Příspěvek: #81

Rozumím,takže se pak ta včelstva v zimních úhynech vyselektují sama vlastně.
U nás máme letos(dle výsledků měli) s varroa problém takový,že ZO uvažuje s KVS o plošném léčení na jaře. Já si toho všiml už v létě,že to z nich nějak obvzlášť padá.Léčil jsem KM a z 10ti svých včelstev jsem to myslím zvládl,ale jedno mělo spad výrazně větší než ostatní.Pořád ho sleduju,jestli ještě existuje,ale zatím ano.Dokonce mělo už i nějaké prolety.

Příspěvek: #82

(22.02.2013 21:05)JKL napsal(a):  Jen nechápu proč nepadly otázky typu

1. Kdy jste krmil (začátek, konec)
2. Kolik jste nakrmil
3. Čím jste krmil
   

Pak jsem si prohlédl ty obrázky a u toho prvního vidím, že někdy plodovalo a jinak má dost málo zásob kolem toho chumáče mrtvolek. Ten plod je dirkovaný a vše neostré černé skoro jako by mělo mor vč. pl. - alespoň tak ze srovnání plástů s dirkovaným plodem - to ale je opravdu jen spekulace.
To druhé mělo evidentně zásob mraky a určitě nepadlo hlady - spíš to byly upracované mladušky pozdě nakrmeného včelstva a nosema k tomu.

Já zase nechápu jak jste se do fotek dostal. Po mě to chce heslo?
(Dírkovitost by mohla být jako již zde někde na VF zaznělo. VD opouští uhynuté včelstvo a prošoupe si otvor ve víčku.) Ale nemůžu dělat závěr, fotky nemám prohlídnuté - neznám heslo!

---

(22.02.2013 22:40)Bobr napsal(a):  Už začínám chápat to proč RS psal o tom, že zde tato tebata bude strátou času. Rada od Daniela, že pokud v úle nebude stropní folie toto se nestane je stejně dobrá jako ta , že když úl uteplím 20 cm polystyrenem tak z něj dostanu 200 kg medu .

Já zimuji svoje včelstva i oddělky se stropní folií běžně a takovéto problémy jsem u žádného včelstva nezaznamenal.

Osobně letos dělám praktický test a výsledek? Příští zimu nebude mít ani jedno včelstvo přes zimu strůpkovou fólii a uteplený strop. Z množství měli a dalších ukazatelů pro mě vychází jednoznačně odvětrávat přes zimu vodní páry horem než spodem. Fólii až pro jarní rozplodování.

Příspěvek: #83

Heslo je long.burda.

Příspěvek: #84

Bolo by treba položiť si základnú otázku:
Čo v zime vyhynulo? (Matka? Trúdy? Robotnice? Dlhoveké včely?)

Mám dojem že včely sa nedožili toho veku, ktorý sa od nich očakával, že neboli dlhoveké.
Potom mi z toho vyvstávajú nové otázky:

1. Ako sa pozná dlhoveká včela? (Má inú farbu? Veľkosť? Tvar?)
2. Kedy sa liahnu dlhoveké včely? (Dá sa posunúť doba liahnutia tejto generácie?)
3. Aké podmienky potrebuje včelstvo v čase liahnutia tejto generácie?
4. Čo môže negatívne ovplyvniť početnosť tejto generácie?

Nedávno som sa pokúšal iniciovať vlákno o silných včelstvách. „Admin“ (moderátor) ho diplomatický hodil za hlavu. (http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Silna-...3#pid42153)

Pár takých postrehov na zamyslenie mi lieta v hlave.

• KM vo vysokej koncentrácií zabíja aj dospelé včely. Kde je hranica kedy KM neubližuje napríklad plodu, ktorý sa nemôže vyvetrať preletom? Teda dávkovane KM ako komplex. Slabé včelstvo nevyvetrá úľ. V malom úle aj menšie množstvo KM vytvorí vyššiu koncentráciu...
• Slabá znáška v auguste neumožňuje plodovanie (zimnej generácie).
• Augustové počasie ako celok a jeho vplyv na založenie zimnej generácie
• Prílišné vytočenie (vykradnutie) zásob a nekŕmenie v auguste.

Do veľkej miery mi na tieto úvahy odpovedal Matej1:

(05.01.2013 17:31)Matej1 napsal(a):  ...Posledne vytocenie - koniec jula. Nasledne sa vlozi Gabon.
Pocas augusta sa krmia vsetky vcelstva rovnakymi davkami ( 4x3kg )
V polovici septembra sa vyberie Gabon...

Prajem pekný deň

PetrM upravil 23.02.2013 13:51 tento příspěvek z důvodu: Pro citování používejte, prosím, tlačítko "Citace" a přebytečný text odstraňte. Ponechte bez změny značky QUOTE. Citace opravena. Téma jsem za hlavu nehodil, ale už tady jedno téma Jak na silné včelstvo je a není třeba zakládat další. To, že tam není, to co hledáte, je jiná věc a můžete to začít psát. Jaký by byl rozdíl mezi tématy Ako vychovávať silné včelstva a Jak na silné včelstvo?

Příspěvek: #85

(22.02.2013 14:56)long.burda napsal(a):  Zdravím přátelé, tak jsem dnes opět zaznamenal úhyn již druhého včelstva (z celkem 5 zazimovaných) a opět to vypadá na odtržení od zásob (jelikož v úlu nejméně 10 Kg zásob zůstalo).

Stejně jako před týdnem i nyní jsem našel něco málo vytažených nevylíhlých včel na drátěném dnu, ale nebylo jich nikterak moc. Matku jsem nenašel, byť byla značená (pokud mi ji ovšem na podzim nevyměnily). Je ale možné, že jsem ji přehlédl, nebo je někde nalepená v chomáči mrtvých včel. Trochu mne mate ten fakt, že včely začaly odebírat zásoby nejméně ze dvou plných plástů, nepřesunuly se zcela na tyto plásty, ale raději tiše skonaly. na fotkách je to celkem dobře vidět. Mimoto jsou některé plásty dost pokálené.

proto bych chtěl zkušenější včelaře požádat, zda by neomrkli fotky z uhynulých včelstev a případně mi nesdělili své dojmy k příčině úhynu, příp. jak podobných následkům pro příště zabránit. Fotek je celkem dost, proto jsem je nahrál na ulož.to, heslo je long.burda.

Díky moc

http://www.ulozto.cz/xGsDRr4/foto-uhynulych-vcel-rar

Za prvé se omlouvám za nepozornost, že jsem přehlídl uvedené heslo.
Na fotkách vidím několik chyb (můj osobní názor!):

• mezistěny v úlu
• plásty, které nejsou dostavěné ke spodní loučce - neumožní přesun včelstva nahoru
• v podmetu nevyřezaná trubčina - nebyla tedy odstraněna poslední generace trubců = to nejlepší pro VD
• med jen nad hlavou v nástavku ale boční plásty v nižším nástavku vypadají na prázdné a nemají ani 5 cm zásob
• u již zmíněných proděravělých víček bych doporučil navštívit veterináře s tím, že včelstvo uhynulo z neznámé příčiny. On rozhodne lépe a zamezí případným dalším škodám!

Příspěvek: #86

Já jsem úplně všechny plásty nefotil. Plné plásty zásob byly i kolem plodiště. Na tu trubčinu jsem si vůbec nevzpomněl, tedy....o tom, že tam je jsem věděl, jen mi nepřišlo na mysl, že by bylo dobré ji vyřezat. A otázka zní: kdy? Já jsem vyřezávání trubčiny nikdy nedělal (což k mé 2 leté praxi asi není nic nepochopitelného). Jinak....ty víčka jsem prohlížel, jsou pod nimi nevylíhlé včelí kukly. Nemohlo se stát, že víčko vykousaly samy včely, aby uhynulý plod vytáhly, ale už to nestačily dokončit?

Příspěvek: #87

U tvého příkladu se sešlo několik nedostatků a vznikl smrtící koktejl:
viz. předešlí příspěvek
+
Slabé včelstvo na nízkém plástu. Snaha slabého včelstva je dohnat to =) vyčerpají se na plodu místo aby měli klidné zimování s plodovou přestávkou.
Plodování =) vyšší spotřeba zásob =) přeplnění výkalového vaku včel =) úhyn

Ono v tvém případě by byla větší šance k přežití, kdyby takhle slabé včelstvo bylo na vysokém plástu v zatepleném plemenáči a mělo klidně jen 1/2 tvojich zásob.

Závěry pro tebe - včelsvo na nízkém plástu v neutepleném úlu musí mít min. 2 kg zimních včel nepoškozených varoázu, co nejdříve při podzimním léčení nechat včelstvo vymrznout aby už ukončilo plodování. Zateplovat až pro jarní rozvoj - s tou fólií je to diskuze, proto ti doporučuji udělat pokus a polovině včelstev udělat vzdušný strop.

Trubčina je lepší v rámku než v podmetu =) snadněji se vyřezává průběžně po zavíčkování. Léčení VD zdarma.

Prázné boční souše vidím na fotce 1130358 - včelsvo v jedné uličce, boční plásty nezavíčkované a působí jako totálně prázdné vytažené mezistěny, které nebyly zaplodovány.

Příspěvek: #88

hm....s tou prázdnou souší je to možné, už ji teď nenajdu. Ale určitě byly v horním nástavku nejméně 4 plásty plné, nebo poloplné zásob.

Příspěvek: #89

(23.02.2013 11:07)miko napsal(a):  Rozumím,takže se pak ta včelstva v zimních úhynech vyselektují sama vlastně.

O to tu jde. Předcházet problémům se dá jen tím, že v následující sezóně rozchovám z těch nejzdatnějších.

---

(23.02.2013 11:07)miko napsal(a):  U nás máme letos(dle výsledků měli) s varroa problém takový,že ZO uvažuje s KVS o plošném léčení na jaře. Já si toho všiml už v létě,že to z nich nějak obvzlášť padá.Léčil jsem KM a z 10ti svých včelstev jsem to myslím zvládl,ale jedno mělo spad výrazně větší než ostatní.Pořád ho sleduju,jestli ještě existuje,ale zatím ano.Dokonce mělo už i nějaké prolety.

To je typický případ řešení problému, který se už vyřešil.
Udržet situaci pod kontrolou v negramotném prostředí je vždy těžké a zdá se, že ses s tím popasoval.

Příspěvek: #90

(23.02.2013 11:07)miko napsal(a):  Rozumím,takže se pak ta včelstva v zimních úhynech vyselektují sama vlastně.

ANo přesně tak a proto je třeba dotace na obnovu včelstev dvojnásobná kravina - jednak je to podvod, o žádnou obnovu nejde, prodej dvou úlů po nějakém úhynu - nerozumím, a nákup matek - když mi uhynou včely?
To technicky a prakticky to znevýhodňuje vlastní chov matek. Zvlášť když te´d ještě byl nápad, že dotace budou jen na laciné matky. No nekupte to když ej to tak levný.
A to se na druhé straně mluví o biodiverzitě a my tady budeme plošně zavádět včely z dovozu. Co se osvědčily na jihu.

Jo když jde o dotace, jde rozum stranou. Hlavně když něco urveme.

Příspěvek: #91

(23.02.2013 14:32)long.burda napsal(a):  hm....s tou prázdnou souší je to možné, už ji teď nenajdu. Ale určitě byly v horním nástavku nejméně 4 plásty plné, nebo poloplné zásob.

To sice mohly být, neznamená to, že ale byly dosažitelné z chomáče chránícího plod. To odvíčkovávání plodu (u toho 1. padlého) a vyhazování vysátých larviček na síto (evidentně tam jsou) bylo možná také právě proto, že

1. plodovaly (= zkracovaly si život)
2. hladověly
   

Příspěvek: #92

(23.02.2013 14:33)Pavel Holub napsal(a):  To je typický případ řešení problému, který se už vyřešil.
Udržet situaci pod kontrolou v negramotném prostředí je vždy těžké a zdá se, že ses s tím popasoval.

No nevím,přiznám se,že mám trochu obavy. Jsem zvědav na jaro....a to tady u nás ještě hned tak nebude.

Příspěvek: #93

Dovolím si menšiu „rešerš“ z príspevkov vo vlákne od môjho posledného príspevku. Vyprovokoval ma k tomu obsah príspevku Bobra.
Použijem paralelu z inej populácie živočíšneho druhu , a tým je homo sapiens. Určite všetci s tým súhlasíte /včetne Bobra/, že ľudský génom je už značne degenerovaný a to že sa priemerný vek predlžuje je hlavne zásluha pokrokov vo farmaceut. priemysle a medicíne vôbec. Pomaly je raritou päťdesiatnik, ktorý by prvé čo urobí ráno nehodil do seba nejaké pilupky. Život strašnej a starej generácie je viac- menej živorenie, prežívanie, dožívanie, behanie od ambulancie do ambulancie, po nemocniciach, následne roky opatrovateľskej služby doma, v LDCH alebo v sanatóriách... V zimných mesiacoch príde menšia vírusová epidémia. Ale kedy? Hlavne pri významnejšom oteplení, topení snehu, kedy sa podstatne zvýši vlhkosť ovzdušia s následným výrazným vzostupom kadejakých mikroskopických pliag v ovzduší / baktérie, vírusy/, ktoré ale výraznejšie škody na mladých a zdravých jedincoch nenapáchajú, no je to pohroma pre zdravotne „hendikepovaných“, , menej odolných, starších....
Že to nemá nič spoločného so včelami a ich úhynmi?

(23.02.2013 9:10)Zdeněk Klíma napsal(a):  Jen pozor, jaká včelstva budete případně spojovat - pokud spojíte včelstvo s poškozenou zimní genereací včel v důsledku komplexu varrooza-virozy-nosema, může to dopadnout stejně blbě, i když se vám ještě koncem září zdají včelstva v super kondici...

(23.02.2013 10:31)Zdeněk Klíma napsal(a):  Bez monitoringu napadení včelstev roztoči Vd těžko...i tak je v populaci bohužel velké množství včelstev, která neunesou tlak i poměrně malého počtu roztočů (kolem 1500) a podlehnou díky zvýšené vnímavosti k virozám, nebo dalšího oslabení imunitního systému (špatná pylová výživa, rezidua pesticidů atd.). Tato včelstva (resp. jejich geny) by tu za alespon trošku normálních okolností již dávno nebyla. Udržuje je jen česká metodika s cílem dorážet každý rok roztoče do vánoc k nule...
Od chovatelů matek, kteří takto postupují a jde jim jen o výtežek, aniž by věděli, co jejich včely - res.geny které prodávají včelařům vydrží - doporučuji matky nekupovat. Raději se naučit spolupracovat s přáteli ve svém okolí a chovat z toho místního co se nejlépe osvědčilo. Neříkám nikdy si nekoupit matku - to né - koupím, ale prověřím co jsem koupil a poté rozchovám případně více. Pokud to bude lepší, než jsem měl doposud proč ne...ale myslet na to jaký materiál kupuji a být k němu přirozeně nedůvěřivý a prověřit ho...

(23.02.2013 10:53)Zdeněk Klíma napsal(a):  Ano, není to vždy snadné, právě individuální vnímavost k virózám, skutečnost, že většina virových onemocnění zimní generace včel nemusí mít postřehnutelné příznaky na včelách..z toho dělá pro nás velký problém...jedinou cestu vidím v selekci včelstev a v kvalitním prostředí, kde včely žijí....

---

(23.02.2013 10:18)Vítězslav Richtr napsal(a):  Pokud jsi zazimoval opravdu průměrná včelstva,pak primární příčinou úhynu nebude jejich síla,ale něco jiného. Zdravá průměrná včelstva zimují mnohdy, lépe než extra silná a spojovat je před zimou nemá valných smysl.

---

(23.02.2013 12:46)NB1 napsal(a):  Osobně letos dělám praktický test a výsledek? Příští zimu nebude mít ani jedno včelstvo přes zimu strůpkovou fólii a uteplený strop. Z množství měli a dalších ukazatelů pro mě vychází jednoznačně odvětrávat přes zimu vodní páry horem než spodem. Fólii až pro jarní rozplodování.

ZÁVER: Prežiť zimu je pre včelstvo extrém záťaže. Nie sú už najmladšie a ani najzdravšie, preto vysoká vlhkosť v úli v zimných mesiacoch im podľa mňa značne komplikuje šancu na bezpečné prezimovanie- podobne ako to je u ľudskej populácie- viď vyššie.
long.burda: „Ano, měl...“ To pôvodné „Ďakujem“ som si naozaj nezaslúžil. Tak sa Ti ospravedlňujem asi za podľa Bobra „priblblú“ radu, preto Ti dám ešte jednu, za ktorú ma asi nikto „nesprdne“: Analyzuj informácie nikdy sa neunáhľuj, nerob predčasné závery a hlavne sa spoliehaj na svoj zdravý „sedliacky“ rozum... Dano

PetrM upravil 25.02.2013 10:09 tento příspěvek z důvodu: Pro citování používejte, prosím, tlačítko "Citace" a přebytečný text odstraňte. Ponechte bez změny značky QUOTE. Citace opraveny.

Příspěvek: #94

(23.02.2013 9:10)Zdeněk Klíma napsal(a):  Jen pozor, jaká včelstva budete případně spojovat - pokud spojíte včelstvo s poškozenou zimní genereací včel v důsledku komplexu varrooza-virozy-nosema, může to dopadnout stejně blbě, i když se vám ještě koncem září zdají včelstva v super kondici...

Zdeňku, moja skúsenosť s poškodením včiel parazitom Vd iná, to čo zazimujem v čase keď včelstvo nemá plod, tak to sú včely, ktoré, ktoré prešli očistcom výpadku poškodených včiel klieštikom, zbytok zostane v úli a prezimuje! Práve takéto včelstvá sa na jar vyrovnali zdravým včelstvám. To je moja osobná skúsenosť, no som tej zásady, radšej to neskúšať, lepšie je udržať včelstvá s klieštikom na minimálnej hranici.

Příspěvek: #95

Aby toto téma dostalo smysl s výše uvedenými souvislostmi, doporučuji jej přejmenovat na
"Úhyn včelstva hlady a žízní"
U včel to znamená dvojnásob. Pokud mají včely "žízeň" (nemají vodu pro plod) a nemohou pro vodu musí si ji "vyrobit" trávením medných zásob. Tyto zásoby se rychleji odebírají, nestačí se ředit, část zásob skončí na dně ve formě krystalků cukru, včely musejí zpracovat více medu a mají pak potřebu častěji kálet.
Příznaky tu výše mnozí popisují, přesto tvrdohlavě oponují
Nikdy jsem nenakrmil více jak 15 kg a nestalo se mi, že by uhynuly hlady. Spíše často dost zbývá.

Příspěvek: #96

Téma jsem přejmenoval. Příspěvky vztahující se k uteplení stříšky a použití strůpkové fólie jsem přesunul do tématu Stříška - uteplivka - stropní fólie, kde se toto již řešilo.

Příspěvek: #97

Jelikož se mi letos vlastní chybou podařily "zazdít" zatím 2 včelstva (a snad jich více nebude), chci se zkušenějších zeptat na to, co by (hypoteticky, páč to asi nikdo nezkoušel) stalo, kdybych v případě, že by slabému včelstvu, které již začalo v zimě plodovat a hrozilo by mu vyhladovění, uměle v úlu zvýšil krátkodobě teplotu? jak by na to včelstvo reagovalo? Začalo by v okamžiku, kdy by mohlo díky zvýšené teplotě rozvolnit zimní chomáč, stahovat zásoby z odlehlejších částí úlu blíže k plodišti, nebo by nechaly zásoby tam, kde jsou, takže po ochlazení a opětovném stažení do chomáče by byly zase bez zásob? Jde mi o to, jestli by se alespoň teoreticky dalo včelstvo, kterému by jinak hrozila smrt hladem, zachránit. Podotýkám, nehodlám zavádět žádné (včelí) sociální inženýrství, jen mne zajímá, jak by asi včely na krátkodobou změnu podmínek reagovaly.

Příspěvek: #98

V prvom rade by matka ešte viac začala plodovať. No a v druhom rade by zvýšenie teploty "nútilo" včely pozrieť von. A tam by ich nečakalo nič príjemné. Zvýšením teploty v úli by ste včelám nepomohli. Domnievam sa, že by to malo opačný efekt.

Příspěvek: #99

(26.02.2013 17:18)long.burda napsal(a):  Jelikož se mi letos vlastní chybou podařily "zazdít" zatím 2 včelstva (a snad jich více nebude), chci se zkušenějších zeptat na to, co by (hypoteticky, páč to asi nikdo nezkoušel) stalo, kdybych v případě, že by slabému včelstvu, které již začalo v zimě plodovat a hrozilo by mu vyhladovění, uměle v úlu zvýšil krátkodobě teplotu? jak by na to včelstvo reagovalo? Začalo by v okamžiku, kdy by mohlo díky zvýšené teplotě rozvolnit zimní chomáč, stahovat zásoby z odlehlejších částí úlu blíže k plodišti, nebo by nechaly zásoby tam, kde jsou, takže po ochlazení a opětovném stažení do chomáče by byly zase bez zásob? Jde mi o to, jestli by se alespoň teoreticky dalo včelstvo, kterému by jinak hrozila smrt hladem, zachránit. Podotýkám, nehodlám zavádět žádné (včelí) sociální inženýrství, jen mne zajímá, jak by asi včely na krátkodobou změnu podmínek reagovaly.

Četl jsi knížku Fenomenální včely? Jde o to, že včelstvo potřebuje dostatek včel, které zahřívají plod, dostatek čerpadlářek, které přinesou energii v podobě cukr+pyl, včely, které vytvoří kožíšek aby neunikalo do okolí teplo.

To je ten problém, který je patrný u tebe - nedostatek těchto včel! Seděli jen v jedné uličce - druhá strana plástu nebyla chráněna, nebyl dostatek včel aby vytvořily kožíšek atd. Nešlo o úhyn hlady, šlo o nedostatek volných včel, které by vystřídaly unavené. Je to jako kdyby jsi pracoval 24 hodin denně na 100% bez vystřídání. Jak dlouho to vydržíš? V tom je ten prvotní problém slabých včelstev, která by zimu nepřežila a proto jejich gen zanikne oproti vitálním včelám, která zvládla hravě zimu a na jaře pošlou do okolí nejvíc genu v podobě trubců a matek.

Příspěvek: #100

long.burda napsal(a):Zdravím přátelé, tak jsem dnes opět zaznamenal úhyn již druhého včelstva (z celkem 5 zazimovaných) a opět to vypadá na odtržení od zásob (jelikož v úlu nejméně 10 Kg zásob zůstalo).

Z tohoto citátu a i z posledního příspěvku o topení v úle jsem vyrozuměl, že včely jsou slabé a odtržené od zásob.
Zavíčkovaných zásob zřejmě máte dost, jen nejsou u sediska.
Vezměte jeden plást zásob, trochu ho rozdrásejte, pokropte vodou a pak roztáhněte plásty uprostřed chomáče a ten plást se zásobami tam vražte.
Pokud se opravdu jen odtrhly od zásob, tak je to zachrání.
Na teplotu venku se neohlížejte, dá se to udělat i za mírného mrazu.