Příspěvek: #1

Zdravím,
máte prosím někdo zkušenosti s kombinovaným systémem, konkrétně použití Jumbo nástavku pro plodiště a 1/2 nástavků pro medníky. Dadant systém na půdorysu Langstroth.
Stanoviště mám v blízkosti rozsáhlých ovocných sadů na okraji města, dále je zde zahrádkářská kolonie a každoročně bývá část polí oseta řepkou.
Děkuji
P.B.

Příspěvek: #2

Vážený příteli,
dnes jsem byl na přednášce pana Cimala. Stejná myšlenka mne napadla, neboť letos jsem začal včelařit v úlech Langsroth od pana Zeleného z Přibyslavi (8 oddělků) a tento problém jsem měl možnost diskutovat. Mě se to jeví jako dobré řešení, neboť matka není omezována loučkou a plod vejce není přerušeno. Také se nemusí v tomto systému používat mřížka, či medná komora, jak nám dnes bylo vysvětleno. Matka prostě výš než do plodiště nejde, naopak - pod Jumbo se vkládají polonástavky - jeden ještě na podzim po nakrmení (seshora dolů) a druhý je ještě pod ním a slouží jako regulátor prostoru a stavební činnost včel, včetně trubčiny.
Jsem v oblasti Rychnovska asi jediný, kdo má Langstroty a tudíž se nemám s kým poradit. Systém vesměs všichni kritizují a garantují mě, že nebudu mít med. Ale to větší plodiště vnímají okolní včelaři jako dobré řešení.
Také pan Cimala má celkem 13 rámků plodiště (Dadant), neboť zjistil, že 11 rámků je málo. My však v kombinovaném systému budeme mít rámek delší, takže plocha pro kladení je větší.
Já se osobně zeptám přítele Zeleného, které Jumbo nástavky také nabízí a který včelaří ve stejné nadmořské výšce, proč kombinaci nepoužívá. Patrně mě odpoví, že je to dvojí míra na včelnici, ale to má p. Cimala také. Uvidíme, co se dozvím a nenechám si to pro sebe.

přítel JD

Příspěvek: #3

Ja jsem na kombinovany system presel. VN(jumbo) v kombinaci s ultranizkymi nastavky, nebo nastavky 19,8cm vysokymi(původni NN system, ktery nahrazuji). Čistě NN system je dle meho nazoru idealni do nizsich poloh s narazovymi snuskami. Ve vyssich polohach (nad 450m nad morem) a obzvlaste v "roztahanych" snuskach je lepsi kombinace vysokeho plodistniho nastavku a nizkych mednikovych. VN(na r.m. 44,8x28,5cm) je u langstrotha malé, proto je dobré mít pod nim jeden NN. Celkove na vrcholu vcelstva je kombinace ode dna NN,VN, mrizka a 2-3NN. Mnozi kritizuji problematickou obmenu plastu ve VN. Da se to resit dobre, napriklad norskym zimovanim a nebo v ramci tvorby oddelku.

Příspěvek: #4

Vloni na podzim jsem s panem Cimalou mluvil a probíral jsem s ním právě to přehazování nástavků v plodišti. On hodně spolupracoval s panem Řeháčkem a právě jeho způsob v ošetřování, krmení na zimu v eurodadantu byl ten, jestli to nepletu: v podletí poslední uspořádání nástavků tak, že - NN dát nahoru na VN, nakrmit a nechat zimovat. Doufám, že jsem to nespletl, protože metodiku neznám, pouze něco málo si pamatuji z rozhovorů s panem Cimalou. No a pan Cimala právě zkoušel dát po nakrmení ten NN se zimními zásobami pod VN, vlastně opačně než pan Řeháček praktikoval.
Jakou máte kdo zkušenost s tímto způsobem zimování, respektive krmení a přesunem nástavků, díky Pavel.

Příspěvek: #5

V 10ti rámkovém jumbo systému na půdorysu langstroth (285 +159 mm) pár včelstev mám, ale zatím jen krátce. Obměna díla podle mě musí jít přes tvorbu oddělků a jejich případné spojování v podletí. Hodně jde převzít z technologie J. Jindry, který má dokonce jen 9 rámků.
Komorování také jde, ale u silnějších včelstev se tím moc plástů neobmění - na to je úl malý (a proto asi Řeháček vymyslel 13ti rámkový Eurodadant a Kamler má 12ti rámkový langstroth...).

Pokud jde o krmení, tak NN podhazuji pod VN ještě před zakrmením, ale to je ve stádiu zkoušení...

Dadant systém na půdorysu 10R langstrothu používá také M. Sedláček z Bučovic - pořádá na toto téma kurzy - k nalezení na stránce http://vcelarstvisedlacek.cz/akce.php. Jeho metodika je ale hodně odlišná od "běžných" - VN dává na mřížku a plásty z něj dokonce vytáčí a každoročně komplet nahrazuje (obměnuje).

Příspěvek: #6

(07.11.2010 19:31)Jiří Doležal napsal(a):  Vážený příteli,
dnes jsem byl na přednášce pana Cimala. Stejná myšlenka mne napadla, neboť letos jsem začal včelařit v úlech Langsroth od pana Zeleného z Přibyslavi (8 oddělků) a tento problém jsem měl možnost diskutovat. Mě se to jeví jako dobré řešení, neboť matka není omezována loučkou a plod vejce není přerušeno. Také se nemusí v tomto systému používat mřížka, či medná komora, jak nám dnes bylo vysvětleno. Matka prostě výš než do plodiště nejde, naopak - pod Jumbo se vkládají polonástavky - jeden ještě na podzim po nakrmení (seshora dolů) a druhý je ještě pod ním a slouží jako regulátor prostoru a stavební činnost včel, včetně trubčiny.
Jsem v oblasti Rychnovska asi jediný, kdo má Langstroty a tudíž se nemám s kým poradit. Systém vesměs všichni kritizují a garantují mě, že nebudu mít med. Ale to větší plodiště vnímají okolní včelaři jako dobré řešení.
Také pan Cimala má celkem 13 rámků plodiště (Dadant), neboť zjistil, že 11 rámků je málo. My však v kombinovaném systému budeme mít rámek delší, takže plocha pro kladení je větší.
Já se osobně zeptám přítele Zeleného, které Jumbo nástavky také nabízí a který včelaří ve stejné nadmořské výšce, proč kombinaci nepoužívá. Patrně mě odpoví, že je to dvojí míra na včelnici, ale to má p. Cimala také. Uvidíme, co se dozvím a nenechám si to pro sebe.

přítel JD

Mám pro tebe Jiří dvě zprávy, tak za prvé, na Rychnovsku nejsi rozhodně sám s Langama - je nás tu víc!
A za druhé, p. Zelený nepoužívá přímo Dadant systém, ale z 3/4 Langů přešel na smíšený systém.
Jako plodiště má 3x 1/1 Lang a na nich (a to fakt nekecám) někdy i 5x 3/4 Lang!
Jsou to takový krásný, medem vonící paneláčky

Příspěvek: #7

Osobně jsem začínal na L1/1 tedy 232 protože v té době nebylo moc informací a tak jsem vzal standard. Když jsem nastoupil do práce a měl míň času, tak jsem se domníval, že mi komb. systém ušetří práci - zvolil rámky 448*300. Propstě jsem na včelstvo potřeboval asi metr výšky, a tak by mi to ušetřilo práci - výroba nástavku 24 nebo 31 mi dá stejně práce, rámky nakupuji a zatavení taky stejně. Řídil jsem se výškou medometu.
A hlavně jsem v té době nebyl rozhodnut jaké nízké pořídím. Podle mě bylo plodiště Jumbo malé.
Takže jsem chtěl plodiště 30cm, nebo 2*24 a nad tím nízké až bude čas je někde nechat nařezat.

ALe to bylo v době, kdy nebylo úplně jasné co v ČR zvítězí. V případě Langa je to dnes jasné 2/3 Lang.
TAkže doporučuji všem co o tom uvažují, se zamyslet. US Jumbo je dvounasobek tzv Langa1/2 145/137mm.
Pokud vezmem v úvahu že nyní je tento std. tak k tomu je CZ JUMBO4/3 = výška nástavku 2*169 a rámku 159+168=tedy 327mm - rámek.
Minulý týden jsem o tomto mluvil s jedním kolegou velkovčelařem který došel k témuž. (Broněk Gruna). Já , pokud to budu řešit, tak budu muset na vše natlouct coulovou laťku. Pokud někdo ještě nezačal, tak mu nedoproučuji si zaplavelovat včelnici US Jumbem pokud nemá k tomu L1/2, nebo třeba nestandardní 30cm.

Ovšem protože už to pár let zkouším, a vloni jsem v části včelstev jel už i na 12r půdorysu - tedy 465*465 - používá jej u NN třeba př. Žák, tedy čtverec. tak si myslím, že na 10r. půdorysu je možné komb. způsob provozovat jen za předpokladu:
- obnova díla v plodišti není významná
- velká tvorba oddělků
- přistoupím na možnost že mám občas dva vysoké N - aby mi z toho jednoho vyběhl plod a já to mohl vyvařit.

Osobně to vidím tak, že v mých podmínkách pojedu v kombi systému ala př. Pčeslička - tedy 2(a víc)*241mm plus NN (a je to jedno 1/2 - 2/3) pro 10rámkový půdorys, nástavky 31cm 10r si nechám pro oddělky atd.
A jinak na 12r. půdorysu kde bude 30cm a NN.

Po loňském jaru si osobně myslím, že to bylo jaro, kdy bylo u mě nutné "vytahovat" včely z plodiště, aby se nevyrojily, tedy dávat dva vysoké nad sebe apřevěšovat.
Tedy vloni to byl pro kombi blbý rok. A vadila mi ta moje "blbost" že dvakrát NN <> 1N - tedy nemohl jsem plodový plást dát do NNmedníku)
Předloni jsem měl med jen v kombi - tedy v NN. Včelařím bez mřížky na vysokých a to nebyl dobrý způsob pro snůškově chudý rok. Včely nezanesly vysoký N medem.

PetrM upravil 16.01.2011 10:10 tento příspěvek z důvodu: PPP jsem přesunul do patřičného tématu. Sem to nepatří.

Příspěvek: #8

(15.01.2011 11:19)KaJi napsal(a):  ...
Pokud vezmem v úvahu že nyní je tento std. tak k tomu je CZ JUMBO4/3 = výška nástavku 2*169 a rámku 159+168=tedy 327mm - rámek.
Minulý týden jsem o tomto mluvil s jedním kolegou velkovčelařem který došel k témuž. (Broněk Gruna). Já , pokud to budu řešit, tak budu muset na vše natlouct coulovou laťku. Pokud někdo ještě nezačal, tak mu nedoproučuji si zaplavelovat včelnici US Jumbem pokud nemá k tomu L1/2, nebo třeba nestandardní 30cm.
...

Také se hlásím do klubu...
Dumám nad tím rok, 10ti rámkové jumbo 285 mm není opravdu nejšťastnější řešení (poznatek z praxe). Jenom mám "jinou kalkulačku" a výška rámku mi vyšla 326 mm [(2×167)-8]. Dvě nízké bedny spojit laťkami a je hotovo.
Pro včelaření na maso asi nechat 10 rámků ve stávajících bednách, na med vyzkoušet 12. Mohlo by to být snazší (hypotéza), byť o pár kilo těžší (takže nejspíš 19 mm silné nástavky - i kvůli parafínovací vaně).
Výroba dvou NN je jednodušší než výroba jednoho maxinástavku, na spojení stačí laťky a sponkovačka, po čase třeba i vruty. Navíc tu je reverzibilita při nepotvrzení myšlenky.

Jen bych se snažil za každou cenu bránit technologii s dvěma maxinástavky nad sebou... Záda jsem na hnoji nenašel - a apilift (či jiné podobné) si pořizovat nechci.
Nicméně to má v jumbo technologii Mirek Sedláček.

Příspěvek: #9

Citace:Jen bych se snažil za každou cenu bránit technologii s dvěma maxinástavky nad sebou... Záda jsem na hnoji nenašel

A není už tedy jednodušší mít jako plodiště 4 nízké nástavky?
Pokud je úl dobře vyroben, nepředstavují pro matku mezery mezi nástavky žádnou překážku a klidně si v bezsnůškovém období založí plodové těleso pěkně na výšku přes 7 pater...z čehož tedy radost nemívám

Existuje vůbec pro vysoké plodiště ještě jiný důvod, než údajně "matce překážející" mezery mezi voskem?

Příspěvek: #10

K NERY: Mezery mezi nástavky plus dřevo - langa docela masívní. A co 4*169.

myslím, že v určitých oblastech a s orienatcí na produkci medu jistě.
Já jsem NN Langa v podhůří ještě nevyzimoval - letos budou první, ale ukušenosti s NN Brennery byly různé. Pokud bylo stanoviště na slunci, šlo to, tady u mě doma ve stínu dlouho zůstávali v jednom N.
A jak píšu, historicky jsem přešel na 241, proptože v tom byl hokej a chyběly informace - to přítel Boháč do Včelařství ještě tolik nepsal. A hlavně nebyly infa z ČR jak je která výška rozšířená - 1/2, 2/3, 3/4 atd. Ale u NN Brennerů - deset i víc NN na včelstvo mě právě vyhnaly miliony malých rámků.
A včelařit NN způsobem s 24cm nástvaky jsme brzy začal, ale stárnu a zvedat 6.N nad hlavu je už makačka.

Ale na PPP bych docela rád pozval NN včelaře z podhůří či hor, - ale deset let s NN a asi tak 50 včelstev, či víc. V podstatě nevím o nikom v okolí.
Proč padesát včelstev - to je tak, do deseti, dvaceti může každý včelařit třeba v kastrolech, vše jde, nad padesát je to o produktivitě a každá koruna ztráty je vidět, když je násobena nejménmě padesáti.. Takže tam se to projeví, i ta vhodnost toho systému pro včely v daných podmínkách.

Takže pokud o někom víte, díky za tipy.

---

Proč vysoký rámek - spojité plodiště drží matku dole, je to při malé snůšce šikovné, nějaký med zůstane včelaři, lépe se dělají oddělky.
Ale jsou zde rámky z plastu od Žáka a ty nemají mezeru tak velkou, takže to odskouším, zda by ty v plodišti nenahradily spojité plodiště a nad to dám ty svoje starší L1/2

---

jdjd - má správnou kalulačku, na rozdíl ode mně, ale já si je ještě nezadával do výroby, a tak jsem to jen tak načrtl. Prostě mi bude chybět asi palec dřeva, nebo souší

K dilematu 3/4" či 1" na stěnu nástavku - já si zvolil kompromis 23mm - dá se sehnat laciná paletovina z rozmítaček - hladká prkna, často borovice či přímo vejmutovka.
EURO paltey mají podl emých měření právě 23mm.
A v tom Německu když jsem viděl ty 12r dádanty - langy - tak jsem byl potěšen skoro stejnou stěnou 22mm.

Podle mě bylo rozhodnutí uděšlat pro evropu nástavky coulové chybné, ale bral se prý v úvahu evropský konzervatismus. A nikoho nenapadlo, že budou včelaři nástavky vyrábět z hoblovaných prken.

Těch 22, 23 mm mi udělají na pile skoro zadarmo protažením coulového prkna.
To se to pak doma dělá.
Nebo nakoupím paletovinu a nehobluji. Ale ta se řeže tak do šířky právě těch 145mm co jsou na Europaletě

Příspěvek: #11

Nu ty originál loučky u nízkejch L. rámků jsou neskutečná hovadina, vzniklo to z nepochopení koncepce americké výroby a způsobu velkovčelaření.. Já dělám spodní 8, vrchní 10mm, mezinástavková mezera má být správně 6mm...pokud matce něco vadí tak ta mezera a né dřevo, musí to být prostě správně vyrobené (žel výkresy počítají se syrovým dřevem které se o několik milimetrů seschne, výrobce dělá ze suchého, tedy musí správně upravit rozměry).

Mi máme včely od 480 po 650 mnm, ale myslím že jsem prodával Langy i někomu z oblasti Kvildy, přes 1000 mnm (na tohle nemám hlavu,lidi si nepamatuju), Pokud mají zasítované dno, dostatek prostoru k vytvoření silné zimní generace a zásoby, nebývají se zimováním problémy.

Jak říkám na lidi nejsem dobrej, někdo z vedení PSNV by mohl spíš mít přehled kdo má zkušenosti s větším počtem včelstev v horských podmínkách..

Problém s udržením matky se dá výborně vyřešit správným rozložením stavebních rámků...s malými rámky spíš vybrakuji med z plodiště než když ho zanesou do velkých, na nichž je vždy nějaký plod. Oddělky na vysokých plástech? To musí být strašná práce...

Pokud zkusíte plasty od p.Žáka, jste ztracen já už 3 roky nestoukl jediný nový rámek

Jó to by se mi vyrábělo z 18ctky či 22cítky...jenže lidi chtěj pětadvacítku Na druhou stranu nutno po delší zkušenosti říci, že nástavky z 25mm jsou prakticky nezničitelné.

Příspěvek: #12

(15.01.2011 15:27)Nery napsal(a):  A není už tedy jednodušší mít jako plodiště 4 nízké nástavky?
Pokud je úl dobře vyroben, nepředstavují pro matku mezery mezi nástavky žádnou překážku a klidně si v bezsnůškovém období založí plodové těleso pěkně na výšku přes 7 pater...z čehož tedy radost nemívám

Existuje vůbec pro vysoké plodiště ještě jiný důvod, než údajně "matce překážející" mezery mezi voskem?

S kombinovaným systémom som začal len minulý rok a hlavný dôvod bolo práve to rozťahané plodisko a teda aj rozťahané zásoby okolo neho. Včelárim na stálom stanovisku s malou priebežnou znáškou a väčšia časť znášky zostávala po okrajoch plodiska v 3-4 NN. Jeden VN L je ako plodisko málo a vyšie sa spomína že kolega Zelený má plodisko na 3 VN Lang. 1/1 a tomu moc nerozumiem. Aby som nemusel vyrábať maxinástavky na 11-13 r., spojil som 2 3/4NN uholníkmi a plodisko má tak rozmery 44,8 x 38 cm. Pri kvalitnom dreve a hustejšom drátkovaní je to OK. Po dobudovaní plodiska v nastávajúcej sezone chcem postupovať podľa rád starých dadantistov nasledovne: na jeseň najhoršie plásty v plodisku na okraje, zakrmiť a presunúť plný 3/4 NN pod plodisko, na jar vymeniť krajné plásty /pred zaplodovaním/ za Ms a podložiť další NN so staveb. rámikmi na dno. Očakávam chov bez MM a koncetráciu znášky do nadstaveného medníka 3/4 L. Ak sa mi tento postup osvedčí, tak by som preorientoval celý chov v nadmorskej výške 800 m. Celá zmena si vyžaduje len výrobu veľkých rámikov a kedykoľvek sa môžem vrátiť k pôvodnemu NN systému.

Příspěvek: #13

(15.01.2011 15:27)Nery napsal(a):  Existuje vůbec pro vysoké plodiště ještě jiný důvod, než údajně "matce překážející" mezery mezi voskem?

Je to prý nejjednušší technologie na med .

Mám jen krátkou zkušenost s jumbem - a to mě úplně neoslovilo. Ale cesta v tom podle mě je, jen to chce vyladit (plástová plocha v plodišti). Ty dvě 3/4 nad sebou taky vypadají zajímavě - možná ještě líp než 2 2/3

Příspěvek: #14

No s tím by se dalo dlouze polemizovat, zcela nezpochybnitelně neexistuje nic "nej", když se bavíme o včelách
Silné včelstvo u nás(myšleno zeměpisně) ploduje na čtyřech 2/3L - a vymejšlet rámek skoro 60cm vysoký by bylo nezvyklé.

Příspěvek: #15

Ptal jsi se na "ještě jiný důvod" - uvedl jsem Ti ho. Já se nechci přít - já to chci vyzkoušet
Můžu?

Příspěvek: #16

Nic proti ...
Jak se říká, vyzkoušet by se mělo všechno
(a za sebe zlomyslně dodám : "když máš čas a chuť zkoušet 100x vyzkoušené")

Příspěvek: #17

(17.01.2011 0:12)Nery napsal(a):  Nic proti ...
Jak se říká, vyzkoušet by se mělo všechno
(a za sebe zlomyslně dodám : "když máš čas a chuť zkoušet 100x vyzkoušené")

A to je z Tvojí zkušenosti nebo to "táta říkal"?

Tvoje slova z jiného vlákna:

(16.01.2011 21:00)Nery napsal(a):  ... nikoli ta "většina" kteří to zdědili po tatínkovi a : "dělám jak dělal tatínak, nic novýho se učit nepotřebuju..."

Možná se pletu - pak máš u mě omluvu - ale můžeš se s námi podělit o to, co jsi se naučil a sám vyzkoušel (třeba zrovna s dadant systémem nebo smíšeným) a nepřevzal jsi to z tátovy včelařské technologie?

Když už chceš machrovat...

Jinak děkuji za svolení k vyzkoušení dadant systému
A měl bych prosbu: nevyhrocuj zdejší diskuse zbytečně ostrým stylem - tady to opravdu není zapotřebí... Lepší odezvu by to mělo na http://www.vcely.or.cz/

---

Ostatním se omlouvám za ne zcela standardní styl diskuse.

Příspěvek: #18

(17.01.2011 0:53)jdjd napsal(a):  A to je z Tvojí zkušenosti nebo to "táta říkal"?

Toto je zákeřné, s tátou nemáme na včelařinu obvykle příliš odlišné názory prostě proto, že přemýšlíme logicky a docházíme k podobným závěrům.
Ne, tento názor nemám ze své praxe, nýbrž ze studia literatury a z diskusí se včelaři. Netvrdím že jde o špatný systém, naopak, jen má některé mouchy, problémky, které by mě osobně včelaření hodně znepříjemňovaly.

(17.01.2011 0:53)jdjd napsal(a):  Možná se pletu - pak máš u mě omluvu - ale můžeš se s námi podělit o to, co jsi se naučil a sám vyzkoušel a nepřevzal jsi to z tátovy včelařské technologie?

Nemůžu říct že bych měl lepší výsledky než tatík, na jedno své včelstvo spotřebuji méně času než on a naše technologie ošetřování se liší. Ve větě na kterou narážíš jsem se zabýval flexibilitou, schopností přijímat nové myšlenky, vzdělávat se.
Původně šlo o radu(v jiné diskusi), ke které jsem přidal kontroverzní(politicky nekorektní) příklad.

Machrovat? Proč? Nechápu, uráží mne to. Rozhodl jsem se udělat si po večerech sem tam minutku a obohatit diskusi. Pokud se zvrhává do hádek, je to nepochopením, budu muset psát víc polopatě. /smajlik/Možná před každou druhou větou zkopírovat omluvu za to, že mám názor?/smajlik/

Pokud příspěvek vytváří dojem útočného tónu bude to jen defenzivním postavením, ve skutečnosti je myšlen čistě jako vysvětlivka

Příspěvek: #19

Za tu zákeřnost se Ti omlouvám - ale pokud přispěla k zamyšlení nad stylem vedení diskuse, splnila přesně to, co měla. Kolegové v onom vlákně Ti to naznačovali mírněji - to ale nezabralo...

Není těžké být tvrdý, ostrý, agresivní, rýpavý, ... a vyhrocovat debaty - zvlášť na dálku a přes klávesnici...

---

K meritu věci:

Tobě by ty "mouchy" včelaření znepříjemňovaly, jiní z nich dokáží těžit. Od těch má smysl se učit.
Pokud napíšeš:

(15.01.2011 15:27)Nery napsal(a):  Existuje vůbec pro vysoké plodiště ještě jiný důvod, než údajně "matce překážející" mezery mezi voskem?

tak to vypovídá, jak moc to máš nastudované a prodiskutované...

Tudíž "100× vyzkoušené" a 1× vyzkoušené může být sakra rozdíl.

(Jen pro informaci - většinu včelstev mám na nízkých bednách.)

Havelka Jan upravil 17.01.2011 6:42 tento příspěvek z důvodu: jdjd, Nery : Pánové, vaše diskuse je zajímavá a přínosná, ale udržte ji v rovině slušnosti a vzájemné úcty. Zatím se Vám to daří, ale bylo by škoda, aby jeden z vás opustil "bojiště" a nás ostatní připravil o zajímavé poznatky.

Příspěvek: #20

Já beru internetové diskuse hodně s nadhledem a pokud si rýpnu, myslím to většinou v mírně sarkastickém, úsměvném smyslu, ani ve snu by mne nenapadlo někoho napadat nebo přetřásat jeho kompetentnost vznášet argumenty/podněty.

(17.01.2011 3:06)jdjd napsal(a):  tak to vypovídá, jak moc to máš nastudované a prodiskutované...

Nu takto opravdu k žádným zajímavým informacím nedostaneme, ber tu otázku jako řečnickou (k rozproudění diskuse) jinak se k seznamu kladů/záporů dobrati nelze.

---

(17.01.2011 3:06)jdjd napsal(a):  Tudíž "100× vyzkoušené" a 1× vyzkoušené může být sakra rozdíl.

Zkoušet to na několika včelstvech přináší značné problémy s objektivitou, stačí malinko sám sebe přesvědčit o nějaké pravdě a výsledky experimentu se k tomu bodu okamžitě nasměrují. Já věřím v jednoduchost, proto si nepořídím nějaký experimantální vzorek ... byl bych zaujatý. Pokud dojdu k závěru že by pro mne přechod představoval nějakou opravdu exaktně měřitelnou výhodu, pak se teprve dám do odzkoušení v praxi na nějakém vzorku (minimálně 20 úlů).

Systém funguje, což pro mne dostatečně prokázují zkušenosti například Mirka Zeleného, jde mi o to, jestli je celá technologie výhodnější co se času/práce/váhy/produktivity/spotřeby krmení...atd oproti čistě nízkonástavkové technologii.
Plus se můžeme zeptat jestli je to praktičtěji použitelné pro včelaře do 40 včelstev, nebo pro velkovčelaře.

Já mám neurčitý dojem, že ve většině světa se kombinovaný systém praktikuje takto :
*Mám vyzimované včelstvíčko v 1 V nástavku, naložím takových 1000 na kamion, rozhodím v sadu,přidám po dvou polonástavcích.
*Vytočím, inkasuji za opylení, jedu dále.
*Na podzim se dostanu domů a zazimuji.

Toto se hodí pro kočování a pro včelstva, která nemusí(dokonce nemají) být silná, aby se do toho jednoho nástavku(který se velice snadno převáží) dobře vešla.
Pro naše nárazové snůšky je takový přístup naprosto nevhodný, mi jsme si zvykli chovat obrovská společenství, jež jsou schopna přinést celoroční výnos během několika hektických dní, proto potřebují dvojnásobný prostor pro plodiště.
Z mého pohledu je včelstvu vcelku jedno, jestli ploduje ve dvou vysokých nástavcích, nebo ve čtyřech nízkých...mám v logice trhlinu které jsem si nevšiml?