Příspěvek: #781

Když jsem kupoval starý včelín, tak jedna strana byla na jih a druhá na sever a prej v tom nebyl žádný rozdíl. Asi je důležitější, aby včely nebyly někde na větru.

Příspěvek: #782

tie otvorené dná by ma teda sr... viac ako tá severná strana.

Příspěvek: #783

(25.12.2022 19:50)Rajles napsal(a):  Teraz musím včely presťahovať a vychádza mi že časť úľov budem musieť orientovať letáčom na severnú stranu. Má s tým niekto skúsenosti? J

včelám je smer letáča ukradnutý... prispôsobia sa...
dokonca existuje metodika, kde letáče na sever sú základnou podmienkou úspešného včelárenia...
pozri od Nymsu
"Přirozený život včelstev versus člověk"

Příspěvek: #784

dnes jsem v Praze pozoroval prolety, dva stojany, jeden s česny na JV, ted v prosinci jde na něj více slunce než na druhý, orientovaný česny na JZ a ještě z JV hodně stíněný sousedním domem.

včelstva na stojanu s česny na JV se v proletech postupně "rozjížděla" podle toho, jak postupně slunce osvětlovalo a prohřívalo česna, proletělo se všech 6 včelstev.
včelstva na stojanu s česny na JZ se v proletech rozjížděla také postupně, ale celkově později než na prvním stojanu a poslední dvě včelstva nejblíže k tomu stínícímu domu prakticky prolet neuskutečnila (včely co by se daly spočítat na prstech 1-2 rukou nepovažuji za prolet, jen za výzvědy).

teploměry na obou stojanech přitom ukazovaly kolem 10 stupnu.

podle mě není ani tak důležitá orientace česna, ale spíše to, aby v zimě byl úl osluněn a včely slunce vytáhlo při dobrém počasí k pročišťovacímu proletu. v létě je to podle mne podobné, je dobré, aby od rána co nejdříve slunce prohřálo úl, česno a vytáhlo včely ven na snůšku.

Teď mě napadá vyzkoušet na léto upravené dno, kde pokud by nebyla česna orientována na východ, co nejdříve ke slunci (pokud úly nejsou od rána ve stínu) tak u vysokých den, co mají odnímatelnou zadní stěnu, tu zadní stěnu nahradit včelí drátěnkou, aby slunce prohřálo úl i v případě oreitnace česen jinam než na východ.

Mám uteplené úly, takže reakce na změnu počasí teď v zimě je asi pomalejší, to samé v létě to "ranní vstávání" je pomalejší, proto přemýšlím o tom prohřátí skrze dna.

Taky teď už druhým dnem a ještě zítra nechám česna bez česnových vložek otevřená jako v létě, aby včely reagovaly na teplejší počasí dřív, protože v zatepleném úle je ta reakce podle mne pomalejší.

Příspěvek: #785

Tomáš bývali roky kedy už včely v októbri nelietali a prvé prelety boli až koncom marca.
Myslím že to bývali najlepšie roky pre včely,ale aj pre včelára.

Příspěvek: #786

Tak už několikátý rok po sobě, pozoruji větší spad VD v uteplenych úlech, oproti tenkostěnným. Celkově se mi zdají včelstva v tenkostěnných i lepší. Náhoda to asi nebude, každý si může domyslet čim to může být. Já mám jasno.

Příspěvek: #787

Zdravím. Slaviku píšeš, že máš jasno, mohl bys to rozepsat?

Příspěvek: #788

Já bych tak jasno neměl. Problém je umístění včelstev. Ano v nižších polohách, kde je teplá zima a nejsou v podstatě žádné mrazy, bych preferoval tenkostěnné úly. Ovšem v poloze jako jsem já 500m.n.m. a kde je větrno, preferuji zateplené. V mé poloze je zateplený úl výhodnější a mám mnohem menší spotřebu zásob. V kraji, kde je teplo a v zatepleném úlu jsou schopné včelstva proplodovat celou zimu, to je problém. Jde to obejít klíckováním a výběrem jiného genetického materiálu. Kraňka co jsem měl z šlechtěného chovu s tím měla velký problém, místní směska, mě však neploduje, již více jak měsíc.
Tímto, pokud se člověk přizpůsobí podmínkám nemůže být rozdíl v obou typech úlů, na množství VD.

Příspěvek: #789

(22.12.2024 17:43)Jindřich Meduna napsal(a):  Zdravím. Slaviku píšeš, že máš jasno, mohl bys to rozepsat?

Ano mám jasno v tom ,že v izolovaných úlech včely déle a dříve plodují a také ten plod je v mnohem větším množství, v době kdy to není žádoucí.
Proto mám jasno, že v mých podmínkách jedině tenkostěnné úly. Spousta včelařů začala klickovat matky a zároveň včelaří v plastových úlech, kde můžou včely plodovat prakticky nepřetržitě. Mě i tady v nížině přestávají včely plodovat v říjnu ve dřevě. V uteplených palubkáčích 3cm, mají kolečka plodu ještě v listopadu, minulý rok byl ještě v prosinci.
Na jaře si pomůžu přepážkami ( jedu OP ) a tak jarní rozvoj není problém.
Nechci tu rozebírat co je lepší ať si každý včelaří v čem chce, jen mě zajímá jestli někdo pozorujete rozdílný spad VD, uteplené vs tenkostěnné úly.

Příspěvek: #790

Nepozoruji, ale nemám polyš, jen 4 cm rákos proti coulovému dřevu. Plodování končí přelom září/říjen tam i tam. Na jaro je rychlejší rozvoj u dřeva, ale rákos to dožene během pár týdnů. Ani u jedné ze skupin není výrazně více úhynů oproti té druhé. Benefity uteplení jsou jinde, ale to už je spíš o kvalitě medu, spotřebě zásob a s úhyny to nesouvisí.

Příspěvek: #791

Mám pouze zkušenosti s uteplenými úly. Matky přestávají plodovat v září (předloni dokonce již 2.9.).
Letos se jedna matka rozkladla až v druhé polovině února, o čtrnáct dní déle než ostatní matky.
Chovám pouze místní směsku.

Příspěvek: #792

U toho zateplení si dovolím ještě dodat malou poznámku co mě ještě napadla, při použití rákosu. To je velký rozdíl co pozoruji mezi zateplením polystyrenem a zateplením minerální vatou. Polystyrén udržuje větší vlhkost a i včelstvo mělo větší snahu déle plodovat. Zato minerální vata nemá takovou vlhkost a úl je výrazně suší i včelstvo neploduje tak dlouho. Předpokládám lepší propustnost a odvětrávání u té vaty, jak uzavřít vše nepropustným polystyrénem. Přitom mám konstrukci úlů stejnou.
Také jsem pozoroval výrazné rozdíly mezi použitím dřeva a dřevotřísky. Každý materiál má jiné vlastnosti tepelné, propustnost vlhkosti a vzduchu. K tomu ještě rozdílná konstrukce úlů a mohou pak být i výrazné rozdíly s chováním včelstva. Na testování rákosu jsem neměl zatím odvahu a čas. Máš můj obdiv, že jsi se do toho pustil. Já sem pro pohodlnost zkusil minerální vatu a docela mě překvapila a to v dobrém. U rákosu bych měl obavu, že by se mě do úlů u lesa pustily nějaké breberky, myši a ptáci.

Příspěvek: #793

(23.12.2024 20:32)Slavík napsal(a):  .. jen mě zajímá jestli někdo pozorujete rozdílný spad VD, uteplené vs tenkostěnné úly.

áno, pozoroval som výrazne vyšší počet klieštikov v úľoch s liateho koplenu (druh polyšu) ako v tenkostenných neizolovaných drevených úľoch.. nebolo to náhodne , opakovalo sa to každoročne...
Pôvodne som drevené úle chcel postupne nahradiť s cieľom silnejších rodín, viac medu s nižšou vlhkosťou.. aj kvôli tým klieštikom som nakoniec od myšlienky upustil

Nesúhlasím však s tým, že včely v dobre izolovaných úľoch začnú skôr chovať plod, práve naopak sú na jar ako v lednici a začínali vždy s chovom posledné... pravdou ale je, že keď začali plod chovať,i ako píše stefanos, tak tie rodiny v drevených úľoch nielen dobehli ale vždy predbehli...bolo to tým že počas jarných ochladení, ktoré komplikujú včelám chov plodu v drevákoch, včely v izolovaných úľoch sa nedali spomaliť a šli ako píla...

Příspěvek: #794

(23.12.2024 23:08)j-k napsal(a):  U rákosu bych měl obavu, že by se mě do úlů u lesa pustily nějaké breberky, myši a ptáci.

Ta obava je lichá. Mám skoro vše v lese již několik let a nic se do toho nepouští. Ani hlodavci, ani datlovití a mravenci to prozkoumají a pak odtáhnou. Datlovité láká dřevo s dutinou, tam mi již zlikvidovali pěkných pár nástavků, rákos jim nic neříká.

Příspěvek: #795

(24.12.2024 9:48)goro napsal(a):  

(23.12.2024 20:32)Slavík napsal(a):  .. jen mě zajímá jestli někdo pozorujete rozdílný spad VD, uteplené vs tenkostěnné úly.

áno, pozoroval som výrazne vyšší počet klieštikov v úľoch s liateho koplenu (druh polyšu) ako v tenkostenných neizolovaných drevených úľoch.. nebolo to náhodne , opakovalo sa to každoročne...
Pôvodne som drevené úle chcel postupne nahradiť s cieľom silnejších rodín, viac medu s nižšou vlhkosťou.. aj kvôli tým klieštikom som nakoniec od myšlienky upustil

Nesúhlasím však s tým, že včely v dobre izolovaných úľoch začnú skôr chovať plod, práve naopak sú na jar ako v lednici a začínali vždy s chovom posledné... pravdou ale je, že keď začali plod chovať,i ako píše stefanos, tak tie rodiny v drevených úľoch nielen dobehli ale vždy predbehli...bolo to tým že počas jarných ochladení, ktoré komplikujú včelám chov plodu v drevákoch, včely v izolovaných úľoch sa nedali spomaliť a šli ako píla...

Otázka zní jak to udělat, aby včely začaly plodovat jako v tenkostěnných

Příspěvek: #796

Výhoda zateplených ulov je okrem ineho aj Hustota vytačaneho medu- niet hustejšieho medu ako zateplených čechoslovákoch s plným dnom- porovnávam svoje-Optimal, Zander alebo Slov A ule /zateplene/ a zateplene čechoslovaky- je tam medzi nimi sakra rozdiel v hustote /kvalite ?! / medu.

Příspěvek: #797

Janko veď pôvodne ma tá hustota motivovala ...(predstavu že keď je med s menším množstvom vody tak je kvalitnejší mi vsugeroval Jozef..)...
Ale nemal som z polystyrénu o hrúbke 40 mm hustejší med ako z dreva o hrúbku 25 mm...
Bol to vždy 2/3 LG a rovnaká technológia. ..
Ty píšeš že uteplený CS v hustote víťazí... prečo nie uteplené A?

Příspěvek: #798

uteplene slov A sú čo sa týka medu lepšie ako optimal tenkostenny ale nemá taku hustotu ako pri uteplených čechoslovakoch, skušal som aj zakryť sietovane dno ale aj tak , neviem čím to je či vačšia plástova plocha či niečo ine - len potvrdzujem ,že med v zateplených čechoslovákoch je najhustejší pričom všetko vytáčam v tom istom časovom období plus mínus 1-2 dni. Slov A alebo Zander 10 rámikovy dosahuje zas najlepšie výsledky čo sa týka množstva medu- pričom výsledok mi možno ešte viac kazí ,že včelárim pri nich bez mriežky, to jest veľa medu ostava v rámkach s plodom- ale mne to neprekáža.

Příspěvek: #799

Možno je to preto, že CS je 370mm a Zander , Optimal a B 420 a Lang ešte viac a včely med lepšie zahustia v užšom rámiku. Ale nikdy som to nesledoval, tak je to len domienka.

Příspěvek: #800

Myslím si, že co se týče vlhkosti medu tak větší roli hraje množství včel v úlu.
Já mám v tenkostěnných běžně od 15- 18%. Další důležitý faktor bude stanoviště a počasí.