Příspěvek: #101

Tak jsem opět tady – v tématu které jsem před lety založil. A opět nám podobné problémy, i když hlady a žízní to není.
Začal jsem včelařit v roce 1984 (v 16 letech), tehdy v Univerzálu. Včely jsem měl v koridoru železniční trati, takže celý den jezdící vlaky dělaly řádný průvan, nicméně jsem nějaké výsledky měl, nikdy jsem tedy netočil tuny medu jako všichni okolo (nevím ale někdy mi to přijde jako když se baví rybáři jak byla ta ryba velká ) ale jako študák jsem byl spokojený. Včelařil jsem stejně i po vojně, ale nějak jsem toho pak nechal (dálkově jsem studoval), a začal jsem včelařit zase až v roce 2000.
Kamarád byl žhavý včelařit, tak jsme u něj na zahradě začali spolu, v roce 2010 jsem si přestěhoval svá včelstva v říjnu k sobě na zahradu. Jedno včelstvo do jara nevydrželo (viz první příspěvek tohoto tématu), dvě jsem vyzimoval, zjara převedl obě do Optimalů, a udělal 4 oddělky v roce 2011. Vloni jsem sebral jeden slabý roj ze země, ale nějak jsem do něj nesebral matku, takže roj zeslábl, ale matku si vychoval. Zazimoval jsem tedy vloni 8 včelstev, s tím že roj je záložní jen na jednom nástavku.
Dal jsem Formidol, v srpnu. Do fumigace jedno včelstvo pryč – prázdný úl se zásobami ale bez včel.
Před aerosolem ometeny podložky, všechna včelstva žijí, při sběru měli za 5 týdnů dvě podložky prázdné, úly plné zásob a včely nikde (jak říkají starší včelaři – „někdo mi ukradnul včely“ ale bez úlu !! 
Před 3 týdny jsem zběžně ohodnotil situaci přes folii, jedno včelstvo sedí dole, rozebral jsem úl a našel matku s hrstí včel – posílil jsem je včelami od vedle a zúžením, ale všiml jsem si pokálených rámků (viz foto), včera v úle jen včely bez matky, tak jsem to celé vymetl, matka nikde, ani na dně !??
Loňský roj se záložní matkou také bez plodu a bez matky = vymetl jsem !
Dvě včelstva zesláblá, v každém plodu tak na jednu dlaň a to jen z jedné strany plástu. Jediné včelstvo silnější, má plod přes nástavky na 3 plástech (asi tak plochy jedné dlaně), ale plod všeho stáří i líhnoucí se.
Matky u „ztracených a zrušených“ včelstev jednak kraňky (asi Singer) a druhak i Vigor=ta je i jediná která něco má. Moje stanoviště je bohužel takové jaké je. Nemám možnost za včelami nikam dojíždět, stanoviště mám na zahradě u domu, v údolí na jeho ž západním konci je vidět šumavské hory, je tam větrno, ale všechny okolní vsi jsou na tom stejně, jelikož je to údolní niva řeky nejsou přítomny žádné lesy, které by v údolí rozbily vítr, lesy jsou jen na kopcích nad údolím.

Ptám se od včera sám sebe - nepřišel už čas abych toho včelaření nechat ?? Nebo se vrátit k „utepleným“ úlům ?? Pomůže to ?? Nebo je třeba vyšetřit na Nosema Cerenae a podle toho se zařídit ??
( Jsem na tom po třech letech práce stejně jako na začátku - 3 včelstva, a šance na jarní med asi žádná, a to mám za plotem 80 ha řepky !!!!!???? )

Příspěvek: #102

Podle popisu bych typoval možná i tu Nosemu, u mně tak padlo 1 včelstvo, mám i vyšetření a nnosema se potvrdila.

Příspěvek: #103

Já bych hodně vsázel na nosemu - tím, že není "povinné" vyšetření, tak se léta tváříme, že tu není a ona, potvůrka, je... A více, než by nám, resp. včelám bylo milé. My jsme si letos nechali všechna všelstva na nosemu vyšetřit a výsledek byl docela šokující, tedy měl bych napsat "by byl šokující", kdybych si o nosemě něco nepřečetl, takže byl vlastně očekávný, ale ne chtěný. Dle mého nám a včelám dá nosema, či vlastně obě nosemy ještě doooost zabrat...

Příspěvek: #104

Připojím se, chtělo by to test na NA i NC. Budeš vědět, na čem jsi.
Ty předchozí úhyny, to je klasika ... Dlouhověká generace nebyla dlouhověká ...
Chtělo by to od jara monitorovat a vědět, jak na tom včely jsou. Tvé i v okolí ... A podle toho zasahovat. Ale třeba i dřiv, ne až v srpnu ... A dlouhodobými odpařovači, Formidol jedenkrát je v srpnu (mírně řečeno) problematický ...
Neboj, bude líp ...
Jiří

Příspěvek: #105

Jednoznacne je za tym varoa - to akoze "zmiznutie" vciel je jeho klasickym priznakom. Podla vsetkeho liecene v jeseni neskoro.

Příspěvek: #106

Jen bych to poopravil,
moc brzy nebo moc pozdě.
"Dal jsem Formidol, v srpnu." - na základě čeho? To mě vždycky bere dech, že se někdo rozhodne třeba už na jaře, že včelstvo letos ošetří třeba 15. srpna.
Jsem také z té oblasti a vím, že jsou v okolí velké problémy s varroózou. NA, NC a virózy jsou velmi často v oslabených včelstvech varroózou přítomny, právě proto, tím hůř.

Příspěvek: #107

(15.04.2013 10:29)Jiří Matl napsal(a):  Připojím se, chtělo by to test na NA i NC. Budeš vědět, na čem jsi.
Ty předchozí úhyny, to je klasika ... Dlouhověká generace nebyla dlouhověká ...
Chtělo by to od jara monitorovat a vědět, jak na tom včely jsou. Tvé i v okolí ... A podle toho zasahovat. Ale třeba i dřiv, ne až v srpnu ... A dlouhodobými odpařovači, Formidol jedenkrát je v srpnu (mírně řečeno) problematický ...
Neboj, bude líp ...
Jiří

A jak to vyšetření na nosemy provedu ? "Zrušená" včelstva už nejsou ! Mrtvolky jsem spálil, samozřejmě ! Jedině z těch plástů co zbyly.

---

(15.04.2013 13:20)Pavel Holub napsal(a):  Jen bych to poopravil,
moc brzy nebo moc pozdě.
"Dal jsem Formidol, v srpnu." - na základě čeho? To mě vždycky bere dech, že se někdo rozhodne třeba už na jaře, že včelstvo letos ošetří třeba 15. srpna.
Jsem také z té oblasti a vím, že jsou v okolí velké problémy s varroózou. NA, NC a virózy jsou velmi často v oslabených včelstvech varroózou přítomny, právě proto, tím hůř.

Odkud z mého okolí jste ? Nemáte nic vyplněno v osobním listu, takže nevím.

Kde jsou v "naší" oblasti velké problémy s varoázou ??
Monitoring jsem prováděl, před formidolem spad v normě, po něm spad:
1. den (27/8) od 5 do 37 roztočů
2.den (28/8) od 9 do 52
3.den (29/8) od 4 do 120
4.den (30/8) od 1 do 90
5.den (31/8) od 5 do 50

fumigaci jsem dělal 24.10 a 10.11., pak za 10 dní aerosol (dělá ZO nemám vliv na to kdy to bude !)
po fumigaci spady od 100 do 450 roztočů - 1. den
pak 50 - 500, třetí den 25 - 250 x

uhynula (ztratila se) včelstva která měla 180 broučků, ale i včelstva která měla 500

Je mi jasné že jsem postupoval špatně, ale monitoring jsem fakt dělal, v tom mám čisté svědomí, někdy jsem si říkal že jsem skoro paranoidní a stejně to nestačilo !!

Příspěvek: #108

Ty spady po KM nejsou nijak malé. 350 roztočů za 5 dnů, k tomu je třeba připočítat ještě to, co je v buňkách. Tam je jich ten průměr za těch 5 dnů x 1,5 (množí se na plodu), tedy 9 dnů x 70 x 1,5 = 945. Celkem tedy 1300. Celý výpočet vychází ze spadu a celkovou populaci je možné odvodit z toho, že účinnost sběru spadu je cca 25% v létě (po fumigaci při aktivitě včel vysoká, u vícenástavkového úlu a nízké aktivitě včel zase nižší). Tak pak po korekci jich tam mohlo odhadem být až 5000. To v případě doprovodných infekcí včelstvo vážně poškodí.
Pavel ze Sušice.

Příspěvek: #109

Právě v této době kdy by měl nastávat čas oddělků je vidět kolik včelařů v mém okolí přišlo o svá včelstva.Je poměrně hodně těch co přišli téměř o všechna včelstva.Většinou byla aspoň podle informací příčina v odtržení od zásob,bezmatečná včelstva kdy na podzim včelstva měnila matku která to už nezvládla také slabá vyzimovaná včelstva které bylo nutné pospojovat si vybralo svou daň je zajímavé že vyšetření na varou dopadlo v mém okolí dobře.Přičemž většina včelstev která přišla pryč byla aspoň podle informací zimována na dvou nástavcích většinou 39x24 včelaři kteří zimovali na jednom nástavku vyších rámkovích měr měli ztráty minimální.Dle mého soudu si z 90% ztráty zřejmě zavinili včelaři sami.Už teď se zdá že v oblasti bude o med zájem a to i z důvodu zhruba 50% úbytku včelstev.To že tu doposud zřejmě nikdo nevytočil ani kg bude další dost důležitý faktor.

Příspěvek: #110

Tady u nás sleduji taky určitou nouzi o včely. Ale kromě zimy tady byly i podzimní úhyny.. Dost lidí to nerozliší, prostě zima.

Ani já jsem neyvzimoval nejlépe.

Příspěvek: #111

Mám divný pocit, že příští rok na jaře bude hodně anorektických včelstev...bez zásob

Příspěvek: #112

dneska jsem chtěl zakomorovat - podle poznámek (počty obsazených uliček) z minulého týdne - včelstva, aby při nastartovaném plodování měla menší prostor a snažší zahřívání plodu.

Jenže dneska byla situace již jiná a uliček ta kandidátská včelstva měla obsazeno více - až na jedno a to jsem zakomoroval. Ostatníé 3 nechal tak jak jsou.

Ale k otázce...

Přes den je v Praze na stanovišti reálně přes 10 stupňů, dnes konkrétně i 12-13, ačkoliv podle internetu mělo být pod 10. V noci jsem líný chodit k teploměrům k úlům, tak nevím, ale bude to řekněme pod nulou, jak je uvedeno na internetu.

Chtěl jsem se tedy zeptat, zda včely jsou při vědomí takto kolísavých teplot (denní - noční) schopné nabrat si zásoby ze zásobních plástů tak, aby vydržely zahřívat plod i sebe v chomáči celou noc, a pak přes den zase doplnit anebo přenosit zásoby blíe k plodovému hnízdu? O tomto mechanismu jsem nikde nečet, ale z příspěvků zde na foru vím, že někdo používá tzv. polštář, zásoby v nízkém nástavku pod plodištěm s tím, že to včelám simuluje snůšku a ony si ty zásoby přenášejí, tak předpokládám, že horiznotálně by to mělo fungovat také, že z plných plástů si přenášejí zásoby do nezakladených vyjedených buněk v blízkosti plodu při jarním plodování.

A proto by nemělo hrozit odtržení od zásob, když jsou noční teploty pod nulou, ale denní jsou přes +10 a není proto třeba přesouvat nevyjedené zásobní plásty.

Je to tak?

Díky za reakce, ne že bych nechtěl přesouvat plásty se zásobami blíž k plodovému tělesu, ale přijde mi, že je to zbytečné a jen bych rozvrtal včelám jimi vybudovanou strukturu plodiště, zapropolisování horních louček a folie, klimatizační a ventilační cestičky apod.

Příspěvek: #113

Včely na jaro by se měly "zakusovat" do zásob. Samozřejmě, že normální včelstvo dokáže zásoby i přenosit. Standartně se ale komoruje tak, že plodové plásty mezi přepážkami obsahují i dostatek zásob, které včelstvo postupně proploduje. To předpokládá kvalitní zakrmení v předchozím roce. Pokud jsou zásoby dole, tak ze těchto teplotních poměrů je včelstvo bez problémů využije a někteří v tom vidí i jakési podněcování. Důležité je, aby byl v úle dostatek zásob, protože jejich spotřeba je nyní enormní. Pokud se ale bavíme o mrzáčkovi na 3 uličkách a se zásobami daleko od chomáče, do kterého se přirozeně při ochlazení stahuje, může být velká vzdálenost od zásob při déletrvajícím ochlazení kritická, neboť tak malé množství včel si toho moc nepřenosí a navíc je jejich metabolismus velmi zatížen zpracováváním zásob, z čehož rezultuje kálení v úle atd... Pak stačí delší chladná epizoda a je konec!