuje víme - přemnožený roztoč na plodu.
Pokud je pravda, že ošetřováním podle zprůměrovaných hodnot nařizovaným plošně bez ohledu na stav roztoče v jednotlivých včelstvech v podstatě přispíváme k tomu, že přežívají ti vitálnější kleštíci (šlechtí se kleštík) a stěžuje se vyhledávání a rozchovávání odolnějších včelstev, potom léčení podle stávající metodiky je v podstatě bránění vyřešení nákazové situace tohoto onemocnění.

A protože s odvoláním na zákonnou úpravu je dodržovaní tohoto nařízení pod sankcí, potom ten kdo by chtěl včestva ošetřovat individuálně, a tím napomáhat řešení proboému, může být za svou činnost sankcionován.

No není to úsměvné?