Antonín Karoch
Member
  
Příspěvků: 201
Připojen(a): 08.10.2013
Hodnocení:
Oslovení: Je mi to jedno
|
RE: Pěstování geneticky změněných plodin
(30.11.2013 16:12)Aleš Molčík napsal(a): Ale u GMO je alarmující, že je v podstatě ta rostlina "jedovatá" po celou dobu svého růstu a cokoliv z té rostliny v potravinovém řetězci se dostane mimo pole, myslím teď hlavně co odnese hmyz, tak to pro menší organismus znamená smrt. Nejvíce to pozorují a potvrzují včelaři, ne že by to ničilo včely, ty jsou na to dost velké, ale v úlu nežijí jen včely.
Pane Molčíku, brambory máte také jedovaté. Dokonce i hlízy v určitou dobu. Co jsem měl možnost počíst, tak GMO včelařům spíše pomáhá. Ale gen Bt je určený skutečně jen určitému tvorečkovi. Zavíječ voskový, třebaže je to také zavíječ, po pylu z Bt kukuřice nezahyne. Pouze ho prostě nemá rád, takže plásty s Bt pylem nepoškozuje. Já jsem kdysi o gmo něco napsal. Pokud to najdu, vyvěsím.
Drobník versus Linhart a nejen on. Já to řešil tak, že jsem oba pány spojil, aby si věci osobně vyříkali, aby mi zase jiní přátelé nevyčítali, že publikuji nevědecké paskvily. Tím to skončilo. Následně zavládl klid a dobrá nálada. Alespoň v redakci.
Boj proti varroáze. Přiznám se, že léčím jak kys. mravenčí, tak i dolskými přípravky. Letos poprvé testuji na dvou včelstvech thymol. Nejspíše tak budu poslušně činit i do budoucna. Nicméně, když jsem redigoval nějaké materiály pro poslední číslo našich odborností, objevil jsem článek od amerického včelaře. Přiznám se, že mne trochu zamrazilo, protože tento pán si sice naříká nad kolapsem včelstev, ale nedává ho do souvislosti s varrou. Jen mimo rámec informuje, že v jistém am. státu se rozhodli riskovat ztráty včelstev a varrou neléčili. Stálo to sice hodně včelstev, ale do deseti let měli včelstva proti varroáze odolná. Já jsem sice tento materiál do OP zařadil, ale nevím, zda tam zůstal. Možná to nakonec potvrzuje, že i některými vysmívané pokusy Ing. Žáka mají cosi do sebe.
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 02.12.2013 13:56 od Antonín Karoch.)
|
|
Hlasování: | Debora (-1), Irenka (+1), Scipio (-1) |
02.12.2013 13:30 |
|
Grof
Senior Member
   
Příspěvků: 462
Připojen(a): 15.11.2012
Hodnocení:
Oslovení: Je mi to jedno
|
RE: Pěstování geneticky změněných plodin
Čechoslovák 37 x 30, Jeseníky 400+ m. n.m.
|
|
Hlasování: | Scipio (+1) |
02.12.2013 18:31 |
|
Grof
Senior Member
   
Příspěvků: 462
Připojen(a): 15.11.2012
Hodnocení:
Oslovení: Je mi to jedno
|
RE: Pěstování geneticky změněných plodin
Čechoslovák 37 x 30, Jeseníky 400+ m. n.m.
|
|
Hlasování: | Debora (+1), Scipio (+1) |
03.12.2013 22:25 |
|
Irenka
Member
  
Příspěvků: 102
Připojen(a): 20.11.2013
Hodnocení:
Oslovení: Je mi to jedno
|
RE: Pěstování geneticky změněných plodin
Jestli sem to pochopila, tak se v tom videu snažili naznačit, že v glukozofruktozovym sirupu je rtuť. To je možný. Ale nevim co to má společnýho s GMO. Já v GMO věřím právě proto, že je to možnost, jak omezit používání chemickejch postřiků, který tyhle svinstva ovlivňujou. Už jenom ta rezistence ke glyfosátu (randap), kterou všichni tak odsuzujou a nenávidí. Pole se stříkaj postřikem na jednoděložný plevele několikrát, pak postřikem na dvouděložný plevele taky několikrát a tyhle postřiky můžou bejt v půdě i několik let. Zrovna nedávno zemědělci řešili s našim fytopatologickym oddělením, že jim nějaká choroba napadla pole s řepou a chtěli vědět co to je. Pan docent se na tu řepu kouknul, vzpomněl si na svý mládí, kdy ještě nebyl docent, ale pracoval jako agrotechnik v JZD a hned měl jasno. Zeptal se co bylo na poli rok předtim a čim to stříkali. Bylo tam náký obilí a stříkali to proti dvouděložnym plevelum nákym svinstvem. To zůstalo v půdě a teď jim to mordovalo tu řepu.
Glyfosát, účinná látka randapu (omlouvam se, že to píšu foneticky, ale nepamatuju se, jak se to píše přesně a nechce se mi to gůglit...) se v půdě rozloží cca za 14 - 21 dní, je spousta půdních bakterií, který se tim živí. Takže pokud si mam vybrat, jestli ty rostliny stříkat několika druhama svinstev, který v půdě vydrží několik let a obsahujou těžký kovy a pod. a nebo pěstovat GM plodinu odolnou k randapu a stříknout to jenom tim, tak volim randap...
|
|
Hlasování: | Debora (-1), gusto (-1), Antonín Karoch (+1) |
04.12.2013 0:21 |
|
JirkaJ.
Senior Member
   
Příspěvků: 660
Připojen(a): 31.08.2012
Hodnocení:
Oslovení: Je mi to jedno
|
RE: Pěstování geneticky změněných plodin
|
|
Hlasování: | Antonín Karoch (+1) |
04.12.2013 9:51 |
|
Antonín Karoch
Member
  
Příspěvků: 201
Připojen(a): 08.10.2013
Hodnocení:
Oslovení: Je mi to jedno
|
RE: Pěstování geneticky změněných plodin
Tedy, pane Grof, zase jste mne dostal. Ten profesůrek pokusníček nejen že se stal dosti vysmívanou figurkou, ale jeho studie pod trochu podrobnějším pohledu prý daleko víc uškodila bio produktům. Potkani po nich byli nemocnější a chcípali dříve než ti krmení gmo. Ono kolem toho bylo celkem hodně živo.
Pardon JirkoJ. Já si článek přečetl až po napsání příspěvku. Tam je situace dost lapidárně podaná. Bohužel už tam autor nenapsal, že tato legrace vybudila další obdobné zelené laboratoře, aby studii onoho Frantíka následovaly. Jediným výsledkem bylo urputné mlčení. Co na veřejnost prosáklo, byly právě a jen údaje o nebezpečnosti nekontrolovaných bioproduktů, které vynesli někteří hodně zelenou manipulací nespokojení výzkumníci, kteří si nehodlali poškodit jméno.
Nevím, neznám, školy nemám, ale já vždy oba syrupy odlišoval. Pokud vím, z kukuřice se především dělá škrob a ze škrobu enzymatickou reakcí maltodextrin či isoglukozový syrup, který se následně prodává tekutý či sprejově či na válcích sušený. Kukuřičný je ve výrobcích mnohem chutnější, než náš obilný. Pokud chcete žít zeleně zdravě, zakažte děťátkám tzv. Maršmelouny, kterým dává hlavní chuť právě kukuřičný glukozový syrup. A také nejezte šunku. Součástí nástřikových přípravků je u lepších firem právě kukuřičný glukozový syrup. (Ani nechci naznačovat, kdo ho jako prvý takto použil a jak rychle se to rozšířilo.) Fruktozový glukozový syrup se dělá z cukru a občas s ním krmíme včely. (S kukuřičným či obilným syrupem to raději nezkoušejte. Obsahuje sice malé, ale pro včely přece jen velké procento, nestravitelných dextrinů. Ještě se tak hodí k jarnímu podněcování.)
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 04.12.2013 12:43 od Antonín Karoch.)
|
|
Hlasování: | |
04.12.2013 12:15 |
|
JirkaJ.
Senior Member
   
Příspěvků: 660
Připojen(a): 31.08.2012
Hodnocení:
Oslovení: Je mi to jedno
|
RE: Pěstování geneticky změněných plodin
Dávám odkaz na článek z Osla od prof. Drobníka, přidal jsem zajímavý výňatek z něho.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=5773
......Na obligátní otázku o riziku GMO cituje výsledky výzkumu GMO financovaného EU za posledních 10 let: Celosvětově stovky milionů lidí zkonzumovalo během 15 let přes dva triliony pokrmů obsahujících GMO aniž se objevili jakékoliv nežádoucí příznaky.
Bezpečnost pro zdraví konstatovala i Francouzská akademie. Na světě pěstuje GMO 15,4 milionů zemědělců (kolem 90 % malých rolníků) v 29 zemích na ploše rovnající se Německu, Francii a Španělsku dohromady. Vyjmenovává 11 důvodů, proč zemědělci pěstují GM plodiny. Cituje studii University Readingu, která na základě faktických kalkulací ukazuje, jak evropští zemědělci jsou o tyto výhody ošizeni.
Jen pro GM kukuřici ztrácí ČR 4,6 – 9,2 milionů eur. Itálie 40,6 – 108,2; Německo 25,7 – 42,4; Francie 34,2 – 85,5 a Slovensko 3,6 – 5,9 milionů eur.
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 05.12.2013 10:37 od JirkaJ..)
|
|
Hlasování: | Debora (-1), bobek (+1), patko79 (-1), Irenka (+1), misan (-1) |
05.12.2013 10:32 |
|
Antonín Karoch
Member
  
Příspěvků: 201
Připojen(a): 08.10.2013
Hodnocení:
Oslovení: Je mi to jedno
|
RE: Pěstování geneticky změněných plodin
Pane Grof, položil jste si někdy otázku, proč ta pole, když je pálí, vůbec existují? Asi se to vyplácí, mne, laika, napadá. A protože se proti bázlivci kukuřičnému moc stříkat nedá, tak je to jediná možnost, jak nějakou kukuřici mít. To už vědí i přátelé z Rakous, kde je gmo také zakazované. O tom, co se děje v Rusku, si dovoluji mít na základě osobních zkušeností zdravé pochyby. Spíše bych se diplomaticky vyjádřil, že někomu je gmo zakázané a někomu povolené. Hrušky tedy povolené určitě jsou.
Gusto, drobná otázečka stran praktik Monsanta: Jak to víte a co je na nich špatné?
Chápu, že existuje sociální cítění, které se zastává blba, který, přestože podepsal smlouvu, která mu zakazuje používat získané zrno jako sadbu, on ho použije. A potom se diví, že mu nic nevyrostlo a že trpí hladem.
|
|
Hlasování: | patko79 (-1), Irenka (+1), Scipio (-1) |
05.12.2013 11:32 |
|
Antonín Karoch
Member
  
Příspěvků: 201
Připojen(a): 08.10.2013
Hodnocení:
Oslovení: Je mi to jedno
|
RE: Pěstování geneticky změněných plodin
Pane Gusto, všude na světě funguje jedno pořekadlo: Za blbost se platí. (Já platil několikrát.) Nevidím sebemenší důvod, aby si to nebohý černoušek, Ind nebo samoživitelka u tyče také neodzkoušeli. Navíc jmenovaná firma stejně jako jíné celosvětové korporace prodávají v těchto rozvojových zemích své výrobky prostřednictvím místních prostředníků, právě z toho důvodu, aby se nemusely utkávat mimo jiné i s lidskou blbostí. S prostředníky nemají jiné vztahy, než má dáti, dal. Následně je jim vcelku jedno, zda anonymní prostředníci prodávají nerezové hrnce nebo osivo. Alespoň tak mi to bylo vysvětleno. Nejspíše vědí, co činí. Dále je mi záhadou, proč pan postižený nemohl zaplatit. GMO je totiž mnohem výnosnější, spotřebuje méně postřiků a dává stabilnější sklizeň, naž klasické šlechtění. Pokud ho navíc srovnáte s místními viry promořenými osivy, potom je výsledek mnohem výraznější. Takže, vážený pane, vaše tvrzení bohužel beru jako jedno z mnoha zelených fejků, se kterými se denně setkávám.
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 05.12.2013 15:27 od Antonín Karoch.)
|
|
Hlasování: | Debora (-1) |
05.12.2013 15:17 |
|