Příspěvek: #1021

O část medu přijdeš, ale o mnohem menší, než o kterou by si přišel při vyrojení. Uvažuj, že včely, když se rojí, nasají plný medný váček medu, aby vydržely, než si najdou dutinu a postaví první plást, do kterého začnou nosit sladinu. Pokud máš opravdu velký roj, nebudeš věřit vlastním očím, co to dokáže udělat s již skoro plným medníkem. Tedy o tento med přicházíš již teď. A potom, když roj neodchytíš, nemůžeš ho ani později spojit zpětně s původním včelstvem a toto původní včelstvo samo o sobě rozhodně není po vyrojení v dostatečné síle, aby dostatečně využilo později např. medovici. Tedy v tu chvíli přicházíš opět o medný výnos. Sečteno podtrženo, když už se tedy po všech preventivních opatřeních včely přece jenom rozhodly rojit, je lepší vytvořit ten přeleták a zabránit jim v tom. Pokud tedy nechceš takto rozmnožovat svá včelstva, někteří staří praktici to tak dělají. Já bych ale za tímto účelem doporučoval spíše tvorbu oddělků, což je samo o sobě již protirojové opatření.

Příspěvek: #1022

(13.05.2016 13:29)Libor K.81 napsal(a):  

(13.05.2016 12:54)Krolth napsal(a):  Já v dubnu taky prohazoval nastavky a jsem za to rád - vcely horejsek ihned proplodovaly, dospod jsem si vlastně dal staré dílo a před zimou celý spodní nástavek odstranim. Včely budou na zimu zakrmeny do nového díla a na jaře na něm začnou plodovat. Tím vznikne koloběh. Tedy alespoň to takhle mám v plánu, ony si to možná udělají jinak ale to už patří do jiného tématu.

Díky za radu, to znamená že je lepší na jaře jen prohodit nebo nechat? spodní s horním a po vytočení spodní odebrat a nechat medník místo horního plodiště? to je super

Včelařím teprve od roku 2014, vše se učím, takže nemám moc co radit, jen jsem ti nastínil, jak bych si to představoval dělat. Už dlouho se snažím přijít na to, jak obměňovat dílo a zároveň jednat podle chování včelstev. Našel jsem jeden zajímavý článek, kde autor úspěšně provádí obměnu díla přesně tak, jak vcely v přírodě - ale po pokusech tento i minulý rok mi včely nikdy nezačaly stavět podstavěný nástavek s mezistěnama, vždy jdou raději nahoru, takže jsem si jeho nápad upravil a budu vždy na konci léta odstraňovat nejspodnější nástavek a začnu krmit tak, že včely budou na spodním nástavku a druhým, což byl bývalý medník. Loni jsem vyzkoušel stavění mezistěn při krmení a opravdu je postaví. Jediné, co mi dělá starosti je, jestli jsou pak včely schopny na jaře po vyprázdnění zásob plodovat do bývalého zásobního rámku, ale to už je úplně na jiné téma.

Jestli prohazovat nebo ne, to záleží na stavu včelstva a rozhodně by to chtělo rady a postřehy zkušenějších. Já to udělal ze dvou důvodů - loni jsem měl horší dílo nahoře a do toho zakrmoval a 2. důvod byl, že matka začala rychleji plodovat, protože nahoře je na jaře více tepla a nepřekážely ji rámky se zásobami. Ty šly dolů, tím vzniklo místo a dole je zpracovaly poměrně rychle a v průběhu jara zanosily pylem a proplodovaly, když byl proplodovan horní nástavek.

Příspěvek: #1023

(13.05.2016 11:20)Krolth napsal(a):  Nevím co se to tu ztrhlo, ale pokud jde o mě, věř, že není knížka, článek, web o včelach, o kterém nevím. Ale mohu vědět všechno vedění lidstva a je mi to s prominutím k ho*nu, když si to nezkusím v praxi. Žádná knížka není napsaná dle každé situace a dle každého chování všech včel na světě, proto se snažím hledat pomoc zde, kde to je pořád aktuálnější a smyslnější, než kdekoli jinde. A rady od starších včelařů ve svazu?!? Ty se rozchází mnohdy více, než tisíc hlav tady.

Máte pravdu jen částečně. V knihách se lze dočíst, když použiju úplně blbý příklad, že smrkové hříbky nejde hledat v únoru na náměstí! Prostě je několik základních zásad, které se člověk musí naučit nazpaměť než začne včelařit asi tak, jako se taky musí každý povinně naučit Autoškolu a teprve pak smí na silnici.

No a k těm starým včelařům. Život mě naučil to, že jsem ovládnul to, co mě naučili staří a pak, když jsem to chápal a uměl a dokázal vidět zjevné nesmysly, tak potom a ne u všech, ale jen u části vč, jsem začal experimentovat.
To přece platí obecně a dělá lidský pokrok, nejdřív sám dokázat to staré (blbé) a teprve na základě toho dělat změny. Taky jsem byl mladý a taky jsem věřil třeba Boháčovi a jeho nesmyslným tvrzením, která nevyzkoušel, ale přeložil z cizích zdrojů a jaksi přehlédl, že u nás máme jinou včelu a jiné klima.

---

Krolth

Co píšete naposledy 1022 je rozumné. Jen netuším jak vysoko včelaříte a tím je řečeno když ne všechno tak mnohé.

Příspěvek: #1024

A jak je to s těma knihama? Tam se píše vyzkoušené nebo vyčtené?

Příspěvek: #1025

Tak to sem letos opět napíšu.
Když mě náhodou potká rojovka a přijdu na to včas.
Tak u prvního včelstva nebo i prvních - pokud jsem něco zanedbal já - tak to považuji za dar, že jsme na to přišel před vyrojením a rozsekám to do oddělků. Zvlášť když mě nějaké včelstvo i překvapí že mu nestačí prostor, je zanesený a zaplodovaný. Nemluvím o těch co se chtějí rojit a nic nepředvedly.

A pokud už nechci množit, tak pak někde stranou hodím dno, na opačnou stranu včelnice, medníky dám na stranu a odnosím tam plodiště.
Na místě nechám jen jeden plást s matečníky a plodem - počet neřeším doflákám tam stavební a nějaké mezistěny, pokud máte, můžete dát mřížku, tedy pokud tam byla, a dám zpátky medníky.

Všechny létavky vám zůstanou na místě, naplní medník, neztrácí med plodováním a vedle se to včelstvo zvedne na lesní snůšku. Nebo si je můžete postupně rozebrat do plemenčů a dávatsi tam třeba i "ušlechtilé" matečníky. Nebo plodem z něj posílit to na původním místě. POZDĚJI!!!

Je to tady i v knihách mnohokrát asi napsáno, nic nového, ale pokud nemáte včely ve včelíně a v zadováku tak není nic jednoduššího. Hlavně pro začátečníky.

Příspěvek: #1026

(13.05.2016 16:01)KaJi napsal(a):  Tak to sem letos opět napíšu.
Když mě náhodou potká rojovka a přijdu na to včas.
Tak u prvního včelstva nebo i prvních - pokud jsem něco zanedbal já - tak to považuji za dar, že jsme na to přišel před vyrojením a rozsekám to do oddělků. Zvlášť když mě nějaké včelstvo i překvapí že mu nestačí prostor, je zanesený a zaplodovaný. Nemluvím o těch co se chtějí rojit a nic nepředvedly.

A pokud už nechci množit, tak pak někde stranou hodím dno, na opačnou stranu včelnice, medníky dám na stranu a odnosím tam plodiště.
Na místě nechám jen jeden plást s matečníky a plodem - počet neřeším doflákám tam stavební a nějaké mezistěny, pokud máte, můžete dát mřížku, tedy pokud tam byla, a dám zpátky medníky.

Všechny létavky vám zůstanou na místě, naplní medník, neztrácí med plodováním a vedle se to včelstvo zvedne na lesní snůšku. Nebo si je můžete postupně rozebrat do plemenčů a dávatsi tam třeba i "ušlechtilé" matečníky. Nebo plodem z něj posílit to na původním místě. POZDĚJI!!!

Je to tady i v knihách mnohokrát asi napsáno, nic nového, ale pokud nemáte včely ve včelíně a v zadováku tak není nic jednoduššího. Hlavně pro začátečníky.

Funguje to aj v prípade, že v medníku budem mať (okrem už takmer zaplnených a zaviečkovaných plástov) len medzisteny? Jozef 333 vo svojom príspevku totiž píše, že ak na pôvodnom mieste ponechám len plást s mladým otvoreným plodom / matečníkom a medzisteny, tak mi lietavky nebudú nič stavať a teda nič nosiť (veď kde by to uložili) až pokým nebudú mať v úli matku. Je to tak? Je v tom prípade lepšie ponechať na pôvodnom mieste len matku a medzistienky (viď Včelařství 2016, sv. 1, str. 053 - přeleták II.)?

Příspěvek: #1027

(13.05.2016 15:54)tom.50 napsal(a):  Co píšete naposledy 1022 je rozumné. Jen netuším jak vysoko včelaříte a tím je řečeno když ne všechno tak mnohé.

Včelařím v 405 mnm. 39x24

Příspěvek: #1028

Největší ztráta medného výnosu při rojení není v medu, který si včely - roj odnesou s sebou - i když to bude obrovský roj 30000-40000 včel, tak odnese maximálně 2kg medu, větší ztráta je dána skutečností, že pokud se včely dostanou do rojové nálady, tak příliš nepracují - přínosy sladiny jsou malé oproti včelstvům, které RN nemají a může to trvat třeba 2 týdny a navíc v období, kdy jsou v přírodě nejlepší podmínky - to je potom ztráta násobně větší než med co si odnesou. Loni jsem takto celkem přesně odhadl včelstva co se vyrojí - nestavěly a nenosily - co by se snažily před čundrem
Podle mého je docela účinné protirojové opatření odtáčení zralého medu i za cenu větší pracnosti v důsledku přehrabování vrchních nástavků a vybírání zralých plástů.

Příspěvek: #1029

(13.05.2016 16:44)Benjamín Jarčuška napsal(a):  Funguje to aj v prípade, že v medníku budem mať (okrem už takmer zaplnených a zaviečkovaných plástov) len medzisteny? ......

Asi ne, létavky by dokázaly začít stavět,to asi jo, hlavně z MS, ale nevím zda by z toho byl med.
Ale dá se to udělat taky tak, jen s tím medem nevím.

Já bych pak volil jinou metodu - je to nazýváno umělé zrojení - lze nastudovat, já ji v podstatě v čisté formě moc nepoužil. Ale asi by byla vhodná, ale bylo by třeba najít někoho kdo ji použil. Pokud si pamatuji, nechá se na místě plást s otevřeným plodem (drží včely, možná jistota na odchov plodu pokud to matka nepřežije) a většina včel se přemete na mezistěny a zbytek se převeze někam jinam. Samozřejmě s nějakými mladuškami aby plod neyvchladl, dalo by se to postavit nad nějaké včelstvo atd.

Prý si přepadají jako když se vyrojily. A makají jako roj.

Příspěvek: #1030

Tomáši jak dobře víš mám včely blízko tveho bydliště takze stejna nad.výška a nízký medníky 39X17 dávám plny mezisten normalne,,ano prijde se o cast medu ale jen pro tvoje info tak všechna včelstva do dneska postavila min.3 rámky 39X35 v plodisti a z toho uz jednou byly stavebni vyrezany a trubcí plod zlikvidovan a ponechan jen u vybranych chovnych vcelstev a minuly rok touhle dobou taky mely nastavek v medniku davno hotovej a ja nepouzivam mezisteny a trva jim to tim padem trochu dyl takze nechapu proc by mel byt problem na dobrem miste dát cely nastavek ramku...zaplni prvni mednik ten jde nahoru a pod nej mednik s ramkama..Ono je to spis o miste s dobrou snuskou a nebat se.......

Nevim jak u tebe Tome ale já budu muset vytacet med je zraly ale nevickujou ho nejak prehnane jak jsi na tom prosimte ty víčkujou ti to letos???Dík za info..(samozrejme budu tocit prvni medniky()..

Příspěvek: #1031

Jinak to, ze jsou zakladene matecniky jeste nemusi znamenat, ze se vcelstvo vyroji. Nekde jsem cetl, ze cca 30% vcelstev si to jeste rozmysli a matecniky zrusi.

Příspěvek: #1032

Díval jsem se do všech spodních nástavků a všude je plod i spousta místa bez plodů ale také dalších 3-5 matečníků tak jsem je vylámal. Nevím proč se tedy rojí

Příspěvek: #1033

Mně zakladly misky, dokonce už v nich byla i větší larva a mateří kasička a za dva dny nikde nic, také zvláštní, že to takhle rozeberou.

Příspěvek: #1034

Vy začátečníci si ne že nekoupíte knížku se základy včelaření, vy jste líný si přečíst pár příspěvků zpět, natoč celé vlákno. Pravda je, že vás tu blbnou zkušení včelaři, jak mocně rozšiřují, házejí celými nástavky s mezistěnami a podobně.
Uvědomte si, že začínáte a neznáte, nemáte osahány svoje včely a neznáte vliv prostředí, kde včelaříte. Pak se tedy nedejte vyprovokovat nějakými radami o celých nástavcích. Rozšiřování včelstva se musí dělat s citem a s vědomím trvalé celistvosti plodového tělesa. Na jeho trhání zatím zapomeňte. Roztržení, podsazení či nadsazení nástavku se soušemi či mezistěnami může u slabšího včelstva znamenat to, že se tímto zásahem uzavře do prostoru, kde je a místo toho, aby v úlu expandovalo, tak se vyrojí. To je většina těch případů, co tu jsou popisovány.

Příspěvek: #1035

Moja tohtoročná bilancia je 1 roj na strome, 2 oddelky s matkou a 1 preleták, lebo matku som nenašiel. Využil som toho preletáku na osadenie úľa 420x350, sklepol som tam aj mladušky z 2 nízkych plástov, aby lepšie stavali.
Doprostred som dal 1 rámik s otvoreným plodom (420x170) a jeden zásobný 420x170 ku kraju a zvyšok všetko medzisteny (9 ks).
Pozeral som to cca po 3 dňoch matečníky narazené mali, celkom dobre začali i stavať dokonca i zanášať sladinou tie medzisteny, nepáčila sa mi len jedna vec, nemal som medzisteny 420x350, tak som spájal 2 menšie dokopy. Tá spodná napotvoru hore nad drátom prečnievala cca 3 cm tak sa to začalo vykrúcať do strán skôr ako stihli prepojiť hornú medzistenu s dolnou, nebudú to asi pekné plásty. Už sa teším na ďalšiu kontrolu, dúfam, že sa do nich zajtra dostanem.

Příspěvek: #1036

(13.05.2016 21:01)Andrej napsal(a):  Moja tohtoročná bilancia je 1 roj na strome, 2 oddelky s matkou a 1 preleták, lebo matku som nenašiel. Využil som toho preletáku na osadenie úľa 420x350, sklepol som tam aj mladušky z 2 nízkych plástov, aby lepšie stavali.
Doprostred som dal 1 rámik s otvoreným plodom (420x170) a jeden zásobný 420x170 ku kraju a zvyšok všetko medzisteny (9 ks).
Pozeral som to cca po 3 dňoch matečníky narazené mali, celkom dobre začali i stavať dokonca i zanášať sladinou tie medzisteny, nepáčila sa mi len jedna vec, nemal som medzisteny 420x350, tak som spájal 2 menšie dokopy. Tá spodná napotvoru hore nad drátom prečnievala cca 3 cm tak sa to začalo vykrúcať do strán skôr ako stihli prepojiť hornú medzistenu s dolnou, nebudú to asi pekné plásty. Už sa teším na ďalšiu kontrolu, dúfam, že sa do nich zajtra dostanem.

---

Něco jsem zmačknul špatně, omlouvám se, admin zase bude upozorňovat. Mrzuté.

Tak druhý pokus pro Andreje.

Když musíte dávat M z vodorovných pruhů, zadrátkujte si těch pár rámků svisle.

---

(13.05.2016 20:59)Pavel Holub napsal(a):  Vy začátečníci si ne že nekoupíte knížku se základy včelaření, vy jste líný si přečíst pár příspěvků zpět, natoč celé vlákno. Pravda je, že vás tu blbnou zkušení včelaři, jak mocně rozšiřují, házejí celými nástavky s mezistěnami a podobně.
Uvědomte si, že začínáte a neznáte, nemáte osahány svoje včely a neznáte vliv prostředí, kde včelaříte. Pak se tedy nedejte vyprovokovat nějakými radami o celých nástavcích. Rozšiřování včelstva se musí dělat s citem a s vědomím trvalé celistvosti plodového tělesa. Na jeho trhání zatím zapomeňte. Roztržení, podsazení či nadsazení nástavku se soušemi či mezistěnami může u slabšího včelstva znamenat to, že se tímto zásahem uzavře do prostoru, kde je a místo toho, aby v úlu expandovalo, tak se vyrojí. To je většina těch případů, co tu jsou popisovány.

Napsal jste to perfektně! Já tu schopnost, vystihnout něco v pár větách a nikoho nena..at, bohužel nemám.

Prozřel jsem jednou u velkovčelaře, který léta tvrdil, jak dává celé nástavky Langa 232 (10 rámků) a jak mu je, tady u nás, postaví bez problému. Když jsem jednou u něj byl při včelaření, ve skutečnosti dával doprostřed rámek s plodem a matkou, někde dokonce dva plodové rámky a po stranách souše. Když jsem se podivil a připomněl mu, co léta tvrdí, bohorovně (arogantně) mi odpověděl, že dá rozum, že nemůže dát jen mezistěny a že by u mě předpokládal, že to vím. No ano, já to vím, ale chápu, že takovým namachrovancům na to nováček skočí. Proto jsem tyhle kecy nazval včelařskou latinou, v rybařině každý ví, co je rybářská latina.

Příspěvek: #1037

..alebo dať len jednu polovicu..voľný priestor dostavajú dielom,aké budú potrebovať..

Příspěvek: #1038

(13.05.2016 18:27)KTM napsal(a):  Tomáši jak dobře víš mám včely blízko tveho bydliště takze stejna nad.výška a nízký medníky 39X17 dávám plny mezisten normalne,,ano prijde se o cast medu ale jen pro tvoje info tak všechna včelstva do dneska postavila min.3 rámky 39X35 v plodisti a z toho uz jednou byly stavebni vyrezany a trubcí plod zlikvidovan a ponechan jen u vybranych chovnych vcelstev a minuly rok touhle dobou taky mely nastavek v medniku davno hotovej a ja nepouzivam mezisteny a trva jim to tim padem trochu dyl takze nechapu proc by mel byt problem na dobrem miste dát cely nastavek ramku...zaplni prvni mednik ten jde nahoru a pod nej mednik s ramkama..Ono je to spis o miste s dobrou snuskou a nebat se.......

Nevim jak u tebe Tome ale já budu muset vytacet med je zraly ale nevickujou ho nejak prehnane jak jsi na tom prosimte ty víčkujou ti to letos???Dík za info..(samozrejme budu tocit prvni medniky()..

Pořád nevím, kdo jste a tedy netuším, zda si tykáme. Taky nevím, kde máte včely vy.

Pokusím se uvést, pro nováčky, vaši větu o ztrátě medného výnosu stavbou na pravou míru. Ekvivalent kila vosku je 3,4 (možná 3,6, už mi paměť přece jen neslouží jako za jinošských let) medu, ne víc. To je tak zanedbatelné, že amatérsky neměřitelné. Ale tu ztrátu vidí každý a vysvětlím, jak to je. Jde o to, že když vč dostane souše, může je zaplnit hned, ale mezistěny musí nejprve postavit. To trvá několik dní a může být velká část snůšky (a nebo taky celá) pryč.

A je tu ještě jeden fakt, obecně neznámý. Už jsem to tu psal, zopakuju to.
Když byla pokusně stimulována včelstva pachem prázdných souší, přinesla víc medu, než na stejném stanovišti stejně silná včelstva, kterým se do úlů hadičkami přiváděl pomocí vývěv vzduch ze skladu plných plástů. Z toho jednoznačně vyplývá, že už jen přítomnost souší zvyšuje aktivitu včelstva, ale pach (studených) mezistěn (které "smrdí" prací) asi ne...

Je to jako u lidí. Kdo je chudý, maká a dělá přesčasy aby se zabezpečil. Kdo má už na kontě dost, dělá jen tak aby z konta neubývalo, šetří se, kam by se honil. Kdo hamtá i když má nadbytek, je nemocný. Ale včely bychom potřebovali právě tak "nemocné".

Příspěvek: #1039

(13.05.2016 20:59)Pavel Holub napsal(a):  Vy začátečníci si ne že nekoupíte knížku se základy včelaření, vy jste líný si přečíst pár příspěvků zpět, natoč celé vlákno. Pravda je, že vás tu blbnou zkušení včelaři, jak mocně rozšiřují, házejí celými nástavky s mezistěnami a podobně.
Uvědomte si, že začínáte a neznáte, nemáte osahány svoje včely a neznáte vliv prostředí, kde včelaříte. Pak se tedy nedejte vyprovokovat nějakými radami o celých nástavcích. Rozšiřování včelstva se musí dělat s citem a s vědomím trvalé celistvosti plodového tělesa. Na jeho trhání zatím zapomeňte. Roztržení, podsazení či nadsazení nástavku se soušemi či mezistěnami může u slabšího včelstva znamenat to, že se tímto zásahem uzavře do prostoru, kde je a místo toho, aby v úlu expandovalo, tak se vyrojí. To je většina těch případů, co tu jsou popisovány.

Keby to bolo také jednoduché - prečítať knižku, či nejaké vlákno tu vo fóre... Knižiek som prečítal niekoľko - starých aj nových, od slovenských, českých, nemeckých, rakúskych, amerických autorov - a v praxi stále zisťujem koľko toho ešte neviem... Jednoznačné "vzorce" v knižkách nie sú, rady v nich sú také vágne: "rozdeliť plodisko len ak včelstvo obsadzuje oba nástavky, je dobrá znáška a neočakáva sa silné alebo dlhodobé ochladenie". Každý (nielen) začiatočník si pod pojmami "obsadzuje oba nástavky", "dobrá znáška", "slabšie včelstvo", "priskoro / prineskoro nasadený medník" atď. nemusí predstaviť to isté. Keď sa takýchto "nedorozumení" medzi autorom knihy a čitateľom-včelárom nakopí viac môže ten získať pocit, že v knihách píšu bludy...
Takže treba čítať, rozmýšľať, skúšať, pozorovať, zase rozmýšľať, čítať, skúšať, pozorovať, skúšať, rozmýšľať, pozorovať, čítať, atď atď...

---

(13.05.2016 21:29)tom.50 napsal(a):  ...

A je tu ještě jeden fakt, obecně neznámý. Už jsem to tu psal, zopakuju to.
Když byla pokusně stimulována včelstva pachem prázdných souší, přinesla víc medu, než na stejném stanovišti stejně silná včelstva, kterým se do úlů hadičkami přiváděl pomocí vývěv vzduch ze skladu plných plástů. Z toho jednoznačně vyplývá, že už jen přítomnost souší zvyšuje aktivitu včelstva, ale pach (studených) mezistěn (které "smrdí" prací) asi ne...

Je to jako u lidí. Kdo je chudý, maká a dělá přesčasy aby se zabezpečil. Kdo má už na kontě dost, dělá jen tak aby z konta neubývalo, šetří se, kam by se honil. Kdo hamtá i když má nadbytek, je nemocný. Ale včely bychom potřebovali právě tak "nemocné".

Ale v tej štúdii porovnávali, ako píšete, vôňu prázdných súší a plných plástov, nie medzistien. Ak prítomnosť prázdných súší zvyšuje aktivitu včelstva (a plných naopak), logicky by aj vôňa medzistien mala stimulovať aktivitu včelstva. Veď ich predsa potrebujú vystavať a potom ešte aj zaplniť...

Příspěvek: #1040

Milan Pitkin by řekl: "A vo vo vo to tom to je".

Ano a to je na včelařině to pěkné, že to je každý rok jinak a že nejde jet jako podle šablony. Celý život se učíme.

No a s radami, jak jste je citoval, to je fakt síla. Souhlasím s vámi. Ale všechny knihy nejsou tak blbé. Americké jsou tu nepoužitelné, jiná včela jiné klima.
Co takový Josef Joska, že už nikdo neví, kdo to byl? A co Otakar Brenner? Jenže oni psali o jiné včele, o včele tmavé (spíš o jejích křížencích) a tak jejich rady už pro Kraňku dávno neplatí. Ovšem obecné věci platí a platit budou vždy.
Jo a úplně bych zapomněl na Škvařila, dokonale se potvrzují všechna jeho tvrzení, jen ve své době neměl pochopení a dnes na něj už nikdo nevzpomene...