Příspěvek: #181

Super, Kohoute. Verím, že sa už nevieš dočkať jari a nie je to u teba len o kvantách medu, ale asi sú to hlavne očakávania, do akej miery sa budú predstavy, vízie, zhodovať s realitou. Z vlastnej skúsenosti viem, že aj keby to nešlo presne podľa predstáv, tak určite to bude nanajvýš zaujímavý rok. Žiadne naučené stereotypy, ale tvorivá činnosť... Držím palce!

Příspěvek: #182

Já měním metodiky víc jak fusekle. A vždycky mám v sezóně daleko víc včelstev než potřebuju tak se nebojím s nima blbnout.

Příspěvek: #183

Inak Daniel, toto je úplný opak toho o čo sa snažíš ty. Ty si presadzoval 2 vysoké 420x360 nad sebou ako plodište a tuná si kolegovia vystačia s max. 5 rámikmi tejto miery. A za prepážkou by bolo ešte miesta habadej.
Kohút, ako budeš meniť dielo? Budeš premetať ako Sedláček?

Příspěvek: #184

Andrej, to je len zdanie, ale ako sa hovorí "zdání klame":-D Pravdou je, že, sprvoti som kalkuloval s plodiskom pomaly v celej šírke 10 R. Ten spodný VN matka na plodovanie nevyužíva, má iné funkcie a tých ich hodne... No ako už na foto plodiska v príspevku 155 vidieť, korekcie nastali, naplno využívaný priestor mal negatíva, bol priveľký a od leta do neho včely hodne ukladali med, no v ňom bola i medovica. Samozrejme, jav nežiadúci, takéto zásoby tam na zimu nepatria a jednak škoda takého parádneho medu.... Preto teraz mám v plodiskách 6, väčšinou 7, max. 8 rámikov a vidím, že vôbec nemusím mať "midráky" ho nerozťahovať, ba skôr je tam ešte priestor pre jeho zúženie. Ale i to až do extrému zužovať nebudem, lebo v plodisku používam 1-2 SR- ako "kvázi" LBV.
Ten podstavený VN, prepážkou prispôsobený šírke samotného plodiska, mi práve kompenzuje niektoré sprievodné javy, ktoré si zasluhujú pozornosť, riešiť ich treba, aj ich riešim, no ináč ako to je u OP p. Kohouta.
Čiže presunom plástov dolu riešim:
-odsun prebytočných zásob z plodiska, či už zimných na jar alebo tých, ktoré do plodiska majú včely tendenciu ukladať v priebehu sezóny
-odsun peľových platní z plodiska
-odsun plástov z plodiska, na vyradenie a aj keď majú zvyšky plodu, tak dolu vybehne a včely plást vyčistia
-odsun SR z plodiska na vyčistenie, vyradenie a ešte by som mohol chvíľu pokračovať.
Čo je dôležité, tak dolu sú plásty poredšie. Ak ich je v plodisku 7, tak dolu 3, max. 4, čo viac-menej istí, že matka na takéto "solitárne" plásty klásť nezíde..
Čiže v konečnom dôsledku v zhode s tým čo preferujú včely-ide o zúženie celého dolného priestoru. Nemôžem napísať že priestoru pod mriežkou, lebo tú nepoužívam. Nie z princípu, ale preto lebo je zbytočná...
Ale to zase "chytám slinu", nejdem to tu ďalej rozvádzať, je to len na vysvetlenie.

Ináč Andrej, v mojej reakcii som ocenil skôr jeho chuť improvizovať, skúsiť niečo nové, ako až takúto extrémnu kompresiu plodiskového priestoru. /I keď "jeden nikdy nevie"/. Hlavne keď mu tá improvizácia prináša i potešenie. Je to v zhode i s mojou filozofiou.

Příspěvek: #185

Ještě k té komorovací přepážce. Je ona velká přesně jako rámek a nebo je v některém rozměru větší?
Dívám se na Sedláčkův web vypadá to jako užší rámek pobitý kartonplastem s výslednou šířkou cca 25mm. Uvnitř je polystyren?

Příspěvek: #186

Neimprovizuju.

Já mám v přepážkách polystyren. 2 svislé laťky jako výztuhy. 3 obdélníky polystyrenu. Plastkarton nastrelený k výztuhám. Jinak se vyboulí.

Příspěvek: #187

Matka neprechádza klást za prepážku?

Příspěvek: #188

Prechádza niekedy a ma to aj ukázane na webe sedlaček. Ak za prepažkou zakladie 2-3 plasty tak v tom prípade sa dajú 2 do plodiska(v prípade že este môžem rozšíriť plodisko o 2 rámiky) a ten 3 ide do iného včelstva.

Příspěvek: #189

Ako by to šlo optimalizovat v ležane?

Příspěvek: #190

Gusto, já bych to chtěl letos taky zkusit, mám očka a letáky na pět rámků vždy v koutě.
Mám namyšlené, že plodiště posunu dozadu (sedí všechny v koutě u očka), první čtyři dám zadní poloprázdné plásty, pátou přepážku, plodiště na cca 6 plástů už bude mimo průvan z letáku, za to druhou přepážku a za ni zásoby.
To bude první pokus. Pak se uvidí. Možná by to chtělo druhou polovinu upravit jinak, anebo nechat postaru, ať to lze porovnat. Uvidím.
Připadá mi to ale jako děsný chaos. A nevím, je-li to možné udržet v ležanu trvale po celou sezonu.

Příspěvek: #191

Z dotazu v SZ. Slíbil jsem že odpovím zde.

Citace:Prečo by sa v OP včely nemali rojiť ?

Sedláček vysvětluje asi takhle nějak.

Včely se vyrojí když je šance roje na přežití. A kdy je šance na přežití? Když roj vylétne a bude mít přísun nektaru. Kdyby vyletěl v období bez snůšky tak uhyne. Takže roj bude vylétat v období nadbytku, kdy je největší pravděpodobnost že to teče. A ten den kdy to teče je ten den, kdy to vidí mezi plodem a nemaj to kam dávat, a tehdy by bylo dobré se vyrojit. To je ten obrovskej spouštěcí mechanismus (jeden z mnoha). Takže jedna z našich možností jak to zvrátit a udržet včelstvo ve snůšce je tehdy když my dokážeme udržet plodiště suché.

Příspěvek: #192

A já pořád žiju s tím, že jedním z hlavních spouštěčů rojové nálady je stísněné plodiště (v mládí jsem se učil včelařit v budečácích a tam se to rojilo...), proto dnes nechávám matce a včelkám volnost bez mřížky, zatím to vyhovuje včelkám i mě, ale stále se učím...

Příspěvek: #193

(11.01.2019 20:46)Kohout napsal(a):  Sedláček vysvětluje asi takhle nějak.

Včely se vyrojí když je šance roje na přežití. A kdy je šance na přežití? Když roj vylétne a bude mít přísun nektaru. Kdyby vyletěl v období bez snůšky tak uhyne. Takže roj bude vylétat v období nadbytku, kdy je největší pravděpodobnost že to teče. A ten den kdy to teče je ten den, kdy to vidí mezi plodem a nemaj to kam dávat, a tehdy by bylo dobré se vyrojit. To je ten obrovskej spouštěcí mechanismus (jeden z mnoha). Takže jedna z našich možností jak to zvrátit a udržet včelstvo ve snůšce je tehdy když my dokážeme udržet plodiště suché.

Potom asi má vyšší level včely. Taký, ktoré vie kalkulovať a na základe analýzy javov v prírode sa rozhodne, či sa oplatí alebo neoplatí rojiť...
Moje sú asi na nižšom stupni rozvoja inteligencie a ak sa napríklad po dhlšom jarnom ochladení oteplí, tak sa neuvážene, "bezhlavo" vrhajú do rojenia a vôbec ich netrápi, či bude alebo nebude znáška....

Příspěvek: #194

jakmile začne pořádná snůška, tak má snad uplně každý včelstvo plný plodiště nektaru.....neznám včelstva, že by prostě do plodiště nic nedaly, když je extrémní snůška....to by se pak rojily všechny....Jak píše Petr tohle je o prostore, když ho matce dáš, tak se rojit nebude prakticky nikdy....chtěl bych vědět kolik se mu vyrojí včelstev za ten rok....počítám, že minimálně třetina to bude....ale tohle ti nikdo nepřizná. Stejně jako Cihlářovi tvrdí, že se jim rojí max 10 procent a kolega co k němu nakočovali říkal, že tam byl denně nějakej roj.......

Příspěvek: #195

Tohle je dskuse o slepé uličce včelařství ,pavědě a hlouposti propagátorů, jsou to hrozný žvásty.

Příspěvek: #196

(11.01.2019 20:46)Kohout napsal(a):  Sedláček vysvětluje asi takhle nějak.

Včely se vyrojí když je šance roje na přežití. A kdy je šance na přežití? Když roj vylétne a bude mít přísun nektaru. Kdyby vyletěl v období bez snůšky tak uhyne. Takže roj bude vylétat v období nadbytku, kdy je největší pravděpodobnost že to teče. A ten den kdy to teče je ten den, kdy to vidí mezi plodem a nemaj to kam dávat, a tehdy by bylo dobré se vyrojit. To je ten obrovskej spouštěcí mechanismus (jeden z mnoha). Takže jedna z našich možností jak to zvrátit a udržet včelstvo ve snůšce je tehdy když my dokážeme udržet plodiště suché.

Keď bolo v maji, júni dva ,tri týždne po sebe pod mrakom,dážď, nič zvonku do úľa netieklo a sem- tam vykuklo slnko, tak s každym tým vykuknutím vyletel roj. Tlak stúpol akoby uťal , do úľa začalo tiecť a hľa od tej chvíle žiaden roj. Plodisko mavali vtedy na 11-tich LG dadant. rámikoch pod mriežkou ,obyčajne na ôsmich, deviatich na celej ploche plodovali.

Příspěvek: #197

Já hned věděl že to rozproudí zábavu.

Louky kolik mají Cihlářovi včelstev? 1200? Nebo víc?
10 procent 120 rojů. To pak tak nějak vychází jak říkáš.
V OP když je dobře optimalizované sladina v plodu být nemůže.

Mně to optimalizované plodiště baví. A pro mě má logiku. Proto jsem rád že je tu tolik včelařů co mu rozumí a rád se od vás nějaké ty nejnovější poznatky dozvím.
Hlavně proto že sedláček si občas protiřečí.

Příspěvek: #198

No pozrime sa na to kriticky. Mam 600 včelstiev a včelársky obchod. Mam metódu ktorá ako tak funguje. Chodím po prednáškach a začnem vymýšľať novu technológiu. Ak by nefungovala ta nová tak by som sa zrejme vratil k tej povodnej a nebalamutil aj ľudí na ňu.
Možno sa vám to zdá nelogicke no keby to nefungovalo tak by asi nerobil nič z toho čo robí.

Sam o tom vie aj Louky ktorého metódu tiež nikto nechápal. Furt len rebroval a tiež ste tu mali take blbé poznámky. No potom z tých slabých včelstiev vytočil 60 kg....

Tak že najskôr skúsim a az potom kritizujem...

Příspěvek: #199

Teoretický dotaz na Kohouta :
Je možné udělat OP i v ležanu, a případně jak, když jde do šířky ? viz Příspěvek: #190.
Jen se chci zeptat dříve, než něco podělám. Je to co jsem napsal blbě ?
Nebo když dám před přepážku k očku dva plásty (nárazové), tam snad matka klást nepude. Za přepážkou vzadu budou-li jeden dva trvale zavíčkované, tak dál asi taky ne.
A na 42/35 stačí pro OP 6ks ?
Mám včel jen 8 tak s tím příliš testů neudělám. Proto se ptám dopředu, je-li OP v ležanu vůbec možné řešit, a může-li to mít praktický význam.

Příspěvek: #200

(12.01.2019 0:28)Tomáš Petro napsal(a):  No pozrime sa na to kriticky. Mam 600 včelstiev a včelársky obchod. Mam metódu ktorá ako tak funguje. Chodím po prednáškach a začnem vymýšľať novu technológiu. Ak by nefungovala ta nová tak by som sa zrejme vratil k tej povodnej a nebalamutil aj ľudí na ňu.
Možno sa vám to zdá nelogicke no keby to nefungovalo tak by asi nerobil nič z toho čo robí.

Sam o tom vie aj Louky ktorého metódu tiež nikto nechápal. Furt len rebroval a tiež ste tu mali take blbé poznámky. No potom z tých slabých včelstiev vytočil 60 kg....

Tak že najskôr skúsim a az potom kritizujem...

Za svoji 35ti letou praxi jsem těch žebráckej včelstvíček zužoval,komoroval,uteploval,choval v polistirenu a podněcoval mnoho set !! Prostě je to žabařina a břídilství.