Příspěvek: #181

trošku odbočím od tématu,

u nás na vesnici je 150 včelstev u asi 15 chovatelů celkem, na 3-4 km2. Včely jsou na každém rohu. Bude zde hodně shromaždišť a navíc dělám matky jen v plemenáčích a v žádném případě nelarvím, výběr larvičky nechávám na včelách. Když mám ztráty, tak je to jen při náhlých změnách počasí - slunce a rázem vichr se silným deštěm nebo kroupami. Zpět k tématu - tady o stanovišti o kterém mluvím u mě doma i při takovém zavčelení nemáme dlouhodobě problémy s úhyny. Na aerosol používáme kolem 17.12 vždy M1. Budu přemýšlet ještě nad dalšími souvislostmi. Jsme na kopci, je tady více větrno - nemáme tady problémy s plísni na bramborách, či česneku, možná také nějaké vodítko. Varoaza pod kontrolou a na nosemu - plíseň nevhodné podnebí.

P.

(07.11.2014 16:33)climax napsal(a):  Nicméně musím souhlasit s větou Jiřího Přesličky z článku v MV, když řekl, že se v přírodě něco děje a poukázal na opravdu nízkou úspěšnost oplozování. Pavel Zajíček ve svém příspěvku psal o oplozování matek v letošní sezóně jako o velice úspěšném (90%). Troufám si tvrdit, že je výjimka. Když jsem seděl s kolegou a procházeli jsme si záznamy, tak letošní oplozování vypadalo tak, že brzké jarní (nemám ho rád, matky se dle mého častěji stávají trubcokladnými) bylo téměř stoprocentní. Každý další týden znamenal procentuelní zhoršení a někdy na přelomu května a června už to byla katastrofa. A to jednak v tom smyslu, že se matky nevracely z proletů a u těch, které se vrátily, bylo nebývalé množství trubcokladných či je včelstva měla tendenci měnit. Jinak řečeno úspěch se konal u 2 (3) matek z deseti, což znamená, že jsme byli na stejných číslech jako Jiří Přeslička. Stejná čísla měl i jistý chovatel z karlovarska. Normální to není a já to takto mám cca poslení 2-3 sezóny. Tedy jak říká J. Přeslička,"něco se děje" a současné kolapsy včelstev mohou s matkami dost dobře souviset (ať už jako příčina či důsledek).

Příspěvek: #182

jen mimo debatu bych chtěl poděkovat Jirkovi Matlovi za to, že nás tady a i jinde vytrvale a za včasu upozorňoval na nebezpečí úhynů v tomto roce a jak se zdá , měl bohužel pravdu

Příspěvek: #183

V máji tohto roku som na inom fóre napísal:

Citace:Napríklad tohtoročné jarné ochladenie zamrznutých mužov spôsobilo, že moje včelstvá už najmenej dva týždne neplodujú. Momentálne sa rodí veľa plodu a mňa teraz zaujíma, ako sa prejaví pud sebazáchovy roztočov Varroa, keď vo včelstvách matky obmedzili kladenie vajíčok a v plodisku takmer niet otvoreného plodu? Vrhnú sa masovo všetky tie roztoče na budúci plod po skončení tohoto chladného obdobia? Budú z toho virózy alebo to včelstvá vyriešia rojením? V každom prípade môžme po tomto dlhotrvajúcom jarnom ochladení očakávať reštart prudkej reprodukcie roztočov Varroa. Len ma poteší ak nemám pravdu.

Myslím, že som mal pravdu. V roku 2013 boli vo včelstvách priam zanedbateľné počty roztočov Varroa. Podľa mňa tohtoročné premnoženie klieštika spôsobili až tri prudké ochladenia, prvé v apríli, druhé v máji a tretie v júni, kedy včelstvá obmedzili plodovanie a po opätovnom rozplodovaní, sa klieštik pudovo vrhol na plod, aby sa mohol čo najviac reprodukovať.
Všetko so všetkým súvisí a každá informácia je pre včelára dobrá. Písať treba. Hladovanie včiel počas dažďov a ochladenia cez sezónu sa určite podpísalo pod ich zdravotný stav.
Výsledok môjho tohtoročného pozorovania som na začiatku júna stručne stručne okomentoval.
1. Úle priam kypia včelami. Vitalita včelstiev je obrovská. Znáška bola v apríli a máji minimálna. Hmotnosť úľa na váhe celú jar stagnuje. V plodisku je na začiatku júna až deväť rámikov celoplošne zaviečkovaného plodu,
2. Aj napriek nepriaznivým znáškovým pomerom včelstvá postavili veľa nového diela. Ako každú jar, aj v tejto sezóne, je v niektorých rámikoch postavené viac trúdích buniek ako buniek robotníc. Včelstvá sa však neroja. Zatiaľ sa mi vyrojil iba jeden úľ čechoslovák. Materské včelstvo bolo v troch nadstavkoch JU. Roj bol taký veľký, že nevošiel do košnice.
3. Včelstvá sú vo veľmi dobrej kondícii, no zásoby medu aj peľu sú teraz, na začiatku júna, vo včelstvách nulové. Každodennú znášku včely ihneď spotrebujú. Mám obavu, že v prípade opätovného zhoršenia počasia by už začali hladovať. Teraz začala u nás znáška z maliny a podľa môjho odhadu si včelstvá za posledné dva, tri dni polepšili so zásobami asi o tri kilogramy.
4. Matky cez májové ochladenie prestali klásť vajíčka (ani v jednom včelstve som vajíčka a otvorený plod nenašiel) a včelstvá otvorený plod zatiaľ na začiatku júna nechovajú.
5. Je to neuveriteľné, že v náročných klimatických podmienkach hornatej Oravy, medzi Rozsutcom, Babou horou, Ostrým roháčom a Chočom, dokážu do 5.júna včelstvá narásť do troch, či štyroch hlbokých nadstavkov slovenského Béčka a JU s vysokým rámikom.
Medobranie z dvoch úľov miery B s prirodzenou stavbou včelieho diela sme s kamarátom robili 18.júla 2014. Výnos bol 23 kg medu v 3-nadstavkovom Béčku a 21 kg v 2-nadstavkovom Béčku. Na tohtoročnú nepriaznivú jar je to na Orave celkom slušné.
Všetci včelári z môjho okolia hovoria, že našli prázdne úle bez včiel, bez plodu a plné zimných zásob. Všetci zhodne uvádzajú, že včelstvá začali padať po medobraní a po zakŕmení. Ja som po medobraní pozoroval pochodujúce včely a lezúce po steblách trávy, čo je sprievodný znak vírusového ochorenia a hubovitého ochorenia nosema ceranae. Pred mesiacom, v pondelok, 6.októbra 2014, som ráno o 7.oo hod. pozoroval veľa sliediacich včiel okolo úľa Warre, ktorý je už niekoľko rokov na váhe. Na letáči bol zmätok, tak som úľ otvoril. Úľ bol prázdny, zásoby nedotknuté, v dvoch horných nadstavkoch asi 16 kg medu, tretí, najspodnejší prázdny, po včielstve ani stopy, na zasieťovanom dne bolo sedem mŕtvych včiel. Pritom sa ešte 28.septembra včelstvo preletelo a po desiatich dňoch padlo. Keď v auguste pochodovali včely po chodníku a Leoš Dvorský ma upozornil na možný problém, tak som toto včelstvo chemicky ošetril. Spád bol asi 400 klieštikov. Pochodujúce včely som pozoroval aj v predchádzajúcich rokoch, dvakrát, ale vždy bolo všetko v poriadku a včelstvá prežili. Je možné, že som neskoro zasiahol. Je to prvé včelstvo, ktoré mi po dvanástich sezónach včelárenia na prírodnom diele skolabovalo. Deväťdesiatročný včelár u nás mal už iba jednu rodinu, z ktorej vytočil 27 kg medu a do 14. dní po medobraní včelstvo padlo. Druhému, tiež deväťdesiatročnému včelárovi, susedovi, takisto padlo po medobraní 6 včelstiev z 23 rodín. Ďalšiemu mladému kolegovi padlo päť rodín z desiatich. Ja by som tento stav skôr pripísal kombinácii po teplej zime premnoženého klieštika už z jari, s čím zas môže súvisieť neschopnosť rodiaceho sa plodu brániť sa vírusom, a k tomu nosema ceranae z dôvodu prevládajúceho vlhkého počasia.
Odchovať si vlastné matky z domáceho včelstva, ktoré sa vie popasovať s klieštikom a nozémou, to musí byť pre každého včelára veľmi dôležitý cieľ. Slabé včelstvo šíri vírusy pri kŕmení plodu do svojho okolia. S pomocou potravy sa budú vírusy šíriť aj na plod novej matky. Tichým rabovaním sa vírusy tiež prenášajú. Včelstvá, ktoré prežili zimu, tie zvládli spolužitie s roztočmi Varroa. Ich problémom v sezóne môžu byť len včely a klieštiky, s ktorými sa stretnú v prírode, na kvetoch počas znášky, alebo trúdy. ktoré zalietavajú do všetkých úľov v okolí, pretože môžu byť viac virulentné z dôvodu dlhodobej preventívnej chemoterapie.
Mladí včelári chcú rýchle výsledky. Zdá sa im neefektívne pracovať krok za krokom. Je ľahšie udržať straty v šachu pomocou preventívnej chemoterapie, ako pracovať v malých krokoch pri dosahovaní úspechov v ošetrovaní včelstiev bez preventívnej liečby.

Příspěvek: #184

(08.11.2014 4:01)MilanBencúr napsal(a):  ... Podľa mňa tohtoročné premnoženie klieštika spôsobili až tri prudké ochladenia, prvé v apríli, druhé v máji a tretie v júni, kedy včelstvá obmedzili plodovanie a po opätovnom rozplodovaní, sa klieštik pudovo vrhol na plod, aby sa mohol čo najviac reprodukovať.
...

Díky za tuhle podrobnou a trefnou analýzu sezony, měli jsme to (ač v dosti odlišné lokalitě) velmi podobné.
Na to "vrhnutí se" roztočů po plodové pause na první zakladený plod by se dalo reagovat, využít to jako biologickou past. Je to ale logisticky hodně komplikované. Ale účinné. Letos jsem to zkoušel jen namátkově, ale bylo zjevné, že tento plod byl silně napaden. Jenomže jsem si nedělal podrobné záznamy.
Dá-li Nejvyšší, zkusím to příští rok líp zapisovat a podělím se. Tedy pokud to bude tak jako letos ...
V zásadě je to ale o tom, že se včelami musíte jaksi žít den za dnem. Zejména v takové sezoně, jako byla ta letošní ...
Stejně jako když máte hospodářská zvířata (kozy, dojné krávy etc.).
Jiří

Příspěvek: #185

Spávně Jirko, jen koza nebo kráva by minimálně "řvala hlady", kdyby se něco dělo.....včely slyšet nejsou.....

Příspěvek: #186

Nebo bolestí, strachem ...
Jiří

Příspěvek: #187

(08.11.2014 10:37)Jiří Matl napsal(a):  [
Na to "vrhnutí se" roztočů po plodové pause na první zakladený plod by se dalo reagovat, využít to jako biologickou past.

Jen kdyby průběžně vždycky člověk věděl to, co ví teď... Předvídat se sice dá, ale má to svoje mantinely.

Příspěvek: #188

Ten princip biologické pasti je, Martine, známý dávno a běžně se používá. Je ale fakt, že při větším počtu včelstev je to složité. A letos to i mne napadlo až po určité době ...
Nicméně jsme věděli, že naše včely letos několikrát vzhledem k nepříznivým podmínkám omezily plodování na minimum a mnozí z nás jistě uvažovali, jak to využít pro omezení napadení V. d. Dalo se dělat víc věcí. Je pravda, že nyní jsme moudřejší. Snad ...
Kdo o tom uvažoval a jak jste to řešili? Zkusme se navzájem podělit ... Myslím to dobře souvisí s tímto tématem.
Jiří

Příspěvek: #189

Nechtěl jsem, Jiří, říkat že ten princip není znám, ale že málokdo dokáže ze znaků v průběhu sezony přesně odhadnout její "závěr". Za sebe ale musím říc, že biologickou past (a vyřezávání plodu kdykoliv během roku vůbec) považuji za metodu za hranicí etiky a nedělám to. Nechci tím nějak hodnotit lidi, kteří to dělají, protože tu etiku máme každý nastavenou jinak. Stejně tak mi ale přijde jako brutální preventivní používání dlouhodobých odpařovaču KM apod, protože si myslím, že je trápení včel (kdo by dobrovolně chtěl žít ve smradu, který se včelař snaží držet někde u hranice toho, aby to včelstvo přežilo, nezahubilo matku, nevyházelo všechen plod a přitom aby to bylo max účinné proti VD). Někde v jiném tematu (nebo možná uplně někde jinde) mě zaujala myšlenka biologické pasti podle M. Bencúra, který píše, že trubčí plod v středu plodiště jaksi "chytá, nebo láká VD a vyšší teplotou je sterilizije". To kdyby fungovalo, tak je to jako biologická past super.

Příspěvek: #190

MartinH- len krátko, ak sa ti do vlasov na hlavy dostanú vši kvôli etiky si ich tam ponecháš alebo ich budeš po jednej z vlasov vyberať, alebo si urobíš farmu, by si ich zachránil. Trúdy sú prirodzenou súčasťou včiel (len v sezóne), ale ak si myslíš, že sú príčinou rojenia a ty roje nechceš, tak ich odstráň, ale môžem ti povedať, že rojeniu ani tak nezabrániš.

A k Milanovmu spôsobu boja s rojením len toľko, to aká je teplota v mieste otvoreného plodu je 35,6°C,m tak kde je zaviečkovaný plod môže byť aj nižšia,m tak tá teplota nie je taká vysoká,m aby klieštika a jeho plod zabila. Takže ako si podstelieš tak sa ti bude spať alebo ak na záver roka ošetríš včelstvo od klieštika, tak bude vytáčať.

Příspěvek: #191

To ošetřování je nějak zaběhnuté a tak si vyčítat nemá cenu. Jsem začínající včelař a proto jsem ošetřoval jako většina kolem. Bohužel kolem to padá víc než je zdrávo a proto si přeji, aby mi do sezony "aspoň" něco zbylo na rozmnožení. Mám zatím 4/4, ale jaro je daleko. Je to pro mě velké poučení, protože to možná znamená začít znovu a tím mít jeden rok zpoždění k dosažení 8-10 úlů. Když něco přežije, tak to bude nejspíš slabé, ale aspoň ať to přežije. Bude veliká sháňka po oddělcích a tím pádem bude hrozit přivlečení VM a jiných nemocí do okolí. V každém případě skončit nechci a budu se dál snažit najít pro mě a pro moje včely nejlepší postup ošetření. Ještě 15.10.2014 jsem měl všechny čtyři nástavky(3*2/3l) 2-5 cm v podmetu a zakrmeno tak, že hořejší nástavek byl/je plný cukru. Nemám staré dílo, protože jsem začínal na novém úlu. Jinak u jednoho včelstva jsem pozoroval taky zvýšenou agresivitu. Otevřel jsem podmet a hned jsem dostal dvě žihadla. No uvidíme co bude na jaře. Další poučení je, že budu dělat rezervní oddělky na podzim spojovat, nebo nechat jako rezervu do jara. Člověk se stále učí.

Příspěvek: #192

Pořád jsem asi tak trochu mimo mísu. Mluvilo se zde o možnosti přemnožení VD, důvody jsou známy. Ale nakonec zde většina těch co ohlásili úhyn hovořilo o spadech ve stovkách. Stejné je to i v mém okolí. I pan Bencúr píše o spadu po ošetření cca 400. Podle mě toto nemá nic společného s přemnožením VD. U mě Lannisteři mají za poslední 3 měsíce spad přes 4100 VD. To je podle mě přemnožení.
Z tohohle bych spíš řekl, že za tím masakrem bude něco jiného. Proč zrovna letos, to greenhorn jako já neumí říct. Možná viry, možná N.C . OK, ale to nebyli obě tyto komplikace k dispozici i vloni a rok předtím. Podle mě byli, ale z nějakého důvodu se tolik neprojevili. Proto se začínám přiklánět k tomu, že opravdu to může být smrtelná kombinace počasí, špatné snůšky a x dalšího, co ty doprovodné efekty takto vyostřilo zrovna letos.

Příspěvek: #193

Kolegové situace je dosti vážná, příroda je silný protihráč v partii s varoózou. Ten kdo ji opomíjí, je neustále pozadu. Včelaři se o svá včelstva starají různě. Jedni se snaží preferovat genetiku s biozásahy, druzí striktně trvají na platné vyhlášce SVS, pak je tu spousta „samostatných včelařů“, kteří však také nemají situaci pevně v rukou. Proč? Asi proto, že nikdo z těchto skupin včelařů nepočítal, že minulá zima nás může vyškolit (nebo to podcenil). Nechci zde vychvalovat nebo hanit extrémní přístupy v ošetřování proti kleštíkovi, avšak ze zkušeností, které jsem nabyl za dobu mého včelaření s větším počtem včelstev už vím, že chci-li ekonomicky včelařit, musím včelstva více kontrolovat a do sezony jít s minimálním počtem kleštíků. Přitom práce a vynaložené úsilí, které je nemalé se mi vyplatí. Nejsem zdrojem nákazy pro okolí. I v letošní sezoně jsem ošetřoval poprvé až v září. Z tohoto je vidět, že mnou provedená ošetření na sklonku roku dostatečně chránila včelstva proti přemnožení VD. Počítal jsem s alternativou, že včely mohou plodovat téměř celou zimu. Jinou kapitolou jsou NC a viry které se začínají uplatňovat i v podletí a na podzim ve větší míře (vektorem je VD). To asi znamená, že kdo není sestávajícím stavem spokojen, musí hledat novější přístupy a častější kontroly na podzim. Více si všímat zdravotního stavu v sezoně. Co se týká ztrát matek, tak při oplozování bych řekl normální stav (asi 10% ztrát), které jsem přičítal počasí a vlaštovkám které měli málo potravy v tom suchu. Jinak pozdní tiché výměny byly horší. Musel jsem řešit 7 včelstev bez matek přidáním oddělků již nyní na podzim. Jsem zvědav, jak na nastalou situaci zareagují včelařská občanská sdružení spolu s SVS. Je každému snad jasné, že po letošní zkušenosti se musí metodika změnit, doufám ale, že to nebude dvojnásobné ošetření plus dvakrát zimní měl. Slyšel jsem hlasy, že kvůli VD a tumidě, měl zůstane.

Příspěvek: #194

Včelári po celom svete získavajú celý rad informácii týkajúcich sa zdravia včiel, a informácie si navzájom cez včelárske fóra odovzdávajú. Prieskum "záhadných" úhynov včelstiev tam prebieha už niekoľko rokov. Podľa výsledkov prieskumu potom robia pre včelársku obec školenia, ktorých obsahom sú aj včelárske postupy v ošetrovaní včelstiev proti škodcom a chorobám. Tak napríklad Kľúčové body z prieskumu chovu 2012-13 boli:
• Získali užitočné informácie o včelárskych postupoch od 1248 včelárov z viac než 80 krajov po celom Anglicku a Walese. • Priemerná dĺžka praxe včelárov v chove včiel je 11,2 roka, 11% včelárov chovajú včely 2 roky alebo menej. • Včelári najčastejšie dorábajú 1 až 10 kg medu na včelstvo, zatiaľ čo 0,9% včelárov dorába 50 kg na včeliu rodinu • Zimné straty v sezóne 2012- 2013 boli vypočítané na 29,4%.

       

Příspěvek: #195

Oni totiž nemají Merkuriho

Příspěvek: #196

Ano všichni hledají a pátrají.
Z mého pohledu to přemnoženými kleštíky co zbyli z loňska, alespoň u mne, nemůže být. V roce 2013 jsem začala samostatně včelařit. Vyzbrojena vědomostmi a zkušenostmi starších i novými postupy a metodikou vedení včelstev ( kurzy a Lšnv, literaturou) jsem kleštíky opravdu nepodcenila. Moje včelstva šla do nového roku naprosto bez nich. Dokonce jsem oddalovala poslední přeléčení k vůli zbytkům plodu. Včelstva před léčením měla nejvyšší spad 4 ks. po přeléčení 8ks. Neustále kontrola podložek, byly velice časté prolety- ani se nedá říci prolety. Počasí nebylo mrazivé, prakticky mohli ven skoro kdykoli.
Nebudu popisovat sledování spadů, protože to bylo jen ojediněle, když něco spadlo. Protože kolem mne byla s kleštíky potíž, dostali jsme také varování, dávala jsem formidol a KM...když spadlo, tak do 5 ks. Po vytočení v 7.měsíci znovu léčení...prakticky nic. Po vytočení začátkem srpna v jednom včelstvu spad do 900ks, v ostatních do 500. A padali pořád. Myslím, že se nenamnožili u mne, ale byli přinešení od padajících včelstev v okolí( podle zásob) a díky mým zásahům se do plodu dostala jen malá část. Pochodující včely - nebyly. Včelstvo s nejvyšším spadem padlo 9.10, další o 15 dní později - spad mělo daleko menší. Ještě jedno včelstvo mi padne určitě. Vidím to, ale ostatní jsou v síle, v zatím rozvolněném chomáči. Jedno včelstvo vybočuje minimálními spady. Jsou to mé adeptky pro rozchov.
Nepozorovala jsem pauzy v plodování, holky tu měly od rozkvetu jív stále něco. Plodu pořád hodně, odchovala jsem si i celým nástavkem, bez omezení mateřského včelstva. Prostě nevím asi holky neustály napadení více faktory.
Některé události a postřehy s ostatními jsou stejné, ale některé se hodně liší.
je dobře, že si to tu můžeme sdělit a tak se učit.

Příspěvek: #197

Už to konečne pochopte, ak mi spadne po kyseline málo klieštika, tak skúšam, či zabrala a nezvaľujem potom neskoršie vysoké spady na "prinesené" klieštiky. Hold kyselina potrebuje podmienky a silne pochybujem, že všetci meriate pri liečení kyselinou teplotu a hlavne vlhkosť v úli a celkové prúdenie.

Příspěvek: #198

Tak jsem dneska při zabezpečování úlů proti myším našel další bez včel. Takže ze 4 je to 5 ztrát na tom stanovišti.

Tak mi vysvětlete, proč jsem na 4 stanovištích průměrný včelař a na 5. mizerný.

Vy všichni, co vidíte problém ve včelaři a že dobrému včelaři nemůžou hynout včely.

Příspěvek: #199

Smutné

Příspěvek: #200

Taky hlásím ztrátu 5 včelstev z celkem 12 a to ještě asi není konec. Některá včelstva jsou hodně slabá... Přitom jsem si myslel, že jsem nic nezanedbal. Nasadil jsem v polovině července hned po posledním vytočení medu kyselinu 2x po 3 týdnech a všechno se zdálo, že to bude letos v klidu. V září jsem krmil a to dost vydatně, bylo teplo. Po první fumigaci na začátku října byl spad cca 500 roztočů na včelstvo. Pak jsem si týden na to všiml, jak včelky pochodovaly z úlů, některé z poškozenými křídly a u některých úlů byly pokálené monitorovací desky. A pak jsem našel jen prázdné úly se spoustou zásob, jak je loupí okolní včelstva....Takže podezření na viry a nosemu. Jenom mi nejde na rozum, že některá včelstva jsou úplně v pohodě a jiná v totálním rozkladu...
Skoro mi to přijde, že letos bude tak krutá a drsná zima, že si takhle včelstva koncentrují svoje zásoby do těch neživotaschopnějších včelstev, aby se i přez ztráty slabých zachoval život....