Příspěvek: #181

asi sme sa nepochopili, len som chcel demonštrovať nakazenie zimnej generácie klieštikom a vplyv na vyzimovanie včelstiev..je mi jasné odloženec je niečo iné oproti produkčnému včelstvu.

Příspěvek: #182

(20.05.2019 10:23)jirka.marx napsal(a):  Nemám varroarezistentní včely, nějaký ten roztoč se tam. najde. Nemnožím si ho ale v podletí jako většina a pak mám včely trošku odolnější proti virózám. A o tom to je. K tomu jsem si došel poctivými úhyny. Tedy selekcí.

Asi bych mohl říct to co vy, ale přísně bez úhynů a jestli selekci, tak ne nějak promyšlenou, spíš dám víc na "selský" úsudek jak ho popisuje Tini, u mě podepřenený ohromnou praxí. A myslím, že zrovna vy máte koho se zeptat, kdo to u mě velmi dobře zná a ví přesně jak to u mě vypadá a jak to dělám. Vím že víte, chete-li pište SZ.

Tini, vám děkuju, jako obyčejně vy jste mě nezklamal

Příspěvek: #183

(20.05.2019 12:16)Ondřej Štefan napsal(a):  Jestli to chápu správně tak po posledním vytočení (u mě asi na přelomu června-července) nakrmit rovnou plnou dávku a nechat pak už být. Vloni - moje první sezona - jsem to udělal tak že jsem hned po vytočení nakrmil třetinu a pak během srpna zbytek (viz. rady nakrmit do konce srpna). Nevím jestli to bylo tím, ale v srpnu to vypadalo jako kdybych choval roztoče na kšeft - do konce července prakticky žádný přirozený spad (sem tam kousek) a v srpnu se to rozjelo - až 7 ks denně. Všechny včelstva to nakonec ustály, ale proto se zajímám aby se situace pokud možno neopakovala v takové intenzitě.

Okolí tě vydatně zásobovalo. S tím se velmi těžko něco dělá.

Příspěvek: #184

Ondřej Štefan

Nevím jak léčíte. Já se zblbnout nějakým monitorigem nenechal, taky nemám zasíťovaná dna a fakt nemám čas si hrát, to může snad nějaký nadšenec se dvěmi včelstvy. Prostě po sezoně ve vč rozoči budou i kdybyste si asi víte kde zlámal prst! A mě je celkem fuk, zda si je od někud přinesly, s tím nic neudělám. Po vytočení žádnou kyselinu, ale Gabon a pak až po 10 říjnu první a většinou jediná fumigace, před koncem roku aerosol s acetonem. Mnozí říkají aceton - nejhorší svinstvo. Možná, ale včely jsou pak zdravé a bez zimních úhynů, tečka! A zimní měl nula a nebo nejvýš do 1-2 brouků průměr když je fakt blbý rok.

Pravda je taková, že fumigace (něco, při čemž něco hoří) je méně účinná prý kvůli velkosti molekuly a proto se musí dělat nad 9 nad nulou, čím tepleji, tím lépe a to kvůli staženosti včelího chumáče. Aceton proniká i do sevřeného zimního chumáče i za mrazu a to prý díky menší molekule toho acetonu. Ve skutečnosti mi to je nějak jedno čím to je, když potřebuju rozsvítit taky nebádám jak se vyrábí elektrický proud. Na voloviny fakt čas nemám. Jak to dělat dobře a účinně vymysleli jiní, já jen léčím tak, jak se má.

Rezidua léčiv pak v medu mít nemůžu, páč v úle nejsou plásty na med a ty, do kterých někdy matka kladla a sedělo na nich vč když se léčilo, nikdy nevytáčím. Tak snadné to je. Bez kejklů a vymýšlení blbostí. Jo a jaksi "vedlejším efektem" je med pouze z plástů, ve kterých nebyl nikdy plod kvůli výkalům larev včelího plodu. To jsem nevymyslel já, to je moderní trend u lepších lidí (na západ od nás) a ti to údajně neomylně poznají. Věřím tomu když jsou lidi, co poznají z ochutnání vína, přesně na které stráni rostla réva a co s ní konkrétní vinař prováděl. To prostě přijde, já o tom vím už přes 30 let, spíš 40.

---

organizovaný

Příspěvek: #185

Uvědomte si, že vase rady jsou občas nebezpečné.

Příspěvek: #186

Najlepšie je prikmovať čiže podnecovať včely keď je bez znášky cukrovím sirupom a nie hustým, toľko aby sa rozbehli v plodovaní a tvorili min. zásoby. Ono zas keď sa podkrmujú do krmítka je čosik inšie a ako keď by to nosili dakde z napájačky. Je to 100 a 1. Z vonka je to učinnejšie než z krmítka lebo to pôsobí ako znáška v prírode lebo redší roztok sa tvári ako prírodný nektár. Kludne bez obáv sa dá 9 kg cukru do 25 L hliníkovéj kanvi a zvišok voda. Včely z toho tak stavajú medzistienky jak keby bola prirodzená znáška. Ono je aj dobre dávať do sirupu citróny a spraviť odvar z kamiliek. Potom sú včely zdravé a pekné ako baculaté prasiatka.

Příspěvek: #187

Jirko, tá selekcia poctivými úhynmi by mohla skončiť aj vyprázdnením včelnice nakomplet ?!
To by mohol byť veľmi bolestný dôvod pre nový štart.
Kde mám istotu, že včely to zvládnu, že zrovna línia včiel u mňa a v najbližšom okolí je schopná dostatočného groomingu, nehovoriac o inom spôsobe včelárenia najbližších susedov ? Domino efekt zaručený.
Práve preto má Bond test význam len v izolovaných lokalitách, najlepšie na ostrovoch.
Ja viem, že píšeš, že Bond test nie, ale bez neho ide o skreslené výsledky s rôznou interpretáciou.

Ako som to teda z Tvojej reakcie správne pochopil, tak med odoberáš včelám naraz až po poslednej znáške a pravdepodobne potom naraz aj zakrmuješ. To by malo svoju logiku pre silnú zimnú generáciu. Ja po poslednom vytočení, v prípade vhodnej predpovede počasia, ihneď nasadzujem 85% k. mravčiu na 3 dni, ktorá zabíja klieštika práve vo foretickej fáze. K druhej, dlhodobej liečbe KM v septembri sa už väčšinou nedostanem, keďže september je u nás už studený. Samozrejme, toto nie je jediné opatrenie, ktorým to končí.

V každom prípade nespochybňujem Tvoj postup a rád by som sa o ňom dozvedel viac.

Určite sa všetci zhodneme na tom, že chémiu v úli a mede nechceme, takže ak je iný spôsob, tak ho spoločne hľadajme.

Příspěvek: #188

Tak co mam skusenosti tak vcelnica cca 40 a viac len malokedy resp.este som nezazil ze by padla nakomplet..vzdy 1-3 vcelstva doteraz co som videl prežili..ak sa samozrejme aspon nejake opatrenie proti kliestikovi v roku urobilo..

Příspěvek: #189

1-3 včelstvá zo 40, tomu do kompletnosti veľa nechýba .
Bond test ako vyšitý. Otázka je, čo bolo skutočným dôvodom.
To určite poteší a povzbudí včelára.

Příspěvek: #190

(20.05.2019 11:52)jirka.marx napsal(a):  Ne dělat čistý bond test je nezodpovědné vůči okolí. Hlavně když máte kolabující včelstvo NIKDY nedopusťte aby došlo k jeho vyloupení, to je cesta k prázdné včelnici.
Jak množí včelař roztoče??? No přece krmením a znovurozplodováním včelstva. V přírodě když končí snůška, včely si spočítají velikost úliu a množství zásob , udělají si zimní generaci ( ta je zakladena v ČERVNU!!) A

---

A pak silně omezí plodování (kolečko na 2-3plástech) roztoč je na včelách a nastupuje grooming. V září velká včelstva skončí s plodováním úplně.
No a co se dělá normálně, včely se vytočí v květnu, v červnu i v červenci. Ony si udělají malinkou zimní generaci podle množství zásob v úle. V srpnu se včelstva začnou futrovat cukrem a ony to přepočítají a matka začne klást novou zimní generaci, ovšem ta je napadena roztočem, který v té době již v úle nemá trubčinu, kterou preferuje. Množí se na dělničím plodu a zkrátí foretickou fázi, pořád je pod víčky. Včelaři se chlubí zaplodovanými rámky a myslí, že je to tak dobře. Do zimy jde zimní generace částečně poškozena roztočem, jak moc, to se pozná podle toho kolik včel je opravdu dlouhověkých a vydrží do jara

Ahoj Jirko,
to, co píšeš, jsem si před rokem myslel také. Bohužel podnebí se mění, na jihu Moravy jsou dvacetistupňové listopady a proto to se zimní generací a ukončením plodování v červenci již považuji za minulost ne-li mýtus. Před dvěma roky to však fungovalo na výbornou.