Příspěvek: #241

On je tau-fluvalinate ještě účinný. U nás nadávali na schůzi, že Gabony PF co mají stejnou účinnou látku jako ten nátěrový přípravek M-1 AER pro jarní ošetření, tak vůbec neúčinkují z důvodu rezistence.
Rezistence je snad na účinnou látku a ne na to gabonové dřevo kde je účinná látka napuštěna.
To natírají Varidolem, nebo tím M-1 AER (tau-fluvalinate) co je z důvodu rezistence neučinné?

Příspěvek: #242

(20.02.2017 10:59)Jiří Walter napsal(a):  V sobotu jsem byl na přednášce přítele Sedláčka. Téma bylo *  preventivní předjarní nátěr včelího plodu a jeho metody pro tlumení Varroa destructor . Doporučoval to i při nulovém spadu, letos již začal bez znalosti výsledků vyšetření měli. Jako posledních pět let. Prý se to velmi osvědčilo. Dokonce dělá monitoring pro Dol.

Nechci být prorokem, ale když se to tak osvědčilo, zda to nebude nové povinné ošetření pro všechny v roce 2018, když budou nyní úhyny

Příspěvek: #243

Jak lze v půlce února legálně získat chemikálie říkal? On může natírat protože spolupracuje s Dolem?

Příspěvek: #244

Stačí když veterinář stanoví diagnosu a pak předepíše nátěr ne?

Příspěvek: #245

Stanoví na základě čeho?

Příspěvek: #246

Jak se stanoví varróza - a to je právě ta votázka na kerou nikdo neumí vodpovědět.

Příspěvek: #247

Jiří a o tom to je:Dělá monitorink pro Dol. - Čí chleba jíš - toho píseň zpívej!!!!!!!!!!!!!!!! F.V.

Příspěvek: #248

(19.02.2017 20:08)Vlastimil Plaček napsal(a):  Děkuji za informaci. Tím pádem zase ten nátěr plodu i při nulovém spadu nevidím jako nesmysl...

Z jiných vláken:

(20.02.2017 15:26)JKL napsal(a):  

Citace:In amitraz-treated colonies, 38% of foragers were infected while only 6% of foragers were positive for Nosema sp. in the oxalic acid-treated colonies. Correspondingly, the mean spore number per bee was significantly lower in the oxalic acid-treated group

ještě pro neangličtináře:

Citace:V amitrazem léčených kolonií bylo 38% létavek infikováno, zatímco pouze 6% létavek bylo pozitivních na Nosema sp. v koloniích ošetřených kyselinou šťavelovou. Toto koresponduje s průměrným počtem spor na včelu, který ve skupině ošetřené kyselinou šťavelovou podstatně nižší

(18.02.2017 11:34)tom.50 napsal(a):  Nedávno jsem měl možnost shlédnout tabulku s určitými údaji a vyslechnout k ní komentář.
Tabulku jsem si nesměl vyfotit a tedy neznám názvy prostředků. Tabulka začínala známým DDT, o jehož jedovatosti není pochyb a které se dávno nepoužívá (a nebo by nemělo). Jeho "jedovatost" byla v tabulce označena číslem 1 a všechny další jedy, používané ve včelařství a zemědělství jsou násobkem jedovatosti DDT.
Mnou uvedené údaje nemusejí být úplně přesné ve smyslu jednotek, ne však řádů!!!!
.......
Pokud si dobře pamatuju tak Amitráz měl jedovatost 2 a Fluvalinát 12,5
....

Příspěvek: #249

Víte, ono možná působím jako "malý chemik", ale hledám vhodnou cestu prevence. Pokud zde padlo, že i po fumigaci nemusí být včelstvo od VD čisté, nechci v létě řešit větší problém.
Co je tedy vhodnější? Nenatírat, kontrolovat trubčí plod po vyříznutí a zasáhnout až pak? A jak?
Nebudu přece spoléhat až na další fumigaci, to už může být pozdě...
Pořád se mi jeví zásah nátěrem plodu před snůškou jako menší zlo..

Příspěvek: #250

(20.02.2017 15:19)Kohout napsal(a):  Stanoví na základě čeho?

Svědecké výpovědi.

Příspěvek: #251

Příteli Plačku i toto je možnost zde je porovnání
http://www.ceskatelevize.cz/porady/10959...-chemicke/

Příspěvek: #252

(20.02.2017 21:29)Vlastimil Plaček napsal(a):  Víte, ono možná působím jako "malý chemik", ale hledám vhodnou cestu prevence. Pokud zde padlo, že i po fumigaci nemusí být včelstvo od VD čisté, nechci v létě řešit větší problém.
Co je tedy vhodnější? Nenatírat, kontrolovat trubčí plod po vyříznutí a zasáhnout až pak? A jak?
Nebudu přece spoléhat až na další fumigaci, to už může být pozdě...
Pořád se mi jeví zásah nátěrem plodu před snůškou jako menší zlo..

Monitoruj a pak to až řeš. Nestahuj kalhoty, brod je ještě daleko.

Příspěvek: #253

Pane Šturmo, děkuji za odkaz. Určitě se na to podívám. Jen doufám, že to říkání pod videem není myšleno vážně:"včelařům jde o to vytočit co nejvíc medu a udělají pro to cokoli".
Víte, některé alternativce znám a můj pohled je dosti rozdílný...

Příspěvek: #254

Podívejte se na celý dokument a pak se můžete rozhodnout, co je "včelaření a co medaření".

Příspěvek: #255

Vetsina z nas toci med.No natrete zacatkem dubna,zafumigujte a za 6 tydnu z toho vytocte med.
Dobrou chut

Příspěvek: #256

(20.02.2017 10:59)Jiří Walter napsal(a):  V sobotu jsem byl na přednášce přítele Sedláčka. Téma bylo *  preventivní předjarní nátěr včelího plodu a jeho metody pro tlumení Varroa destructor . Doporučoval to i při nulovém spadu, letos již začal bez znalosti výsledků vyšetření měli. Jako posledních pět let. Prý se to velmi osvědčilo. Dokonce dělá monitoring pro Dol.

Jarní nátěr plodu je krizové řešení. Aplikovat to preventivně je nesmysl. Pochopil bych to v mimořádném případě, např. když někdo přebírá včely po zemřelém včelaři a nezná jejich historii. Preventivně natírat je podobná cesta do pekel jako podletní fumigace nebo gabony po celý rok. Na druhé straně je to logický důsledek bezradnosti z úhynů.

Příspěvek: #257

Je řada metod, jak i preventivně (nebo a každopádně se znalostí věci) včelstvo ochránit. Kolego Plačku, zkuste se podívat na to, co se třeba nazývá zootechnické metody (někdy i biotechnické). Když se dobře zvládnou, většinou fungují. Pro krizové situace je tu pak krizové řešení. Ale užívat krizové řešení jakožto prevenci a bez znalosti aktuální situace?
Pokud jste chodil na Olomoucká setkávání, tak tam o tom byla řeč několikrát, pokud vím.
Jiří

Příspěvek: #258

Vlasto, ten svět má tolik alternativ že Ti stejně nezbyde se rozhodnout nějak podle sebe. Prostě se rozhodni podle toho jestli se ti to líbí a nebo nelíbí a vono to nějak dopadne.

Příspěvek: #259

Hlavně vypadni z jednoho názorového okruhu, buď ve více. Zatím to vypadá že tě krmí uši ten jediný správný většinový názor.

Příspěvek: #260

(20.02.2017 23:18)Vlastimil Plaček napsal(a):  Víte, některé alternativce znám a můj pohled je dosti rozdílný...

Docela by mě zajímalo jak si člověk může udělat po půlroce včelaření názor na ty alternativce, resp. jak je vůbec poznat.