Příspěvek: #41

No on je rozdil 2xVN(orig.lang. vysky 23,5x2=47) a Jumba(2x28,5=57) to je rozdil 10cm. Ono jde o to, ze kombinace dvou orig.langu jako VN a nizkych NN se normalne pouziva. I tak je slozene plodiste z dvou VN zbytecne moc, mnoho medu zustava v hornim VN. U Jumba to bude jeste vice. U me je plodiste tvoreno NN a VN(14,5+28,5=44) a to je akorat. O vyhodach a nevyhodach ruznych vysek nastavku psal ing.Bohac a je to myslim nekde na strankach PSNV. S obmenou dila nemam nikterak problemy. Tu praci o dynamice vceliho dila jsem cetl nekolikrat, mam ji i vytistenou a svazanou. Dost bude i zalezen na typech a vydatnosti snusek v miste kde clovek vcelari. U nas je vyhoda v tom systemu jak to mam ja, med vytlaci vcelky k vytoceni do NN nad mrizku.

Příspěvek: #42

Já bych to uzavřel tak, že včelstva jsou různá, metodiky chovu také a nedá se říci, že by byla nějak vysloveně nejlepší. Ty problémy co uvádíš ty já nemám. Jestli to dobře chápu, tak ty se orijentuješ na středně silná včelstva, já zase na velmi silná, i když je zatím tak silná nemám, jsem teprve v začátcích, i když včely chovám již mnoho let, to musím přiznat. Myslím, že pravdu máme oba a nemá cenu se přít, kdo větší. Dále se domnívám, že včelám na typu úlu záleží mnohem méně než nám, včelařům.
S přáním všeho dobrého
Dominik

Příspěvek: #43

No ja to Dominiku ani jako nejakou rozepri nebral. jen sem chtel nastinit svuj pohled na vec
a take jsem i zminil, ze zalezi v jakych podminkach clovek vcelari-to totiz ovlivnuje strasne moc, podstatne vice nez ul, nebo system vcelareni. Spis jsem chtel upozornit na drinu.

Příspěvek: #44

(07.03.2011 2:41)Dominik Lukášek napsal(a):  Já bych to uzavřel tak, že včelstva jsou různá, metodiky chovu také a nedá se říci, že by byla nějak vysloveně nejlepší. Ty problémy co uvádíš ty já nemám. Jestli to dobře chápu, tak ty se orijentuješ na středně silná včelstva, já zase na velmi silná, i když je zatím tak silná nemám, jsem teprve v začátcích, i když včely chovám již mnoho let, to musím přiznat. Myslím, že pravdu máme oba a nemá cenu se přít, kdo větší. Dále se domnívám, že včelám na typu úlu záleží mnohem méně než nám, včelařům.
S přáním všeho dobrého
Dominik

...mnoho let? to myslíš vážně?!
Jestli uvádíš pravdivé údaje ve svém profilu, tak letos budeš včelařit 7. rok!!!
V tom případě je např. TOMÁŠ BLECHA "včelař dinosaurus"!!!
Zároveň jsem přesvědčený o tom, že doba včelaření neurčuje kvalitu včelaře.
Asi ti to se včelkama moc neutíká, když už je to taková dlouhá doba

Příspěvek: #45

Vcelar dinosaurus to je hezky termin No,ale spis by to sedelo na jiny... treba ty na UV a jejich obdivovatele,pochopitelne z hlediska myslenkovych postoju
No a k te delce vcelareni.... myslim ze na delce vcelareni zas tak nesejde, jsou vcelari, kteri maji vcely-trebas nekolik desetileti a do dneska vcelu nepochopili. No a jsou vcelari, kteri vcelaří trebas jen nekolik let a vcelu pochopili, naucili se vcelam naslouchat. Vcely totiz k nam promlouvaji a je na kazdem, zda jim porozumi. Jiz jen pozorovanim se da strasne moc zjistit a clovek se vyvaruje spouste chyb, nebo zbytecne prace..
V poslednich letech me moc tesi, ze hodne vcelaru "recidivistu" i mladych zacatecniku hleda v tak hojne mire informace, ucastni se vzdelavacich akci, diskutuje a hlavne hleda... Je to moc dobre a prave internet je velkym pomocnikem!
Pozoruji, ze odbornost u vyse zminenych vcelaru prudce stoupa. Velky dik patri vsem takovym, kteri predavaji informace, treba lide kolem PSNV, nekteri prednasejici ucitele a odbornici CSV.
Za ty roky co vcelarim, jsem poznal diky svemu konicku spoustu zajimavych a dobrych lidi. A vubec trebas nelituji, ze vcelareni "musim" venovat tolik casu. Mam hodne zajmu, ale vcelarina je ten nejhezci..

Příspěvek: #46

Snad se můj příspěvek bude hodit to tohoto tématu.
Nedávno mne oslovil muž ve středních letech s tím jestli mu poradím jak naložit se zařízeným včelařským hospodářstvím jež zdědil.Praxi v podstatě žádnou,ale teoreticky docela dobrej.Chtěl by přejít z 39 na Langa a na tom zde včelařím asi jen já,tak přijel.Úly historické a Langy chce si dělat sám.A aby nemusel krkolomně převádět 39 - Lang udělal by jednotný nástavek na 11xLang 1/1(studená) a 12x 39.24 (teplá). Po vystavění dostatečného počtu díla v Lang by pokračoval - plodiště Lang a medníky 39x24 .
NN technologii nechce, je prý málo kontaktní a má snůškově slabé stanoviště.
Zkoušeli jste to někdy někdo?

Příspěvek: #47

(29.12.2010 12:29)jdjd napsal(a):  Pokud jde o krmení, tak NN podhazuji pod VN ještě před zakrmením, ale to je ve stádiu zkoušení...

Zdravím jdjd, od napsání této věty uběhly již dvě sezony.
Chtěl bych Tě poprosit, jestli by jsi mohl poreferovat, jaká zjištění jsi nabyl z těchto pokusů?
Děkuji za všechny, Josef

Příspěvek: #48

Je to práce... občas to udělám, ale spíš se snažím nevzpírat. Jinak to ale funguje.

Příspěvek: #49

Mohl by jsi to trochu podrobněji rozepsat?
Třeba, jak sedí včely v sestavě s podsazeným NN pod VN oproti tomu, když je NN na VN, apod?
Respektive, co myslíš tím, jinak to ale funguje.
Díky Josef

Příspěvek: #50

Jde o to, co chceš dosáhnout...
Podhozením NN, který byl na 2 VN docílím toho, že v něm nebude na jaře zkrmený cukr. Když ho nechám nad těmi 2 VN a zakrmím, bude v něm. Při MK to nevadí, ba naopak. Při krmení cukrem mi to nevyhovuje.
Takže to funguje v tom ohledu, že v NN na jaře žádné zásoby nejsou.
Jak včely sedí...? Přiznám se, že v době, kdy k podhazování dochází (před krmením) tohle nějak neřeším. Je dobré neroztrhat plodové těleso (pořadí VN), ale jinak to není úplně kritická roční doba na to, abych řešil jak sedí. Alespoň podle mého názoru - sezení si teprve utváří. Právě tím krmením (krmím 18-20 kg).
Jsem založením nízkonástavkář, takže na nějaké obavy z mezinástavkových mezer moc nedám, praxe mi to nepotvrzuje. Z tohoto úhlu pohledu by mi NN nad VN nevadil.
VN mi přijdou dobré, protože je méně dílů a oddělí se plodištní a medníkový provoz. Ideální situaci na smíšeném provozu vidím tedy tak, že žádný NN nepodhazuji, protože odputoval do medárny. Je-li v něm ale plod a nechci-li ho nacpat cukrem, tak holt vzpírám... Kdyby se moje včely tolik nebránily MM, měl bych ji nad VN. Ale ony jí nerady... , resp. já se ještě nenaučil, jak je přesvědčit, aby mi s ní fungovaly.

Příspěvek: #51

(17.01.2011 22:31)KaJi napsal(a):  Letos prvně budu sledovat NN rozvoj na langu. Ale mám jich málo, takže těžko soudit.

Zdravím Kájo, prosím Tě, mohl by jsi nám také napsat, jak jsi spokojený s jarním rozvojem včelstva jen v NN Langu?
Od napsání příspěvku už utekly dvě sezony, tak by jsi mohl mít nějaké porovnání oproti ostatním úlovým sytémům, které používáš.
Byl by jsi tak hodný a napsal nám nějaké tvoje postřehy, výsledky?
Předem moc děkuji za odpověď, Josef.

Příspěvek: #52

No, já měl po loňské melecitoze chcípáky a skoro jsem byl bez medu.
Navíc jich dost bylo na plastu, měl jsem jej hlavně jako jádro. Kolem dřevo.

Takže zatím nepřispěji do diskuse žádným závěrem, protože nakonec nejde o rozvoj ale o přínos a med.

Nevšiml jsem si průkazného rozdílu v žádném směru.

Ale za pár měsíců budu zase koukat, už se těším. Dám vědět.

Příspěvek: #53

(29.01.2013 21:08)Josef K napsal(a):  

(29.12.2010 12:29)jdjd napsal(a):  Pokud jde o krmení, tak NN podhazuji pod VN ještě před zakrmením, ale to je ve stádiu zkoušení...

Zdravím jdjd, od napsání této věty uběhly již dvě sezony.
Chtěl bych Tě poprosit, jestli by jsi mohl poreferovat, jaká zjištění jsi nabyl z těchto pokusů?
Děkuji za všechny, Josef

Včelařím na podobném sistému.Jak to vypadá v úlu pokud zůstane nízký nástavek pod vysokým na zimu?Nízký nástavek je prakticky prázdný s vysušenými soušemi.Zásoby dávané na zimu jsou ukládány nad plod a kolem plodového hnízda.Co nedoporučuji i kdž vím že to někdo praktikuje je právě to stěhování nízkého nástaveku pod vysoký těsně před a v době krmení plodové hnízdo se vzdálí od česna a hrozí loupež asi každý zaži co se děje při posladní točení kdy včely slídí byť po kapce medu a takový čerstvě vytočený a nedbale střežený nástavek je neodolatelné lákadlo a je nutností zůžit česno či ho dokonce uzavřít,o pracnosti ani nemluvím .Nejlépe je pokud je tam již od jara kdy se přestěhuje z prostoru nad vysokým nástavkem (tím se dostane plodové hnízdo ve VN do tepla pod střechu )obzvláště pokud jsou tam ještě nějaké zásoby včely je začnou přenášet a tím stimulují snůšku což má blahodárný vliv na matku NN zůstane dole jako nárazový prostor má to tu výhodu že v začátku nemusí včelstvo tento prostor vyhřívat a v pozdější době růstu se má kam rozšířit.Matka do tohoto prostoru jde jen nerada tak tam je ukládán pyl a zásoby.I stavba v tomto nástavku spíše vázne,lépe je pro stavbu nového díla NN umístit podle aktuálního stavu včelstva nad plodové hnízdo, nebo za jistých podmínek plodové hnízdo roztrhnout a NN vystrojen mezistěnami vložit mezi dva VN.

Příspěvek: #54

Josefe, nerozumíme si. NN podhazuji jen tehdy, je-li v něm plod a tudíž nešel na vytočení. Jedno zda u kombinovaného systému nebo u dadantu. S problémy s loupeží jsem se nesetkal a i teoreticky by neměly v takovém případě nastat - právě proto, že je v NN plod, tudíž jej včely obsedají.

Příspěvek: #55

Pokud tam je plod souhlasím že bude střežen lépe.Na druhou stranu včelřím kombinovaně bez MM a matka v nízkých nástavcích pokud má dostatek prostoru v VN prakticky neploduje obzvláště při končící sezoně pokud ano tak přímo nad plodovím hnízdem v plné sezoně a to zaploduje tak dva rámky v NN který je hned nad VN a maže pryč.Vyjímku tvoří již zmiňované vložení mezistěn mezi VN,slabá včelstva a trubčina tu je schopna zaklást téměř kdekoli aspoň já mám takové zkušennosti.Samozřejmě pořád píši o kombinaci VN-NN u nízkých nástavků ji samozřejmě nezbývá nic jiného než klást do toho co má k dispozici.

Příspěvek: #56

Před dvěma roky tu běžela plamenná diskuse, tenkrát jsem akorát začínal a neměl jsem k tomu co říci. Na začátku padla řečnická otázka:

(15.01.2011 15:27)Nery napsal(a):  Existuje vůbec pro vysoké plodiště ještě jiný důvod, než údajně "matce překážející" mezery mezi voskem?

Obecně mohu říci asi toto. Přestože se na první pohled zdá, že díky globalizaci máme všichni stejné podmínky a možnosti, není tomu tak. Tak jako včely nejsou všechny stejné ani my nejsme všichni stejní, diky bohu. Pak se lehko stane, že veškeré výhody nízkonástavkového včelaření, které přítel Nerad uvádí, někdo jiný vidí jako nevýhody a naopak. Také všemocná ekonomika nemusí být jediné hledisko při našem rozhodování. Ono nic na světě není úplně dokonalé, bez jediné chybičky. I nízké nástavky mají své nevýhody. Přítel Nerad má svou technologii tak dokonale zvládnutou, že mu tyto nevýhody nevadí nebo z nich udělal výhody, pak je to v pořádku. Mě se to nepovedlo. Jaké tedy byly mé důvody, že jsem své Lang.2/3 začal doplňovat o Jumbo nástavky?

1. Především ty rozdílné podmínky. Byl jsem u Neradů, viděl jsem jejich dílnu i jejich nástavky, jsou perfektní. Moje nejsou perfektní. Pro mě plodiště 4*NN znamená tři mezery, kterými profukuje. Rovněž rámky si dělám sám, nepoužívám plastové, mezera mezi nimi je holt taková jak se která várka vyvedla.
2. Moje včely nikdy nezaplodovaly čtyři NN, také se jim nechce moc stavět.
3. Nelíbilo se mi neustálé trhání plodiště a přehazování nástavků, ani včely se s tím nedokázaly vyrovnat. Výsledkem bylo, že plod byl rozházen všade a med všade a vlastně nikde.

Nyní můžete namítnout, že si perfektní úly i s rámky přece mohu zakoupit, vyměnit matky za výkonnější a technologii se pořádně se naučit. Jenže mě výroba úlů baví, stejně jako vlastní včelaření. Navíc mi vyplňuje zimní čas, kdy moc práce nemám. I ekonomicky mi to vyjde lépe. Každý rok vytěžím a zpracuji na topení zhruba 30 prostorových metrů dřeva, tak něco z toho nechám nařezat na prkna a než s tím zatopím poslouží mi to pár let ve včelách. Takže materiál za pakatel. Co se týká výkonnosti matek úplně mi bude stačit plodiště v jednom Jumbo nástavku. Jsem menší člověk a nasazovat sedmý nebo dokonce osmý NN, jak jsem viděl u přítele Nerada, je u mě problém.
Nechci rozhodně hanit nízkonástavkové včelaření, jen proto, že jsem jej nezvládl. Jen jsem uvedl důvody proč přecházím na vysoký nástavek. První rok zkušeností mi ukázal, že jsem se vydal správnou cestou. Krásně tam přežívají a rozvíjí se i menší včelstva, plodiště je plodiště, v medníku je med na panenském díle a ten jeden plást co tam občas zaplodují jim odpustím. No a že vysoký nástavek je těžký? Vždyť s ním hýbu jen jednou v roce.

Příspěvek: #57

Počas zimy som sa hrabal v zahraničnej literatúre a hľadal informácie o Dadant systéme. Drvivá väčšina včelárov, ktorí týmto systémom včelária, tak robia na pôdoryse LG, teda klasické Jumbo. Keď by som mal zosumarizovať všetky poznatky z literatúry, Jumbo, alebo teda Dadant systém, sa odporúča pri menšom počte včelstiev (do 100), do ťažších podmienok (dlhé a chladné zimy) a do vyšších nadmorských výšok. Jeden už mi stojí na včelnici, druhý pribudne hneď na jar. Pre porovnanie si nechám aj jeden LG 2/3 a z neho urobím odloženec tiež do LG 2/3.

Příspěvek: #58

Příspěvek: #59

(27.02.2013 9:00)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Počas zimy som sa hrabal v zahraničnej literatúre a hľadal informácie o Dadant systéme. Drvivá väčšina včelárov, ktorí týmto systémom včelária, tak robia na pôdoryse LG, teda klasické Jumbo. Keď by som mal zosumarizovať všetky poznatky z literatúry, Jumbo, alebo teda Dadant systém, sa odporúča pri menšom počte včelstiev (do 100), do ťažších podmienok (dlhé a chladné zimy) a do vyšších nadmorských výšok. Jeden už mi stojí na včelnici, druhý pribudne hneď na jar. Pre porovnanie si nechám aj jeden LG 2/3 a z neho urobím odloženec tiež do LG 2/3.

Do toho 2/3 dej plast rámky a uvidíš. Já mám pocit, je to lepší jak velký rámek.

Jen to trochu leze do peněz.

Příspěvek: #60

Plast. rámky zo zásady nie. To už potom rovno aj plast. včely.