Příspěvek: #1201

On je ten greening pro včely se stále teplejšim podzimem a nezimou opravdu problém,ktery zatím mnoho včelařů nevnímá.Dřiv se taky selo zelené hnojení,ale koncem záři se zaoralo a včely seděly v pohodě doma,žádná snůška nebyla,nebylo z čeho.
Dnes na to mají ti šilení zemědělci dotace,ještě v listopadu kvetou kolem hektary horčice a svazenky,žluto jak v květnu,nektar už to většinou nemá,jen spousty pylu.A nezmrzne to.Jen to láka zimní včely ven,pyl greening,sladina a šmakulády sousední úly.
Prosinec- březen to stojí na polích,množí se v tom hraboši jak na krmíku,v dubnu to jezevci slavnostně rozbijí rotavátorem aby splníli podmínky greeningu a chtějí dotace na hubení mraků hrabošů.Bez dotací by nezaseli ani ťuk.
Nepamatuju,že by včely před tímhle dotovaním greeningu takhle zkoušely rabovat pomalu do Vánoc a byly tak dlouho aktivní.Obzvlášť silná včelstva..A pak prásk a jdou do kytek.A svede se to na varroázu.

Příspěvek: #1202

Mates P. Důvod hladu: Letos jste měl obrovská včelstva.

Příspěvek: #1203

Ešte mi tu Mates chýba jedna informácia, kedy si podhadzoval NN pod plodisko ?

Příspěvek: #1204

Jak jsem zjistil, moc brzo. Kolem 20. února. Sám vidím, jak jsem to pos...al. Mohl jsem mít neskutečný včelstva, místo toho některá šla hladem.

Příspěvek: #1205

(10.04.2023 21:43)MatesP napsal(a):  Ano, byla to chyba. Z ní se mohu už jenom poučit.

To co se letos ukázalo jako chyba, může být v jiné sezoně výhoda. Těžko se z toho poučit.
Vše je o počasí, které samozřejmě nemůžeme předvídat. Třeba taková jíva. Jiné roky už je v tuhle dobu po ní a v úlech několik kg zásob navíc. (pak by ti nic hlady nepadlo)

Zdá se, že letos s příchodem tepla rozkvete všechno najednou a ještě rychleji, než v minulosti. To nejsou dobré vyhlídky.

Příspěvek: #1206

V době, když někteří přehazovali plodiště nahoru a zásoby dolů, aby podpořili plodování v únoru, jsem já oddělkům přidal nad chumáč jeden nízký nástavek plný zásob. Zbyli mi od včel, co se vytratili na podzim. Od února do teď se tím projedli a rozšířili do něj plodiště. O víkendu jsem jim přidal další nástavek souší, ať mají kam nosit, případně se dál rozšiřovat. Až začnou kvést třešně, přidám první medníky podle síly. Nepotřebuju raketový start a plný úl v půlce dubna, když je takhle zima a deštivo. Květového medu mám ještě od loňska, víc prodám letního medu, takže to chci letos cílit víc do června. Od října jsem už o žádné nepřišel a všechny kmenové i oddělky fungují a nehladoví. Včelařím v NN 39x17, nížina u řeky Moravy. Mirabelky a meruňky už jsou zmrzlé, rozkvétají ringle a během pár dnů i první ranné třešně. V neděli jsem je pozoroval, nosí pyl i sladinu a po tom mrazivém týdnu se letěli i vykadit. První bobek jsem schytal pod třešní, další mi posrala kolo.

Příspěvek: #1207

(11.04.2023 11:58)Tanguero napsal(a):  V době, když někteří přehazovali plodiště nahoru a zásoby dolů, aby podpořili plodování v únoru, jsem já oddělkům přidal nad chumáč jeden nízký nástavek plný zásob. Zbyly mi od včel, co se vytratili na podzim.

Dej vědět zda ty oddělky budou za rok v pohodě.

Příspěvek: #1208

(16.09.2022 11:46)#beekeeper napsal(a):  Kdo sleduje úhyny dlouhodobě, tak ano. Někde se situace periodicky opakuje (a perioda se zkracuje) a jak jsem napsal, jsou lokality, kde na cyklické opakování úhynů (problémových roků) nevěří a letos je čeká prozření a setkání s drsnou realitou. S hlediska snůšky vajec je ta informace pochopitelně celkem k ničemu...

Že by tam včelaři měli ruce řím dál víc levé?
Když je to špatným tlumením VD?

Příspěvek: #1209

Vyprasit..

Příspěvek: #1210

(11.04.2023 12:05)KaJi napsal(a):  

(11.04.2023 11:58)Tanguero napsal(a):  V době, když někteří přehazovali plodiště nahoru a zásoby dolů, aby podpořili plodování v únoru, jsem já oddělkům přidal nad chumáč jeden nízký nástavek plný zásob. Zbyly mi od včel, co se vytratili na podzim.

Dej vědět zda ty oddělky budou za rok v pohodě.

Vím na co narážíš, ale skladoval jsem je venku, pod návratím, takže přes zimu vymrzli. Mor u nás nemáme a pokud jsem četl tady na fóru, tak Nosemou jsme už prakticky promořeni. Pokud za úhyny můžou viry, tak stejně se zalétáváním musí rozšířit po celé včelnici. Al budu si to pamatovat a své zkušenosti zde sdílím průběžně.

Příspěvek: #1211

Nejbezpečnějsí způsob jak uchovat viry je zamrazit je.Povídal jeden virolog.

Příspěvek: #1212

(12.04.2023 11:25)JosPr napsal(a):  Nejbezpečnějsí způsob jak uchovat viry je zamrazit je.Povídal jeden virolog.

Jasně, na druhou stranu se říká, že nemoc si včelstva v sobě nesou už z předchozího roku. Loni jsem, z těch co padli, udělal 4 oddělky. Takže by měli mít v sobě tu samou virovou nálož. Kmenové včelstvo se na podzim vytratilo, oddělky přežili. Všechny. Bez přikrmování v létě cukrem. V čem je rozdíl? Oddělky nenanosili ty hromady medu z řepky, co byli minulý rok. Rok před tím bylo jaro mizerné, řepky málo a ten rok mi na podzim nic nepadlo. Tak uvidím letos. Ale jak jsem psal, pokud se moje včely netrefí do řepkové snůšky, nebude mi to vadit.

Příspěvek: #1213

(12.04.2023 12:37)Tanguero napsal(a):  V čem je rozdíl?

To by sme mali zistiť Profesionálnym výskumom.
Takýchto otázok je veľa, ale my stále len veštíme, ako stará cigánka.
Riešenie je jednoduché: ostrániť brouka na nulu a natrvalo.

Příspěvek: #1214

nech brouka žít,
až máme čo riešiť

Příspěvek: #1215

(12.04.2023 11:25)JosPr napsal(a):  Nejbezpečnějsí způsob jak uchovat viry je zamrazit je.Povídal jeden virolog.

Povídal někdo, že jsou to na 100% viry?
Vzhledem k tomu, že mráz na dílo asi funguje ......

Příspěvek: #1216

(12.04.2023 12:37)Tanguero napsal(a):  

(12.04.2023 11:25)JosPr napsal(a):  Nejbezpečnějsí způsob jak uchovat viry je zamrazit je.Povídal jeden virolog.

Jasně, na druhou stranu se říká, že nemoc si včelstva v sobě nesou už z předchozího roku. Loni jsem, z těch co padli, udělal 4 oddělky. Takže by měli mít v sobě tu samou virovou nálož. Kmenové včelstvo se na podzim vytratilo, oddělky přežili. Všechny. Bez přikrmování v létě cukrem. V čem je rozdíl? Oddělky nenanosili ty hromady medu z řepky, co byli minulý rok. Rok před tím bylo jaro mizerné, řepky málo a ten rok mi na podzim nic nepadlo. Tak uvidím letos. Ale jak jsem psal, pokud se moje včely netrefí do řepkové snůšky, nebude mi to vadit.

Tak tohle Vám podepíšu. Souhlasím, že včely, co se zúčastní snůšky z řepky a také si jí uloží jako zásoby, vytratí se v zimě z úlu. Mám teorii, že v době snůšky jim to až tak nevadí, patogeny se naředí jinou snůškou. Ale jakmile se v zimě projedí k řepkovým zásobám, je zle. A že je to možné, mohli jste číst ve Včelařství, viz kontaminace pylu , rezidua zemědělské chemie v medu..
Když jsem to tu psal začátkem roku, nikdo tomu nevěřil, ale zdá se, že má víc včelařů se řepkou podobnou zkušenost.
Oddělky se řepky nezúčastní, takže skoro vždy jara dožijí...Zimují většinou na čistém cukru

Příspěvek: #1217

Staral jsem se o včely kamarádovi. Měl 3 vyzimované, chytil se jeden roj i se značenou matkou od jiného vcelaře a podařilo se mě udělat jeden oddělek se štěpem, po řepce začali rabovat a 2 oddělky se štěpem se nepovedly. Takové problémy s chovem matek jsem ješte nezažil, musel jsem štepy i 2x měnit u mě doma. Ten oddělek u kamaráda jsem musel začít krmit těstem už v květnu kvůli slídění a rabování. Jelikož měl doma i těsto s kvasnicema tak to dostali taky. Z akátu a lípy toho moc nebylo a do půlky srpna skoro vůbec nepršelo. Takže nebyl pyl a zimní generaci krmily včely asi řepkovým pylem. Když jsem koncem února kuknul pod víko tak oddělek chomáč 30cm, dvoje kmenové na dvou uličkách, nedali pak to ochlazení v březnu,dvoje padly někdy v zimě. Rozdíl vidím v tom kvasnicovém těstě do oddělku. Doma total průser, vyrabovaná půlka oddělků, kmenové padli do vánoc, vyrabované oddělky na podzim a na jaře. Kmenové odmítly stavět už v půlce května hned po řepce. Oddělkům se taky moc nechtělo. Na druhé straně dědiny řepku měli taky,ale měli pyl z mokřiny kolem baťáku a včely mají prý v pohodě.

Příspěvek: #1218

Já považuju tyto teorie s řepkovým pylem za mylné. Rezidua pesticidů jsou všude kolem nás, například i v povrchové vodě. Dokonce pesticidy do úlů většina včelařů pohříchu vkládá. Nikdo neprokázal, že by řepkový pyl byl pro včely nějak zásadně závadnější než jiné zdroje snůšky. Pokud ano, tak mě vyveďte z omylu. Už jsem slyšel od včelařů hodně různých šílených teorií, ale skutečnost proč hynou včely je obvykle mnohem prozaičtější. Například chov včel v nevhodné lokalitě, chybné devastující zákroky a podcenění zhoršujícího se zdravotního stavu včelstev na včelnici. V nejhorším případě kombinace všeho výše uvedeného.

Příspěvek: #1219

Nájde sa niekto, kto ho presvedčivo vyvedie z omylu ?
My tu repku nemáme, ale úhyny áno. Aj včelári, ktorí ich doteraz nemali.

Příspěvek: #1220

Tonoucí se stébla chytá. Tady bylo těch teorií "proč vznikají kolapsy" popsáno už tolik, že už se v tom ani prase nevyzná. A která z těch teorií ja ta správná?