Příspěvek: #21

Díky za odpověď pane Skala, ale neformuloval jsme svůj dotaz přesně..
Jde mě o zimování, kdy se doporučuje zimovat VN dole a na něm NN.
Moje otázka zní. Co když zakrmím a nechám zimovat obráceně (tzn. NN dole a na něm VN) Zkoušel jste to někdy, nebo proč se tento postup nedoporučuje?

Jarní přehazování nástavků by bylo už víceméně shodné

Příspěvek: #22

Pro J. Šilhána:
Jde to, nic se nestane. Osobně to zkouším teprve druhým rokem (t.j. co mám dadanty), ale vycházím z příspěvků (R. Stonjeka a tuším, že také P. Cimaly) v internetových konferencích, kteří toto praktikují. Problémy jsem neshledal.

Pro J. Skalu

Citace:Pokud by měl být v sestavě pouze 1 VN tak se domnívám že by bylo lepší používat pouze NN.

Ale tato kombinace (1 VN a mnoho NN) je přeci podstata dadant systému...
(2 VN a pár NN je kombinovaný systém.)

Příspěvek: #23

Také jsem se zmínil že je to pouze má doměnka myslím si že na proplodování včelstva je 1 VN málo a matka bude nucena stejně klást v nízkých nástavcích a pak bych obhospodařoval dvě rámkové míry. Pouze můj názor.

Pro J.Šilhán
Jistě že jde zimovat tak jak píšete.Potom ale NN spíše slouží jako sklad pro rámky,pokud by tam byly zásoby tak budou pod zimujícím chomáčem ,nedovedu si vysvětlit k čemu by to bylo dobré.Možná že pokud by bylo včelsto opravdu silné tak by utvořilo zimní chmáč přes oba nástavky.Jiný význam nevidím.Možná že má někdo odzkoušeno a podělí se s námi o zkušennosti.

Příspěvek: #24

S prvním názorem se ztotožňuji

Na samotném VN by vyzimovalo znatelně slabší včelstvo, množství zimních včel neovlivňuje jen množství zásob a genetika, ale v neposlední řadě úlový prostor. Čím více nástavků, tím větší zimní chumáč(limitovaný délkou loučky). Jestli jsou nízké nástavky nad nebo pod vysokým není moc důležité, napadá mne dobrý důvod proč je mít nahoře - chumáč má přes vezeru mezi nástavky stálý kontakt a nehrozí umrznutí některých uliček.

Příspěvek: #25

(03.02.2011 17:40)Jiří Šilhán napsal(a):  Díky za odpověď pane Skala, ale neformuloval jsme svůj dotaz přesně..
Jde mě o zimování, kdy se doporučuje zimovat VN dole a na něm NN.
Moje otázka zní. Co když zakrmím a nechám zimovat obráceně (tzn. NN dole a na něm VN) Zkoušel jste to někdy, nebo proč se tento postup nedoporučuje?

Jarní přehazování nástavků by bylo už víceméně shodné

Ten NN nad VN pri zimovani ma byt plny zasob. Prave v tomto obdobi sedi vetsina vcelstev mezi VN a NN. Po prvnim proletu se NN prehazuje pod VN. Plodovani se rozjede pod strechou(v teple a na velkem plastu), z NN si vcely prenaseji zasoby nahoru(samopodnecovani)-ikdyz tohle nemam na stopro potvrzene. NN zustane po celou sezonu pod VN. Dalsi NN se davaji na VN.

---

(03.02.2011 21:34)Josef Skala napsal(a):  Také jsem se zmínil že je to pouze má doměnka myslím si že na proplodování včelstva je 1 VN málo a matka bude nucena stejně klást v nízkých nástavcích a pak bych obhospodařoval dvě rámkové míry. Pouze můj názor.

Pro J.Šilhán
Jistě že jde zimovat tak jak píšete.Potom ale NN spíše slouží jako sklad pro rámky,pokud by tam byly zásoby tak budou pod zimujícím chomáčem ,nedovedu si vysvětlit k čemu by to bylo dobré.Možná že pokud by bylo včelsto opravdu silné tak by utvořilo zimní chmáč přes oba nástavky.Jiný význam nevidím.Možná že má někdo odzkoušeno a podělí se s námi o zkušennosti.

1VN je malo, proto mam celou sezonu pod VN jeden NN, funguje jako naraznikova zona a zvetseni prostoru plodiste.

Příspěvek: #26

(06.02.2011 2:07)Tomáš Blecha napsal(a):  Vynech jeden VN a pridej podle potreby NN a mas dadant jak vysitej
Ja sam jedu kombinovanej system, VN a nekolik NN a vedkle toho na stejne vcelnici ciste NN system a je co srovnavat.
V lonskem roce jedno ze vcelstev v kombinovanem systemu 68kg medu ostatni v kombinovanem systemu kolem 40kg ciste NN do 35kg.

Přešel jsem Tome na toto vlákno.
Můžeš ,prosim tě napsat :

1. Jakou metodiku u dadantu používáš
2. Jak obměňuješ plodiště ve VN / oddělky, komorování, dadant dle dollu .../
3. Protirojové opatření
4. V čem krmíš

Mám 42x17 NN, ale chtěl bych zkusit system dadant VN 42x35. Dají se na to sehnat mezistěny ??
U VN 42x27,5 , se mě zdá plodiště malý. Láká mě vyzkoušet u optimal. míry metodiku ing. Řeháčka, s tím že NN budou čistě na med a podstaven 1x NN. Nemám s tím však žádnou zkušenost, možná je to blbost, nevim.
Jinak děkuji všem za zkušenosti . Zdravím Zdenek

Příspěvek: #27

Ahoj Zdenku,
taky mě trochu láká system ED (eurodadant). Ale popřemýšlel bych nad tím 42*34. Nemám sice vlastní zkušenost, ale i na přednášce PPP zaznělo, že větší výška jak 30cm může být problém a údajně se na to včely nehrnou. Psal jsem i panu Čermákovi, jak se včelaří na RM 42*36, ale bohužel mě neodpověděl.
Jinak mezistěny na to seženeš, udělají ti to přímo na zakázku (alespoň v Liberci), za běžnou cenu.

Příspěvek: #28

Kto prechádza z miery NN na dadant tak nezvládol techniku obhospodarovania v NN. Viac k tomu nie to čo dodať.

Příspěvek: #29

No - mě by k tomu možná přeci jen zajímalo zdůvodnění tohoto přísného názoru.

Příspěvek: #30

(06.02.2011 17:30)vasilisa napsal(a):  Kto prechádza z miery NN na dadant tak nezvládol techniku obhospodarovania v NN. Viac k tomu nie to čo dodať.

Dovolim si oponovat. Prechod na dadant neni u me o nezvladnuti NN technologie. V 3/4 langu vcelarim 12 let a uspesne. Hlavni duvod, proc nechci vcelarit v tomhle NN systemu je vaha plnych nastavku-nejsem lumbalni masochista O neco lepsi to je v 2/3 langu, ale porad ta vaha je velka.. V nasich podminkach jsou roztahane snusky, vcelstva maji tendenci plodovat pres 4-5 nástavků v uzkych kominech. Proste neni tu takova narazova snuska, ktera by stlacila plodove teleso niz. Bez mrizky to nejde. Pred 2 roky jsem vyzkousel mrizku a je to lepsi. Kombinovany system(dadant na pudorysu langtrotha) se mi zamlouva kompaktnejsim plodovym telesem na velkych ramcich. Pod VN je postaveny NN jako naraznikova zona a pro trubcinu. Vcelky do nej hodne nosi pyl a nezanaseji jim tolik VN, coz snizuje volnou plastovou plochu pro kladeni.
Pro med pouzivam ultranizke NN, kdy plny nastavek vazi kolem 15kg a to je uz parada.
Kombinovany system "dadant" ma sve vyhody i nevyhody, ael setri mi plotynky

Příspěvek: #31

(06.02.2011 17:30)vasilisa napsal(a):  Kto prechádza z miery NN na dadant tak nezvládol techniku obhospodarovania v NN. Viac k tomu nie to čo dodať.

Spíše přechází na to co jak se včelař domnívá více vyhovuje jak včelám tak včelaři.Také jsem včelařli na nízkých nástavcích V podmínkách kde včelařím už bych se je k NN nikdy nevrátil více mi vyhovuje je kombinovat s VN.Ovšem co vyhovuje mě nemusí vyhovovat ostatním.

Příspěvek: #32

(06.02.2011 14:05)Zden.3 napsal(a):  Přešel jsem Tome na toto vlákno.
Můžeš ,prosim tě napsat :

1. Jakou metodiku u dadantu používáš
2. Jak obměňuješ plodiště ve VN / oddělky, komorování, dadant dle dollu .../
3. Protirojové opatření
4. V čem krmíš

Takze:
ad 1)
Metodika je docela jednoducha, pred krmenim upravim VN, na nej nasadim vytoceny NN a intezivne pokrmim, dokud neni NN plny zasob. Chce to udelat vcas, dokud jsou na VN velke plochy plodu a vcelky to musi ulozit nejdriv do horniho NN. Pokud maji vic mista ve VN, tak tam zacnou zanaset vetsi vence a omezuji matku v kladeni. Dokrmeni provadim pozdeji, kdyz se prirozene zmenci plocha plodu. Vcelky tak udelaji na VN ramcich zasobni vence, idealni stav je pokud jsou cca 5-8 cm siroke. Behem zimovani se postupne presudou vcely pod strop a jsou cca polovinou chumace v NN.
Na jare se da postupovat dvojim zpusobem. Pri silnem vcelstvu, kdyz jsou i v celem VN, se NN prenda pod VN a zustane tam az do posledniho medobrani a zacatku krmeni. Druha varianta je, v pripade, ze vcelstvo jeste zcela nezaplnuje VN. NN se proste necha na VN a vcelky se proploduji niz na VN plasty. Kazdopadne i v tehle sestave se podlozi dalsi NN sousi a trubcich ramku. Rozsiruje se postupnym pridvanim NN nad VN. Pouzivam mrizku, protoze neni pravdou, ze bez ni se matka drzi jen dole(je to dano typem snusek u nas-nejsou narazove). Bez mrizky se mi nekolikrat stalo, ze matka se proste presunula do mednikovych NN a spodni VN byl plny pylu(pylove desky), coz jeste vice umocnilo snahu matky zustat nahore ve NN.

ad 2)
Obmenu dila ve VN provadim prostrednictvim tvorby odd.,norskym zimovanim a na jare proste odstranim nejtmavejsi a poskozene plasty(vhodna doba je mene vcel) a misto nich dam mezisteny a souse.

ad 3)
V ramci protirojovych opatreni nejde delat naklapeci metodu jako u ciste NN provozu, ale resim to tak, ze sundam NN, mrizku a vytahnu 1-2 stredove plasty, kdyz najdu matecniky, udelam odd. Kdyz zadne nenajdu, tak jen vyriznu trubci plast-pokud je zavickovan. Ve VN jsou 2 trubci ramky. Jeden s cervenym pripinackem-znamena stop... nevyrezavat a jeden se zelenym-volno... vyrezavat.

ad 4)
Krmim plastovymi nadobami od zmrzliny(algida), v kterých jsou korkove spunty. Obsah 6litru, lze dat dve do nastavku. Pred lety jsem jich hodne dostal od znameho, tak je pouzivam.

Příspěvek: #33

(06.02.2011 17:30)vasilisa napsal(a):  Kto prechádza z miery NN na dadant tak nezvládol techniku obhospodarovania v NN. Viac k tomu nie to čo dodať.

Já s tímto jednostraným názorem nesouhlasím.
Kdo se včelařením živí, nebo je zavedený na určitou RM, vyhovuje mu způsob , včelaření má "omakané" ze všech stran, hájí to své. Nic proti.
Ale jsou včelaři kteří včelaří jen pro zábavu, chtějí zkoušet nové způsoby nebo si omakat způsoby našich dědů /dvouprostoráky/, nebo jim prostě nevyhovuje, z nějaké příčiny dosavadní způsob včelaření .
Barev je mnoho, neexistuje jen černá a bílá !

Příspěvek: #34

(06.02.2011 17:30)vasilisa napsal(a):  Kto prechádza z miery NN na dadant tak nezvládol techniku obhospodarovania v NN. Viac k tomu nie to čo dodať.

Ani mě tvůj příspěvek nenecháva zcela chladným a musím na něj reagovat.
Nepsal jsem, že chci změnit způsob svého včelaření, ale mám pouze v úmyslu
převést 3 včelstva v NN do DS.
A proč? - Protože si chci DS (nebo smýšený systém) vyzkoušet.
Jsem prostě zvědavej a pln očekávání!!!

Příspěvek: #35

Tak tak Petre, neni to ozvladnuti techniky NN, ale o zvedavosti. Prave zvedavost a experimentovani me ve vcelarine nejvic ukazalo a poucilo. Precetl jsem o vcelareni tuny materialu, ale vlastni zkusennost je nejlepsi.
Pochopitelne ono to experimentovani a hracickovani ma sve mantinely. Je neco jineho pokud se jedna o komercniho vcelare ten si nemuze dovolit nejake experimenty, musi jet vic na jistotu a overene technologie. To hobby vcelar si muze hrat...

Příspěvek: #36

Nejprve dotaz na P. Lichého. Proč 2x Jumbo? Jedno Jumbo s podsazeným NN dává oboustranně přes 300 dm plochy a to je pro plodiště více než dostatečné.
Co se týká přechodu, asi bych na jaře nechal oddělky zesílit, přidal na ty 2NN ještě třetí a VN bych nasazoval až když by byly při těch třech NN včely podvěšeny do podmetu alespoň 3 cm. Pak bych vyndal spodní NN, ty dva zbylé postavil na dno a na ně dal Jumbo. A nad to Jumbo ten původní nejdolejší NN. Všechno samozřejmě v období snůšky, stavění a ne v době, kdy se předpokládá mimořádně chladné počasí.
Píšu sice "bych", ale takto jsem přešel v posledních 4 letech na 8 Dadantů.
V sezoně 1NN dole, pak "třicítka" a nad ní bez mřížky v průměru 3 - 4 NN.

Příspěvek: #37

Keby si Vasilisa do profilu napsal kde včelaří a s kolika včelstvy, byla by jeho odpověď relevantní. Takto je arogantní.
Zvlášť kdyby doplnil, zda kombinovaný systém zkoušel a v jakých podmínkách, nebo jen staví na své víře.

---

Zkoušel jseme snad vše a nyní opět zkouším DS. Nemyslím, že není důvodu nad ním ohrnovat nos.

Naopak umožňuje mi jednu zajímavou věc. Mít v medníku nezakladené plásty a velmí nízké rámky - nižší než bych si dovolil mít v NN systému.

Příspěvek: #38

(25.11.2011 21:33)KaJi napsal(a):  Zkoušel jseme snad vše a nyní opět zkouším DS. Nemyslím, že není důvodu nad ním ohrnovat nos.
Naopak umožňuje mi jednu zajímavou věc. Mít v medníku nezakladené plásty a velmí nízké rámky - nižší než bych si dovolil mít v NN systému.

Velkou výhodou těch nezakladených rámků je i jejich zimní skladování bez síření.
A pokud mají výšku do 15 cm, vejde se jich 6 najednou do klasického starého
3 rámkového medometu.

Příspěvek: #39

Protože mi není pokusničení cizí, uvažuji taktéž vytvořit na jaře jedno až dvě včelstva na kombinovaný systém. Prakticky nejjjednodušší a navíc s přidanou hodnotou panenského díla se mi jeví JDJD návrh na smetenec. Navíc, když nepoužiji smetenec s následným úskalím a časovým zpožděním přidáním nové matky, ale prostě kompaktní zazimovaný oddělek na dvou NN159L přesypu do dvou zcela prázdných NN159L pouze s horními loučkami, tedy bez mezistěn, aby si včelstvo mohlo vytvořit plodištní prostor volnou stavbou, do kterého jim nebude vůbec nijak zasahováno po dobu tří let, k obrazu svému. Teprve když budou mít toto vystavěno, posadím nahoru NN159 s rámky coby základ medné komory a na ní, zřejmě až příštím rokem další NN159 s rámky jako medník.
nemaje s tím zatím žádné zkušenosti napadají mne jen dvě otázky: kdy je účelné toto nejdříve na jaře udělat a bude taková plodištní plocha dostatečná, když bude nad ní jako prostorová záloha plánované MK?
Nacházíte-li někdo v tomto plánu nějaká úskalí, budu povděčen za každou relevantní připomínku.

Příspěvek: #40

Pokud budeš rozšiřovat včelstvo na jinou rámkovou míru s tím, že déka rámku je shodná (liší se pouze výškou), není nic jednoduššího. Prostě při "nasazení" vysokého nástavku do něj vložíš 4 - 5 rámků nízkých s plodem tak, že je proložíš mezistěnami (nebo i stavebními rámky) s vysokou mírou. Po několika málo dnech nízké rámky prostřídáš novými mezistěnami. Přebytečné vyjmeš a mezi postavené vysoké opět proložíš mezistěny. Takto to budeš dělat dokud vysoké rámky nebudou postaveny všecny. Do krajů, kam nebudeš mít souše zaparkuj buď nízké rámky, nebo zde nech nepostavené mezistěny. Ty můžeš v pravidelných několikadenních intervalech přesunovat do středu, dokud je včely nepostaví. Prostě budeš vyjímat přebytečné nízké rámky náhradou za vysoké mezistěny. Případnou divočinu je třeba vyřezat. Není nic jednoduššího.
iRP