Příspěvek: #661

Žákovo rámky mají ouška dlouhá a silná jako rámky dřevěné.

Příspěvek: #662

Díky a mohl by jste to někdo změřit?
Jen tak mimochodem, pan Žák už nemá žádné stránky? Nemůžu nic najít

Příspěvek: #663

Žákův rámek, ouško: šířka 22, výška 10, délka od boční loučky 16 mm. U boční loučky je ouško dole zesíleno na 13 mm, zesílení ustupuje v délce cca 5 mm, takže 10 až 11 mm je již rovnoběžné 10 mm.

Příspěvek: #664

Chtěl bych se zeptat KaJiho:
- v úlech, kde máš plastové rámky 2/3 L, používáš mateří mřížku?
- jestli ne, v kolika nástavcích si včelky plodují?

Děkuju, Pavel

Příspěvek: #665

Taky je mám a mřížku nepoužívám.
Včely je pak berou jako vcelku spojité dílo a matka v nich klade klidně i přes 4 nebo 5 nástavků. Nejvíce se mi osvědčilo je používat jen tam, kde chci aby matka plodovala a ostatní okolo ve dřevě.

Příspěvek: #666

Tak teď jsi Stando uhodil hřebíček na hlavičku.
Tohle je právě to, co mě hodně zajímá.
Chtěl bych včelařit v plastových rámcích tak, abych včely neomezoval mřížkou, takže bez ní, a matka aby se držela ve spodních dvou, maximálně čtyřech nástavcích.
Protože přebírat při medování plodové rámky od medových je časově dost zdlouhavé.
Jak to ale udělat nevím.

Příspěvek: #667

No, plodují na tolika, na kolika to stihne matka zaplodovat. Při 6 plastových uprostřed včely krajní dřevěné ignorují.
Ale myslím že max 4N by jim měly jako plodiště stačit.

Z hlediska výškového omezení dřevěnými? Já na některých měl své L1/2 medníky a nešly do nich. Ale nemám to nijak moc odzkoušeno.
Pokud nebudu dál rozšiřovat NN, chtěl bych udržet 3 plastové NN jako plodiště, dole můj spec. L1/2 s divočinou jako vysoké dno, a nad tím moje std. "dadantí" medníky L1/2.

Ke zde probíhajícímu zimnímu souboji NN, VN, dadant, u mě je to vše jasné - melecitoza potřebuje panenské medníky a taky v kombi systému (dadant) není to druhé co mi vadí v medníku - pyl.
To prostě při NN a VN je a vadí mi to.
Třetí důvod je ve vlákně Fumigace - oddělení plástů a vosku co přišel do styku s chemii a snadnější udržení kontroly nad voskem. Jednosměrný provoz - z medníků do plodiště ne naopak.
Takže moje plodště jsou chaoticky různá, medníky jsou postupně jednotné. V plodišti nevidím jednoznačného favorita a z hlediska jen jarního rozvoje a souvislé plochy bych v případě že bych již měl 2/3L nešel do dadanta ale do plastu dole.

Příspěvek: #668

(04.11.2015 18:31)pavelno napsal(a):  ... matka aby se držela ve spodních dvou, maximálně čtyřech nástavcích.
Jak to ale udělat nevím.

No, jestli jsem tady někde na Fóru dobře četl, tak matku prý dole drží trubčina.
Tak takhle bys to měl udělat
Asi do nejspodnějšího nástavku dát z deseti rámků alespoň 3-4 rámky stavební.
Ale i když už pár let včelařím, nepovažuji se zrovna za toho, kdo by měl radit někomu jinému.
Sám tohle totiž ještě úplně vyzkoušené nemám
Možná by mohl poradit nebo navést někdo zkušenější

Příspěvek: #669

Tak pro začátek zkus tohle:
Očka.
Dvojí míra rámků.
Genetika, resp. brakace.
Plus ta trubčina.

Ale radit v systému, jak vyřešit jedno soukolí, je problematické...

Příspěvek: #670

Proč jedno soukolí? Nerozumím
A šlo by trochu rozvést ty body?
Očka - je myšleno, mít je otevřená jen dole?
A té dvojí míře také nerozumím.
Chtěl bych mít celou sestavu jen 2/3 L, nejlépe vše s celoplastovými rámky.
Děkuju předem za vysvětlení.

Příspěvek: #671

Včelařinu vnímám jako systém činností - když změníš část, projeví se to často leckde jinde, než kde řešíš jen nějaký konkrétní problém.

Zároveň je včelaření postavené na biologických zákonitostech (ty souvisí s nadhozenými body). Kdybys je znal, neptal by ses . Zkus si to prosím dohledat nejprve sám... Očka souvisí s přívodem vzduchu, dvojí míra s chováním matky na ní (ale to odpadá, jestli máš jako podmínku L159), trubčina je také o preferencích matky a genetika o dědičnosti některých vlastností.
Druhá varianta je, že od někoho, kdo má sestavu, kterou popisuješ jako svůj cílový stav, převezmeš fungující metodiku. Bacha ale na včelařskou latinu, přírodní podmínky lokality, linii či plemeno včel aj. Tím se zase okruhem dostáváš k biologii . Bez ní to jde prostě těžko...

Příspěvek: #672

(06.11.2015 21:13)vcelky.cz napsal(a):  ... linii či plemeno včel ...

A výcvikom by to nešlo?

Příspěvek: #673

Šlo - cvičební pomůcka bude ale asi mřížka, kterou Pavel nechce...

Příspěvek: #674

(06.11.2015 21:13)vcelky.cz napsal(a):  Očka souvisí s přívodem vzduchu ...

Jestli jsem dobře pochopil jeden z principů používání oček, tak jejich otevření by mělo matku tahnout tam, kde jsou právě otevřená.
Je to tak nebo jsem to pochopil špatně?
Nebylo by tedy nejlepší, v mém případě, když chci, aby matka plodovala hlavně dole, mít velké hlavní česno, které by bylo od jara do podzima otevřené na plno a očka jinak neotvírat?

(06.11.2015 21:13)vcelky.cz napsal(a):  ... trubčina je také o preferencích matky ...

Takže umisťování stavebních rámků do úplně nejspodnějšího nástavku by tam matku tedy mělo přitahovat?

(06.11.2015 21:13)vcelky.cz napsal(a):  Druhá varianta je, že od někoho, kdo má sestavu, kterou popisuješ jako svůj cílový stav, převezmeš fungující metodiku.

Pokud by se našel někdo takový, kdo má sestavu, kterou bych chtěl používat a poradil by, byl bych mu za inspiraci vděčný.
Nemusela by to být dlouhosáhlá, podrobně popsaná metodika, stačilo by to nastínit jen nějak v bodech.

(06.11.2015 21:13)vcelky.cz napsal(a):  Bacha ale na včelařskou latinu, přírodní podmínky lokality, linii či plemeno včel aj. Tím se zase okruhem dostáváš k biologii . Bez ní to jde prostě těžko...

Samozřejmě, že bych to musel časem napasovat na svoje podmínky, ale alespoň bych měl nějaké vodítko.

Děkuji předem všem za případné rady a připomínky.
Pavel

Příspěvek: #675

Velké hlavní česno? Kde to včely v přírodě mají?. Podle toho jak vykusují PS mají rádi očko o velikosti čelní plochy sevřené pěstě.
A dal bych to tam do spodní třetiny.

Příspěvek: #676

To bude mať asi pán Sedláček potom pravdu s tým vysokým dnom s úzko vysokým otvorom.
http://www.vcelarstvisedlacek.cz/filestorage/dno.pdf

Příspěvek: #677

...to že je úzko vysoký otvor , Daniel vymyslel lepší, citujem:
bude to letáč s vertikálnou štrbinou vysokou 10 cm. Šíbre sa budú posúvať v horizontálnej rovine s možnosťami šírky od O do 12-15 cm. /uvidím, ako to bude vychádzať/, šíbriky sa budú posúvať v drážke a po perku perodrážky, ktorá budú ako vodiace lišty nad a pod otvorom vodorovne. Čiže napríklad za teplého letného obdobia bude letáčový otvor široký i 10 cm a včely budú môcť pristávať priamo v nadstavku na rámikoch alebo na zadnej vnútornej stene
to je úzko vysoké "česno" a nie to sedláčkove...

btw.
priamo v článku si ináč sedláček odporuje, píše že včely cez vysoké česno vlietavajú dnu a súčasne že im pomáha 14 cm doska na pristávanie...

Příspěvek: #678

Detaily.
Nie som zástancom toto dna, ja si robím 25 mm x 435 teda cez celú šírku a to aj na vysokých aj na nízkych dnách a v sezóne dávam pred úle letáčové dosky - od letáča až po zem pod uhlom tak max 30°.
Ale Sedláček si samozrejme neodporuje, proste niektoré včely vletia až do vnútra a tie čo nevládzu nepadajú pred úľ ale zachytáva ich tá doska.
K tomu Danielovi - ono je to v znáške jedno , ak mu to pomôže k nejakému tomu kilu medu navyše, po znáške to bude musieť chodiť zužovať.

Příspěvek: #679

kde jsou plastové rámky?

Příspěvek: #680

Nakoľko som sa dočítal,že letáč cez celú šírku úľa je samozrejmosťou už 100 rokov,tak to musí byť najsprávnejšie overené riešenie.Nevčelárim 100 rokov,ale mám na to svoj názor.Príliš široký letáč cez celú šírku úľa mne osobne nedáva zmyslel.Tieto letáče skôr včelstvá ohrozujú,včelstvá ťažšie zvládajú odvetranie a zahusťovanie medu.Já mám letáče v sezóne vysoké 14mm a na dlžku 15 až 20cm a včelstám bohate stačili.Mal som aj letáče o výške 20mm cez celú šírku úľa,ale počas vhka a horúčav mi napríklad v týchto úľoch včely viečkovali o niečo redší med.
Včeláril som bez očiek kedy včelstvá využívali len spodný letáč.V sezóne som na nadstavkoch plodiska skúšobne u niektorých včelstiev očká otvoril.Dva dni z očiek vyletela len sem tam včela,inak včelstvá využívali hlavný letáč.Asi po týždni sa situácia postupne menila,frekvencia na letáči slábla a včelstvá sa orientovali väčšinou len na očká v nadstavkoch.Po dvoch týždňoch na letáči väčšinou zostávali len pobehujúce strážkine a všetky včelstvá využívali len očká,široký letáč z môjho pohľadu im bol k ničomu.Myslím si,že včelstvám vyhovujú menšie otvory,prispôsobia sa síce každej situácii,ale z môjho pohľadu letáč otvorený dokorán nie je pre samotné včelstvo prínosom,možno len z pohľadu názoru včelára.
Môj názor tiež nemusí byť správny,ale stačí sa pozrieť čomu dajú včelstvá prednosť v prírode.Dutina môže byť veľká a včelstvo silné podobne ako to je v našich úľoch,ale otvor do dutiny je často len zlomok toho,čo im vytvárame my.