Příspěvek: #541

Červů průměrný čech konzumuje a ani o tom neví. Málokdo by si třeba tipnul, že jsou v ...

Příspěvek: #542

Pane Molčíku, nevím, zda potravinářský průmysl považujete za zemědělství. Zvládl jsem mimochodem i nakupování dobytka a osobně porazil více než 300 prasátek, nějaké ty ovečky a dvě kravičky. Tuny masa, které jsem osobně rozboural, lze počítat na stovky. Republiku znám nikoliv podle měst, ale podle řezníků či míchačů krmiv. (Beru jako osobní křivdu a vlastní neschopnost, že jsem se po dobu svého působení ve svazu nestačil seznámit s více včelaři a výrobci medoviny.) A to se ani neptejte, kolik jsem do republiky dovezl tun feed aminokyselin a kolik tun přípravků pro potravinářský průmysl namíchal. Takže vaše představy o zemědělství bez organických či anorganických hnojiv a postřiků nebo potravin bez tzv. eček mi připadají jako z jiného světa. I když, připouštím, že by to mohlo být zajímavé. Červy, larvy vč. včelích, a žížaly jsem jedl kdysi dávno v armádním kurzu pro průzkumníky, ale můj šálek čaje to tedy opravdu není. Přátelé, já se hodlám bojovat za svoje vepřová žebírka, stejky, pečená či šunková kolena, pečené bůčky, roštěnce i roštěnky, hovězí žebra, fermentovaná masa a trvanlivé i vařené uzeniny, občas nějakou tu rybu(v poslední době chovaného lososa) či nějakou tu i osobně ulovenou nebo harpunovanou mořskou potvoru (těstoviny s čerstvě ulopvenou sepií, připravenou na oliváči s česnekem, jsou nepřekonatelné). Určitě jsem ještě na mnoho příjemných potravin, kterých se vzdát nehodlám, pozapomněl. A také bojuji o své zdravé včely, neotravované postřiky(k čemuž gmo jistě přispívá). Debata o tom, co lidstvo... patří spíše do areálu sci-fi a mě jaksi sobecky nezajímá. To, že více jak dvacet let se u nás v republice zkrmují GMO sojové pokrutiny, dlabete zmrzlinu s maltodextrinem či kukuřičným syrupem (omlouvám se, že píšu syrup s tvrdým y, protože tak se píše po celém světě) z GMO kukuřice, nakupujete čínskou či vietnamskou sojovku z gmo soji apod., vám jaksi nevadí a pokud vadí, stejně s tím nic nenaděláte. Takže už si dovedete představit, proč bývám postrachem všech akcí ctitelů jediné správné výživy, vegetariánů, veganů apod. Když k tomu připojím akce zelených lidiček, hare krišnovců, svědců Jehovových či dokonce ministerských blbů, kteří mi do očí kecají o výrobě uzenin a kutr viděli možná na obrázku, beru, že jsem hodně kontraverzní pán. Z pozice svých několika doufám obstojně zvládnutých profesí si to myslím mohu dovolit.

Příspěvek: #543

Vyzera to, ze Karoch zalozil dalsieho uzivatela v podobe Mrs. I....y a vytvara dojem, ze viacero ludi chce GMO. Ukazte seriozny vyskum kde je na dostatocne velkej vzorke dokazane, ze nie je rozdiel v zdravotnych ucinkoch na cicavce a vcely ked konzumuju GMO a nie GMO, a piju vodu bez Roundupu a s Roundupom. Bohuzial vsetky taketo nezavisle pokusy dopadli pre GMO stranu katastrofalne. Takze nie je o com diskutovat, vsetky keci su len marketingova politika zamerana na naplnenie vrecak Monsantu a jeho platenym poskokom.

Příspěvek: #544

Když je řeč o anorganických/organických hnojivech, udělal jsem výtah z článku který jsem četl před lety. Stojí za to si někdy přečíst celý.


Kuba byla považována za prestižní výkladní skříň světové socialistické soustavy.
Už v r. 1962 USA vyhlásily totální protikubánské hospodářské embargo. Nelze se proto divit, že bývalé socialistické státy v čele se SSSR držely kubánskou ekonomiku nad vodou nehledíce na náklady takové praxe. Kubánská ekonomika se stala zcela závislou na dodávkách potravin, surovin a paliv ze spřátelených zemí a specializovala se především na monokulturní pěstování cukrové třtiny. Kubánské zemědělství v 80. letech svou úrovní mechanizace a závislosti na ropě a chemikáliích dosáhlo standardu rozvinutých zemí, což jej zároveň při vysoké závislosti na dovozech učinilo extrémně zranitelným a spolu s ním i celý systém zásobování potravinami.

Po rozpadu SSSR Kuba prakticky přes noc přišla o 85% svého mezinárodního obchodu. Dovoz potravin zajišťující zhruba 60% kubánské spotřeby se snížil na polovinu, stejně jako dovoz ropy. Dovozy hnojiv, pesticidů a krmiv pro hospodářská zvířata se snížily o 80%. Kuba se tak stala doslova odříznutým ostrovem v oceánu světové ekonomiky. Příjem bílkovin do roku 1995 klesl o 40%, podvýživa vzrostla z 5% na 20% populace. Průměrný Kubánec v letech 1991 – 1994 zhubl o 10 kg. USA v dané situaci své embargo ještě přitvrdily. Ve pramenech se uvádí, že embargo bylo v nejhorších letech krize přímo odpovědné za úmrtí 7500 lidí ročně.

Zcela bezprecedentní tato situace nebyla, některé srovnatelně malé země (Albánie, Barma, KLDR...) se z různých důvodů do podobné situace dostaly také. Většina z těchto více či méně dobrovolných pokusů o izolaci skončila fiaskem – buď politickými převraty nebo hladomory. Není proto divu, že začátkem 90. let média i různí komentátoři a analytici Kubu předem odepisovali.

To, co však na Kubě následovalo od roku 1993 a trvá dodnes, je občas nazýváno „kubánským zázrakem“.

Vláda především zabránila tomu, aby potravinová krize dosáhla hloubky podobné třeba severokorejskému hladomoru: Zavedla potravinové programy zacílené na obzvlášť zranitelné skupiny obyvatel.

Zároveň v r. 1993 kubánská vláda zahájila systémové zemědělské reformy, které byly klíčem k vysvobození z potravinové krize. Mnoho rodin, vidí dnes v zemědělství novou příležitost, protože vláda jim poskytuje půdu k obdělávání zdarma a na dobu neurčitou. Vlastnictví půdy zůstává státní, vláda stanoví, kolik čeho budou pěstovat a za kolik prodávat a co a za kolik od státu nakoupí, pokud jde o nutné vstupy.

Pozoruhodným prvkem kubánských zemědělských reforem jsou městská a příměstská zahradnictví. Vznikla víceméně živelně, ale vláda v roce 1994 rozpoznala jejich potenciál, legalizovala jejich činnost a poskytla jim všemožnou podporu. Dnes zajišťují asi 60% spotřeby zeleniny na Kubě. Právní regulace jim ukládají zcela organický charakter zahradnictví. Vládní vyhláška umožňuje všem obyvatelům měst přihlásit se o individuální držení a obdělávání 1/3 akru (cca 1350 m2) nevyužité půdy na okrajích větších měst.

Za podrobnější zmínku jistě stojí některé netradiční postupy organického zemědělství. Zjištění, že se ty věci studují na vysokých školách, by mohlo vést k domněnce, že je to těžká věda. Odpověď však zní – ano i ne. Ve skutečnosti často jde o oprašování znalostí, které ještě v polovině minulého století patřily k živé tradici venkova. Jak kombinovat společnou výsadbou nebo setím na jeden záhon různé plodiny, aby se navzájem chránily před škůdci, jak dostat bez hnojiv do půdy dusík, který druh hmyzu je užitečný, protože potlačuje jiné škodlivé druhy a jak ho na záhon dostat a udržet ho tam – toto všechno naši pradědové znali a leccos z toho i běžně používali. V tomto ohledu jde o polozapomenuté tradiční, někdy doslova staromódní postupy.

Nedostatek ropy na Kubě vedl také k renesanci animální trakce v zemědělství. Na kubánská pole se v masových počtech vrátila kdysi běžná volská spřežení. V r. 1990 jich už zbývalo jen asi 50 000 a nanejvýš stejně tolik lidí, kteří si ještě pamatovali, jak se s nimi zachází. Zázemí pro jejich chov ze státních statků i původních družstev už dávno vymizelo. Neexistovala pro ně krmiva, veterináři je neuměli léčit. To vše se však v krátké době změnilo. Vyvinuly se nové konstrukce pluhů a dalšího nářadí, v obchodech s hospodářskými potřebami se objevily volské ohlávky a jha, znásobil se počet podkovářů. Voli se přestali dodávat na jatka a znovu se začalo s jejich chovem a šlechtěním. V r. 2000 už bylo v zemi 400 000 volských spřežení. Důležitým vedlejším výsledkem, přesně podle teorie, je dramatická redukce zhutnění půdy – traktorové pneumatiky byly nahrazeny volskými paznehty.

Výsledky dosavadních reforem jsou povzbudivé. Od r. 1994 do r. 1999 se postupně znásobily sklizně okopanin, banánů, luštěnin, rajčat, citrusů. Kubánci v podstatě dostali zpět na stůl své třetí hlavní denní jídlo.

Otázku však lze položit i opačně: má kubánský experiment co říci zbytku světa? Existuje pro organické zemědělství vůbec nějaká budoucnost? Nejsou jeho výnosy příliš nízké? Nebudeme všichni bez velkofarem a supermarketů hladovět? Je nutné, aby většina toho, co se nám nabízí v supermarketech, musela absolvovat cestu přes půl zeměkoule a pak to chutnalo jen o málo líp než piliny?

Skoro nikdo dosud neočekává kolaps podobný kubánskému v měřítcích celých kontinentů nebo velkých regionů. Co když se však věci zkomplikují rychleji, než jsme dosud předpokládali? Existuje mnoho analytiků, kteří se domnívají, že kubánský experiment by mohl být klíčovým pro budoucí přežití civilizace. Země je vlastně také jen ostrov a určitě víme jediné - žádné zásobovací lodě z vesmíru nepřiplují. Proto je dobře vědět, že někde běží úspěšný experiment.

I kolébka průmyslového zemědělství, státy severoamerických prérií, už si začíná klást podobné znepokojivé otázky. Všechno záleží na tom, jak měříte zisk. Nikdy nedostanete něco za nic. Posledních 50 let krachuje 200 amerických farem denně a přesto se v USA pěstuje tolik obilí, že by v Kansasu bochník chleba klidně mohl být zadarmo.

Americký model zemědělství je přesně to, čemu se říká Zelená revoluce. Vysoce výnosné odrůdy pěstované v rozsáhlých monokulturách, smáčené výživnou záplavou petrochemikálií, subvencované vládou a koncipované tak, aby mohly produkovat obrovské přebytky laciných potravin. V tomto kontextu se revoluční Kuba pokouší o „Zelenou kontrarevoluci“. Ve světě, kde se snažíme o co nejnižší možnou cenu čehokoli, je zoufale obtížné konkurovat nekonvenčními metodami jakékoli činnosti provozované ve velkoprůmyslovém měřítku. A totéž může platit i pro Kubu, až se osvobodí. Bude schopna a ochotna platit svým zemědělcům nebo jich většinu nahradí levnými chemikáliemi? Odolá lobbystickému tlaku a korupci ze strany takových gigantů jako je Monsanto?

Zdá se, že momentálně nejrychleji rostoucím kubánským vývozem je vývoz myšlenek. Jakmile pokračující pokles těžby fosilních paliv dopadne s plnou silou na světovou ekonomiku, na celou moderní civilizaci, Kuba se náhle může octnout v pozici, z níž bude schopna pomáhat celému světu zavádět udržitelné zemědělství. Pokles těžby fosilních paliv nevyhnutelně vyvolá krizi průmyslového zemědělství. Naše přežití bude záviset na naší schopnosti realizovat myšlenky a začít používat zkušenosti organického zemědělství dříve, než se dnes používané zemědělské technologie definitivně zhroutí. - See more at: http://blisty.cz/art/24259.html#sthash.5sZNNU5c.dpuf

Příspěvek: #545

Počas môjho zamestnania v poľnohospodárstve, som stratil mnohé ilúzie. O konvenčnom poľnohospodárstve som nemal ilúzie už pri nástupe. Zarazila ma len tá intenzita, s akou sa používa chémia. Vedel som, že jej je mnoho. No nevedel som, že až toľko. Čo sa týka živočíšnej výroby, mlieko od kráv, ktoré nikdy nevideli trávu, sa nedalo rozlíšiť od tých, čo trávu bežne spásali. Boli kŕmené len umelou potravou. Spoznal som aj mnoho bio-firiem. A pochopil som, že jediná biopotravina je tá, ktorú si vypestujem vo svojej záhrade a mäso zo zvierat, ktoré si doma dochovám. Akákoľvek veľkovýroba raz dôjde do štádia, kedy to už bez chémie, GMO alebo iných umelovytvorených vecí nejde. Preto je len jedna cesta. Presviedčať ľudí o tom, aby mali vlastnú záhradu, vlastný dobytok a podobne. V malom sa dá pestovať prírodnými postupmi. Veľké firmy si to nemôžu dovoliť. Trh by ich pochoval...

Příspěvek: #546

(27.11.2013 11:58)Antonín Karoch napsal(a):  Přátelé, já se hodlám bojovat za svoje vepřová žebírka, stejky, pečená či šunková kolena, pečené bůčky, roštěnce i roštěnky, hovězí žebra, fermentovaná masa a trvanlivé i vařené uzeniny, občas nějakou tu rybu(v poslední době chovaného lososa) či nějakou tu i osobně ulovenou nebo harpunovanou mořskou potvoru (těstoviny s čerstvě ulopvenou sepií, připravenou na oliváči s česnekem, jsou nepřekonatelné).

Viděl jsem vás v časopise. Opravdu nevypadáte moc zdravě.

Příspěvek: #547

Antoníne, Irenko,
lidé nejsou zdaleka tak priblblí, jak z Vášich příspěvků vyplívá. Nikdo Vám Vaší víru nebere, klidně si konzumujte co Vám chutná, i když mě lochtá otázka, co Vám ještě chutná?
Ale prosím Vás neterorizujte lidi představami o lepším světě s GMO a atomovou revolucí. Vaše víra okrádá lidstvo nejen o životní kvalitu, ale i o život.

Příspěvek: #548

Pane Kohout, ve svých téměř šedesáti si pravidelně chodím pěšky zahrát do sedm km vzdálené hospůdky tam a cca ve 3 ráno zpět. Potápím se jako rovnocený s přáteli, kteří jsou o dvě desítky let mladší, a strašně se těším, že se i letos podívám ve svém stařičkém mokrém neoprenu pod led. Dodnes udělám svých dvacet kliků a šedesát sklapováků, což drtivá většina mých vrstevníků kolem mne nezvládne. Jediné, co mne mrzí, je fakt, že po žihadle mi končetina oteče na tři dny, takže chodím ke včelám raději obrněný. Ale zase mi to nahrazuje saunu. Na chatce se pravidelně myji v potoce (pokud mi moc nezamrzne, páč jsem si nezavedl vodu) a předloni mi tam explodovala rychlovarná konvice, když jsem si nevšiml, že mi v ní do rána zamrzla voda. Věřte, že se cítím jak spokojeně, tak i zdravě. A doktoři to potvrzují. Inu vzhled někdy klame a přiznávám, že bych tak deset kilo dolů potřeboval.

Pane scipio, nesmíte věřit všem bludům, které čtete. Zkuste si např. již zmiňovanou Jihočeskou Universitu, Biotrin, VÚRV apod. Bohužel vám to tam ale nepodají ve formě, na kterou jste zvyklý. Ale jinak, přiznám se, že mne fascinujete. GMO se na světě pěstuje více než dvacet let na milionech hektarů, ročně vznikají tisíce odrůd geneticky upraveného obilí, ovoce, zeleniny, ryb, myší a pod., a vy se tu rozohňujete nad nebohou kukuřicí. No proč ne? Je to vaše rozhodnutí a já jsem ten poslední, kdo by vám v něm bránil. Moje svoboda končí tam, kde začíná ta vaše, a naopak. Osobně se např. směji všem teoriím o biozemědělství, ale hochy podporuji, protože nejlepší zelenina, ovoce či víno jsou ty prodané. A já vím, jak je zatraceně těžké v dnešní době něco prodat.

Deboro, moc věcí. Další a další stále objevuji. Jen mne mrzí, že jsem letos jaksi nezvládl navšívit FIE 13 ve Frankfurtu. To je taková meka všech ctitelů éček. Letos prý obsadila šest pavilonů. Kdo zná velikost pavilonů zdejšího výstaviště, tak ví, že je to opravdu hodně. Salima je proti tomu hodně slabý čajíček. Stejně tak se těším na potravinářské veletrhy IFFA, Angua a Sial. Takže už jsem měl příležitost s velkým předstihem ochutnat takové pochutiny, jako je klokaní, pštrosí, wobití, kapibaří, agutií či krokodílí masíčko, pražený či smažený hmyz a mnoho dalších laskomin. To ovšem neznamená, že bych nejedl ovoce či zeleninu. (Narozdíl od svého potomka, který kdysi fascinoval učitelku otázkou, kterak že se jmenují lidé, kteří záměrně nejedí ovoce ani zeleninu. To že je on. Dodnes tyto poživatiny konzumuje s odporem a ze striktního příkazu.) Jinak terorizovat někoho jiného bych si nikdy nedovolil. Já jenom popisuji skutečný svět kolem vás i sebe. Pokud ho nevidíte,za to bohužel nemohu. To, že mi připadá Temelín jako mnohem lepší varianta, než jsou pole, osázená zelenou fotovoltalikou, nebo větrníky, vraždící ptáky, netopýry a prý i včely, je můj životní postoj, který prosazuji demokratickou cestou. Stejně tak ale velice rád vyměním za stávající postřiky a zemědělskou chemii gmo plodiny.

Jak jsem ze zdejší diskuse zjistil, mnozí jaksi nepochopili, co vůbec gmo znamená, jaký je jeho účel, proč ho vyvinuli apod. Kdysi jsem sepsal pro přátele poměrně obsažný traktátek o tomto fenoménu. Bohužel je hodně obsáhlý a sem se asi nevejde. Škoda. Možná, že by to byla platforma, o čem se konkrétně hádat.

Příspěvek: #549

(27.11.2013 13:44)Antonín Karoch napsal(a):  strašně se těším, že se i letos podívám pod led

Tak to vám závidím.

(27.11.2013 13:44)Antonín Karoch napsal(a):  Na chatce se pravidelně myji v potoce (pokud mi moc nezamrzne

Tak to vám nezávidím.

(27.11.2013 13:44)Antonín Karoch napsal(a):  přiznávám, že bych tak deset kilo dolů potřeboval.

Jako prd. Já zhubl o 13.

Příspěvek: #550

Vážený scipio, nejsem žádnej převlečenej Karoch, nebo co se mi tu snažíte předhazovat. Dost mě to uráží. Nadáváte na praktiky firmy Monsanto a přitom v okamžiku kdy zjistíte že má někdo jiný názor než Vy, hned se snažíte ho obvinit z toho, že si množí profily, aby ten názor vnucoval. Já sem obyčejná 25 letá holka, která pracuje na výzkumu genetiky rostlin pro další šlechtění, vlastní včely nemám, chci si je letos pořídit (pro med, pro dobro krajiny a pro potěšení) a proto sem se zaregistrovala do tohoto fóra, abych tu načerpala informace. Bohužel hned jako první mě do očí uděřila tato diskuze a vybízení k podepsání petice. Původně jsem chtěla jen hájit své ideály ale bohužel to začíná sklouzávat, k tomu, že musím hájit sama sebe a to se mi nelíbí. Zatím ani jeden z faktů kterými tu argumentuju (a přiznávám, neumím vytvářet argumenty silné tak, aby za nimi lidé šli jako ovce, tak jako jdou za nesmyslnými argumenty antiGMO fanatiků) nikdo neuznal, vždy se najde pouze to jak odporovat a to mě dost znechucuje. Tady se prosazuje zahrádkaření a vegetariánství... Vegetarián ze mě nikdy nebude, ten požitek z hovězího stejku pro mě bude vždycky silnější. Zahrádku mám, pěstuju si svojí kořenovou zeleninu, rajčata na kečup, brambory a bylinky, také pěstujeme s rodiči kukuřici (konvenční odrůdu) kterou ručně sklízíme a skrmujeme krocanům, které pak sami jíme, také máme spoustu králíků a slepic, ale už tento stav je pro nás při normálním chození do zaměstnání docela náročný na údržbu a stále musíme chodit do obchodu pro jiné základní potraviny, které pro nás musí konvenčně vypěstovat velkozemědělci. Ráda bych věděla kolik lidí, co tu takové věci jako vlastní zahrádka prosazuje, tu zahrádku má. Protože to na mě působí jako že sedíte v paneláku u počítače a představujete si jaký by to bylo hezký ale víte prd co to obnáší za vynaložení práce! Udivuje mě, že někdo kdo prosazuje názory typu zpátky na stromy (protože jen tak by se spotřeba energie naší společnosti snížila natolik, abychom nepotřebovali monokultury chemicky ošetřených energetických plodin, jaderné a tepelné elektrárny a všechny ty věci proti kterým se tu protestuje) vůbec sedí u počítače, kterej "žere proud". Tohle mě opravdu mrzí.

---

Vážená Deboro (omlouvám se jestli nejste žena), lidé s názory jako máte vy protáhli čekání lidí s cukrovkou o několik desítek let, než si mohli začít píchat inzulin. Mimochodem, inzulin pro nás vyrábí GM bakterie. To vám nevadí? Když tým vědců dokázal modifikovat bakterie, aby uměly vyrábět lidský inzulin objevily se obrovské protesty a oni byli nuceni ty bakterie všechny spálit. Nezbyla ani jedna. O několik desítek let později ty bakterie (opět genetickou modifikací) vyrobili úplně jiní lidé a prošlo jim to. Proto dnes cukrovka už zdaleka není tak hrozná choroba jako dřív a inzulin je přístupný pro všecky nemocné. Škoda jen, že to bylo o tak dlouhou dobu pozdrženo jen proto, že do toho mluvili lidi, který se bojí všeho čemu nerozumí a nebo věří populistickejm kecům!

Příspěvek: #551

(26.11.2013 19:45)Aleš Molčík napsal(a):  Irenko, to by ses divila čím jde hnojit a bez úhoru.

Já se nechám podat.... Se zeleným hnojením na mne nechoďte,protože to je málo.

Příspěvek: #552

(27.11.2013 14:18)Irenka napsal(a):  Proto dnes cukrovka už zdaleka není tak hrozná choroba jako dřív a inzulin je přístupný pro všecky nemocné.

A brzy bude pro každého. Za pár let se bude inzulín běžně prodávat v sámošce hned vedle cigaret u pokladen a kdo nebude cukrovku mít bude divnej.
Dřív ty cukrovky zas zdaleka tolik nebylo, to až teď se vyrábí víc žrádla po kterém ji dostáváme. A následně víc inzulínu, doživotní pacient nese víc než vyléčenej.
Jen tak si sedím u počítače na proud a plácám.

---

(27.11.2013 14:52)miko napsal(a):  

(26.11.2013 19:45)Aleš Molčík napsal(a):  Irenko, to by ses divila čím jde hnojit a bez úhoru.

Já se nechám podat.... Se zeleným hnojením na mne nechoďte,protože to je málo.

Tipnu si. Kompost?

Příspěvek: #553

Kohoute!! To je také málo a také ten kompost musíš z něčeho udělat.

Příspěvek: #554

Ze hnoje?

Příspěvek: #555

Irenko, a jsme u cukrovky a nepřímo u špatného krmení včelstva a lidstva.
Že cukrovka často propuká v důsledku nezdravé výživy je Ti určitě známo? Příliš krátká doba kojení po porodu, časné podávání kravského mléka dětem, konzumace potravin obsahujících lepek a toxiny, především nitrosaminy, rakovinotvorné látky, které se normálně vyskytují v NE-škodlivých množstvích za účelem konzervace potravin (ryb, masa, sýru a zelenině). Bayer se určitě chechtá.

Příspěvek: #556

No taky....a to si představ,že ještě záleží z jakého.

Příspěvek: #557

Zelený hnojení je samozřejmě málo. Pokud se zvolí vhodná kultura k zelenému hnojení, může tak dodat půdě i nějaký ten dusík ze vzduchu.....ale to stále málo. Při hnojení na lehkých půdách se hnojilo se za doby mého dědy 1x za 3roky přibližně 35 - 40 t hnoje na 1 ha. A stejně se i v té době používala hnojiva jako Thomasova moučka, Kainit atd. Hnojit se nechå i různýma struskama ale ty uvolňují látky jako P nebo K velmi pomalu.Další možnost jak pohnojit je ....ulehčit čističkám..... Hnojí se tím na sníh, protože je hygienický požadavek. Takže zase nic moc z estetického hlediska.....a při dávce 35-40t.....tj.3,5 - 4 kg/m2..... je to za tu zimu a při těch minus teplotách docela práce.....pohnojit takhle 200m2... Takže každý ať si vybere jak hnojit.....ale pochybuju, že naši předci před tisíci lety ( jak tu bylo uvedeno) kteří mimochodem měli 100x nižší výnosy....to je pro porovnání ze 40 t pšenice z ha měli z ha jen 400 kg....si s tím lámali hlavu....
:-DNehledě na to, co se ušetří vody za splachování.....

Příspěvek: #558

u nás je striekanie močovky na sneh zakázané,nakoľko pri oteplení keď je pod snehom zem zamrznutá,zmes topiaceho sa snehu a močovky nevsakuje a odteká mimo miesta určenia(potoky a pod)..min.rok sme mali veľký úhyn rýb na priehrade,keď Dánsky farmári(chrapúni,ktorí si tu robia to na čo by doma ani nepomysleli) likvidovali močovku uvedeným sposobom..

Příspěvek: #559

Zdravím!

Pán Havelka,40 t z ha pšenice ? To tu ešte nebolo.Máte pravdu,že len zelené hnojenie nestačí,najmä v naších podmienkách,kde je ornej pôdy na jedného obyvateľa menej a preto cielom nášho poľnohospodárstva je za pomoci umelých hnojív dosiahnúť čo najväčšie hektárové výnosy.V oblastiach ,kde je ornej pôdy dostatok,tak poľnohospodárstvo sa snaží dosiahnúť čo najlacnejšiu produkciu , bez ohľadu na množstvo produkcie.Na 1 kg bravčového mäsa je potrebé asi 3,5 kg jadrových krmív /zrnín /,čo priemerná rodina k obedu zje,ale keby z 3,5 kg múky upiekli koláčov ? Preto sa tvrdí,že na ploche ornej pôdy kde sa uživý jeden priemerný občan,sa uživia 4 vegetariani,alebo 10 vegánov.

Bojo.

Příspěvek: #560

Omlouvám se .....4t.