Příspěvek: #21

(17.01.2011 22:11)Nery napsal(a):  Z mého pohledu je včelstvu vcelku jedno, jestli ploduje ve dvou vysokých nástavcích, nebo ve čtyřech nízkých...mám v logice trhlinu které jsem si nevšiml?

nehodlám diskutovat, jen se ptám.

Jak je to na jaře? Začnou v jednom a přecházejí do dalších? Kdy? Tedy až po zaplnění jednoho N - tedy asi 7-8rámků, nebo si sami jedou do koule, či elipsoidu?
To je/byl tady u mě ve stínu pod horama problém. Ale byl to menší půdorys - Brenner. Prsotě držely se jednoho N, ale zase tenkrát jsem měl jiné matky. Myslím, že to taky dělá dost.
Letos prvně budu sledovat NN rozvoj na langu. Ale mám jich málo, takže těžko soudit.

Příspěvek: #22

Když jsem loni prvně lezl do včel(přehození plodu dolů), měly matky většinou plodiště již pěkně kulová přes dva nástavky, takže pravděpodobně začaly na spodu vrchního nástavku a pokračovaly nahoru i dolu.

Tady je důležitá správná mezera mezi nástavky, když by nebyla dodržena, matce by se vůbec přecházet nechtělo. Jsem zvědav jak letos začnou matky zimované jen na plastových rámcích, tam obvykle mezeru nevnímají vůbec.

Příspěvek: #23

(17.01.2011 22:31)KaJi napsal(a):  Jak je to na jaře? Začnou v jednom a přecházejí do dalších? Kdy? Tedy až po zaplnění jednoho N - tedy asi 7-8rámků, nebo si sami jedou do koule, či elipsoidu?

Loni (2009) při kontrole na přelomu března a dubna (konkrétně třeba 24/3 - dřív jsem je neotevíral, 580 m n. m., větrná hůrka) byla už včelstva, kde byl plod hodně ve 2 NN. Jiné šly více do šířky. Je to jak které.
Ale problém s přecházením není ani u klasických dřevěných rámků se sílou louček 10 mm a mezinástavkovou mezerou 8 mm. Přijde mi to jako tradované klišé...

Moje pocitová zkušenost je taková: včely, které mají v úlu mnoho mezer (NN úl), jejich přecházení kvůli plodování moc neřeší - prostě bych řekl, že jsou na ně zvyklé - a leckdy se rozplodují do komínu shora dolů. Včely, které mají v úlu souvislejší plástovou plochu někdy nerady přecházejí s plodováním do jiného patra. Co z toho je výhoda nebo nevýhoda nechci řešit, to je pro každého hlavu.

Nery:
O stylu diskuse už nemá smysl se bavit. A přesvědčovat se o ne/výhodách dadant systému či smíšeného taky už nechci. Pokud nechceš zkoušet něco jiného než máš, Tvoje věc - jen mi nepřijde fér totéž u jiných kritizovat.
Mě dadant systém na první pohled vůbec nelákal, viděl jsem jen komplikace. Teď- poté, co jsem se dostal k jumbu - začínám vidět pozitiva. Navíc objevuji čím dál víc včelařů (hlavně medařů, od 100 včelstev výše), kteří nějakým způsobem modifikovaný dadant mají či o něm uvažují. Většinou k tomu došli proto, "že to je výhodnější" - a dál to nerozebírají. Zbůhdarma to tedy asi nedělají.

Příspěvek: #24

Hodne veľkovčelárov v Europe používa dadant systém v rôznych modifikáciach a za jeden zo zásadnych parametrov je pre nich odber medu z výhradne panenských plástov. Dadant im uľahčuje tuto štandartnú požiadavku zákazníkov splniť.

Příspěvek: #25

(18.01.2011 1:02)jdjd napsal(a):  Mě dadant systém na první pohled vůbec nelákal, viděl jsem jen komplikace. Teď- poté, co jsem se dostal k jumbu - začínám vidět pozitiva. Navíc objevuji čím dál víc včelařů (hlavně medařů, od 100 včelstev výše), kteří nějakým způsobem modifikovaný dadant mají či o něm uvažují. Většinou k tomu došli proto, "že to je výhodnější" - a dál to nerozebírají. Zbůhdarma to tedy asi nedělají.

Ahoj,
v prvé řadě chci uvést, že s dadant systémem (DS) nemám žádné zkušenosti...
Nicméně ve včelách se pár týdnů vrtám, aproto jsem nakloněn více nízkonástavkové tech. Já osobně v tomto "výhodnějším" systému nevidím žádné ulehčení práce oproti již zmíněnému nízko-nástavkovému včelaření. Vysvětlím.
Zápory DS:

1. výměna díla v plodišti (min. 1/3). Dosud jsem nepochopil, pokud nerotujete, jak zabráníte včelkám, aby Vámi plánované - dosloužilé plásty, oddělené mateří mřížkou (nebo Blinovou přepážkou - Ing. Řeháček), včelky nezanesly pylem, medem... Možná to máte vyřešeno, ale mě to do hlavy neleze
2. zvládnutí rojové nálady. Zatímco NN odklopíme vrchní nastavek s plodem a zjistíme, zda jsou či nejsou naražené matečníky. Toť vše. Uvědomte si, že tuto kontrolu provádíte v květnu - červnu --> tzn. U DS musíte odstanit, v té době již plné, nástavky a dát je stranou. Poté zkontrolovat CELÉ plodiště rámek po rámku. Tady ta nevýhoda (mezera rozdělující plodiště u NN) je velkou výhodou! Nezapomeňte, že rojovou kontrolu děláte každých 7 - 9 dní.
   Co je tedy jednodušší a časově méně náročnější???
3. převěšování - dvě rámkové míry. Já osobně při rozšiřování celým nástavkem mezistěn převěšuji jeden rámek s plodem. Mám jistotu, že tam včelky okamžitě přejdou.
   Pozn. Loni u čtyrech včelstev v Mor.U. jsem to neudělal (neměl jsem čas) --> u všech násl. rojení (na tom se také velkou mírou podílela špatná konstrukce úlu).
4. velikost rámků. Mě (možná jsem sám) se některé rámky časem zkroutí u 39x24 je to zřetelnější než u 42x17. Čím je rámek delší, tím je riziko větší. Všichni používáte rámky hoffnannova typu. Tyto rámky mají jakoby "mezerníky" v první čtvrtině rámku. Proto ačkoliv máte při pohledu zhora rámky pečlivě srovnány, tak při pohledu zdola jsou nerovnoměrně seřazeny (někde se dotýkají, někde je mezera až 2cm). Víte co tím myslím? Zdroj tohoto mínění --> foto z webu.
5. desinfekce úlu. Já jsem zastáncem opalování úlů. Jak to provádíte když nerotujete? Překládáte včely do nového (vydesin.) úlu a starý poté desinfikujete? U NN tech. máte na desinfekci nástavků přes zimu dost času
   

Opravdu se tímto nechci nikoho dotknout...
Přeji Vám hodně úspechů v DS technologii.
Honza

Příspěvek: #26

Včelařím v ciste NN 3/4 langstrothech i v kombinovaném systému VN+ 3-4NN. Naklápěcí metodu u NN technologie pouzívám a není to s ní zas tak jednoduché. Jak překlopit 2-3 medníkové NN, aby se nesesunuly? Ne vždy jsou dobře protmelené. Pokud chci tedy shlednout spodní loučky prvního plodového nástavku, stejně musím sundat všechny co jsou na něm a to je dost dřina. Před tím, než jsem začal používat mřížku, tak jsem ani nevěděl, kde první plodový nástavek odshora je. V kombinovaném systému je dno, pak jeden NN, pak VN, mřížka a 2-4 ultranízké NN. Při kontrole na matečníky automaticky sundám NN nastavky( jsou podstatne lehci nez u 3/4 langa), poté odejmu mřížku rozvolnim rámky od sebe a ze středu vyjmu jeden plodovy plást. Jsou matečníky? ANO-rovnou udělám odd. s původní matkou a vylámu matečníky až na jeden(poznamenám si staří matečníku a označím připínáčkem ramek na kterém je), NE- Vyříznu trubčí rámek, vše urovnám, položím mřížku a naskladám NN.
Podstatný rozdíl je ve váze použitých NN nástavků. Ideální je u kombinovaného systému pouzít nejnižších NN. Víc se nadřu s vyššími NN u čistě NN technologie, než u kombinované.
Naklápěcí metoda je super u VN technologie tak jak ji zavedli němci třeba u Zander-Beuten ale pro nizkonástavkového vcelarení bych jí moc neprecenoval co se pracnosti týká.
Převěšování není jak u NN technologie, tak i u kombinované vůbec nutné. U NN technologie je to popření výhod této technologie a u kombinovaného to dost dobře nejde.
Obměna díla v plodištním nástavku jde i bez komorovaní a podobných hračiček, stačí dělat oddělky, nebo norske zimování. Mě stačí, když obměním 5, tedy polovinu VN plástů.
Žádné rámky se mi nekroutí
Desinfekce se nesmí přehánět, stejně jako třeba "píglování" domácností savem, prontem atd. akorát to snižuje užitečnou míru infekčního tlaku a znižuje to odolnost.
VN nástavky po třech letech používání oškrábu omyju sodou a nechám uschnout, pak je natřu fermeží a je to.

Příspěvek: #27

Některé příspěvky byly přesunuty do téma Desinfekce úlů. Další příspěvky s touto problematikou pište prosím tam.

Příspěvek: #28

(16.01.2011 16:09)Albert Gross napsal(a):  ... a plodisko má tak rozmery 44,8 x 38 cm. Pri kvalitnom dreve a hustejšom drátkovaní je to OK. ...

Přemýšlel jsem si nad tím - kde na to sháníte mezistěny? Anebo natavujete jen rozměr jumba a necháte je spodek dostavit čím chtějí?

Příspěvek: #29

Ideálně si najít nějakého lokálního malého výrobce, zároveň si nechat dělat jen z vlastního vosku...Ale i "fabrika" většinou vyřídí i menší zakázkový rozměr.

Příspěvek: #30

To ano - ale válce mají standardně délku "jen" 320 mm. Což by tak-tak stačilo na dva 2/3L ale na dva 3/4L už ne...

Příspěvek: #31

Ops, může být, já byl jen u dvou "výrobců v kulně za barákem", a drží se mě dojem, že jejich válce jsou dlouhé dost, asi nejde o standardní výrobek, nebo to už nemám v oku...časem si zjistím.

Příspěvek: #32

(15.01.2011 15:04)jdjd napsal(a):  

(15.01.2011 11:19)KaJi napsal(a):  ...
Pokud vezmem v úvahu že nyní je tento std. tak k tomu je CZ JUMBO4/3 = výška nástavku 2*169 a rámku 159+168=tedy 327mm - rámek.
Minulý týden jsem o tomto mluvil s jedním kolegou velkovčelařem který došel k témuž. (Broněk Gruna). Já , pokud to budu řešit, tak budu muset na vše natlouct coulovou laťku. Pokud někdo ještě nezačal, tak mu nedoproučuji si zaplavelovat včelnici US Jumbem pokud nemá k tomu L1/2, nebo třeba nestandardní 30cm.
...

Také se hlásím do klubu...
Dumám nad tím rok, 10ti rámkové jumbo 285 mm není opravdu nejšťastnější řešení (poznatek z praxe). Jenom mám "jinou kalkulačku" a výška rámku mi vyšla 326 mm [(2×167)-8]. Dvě nízké bedny spojit laťkami a je hotovo.
Pro včelaření na maso asi nechat 10 rámků ve stávajících bednách, na med vyzkoušet 12. Mohlo by to být snazší (hypotéza), byť o pár kilo těžší (takže nejspíš 19 mm silné nástavky - i kvůli parafínovací vaně).
Výroba dvou NN je jednodušší než výroba jednoho maxinástavku, na spojení stačí laťky a sponkovačka, po čase třeba i vruty. Navíc tu je reverzibilita při nepotvrzení myšlenky.

Jen bych se snažil za každou cenu bránit technologii s dvěma maxinástavky nad sebou... Záda jsem na hnoji nenašel - a apilift (či jiné podobné) si pořizovat nechci.
Nicméně to má v jumbo technologii Mirek Sedláček.

Ke kombinovanému systému jsem se dostal víceméně proti své vůli. Začal jsem profesionálně včelařit před 11 lety nákupem tachováků (9 rámků 39x24). Po pár letech jsem začal zkoušet nízkonástavkovou technologii na mírách L2/3 a L3/4 s tím, že obě vyzkouším a vyberu pro mě lepší. Zvítězila L2/3 zejména pro pohodlný a produktivní odběr medu. Poslední 3 roky kombinuji 2 tachovské nástavky na plod s nástavky L2/3 na med, přičemž spodní L2/3 zůstává v sezóně jako medná komora. Kupodivu to funguje - půdorys Tachováku a Langstrotha je takřka shodný, včelí mezera mezi nástavky je také v akceptovatelných mezích. Přece jen je to provizorium, tak přemýšlím, čím nahradit dosluhující Tachováky. Mezitím jsem přišel na výhody kombinovaného systému, takže již je otázkou jen jak velký rámek do plodiska. Protože Langstroth 2/3 se v posledních letech prosadil jako český standart, uvažuji o neděleném plodisku s rákly výšky odpovídající 2 nástavkům L2/3, tedy totéž, co Karel (KaJi) nazval CZ Jumbo4/3. Do plodiska počítám s dalšími dvěma nástavky L2/3, jeden nad jako medná komora, druhý podsadit jako nárazníkový a trubčí. Z této technologie mám ale zatím odzkoušen jen nákup přířezů.

A co považuji za hlavní výhody kombinovaného systému?
Především možnost jednoduchého včelaření bez mřížky, přičemž med je od plodu víceméně oddělen. Matka má v tomto systému tendenci celou sezónu klást dole, i když má nad sebou prázné plásty připravené pro med. Na jaře je podstatně menší rojivost, než při použití mřížky. Během léta, když je malá snůška, zůstane plodové těleso u kombinovaného systému dole, zatímco u systému s rámky stejné výšky se časem plod přesune nahoru pod víko. Když je snůška, odeberu na konci sezóny nástavky plné medu, když není snůžka, odeberu do skladu prázné nástavky s panenskými plásty. Neplatí to bez výjímky, slabší včelstva se občas přestěhují na nízké rámky pod víko.
Další podstatnou výhodou u mě je také efektivní tvorba oddělků na vysoké míře.

Příspěvek: #33

(19.01.2011 23:33)Bronislav Gruna napsal(a):  Během léta, když je malá snůška, zůstane plodové těleso u kombinovaného systému dole, zatímco u systému s rámky stejné výšky se časem plod přesune nahoru pod.

Plodové teleso sa často presunie hore aj pri porušenej materskej mriežke (Mmr.), často jeho presun je podmienený výskytom prázdnych trúdich buniek, ale často i otvorenými výletovými očkami na debničkách (tých príčin prečo, môže byť viac).

V časoch mojej príprave na skúšky odborných učiteľov včelárenia, jeden ašpirant na učiteľa, v rámci svojich voľných debát prezradil ako on včelári bez Mmr. a pritom sa mu nestalo, aby matka prešla klásť vajíčka do medníka. Vyriešil to jednoducho, včeláril v úľoch so štvorcovým pôdorysom, preto pred nástupom znáškového obdobia otočil debničku o 90° a mal to vyriešené. Nikdy nezaznamenal, aby matka opustila vymedzený priestor. On to prikladal práve tomuto zákroku, podporu od nás nedostal
Nikdy som to nevyskúšal lebo moje debničky nemajú požadovaný pôdorys.
Vám niektorým, ktorý používate Optimaly by to nemalo robiť problém, vyskúšajte to, nič nestratíte, akurát, že vaša M to nebude rešpektovať. Príležitostne sa ozvite.

PetrM upravil 20.01.2011 10:38 tento příspěvek z důvodu: Opravena citace. Používejte, prosím, tlačítko "Citovat" pod příspěvkem na neodstraňujte značky "quote" v hranatých závorkách.

Příspěvek: #34

(19.01.2011 22:19)jdjd napsal(a):  To ano - ale válce mají standardně délku "jen" 320 mm. Což by tak-tak stačilo na dva 2/3L ale na dva 3/4L už ne...

Zdravím,
opakovaně jsem ve Stražisku kupoval mezistěny o rozměru 39,5x33 cm, bez problému. Taky se hlásím mezi uživatele Dadantova úlu.
Mikuláš

Příspěvek: #35

(19.01.2011 18:47)jdjd napsal(a):  Přemýšlel jsem si nad tím - kde na to sháníte mezistěny? Anebo natavujete jen rozměr jumba a necháte je spodek dostavit čím chtějí?

Ano, je to tak - Ms má výšku 30 cm.

Příspěvek: #36

Všechny Vás tu zdravím, dokončuji Střední zahradnickou školu v Mělníku a psal jsem Maturitní práci na téma "Opylení ovocných výsadeb". Jako vášnivý včelař jsem se hodně zaměřil na včely a nyní uvádím výňatek, kde vlastně popisuji technologii, které chci časem dosáhnout. Co se týče důrazu na obměnu díla, tak mě velmi ovlivnila tato výzkumná práce: http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ a dále se mi panenské plásty prostě líbí.
Ještě dodám, že výkoná matka je schopna mít prokladené celé plodiště o dvou Jumbo nástavkách (vlastní zkušenost). Technologie je postavená na každoroční tvorbě oddělků v dubnu až květnu a jejich zpětného přidávání ke kmenovému včelstvu na podzim. Tedy v době spojení bude včelstvo ve třech Jumbo nástavkách.

Co se týče technologií, tak mnou preferovaná technologie je kombinace nástavků Langstroth Jumbo a Lang. ¾ . Nejedná se však o Dadant, jak by se zprvu mohlo zdát, ale o mnou vymyšlenou technologii na základě svých zkušeností a znalostí i z jiných technologií, a také mými sympatiemi k Jumbu. Zjednodušeně řečeno se jedná o plodiště tvořené dvěma velkými nástavky a tím pádem i přidávání oddělků v Jumbu a nízké medníky. Další důležitou zásadou je maximálně dvouleté dílo v plodišti a „neposkvrněné“ plásty v mednících. Touto relativně rychlou obměnou díla podporuji udržení včelstva v dobré kondici, konkrétně se jedná o prevenci proti onemocněním a nezmenšování buněk, kde se líhnou včely, na které by to mělo negativní vliv. Velké nástavky preferuji pro podporu matky v činnosti (všeobecně známá věc), kdy nemusí neustále přecházet mezi nástavky, to znamená tak 3 cm nevyužité výšky (Hoffmanův rámek má silnou horní lištu, což je dobré pro manipulaci, stabilitu a životnost rámků), no a pak ten pohled na tu zaplodovanou plochu (44,8 x 28,5 cm), to je fascinující. Na podobnou technologii přechází i profesionální včelař a učitel včelařství, Miroslav Zelený. Jako plodiště používá nástavky Langstroth 1/1, a to kvůli rychlejší obměně díla v plodišti.
Začátek jara je doba vhodná pro odstranění spodních nástavků se starým dílem, ve kterých se tou dobou nevyskytují včely ani plod a popřípadě vložení nástavků s mezistěnami (na dno úlu). Tuto operaci můžeme spojit s první jarní prohlídkou, na kterou zdaleka nemusíme tak spěchat, jak se v literatuře uvádí (pro ověření stavu včelstva nám stačí podívat se na síto, kde vidíme počet mrtvolek a pod sítem množství měli, které nám podá informaci o rozvoji včelstva. Sám do včel nelezu dříve než v dubnu.
Od doby rozkvětu ovocných stromů postupně nad mřížku vkládáme a odebíráme medníky a tvoříme oddělky.
Samozřejmostí je, že v plodištích ponecháváme v nástavku alespoň jeden prázdný rámek pro zastavění, zakladení a vychování trubců.
V létě po odebrání medníků začínáme s krmením, přidáváním oddělků a přípravou na zimu. Zimujeme na nejmladším díle.

Příspěvek: #37

Když v tomto smíšeném systému podobném DS používáš M mřížku, tak se mi zdá být něco špatně
pokud v tu dobu neprovádíš specifické chovné práce (například chov při matce apod)
Při vedení včelstev, tak jak popisuješ, by neměla být potřeba použití MM, respektive to má být jedna z výhod tohoto systému!
3/4 lang (medník) nad 2. jumbem je pro matku taky přitažlivý? a nebo chováš turboplodné SINGROVKY?

Příspěvek: #38

To druhé, turboplodné SINGROVKY. je to jak u kterého včelstva, některé matky jsou s Jumbem spokojené a do menžích nástavků nelezou, ale jiné matky se prostě táhnou nahoru a velikost nástavku je nezajímá. Prostě jsem prozatím došel k závěru, že mřížka je potřebná i zde, samozdřejmě za podmínek panujících v mém chovu, tzn. jiná včelstva to mohou mít jinak.

Příspěvek: #39

No nechci nic rikat, ale ta kombinace 2VN(jumbo) a NN se mi zda trochu uz moc. Zajimalo by me, jak zvedas narvany jumbo nastavek- je tezky jak vykrmene prase Chvilku jsem take koketoval s tim, ze bych pouzival tu kombinaci jako ty,ale nejdriv jsem si vyzkousel parkrat prerotovat(fitness experiment) dva jumbo-nastavky se zasobnimi plasty co mam uskladnene pro oddelky. Ta vaha je fakt o zdravi a to v tom nebyly vcelky...
Dalsi veci je, ze se zbavujes vyhody, kdy vcelky vytlaci plodovanim vetsinu medu z VN do NN mednikovych nastavku. Kombinace ode dna NN+VN+ nekolik NN mednikovych je dostatecna. je fakt, ze chovam vigorky a ty netvori prehnane silna vcelstva, jako nektere linie singrovek, zado donesou stejne medu...

Příspěvek: #40

Já nemám zkušenost s Vigorkama,takže nemohu srovnávat, ale pokud moje včely nejsou tak výkoné, aby obě Jumba využila pro plodování, tak je spodní nástavek prázdný. Zásoby medu v něm jsou jen na okrajových plástech, takže hmotnost mi problém nedělá, a navíc je vespod, takže tam mi ta hmotnost ani tak nevadí, mnohem horší je Lang. 3/4 plný medu ve výšce prsou. Uvádí se, že by včelstvo mělo mít neustále alespoň 8 kg zásob, to znamená i při odebrání medníků a to Jumba splňují, řekl bych akorád.
Používání jen jednoho vysokého nástavku v úlu je dle mého názoru silně nevyhovující kvůli obměně díla. Při více velkých nástavcích už dílo měníš po nástavcích nikoli jen po jednotlivých rámcích (základní pilíř moderního chovu). Pokud včely mají dobrý stavební pud, tak Jumbo plný mezistěn bez problému postaví, popřípadě jde ty rámky promíchat, pokud na to je čas. Jestli máš čas, tak se mrkni na: http://www.szes.chrudim.cz/vyzkumna-cinnost/ stojí to za to, hlavně ta spodní část, kde vysvětlují technologii založenou na rychlé obměně díla.
Můj nejbližší velkovčelař Miroslav Zelený už také přechází na podobnou technologii, akorád má místo Jumba Lang.1/1. Jestli se nemýlim, tak kvůli rychlejší obměně díla.