Příspěvek: #1

Inspirován myšlenkami Michaela Bushe z USA nechal jsem si vyrobit několik 8-rámkových langstrothů a letos na jaře osadil 2 včelstvy.

Důvod přechodu na 8 rámků byl:

• u 10-rámkového langstrothu mi včelstva neobsazovala 2 krajní rámky. Vyžadovalo to další manipulaci.
• nechávám včelám 1 nástavek medu. Manipulace s 10-rámkovým langstrothem je těžší než s 8-rámkovým.
• připadla mi to schůdná alternativa vzhledem k tomu, že mám už langstrothy (rámková míra 44,8 x 15,9), mohl jsem tak snadno tvořit oddělky do nových úlů.
  

Racionální důvody k hornímu česnu nemám, kromě toho, že mi připadlo jednodušší vyrobit horní otvor, než složitě ve stolárně tvořit dno s česnem. V podstatě se jedná jen o pozvednutou překližku s vyřezanou dírou. Také mi připadlo, že ušetřím včelám cestu se zásobami...Michael Bush uvádí jako výhody, že při horním česnu nejsou problémy s ventilací v zimě a dále, že nemusí sekat trávu před úly.

Po sezóně zkušenosti:

• potvrdilo se, že včely vyžadují méně zásahů. Prakticky nemusím manipulovat s rámky, včely obsazují všech 8-rámků.
• snadná manipulace s nástavky - jsou menší a lehčí
• úly jdou více do výšky
• zdá se, že při otevírání horního česna snadno včely rozzuřím, jsou agresivnější.
  

Shrnuto

• 8-rámkový langstroth doporučuji, hlavně do podobných oblastí s menší snůškou.
• z horního česna mám zatím rozpačité zkušenosti, ještě uvidím, co přes zimu a další rok, myslím, že stačí mít klasické česno dole a ventilaci řešit otevřením očka v posledním nástavku.
  

Příspěvek: #2

Díky za zajímavé téma. Mám zkušenost pouze s 8 rámky v klasickém langu. Tam ta hmotnost byla podobná s desetirámkem, protože včelky si plásty vytáhnou do šířky. Nicméně silné včelstvo by mělo v klidu těch 10 rámků ovládnout. Je na včelaři,zda chce vést včelstva do výšky nebo do šířky. Jsou dokonce včelaři,co mají čtvercový 12ti rámkový půdorys langa.

Příspěvek: #3

Díky za připomínku. Úplně jsem zapomněl zmínit něco důležitého - včelařím bez mezistěn. To byl taky jeden z důvodů přechodu na 8 rámků - včely přirozeně vystaví 8 rámků vedle sebe bez problémů.

Vnitřní rozměr 8-rámkového langstrothu je 465 x 302 x 168 mm. Objem je tedy 23592.24 cm².

Vnitřní rozměr Warré je 300 x 300 x 210 mm, tedy objem 18900 cm².

Tím se oba nástavky sobě blíží. S tím že 8-rámkový langstroth je skoro stejně široký při stejném počtu rámků. Navíc má delší rámek.

Jinak Michael Bush do tohoto rozměru dává podobně jako vy méně rámků, tam, kde včely ukládají snůšku medu. Dává tam 6. Naopak, kde je plod, dává i 10. To proto, aby včely nahustil a donutil je k výstavbě menších buněk (je to jedna z prevencí proti varroa v jeho pojetí). S tímhle já ale zkušenost nemám, pouze cituji.

Příspěvek: #4

Já jsem jeden z těch, co mají (skoro) čtvercový půdorys Lang. na 12r. Používám jen přirozenou stavbu bez mezistěn a vystavějí mi bezproblému všech 12 rámků taky
Ale to jen tak na okraj, jako informaci.
Doufám, že se s námi podělíš i o ostatní zkušenosti, jak půjde čas, v tomto úle. Bude tam výraznější "komínový efekt".
Waré mě taky láká, jen nejsem schopen v nabitém programu najít čas na výrobu úlu. Tak snad příští rok.

Příspěvek: #5

(09.08.2012 8:36)janda napsal(a):  ... Vnitřní rozměr 8-rámkového langstrothu je 465 x 302 x 168 mm. ...

Jak jsi došel (nebo odkud čerpal) tu vnitřní světlost 302 mm...? Mě prostým výpočtem z desetirámkového půdorysu vyšlo 300 (375:10×8).

Příspěvek: #6

(09.08.2012 12:03)jdjd napsal(a):  Jak jsi došel (nebo odkud čerpal) tu vnitřní světlost 302 mm...? Mě prostým výpočtem z desetirámkového půdorysu vyšlo 300 (375:10×8).

Dobrá otázka. Rozměrů jsem našel několik, například v nabídce US obchodu betterbee najdete:

http://www.betterbee.com/Products/8-Fram...%2C27%2C29

vnější rozměr: 20"x14"x6 5/8" , tj. 508 x 356 x 168 mm
síla dřeva: 7/8", tj. 22 mm
vnitřní rozměr tedy: 464 x 312 x 168 mm

Já jsem k rozměru došel tak, že jsem si změřil šířkou 2 rámků u sebe a odečetl od nástavků, které mám (výroba Nerad). Žádná matematika tam nebyla, prostě snaha učinit rozměry co nejkompatibilnější s tím, co mám.

Příspěvek: #7

Tady se projevuje česká lidová tvořivost, ve své podstatě už to nejsou Langstrothy, i když se tak pořád nazývají. Tím ale neodsuzuji tyto aktivity, to v žádném případě.

Příspěvek: #8

Těch 14" jsem viděl častěji, ale právě mi to není moc jasné. V klasickém deseti rámkovém langu je místa na deset rámků až až... Mám zkušenost i s rozšířeným (přidáno 15 mm na šířku), je to jen horší - o dost . Tak mi přijde, že přidávání místa by dopadlo stejně i u osmi rámkového. Dva milimetry asi nejsou problém, ale 12 už bordel bude umět nadělat.
Díky za info.

Příspěvek: #9

Tady je plánek nástavku.

   

Příspěvek: #10

Příspěvek o volné stavbě jsem přesunul.

Příspěvek: #11

(10.08.2012 7:38)jdjd napsal(a):  Těch 14" jsem viděl častěji, ale právě mi to není moc jasné. V klasickém deseti rámkovém langu je místa na deset rámků až až... Mám zkušenost i s rozšířeným (přidáno 15 mm na šířku), je to jen horší - o dost . Tak mi přijde, že přidávání místa by dopadlo stejně i u osmi rámkového. Dva milimetry asi nejsou problém, ale 12 už bordel bude umět nadělat.
Díky za info.

Možná je to tím, že jsem přešel k asymetrickému očku-česnu. U 12r 465*465 vnitřní je vůle dost, ale včely tu opačnou stranu už tak zas neberou za svou a do mezery jen občas vytáhly plást, málokdy stavěly. Do 465 se teoreticky vejde 13r a nové tam jdou nacpat i s malou vůlí. Když mám v plodišti stavební - trubčí - tak mi to umožňuje rozšířit jejich uličky. A je topohodvá práce, jen se musí na konci dotlačit plásty, jinak se pak při tvorbě oddělků dostanou do 10r a je to problém. Naštěstí tam jsou spolu s novými rámky a jde to srovnat.
Ovšem u 8r to asi včely budou brát jako svoje a zastaví si co půjde.

K lidové tvořivosti - 8r je běžný USA standard, že používají 22mm je mi milé a určitě reakcí na slabotu u drážky při 3/4". Já osobně používám 23mm - dostupné laciné dřevo z rozmítaček pro palety a nebo pila co řeže skutečné 1" prkna ne jak je občas zvykem 24mm to oboustraně nahobluje na 23 - tedy ne vyhobluje, ale srovná. A dodržuji vnitřní funkční rozměry.
22mm jsem viděl u jednoho velkobchodu-farmy v NSR. Prodávala v NSR za ceny, že by mohla z fleku prodávat v ČR a dost lidí(výrobců) by mělo problém,a my kupující radost. A byl by standard bez teoretizování.
25mm je právě evropská tvořivost PSNV-DE která se snad nikde ve světě nepoužívá - a podle mě je to pitomost co zyvšuje váhu a cenu.

Příspěvek: #12

Není podstatná jestli je loučka 22 mm nebo 25 mm podstatná je hloubka buňky ktrou včela potřebuje k vývoji takže nakonec samotné dílo bude u plodovích rámků stejně kolem 25 mm tedy je třeba počítat s touto mírou + včelý mezera + nastavěný propolis.Pokud bude úl nový a rámky také bude to jiné než po první sezoně kdy na každý rámek přibude 1-2 mm propolisu.Pokud se tedy do nového 8rámkového úlu vejde rámků 9 novích nebude to na žádnou škodu.Pokud budou krajní rámky od stěn 15 mm rovněž se nic nestane furt je to lepší než dobívat rámky po zalepení a vystavění pjsrem.

Příspěvek: #13

Karel těmi milimetry (22 vs. 25) nemyslel šířku loučky, ale stěny nástavku.

Jinak pokud jde o přebytečných 15 mm vnitřního prostoru úlu (šířka), tak tedy mohu garantovat, že to problém je. Mluvím ze zkušenosti, ne z teoretických předpokladů (mám jak standard, tak tuto modifikaci). Proto jsem se podivoval nad těmi 14 palci u 8-rámkového úlu. Nadbytečný prostor se buď musí řešit většími rozestupy rámků nebo odsunutím celého bloku symetricky od stěn. Je-li ale to odsunutí velké (a 15 mm už velké je), tak včely buď ztlustí krajní plást anebo vystaví voští na stěně nástavku. Oboje je nepříjemné. Zvětší-li se rozestupy rámků, tak hofmannovy loučky včely oblepí propolisem a čas od času stejně ve větší mezeře začnou stavět jakousi pseudodivočinu... I u obyčejných louček s mezerníky to dělá problémy - plásty jsou ztluštělé a při blokovém odsouvání se mačkají včely.
Ať tak či onak - je to k zlosti. Bude-li se u nás rozšiřovat 8-rámkový úl, stálo by za to nad tím popřemýšlet a nějak to standardizovat. Sám nad tím přemýšlím, ptal jsem se na zkušenosti už v jiném vlákně (letos v zimě budu vyrábět) - prostým výpočtem ale docházím k vnitřní šířce 300 mm...

Pokud jde o "správná" čísla ohledně rozteče rámků či třeba velikosti buněk, je to asi na samostatné vlákno... Ale až jsem byl překvapen, jak není úplně pravdou to, co se u nás za pravdu v tomto směru považuje... Stránky Michaela Bushe jsou i v tomto zajímavou inspirací.

Příspěvek: #14

Souhlasím s tím, že by se ten rozměr měl normalizovat. Já sám měl dost problémy přijít na správný rozměr. Zvlášť když v USA jsou v tom také rozdíly.
Díval jsem se do nástavků a ty 2mm jsou tam skutečně navíc. Šířka tedy může být 300mm. Další nástavky už budu stavět v této vnitřní šířce.

Příspěvek: #15

A to si vemte, že já chci v zimě vyrábět 9 rámkové. Česká lidová tvořivost.

Zjišťuji. že oddělky jsou nejen vděčné za vyšší rámek, ale taky za izolaci. A XPS polystyren je hlavně lehčí na přenášení - já oddělky hýčkám a nosím .-) a navíc teplodržný. A prootže ten tvrdý podlahový se dělá od tl 40mm, tak mi vyšlo 9R, abych si zachoval vnější rozměr - víka, dna

Příspěvek: #16

(10.08.2012 12:38)jdjd napsal(a):  Jinak pokud jde o přebytečných 15 mm vnitřního prostoru úlu (šířka), tak tedy mohu garantovat, že to problém je.
Mluvím ze zkušenosti, ne z teoretických předpokladů (mám jak standard, tak tuto modifikaci). Nadbytečný prostor se buď musí řešit většími rozestupy rámků nebo odsunutím celého bloku symetricky od stěn. Je-li ale to odsunutí velké (a 15 mm už velké je), tak včely buď ztlustí krajní plást anebo vystaví voští na stěně nástavku. Oboje je nepříjemné.
Čas od času stejně ve větší mezeře začnou stavět jakousi pseudodivočinu...
I u obyčejných louček s mezerníky to dělá problémy - plásty jsou ztluštělé a při blokovém odsouvání se mačkají včely.
Ať tak či onak - je to k zlosti.

Tolik citace jdjd.
Ještě bych se ale chtěl zeptat dalších na jejich zkušenosti (pokud tedy někdo vůbec nějaké má) s větší mezerou mezi posledním rámkem a stěnou nástavku.
V příštím roce jsem plánoval odstranit jeden rámek z úlu, tzn. z 11 rámků jsem chtěl používat jen 10 rámků v nástavku (mám r.m. 39x30), ale po přečtení příspěvku od jdjd jsem nabyl vědění, že je to nereálné.
Myslel jsem si, že prostě, odstraním jeden rámek z nástavku a je to, ale podle jdjd je to docela problém.
Měl by jste někdo nějakou zkušenost k této problematice?
Díky, Pepa

Příspěvek: #17

jdjd má pravdu. Jednou jsem zapomněl vložit jeden rámek pod rámkové krmítko a vystavěli tam krásnou volnou stavbu.
A totéž, když to není mezera na oboustranný plást. Tak udělají jednostranný na stěnu nástavku. Neplýtvají prostorem, holky šikovné.

Příspěvek: #18

Josefe, aby nedošlo k nedorozumění - to, co jsem napsal nebylo pojednání o ztluštělých plástech (v medníku), ale o rozšíření rozteče v "normálním" nástavku. Když v takovém případě přidáš nástavek mezistěn na nových rámcích, je problém.

Se ztluštělými plásty v medníku mám jen omezené zkušenosti - ale praxe tam je jiná. Pracuješ už s vystavěnými plásty, které dáš na větší rozteč (hráběmi, na hřebeny, od oka, ...). Včely by měly (v medníku) natáhnout buňky o pár milimetrů a ne stavět mezi plásty. Praktickou zkušenost mám jen se snížením počtu z 10 na 8 rámků. To nefunguje uspokojivě. 9 by fungovat mohlo, ale já to nezkoušel. Ztluštělé plásty mi nevyhovují v principu, to co jsem "zdědil" jsem během krátké doby vyřadil, někde na půdě budou ještě osmirámkové hřebeny.

Příspěvek: #19

(12.08.2012 22:35)KaJi napsal(a):  A to si vemte, že já chci v zimě vyrábět 9 rámkové. Česká lidová tvořivost.

Zjišťuji. že oddělky jsou nejen vděčné za vyšší rámek, ale taky za izolaci. A XPS polystyren je hlavně lehčí na přenášení - já oddělky hýčkám a nosím .-) a navíc teplodržný. A prootže ten tvrdý podlahový se dělá od tl 40mm, tak mi vyšlo 9R, abych si zachoval vnější rozměr - víka, dna

čo myslíš pod tým vyšším ramkom?, používaš podla tochto viac variacii. Zaujimalo by ma ake, nakolko aj ja mam lang, konbinujem 2/3 a 1/1 výšky. Tak som bol presvedčený, ale niekedy mi to už lezu tie konbinacie a hlavne omedzenia.
Asi by bolo vhodné niečo medzi trebars 3/4 výšku. A bol by pokoj, aj tak to nie je pravidlo, že vo vyššom nastavku je plodisko na zimu. Samo ak ich donutis mrieskou, tak hej, ale ja malo použivam mr. Osvietiš ma? Dík

Příspěvek: #20

Se zájmem jsem to tu pročetl a nabízím k zamyšlení co dělám já.

Trochu historie a teorie.
Včelám se dobře daří na 9 rámcích. To je stará věc. V zimě nebude vč nikdy sedět na více než osmi uličkách. Nikdy! Jestli bude včel víc než aby utvořily zimní hrozen ve tvaru koule, bude to "hruška" protažená na výšku, ale široká přes devět rámků neboli 8 uliček.
Proto vznikly úly Pětiletka a Lesan na 9 rámků a protože v tom byl rychlý jarní rozvoj byl vyvinut Tachovák jako devítirámkový.

Osm rámků je asi málo, ale bude to fungovat. Myslím si já. Ale nebyl bych to já abych...

Chlapi, nápad. Lang má 10 rámků, moje úly 11 a já dám co jsem vymyslel já.

Řečnická otázka. Co s nástavky na 8 či 9 r, když Lang má být na 10?
Jen s tím jeden začal, už tu řešíte ty milimetry a atypičnost. Tak tedy můj nápad na odzkoušení.

Nadělal jsem si "buchty". Inspiroval mě kdysi ve Včelařství někdo, kdo popisoval, jak si nadělal z igelitu jakési "buřty" vycpané slámou a těmi vyplňuje prostor po několika odebraných rámcích v nástavku. A nápad byl na světě.

Já po r 1984 začal experimentovat s KK. Na míře 39x30 je to nesmysl. Na 39x24 nakonec taky. Na 39x15 to je super. Ale. Nikdy, opakuju nikdy mi zimě sebelepší vč neobsedlo celou kk na 11 r. Krajní rámky v tenkostěnných nástavcích (i v uteplených) plesnivěly, byly nažmachané vlhkem.
A tak jsem pobil sololitem mezerníkový (tedy ne pleckatý) rámek (samosebou bez mezerníků) a uvnitř nechal prázdno. Do jiných těchto "buchet" jsem dal sololit. Pak jsem použil zase rámek, včelí mezeru mám 6 mm a tak jsem nechal do boků i nahoru jeden ze solitů o 4 mm větší, aby kolem přepážky = buchty "nefoukalo". Pak mi došlo, že druhý soloit, ten od stěny nástavku být vůbec nemusí, buchta je přece vždy přiražená ke stěně nástavku. Pak jsem si udělal buchty tlusté jako dva rámky. Pak mi došlo, že můžu udělat buchty jako rámek vysoký. Jako dva vysoké atd.

Kdo to stihnul chápat až sem a nebyl líný to číst říkám:
Pomocí buchtet, které nyní udělám jen ze styroduru příslušné tlouštky bez jakéhokoli rámu, (budou ve vč jen v zimě a v předjaří a tak je včely nezačnou "žrát"), si udělám ze standartního nástavku co budu chtít. Devítirámkáč a nebo osmi, a nebo pětirámkový plemenáč a furt to je standartní nástavek.

Solitové buchty fungovaly super a mnoho let jsem je s úspěchem a k max spokojenosti používal. Byly lehčí než rámky se zásobami, nebyly ale úplně bez váhy.
Styrodur je tak lehký, že váhu nástavku nijak podstatně či postřehnutelně nemůže ovlivnit. Navíc, když jsem potřeboval o rámek v nástavku víc, nebylo nic lehčího než vyndat přepážku. Přece všichni víte že jsou situace, kdy by bylo super přidat rámek či dva a na přidání celého nástavek to není.

Blbé je, že buchty někde musejí být když nejsou zrovna v úlech. Tahle nevýhoda snad dokonale vyváží to, že můžu experimentovat s méně rámky ve standartních nástavcích, aniž bych vyráběl atypy a když bych chtěl s experimenty skončit, zase dám do nástavku standartní počet rámků.
Buchty nevyhodím, pro oddělky a i jinak se jistě využijí . Lze tak elegantně, levně a relativně hned vyzkoušet to, co se tady v tomto tématu píše.