Kdo je ochoten se podělit se zkušenostmi z letošních podzimních úhynů - tak tady je to správné místo.
Prosím piště příznaky, způsoby podletní léčby, projevy včelstva při krmení a vše co by mohlo ostatním dát vodítko jak ne či jak ano.
Samozřejmě zda je nějaké resumé z laboratoře či SVS.
Třeba tak prospějete ostatním a možná i sobě tím, že si to svou rekapitulací a diskuzí zde prostě odhadnete co asi bylo špatně či naopak dobře.
Jirko, jen to hlasování by se mělo nechat nejdříve na konec listopadu...podle mě budou následující 3 týdny nejkritičtější.
Bohužel nevím jak to hlasování tady na VF načasovat. Zadává se při při vytvoření tématu.
Tak prosím hlasujte až v prosinci.
Děkuji.
Milan, ja tohoročný úhyn na varoázu mám na nulu a to od r. 1989, ale z toho obdobia som mal aj miernejšie postihnuté včelstvá mám takéto skúsenosti:
silno postihnuté včelstvá (a to aj u iných včelárov) odchádzali už koncom júla a augusta, úle ostali prázdne a ak sme mali šťastie, tak nám včely zásoby nevyrabovali.
Miernejšie postihnuté včelstvá boli poškodené-slabšie, ale zimu prežili, pamätám sa, že jarný vzostup týchto postihnutých včelstiev bol veľmi dobrý, ale toto môže byť len môj dojem.
Mám-li zrekapitulovat moje včelaření, stačí mi na to slovo nevím. Mám-li zrekapitulovat rok letošní, nevím nic...
Od června mám včelstva prakticky o hladu,i když plodují, takže jsem krmil. Spad u některých nula, jinde ojediněle pár kusů, žádná katastrofa....kontrolu dělám víceméně pravidelně cca týden. Protože v mednících byl prakticky cukr, rozhodl jsem se nějak využít situaci a ještě v červnu, jsem rozebral včelstva na oddělky, celkem na 38, s tím, že do zimy nějaké spojím a vyberu jen kvalitní matky. Na začátku července začaly první větší spady, takže následovala aplikace formidolu. Nejprve bodově, ale pak už to jelo. Takže u všech dlouhodobé odpařovače a furt spady jak prase(řádově stovky kusů). Pak až do konce srpna, použiji termín J.Matla, žonglování mezi krmením a KM(80%). Do 1.9. jsem pospojoval některé oddělky na konečných 22 a protože stále plodovaly, ještě jsem přikrmil, ale září už bez léčení i když spady stále v desítkách kusů. Začátkem října jsem kvůli spadům vyřezal zavíčkovaný plod i když se mi to příčí, a ještě aplikoval KM na použité desky od formidolu, ale patrně bez většího účinku. Koncem října poprvé Varidol a podložky jako posypaný mákem, už to ani nepočítám. Před první aplikací Varidolu 2 oddělky na 3 nástavcích L2/3 pryč, bez mrtvých včel...pouze zásoby a drobet plodu. 3 další jsem spojil do jednoho, celkem obsedají po spojení tak 1,5 nástavku... V sobotu 2.11.druhá aplikace Varidolu, spad opět ve stovkách....
Zatím pozitivum, že některá včelstva i přez velké spady jsou stále při síle. Drží i ta spojená, zatím mají všechny 3 matky.
(03.11.2014 11:36)JKL napsal(a): [ -> ]Bohužel nevím jak to hlasování tady na VF načasovat. Zadává se při při vytvoření tématu.
Tak prosím hlasujte až v prosinci.
Děkuji.
Jasně, stačilo by jasně si říci datum, odkdy to budeme psát.
Je otázka, zda lišit podzimní a zimní úhyny, protože se prolínají a většinou mají společné příčiny. Prostě některá včelstva vydrží déle, třeba až do prosince či začátku ledna, ale pak stejně padnou ...
Osobně spíš věřím na metodiku zimních úhynů (Coloss). Tam bude zadní limit jaro, tuším duben. Ta samozřejmě zase bude ...
Ale zkusme to tedy zde od 1. 12. Souhlasili byste?
Jiří
Zatím úhyny "0"....ale vzhledem objevení příznaků DWV, a v současnosti připravovaném ošetření proti VD budu radši hodnotit až budu" vědět".....Vzhledem k dalším informacím o napadení plodu ve zkolabovaných včelstvech....tj.až 17 Vd na jedné kukle....se chystám na odstranění plodu. Pokud je to napadení tak velké i u mě, tak ty včely bez křídel už můžou být v důsledku množstvím jinak "zdravých" roztočů a nemusí se jednat ani o viry.
Antone, taky jsem od roku 1997 neměl úhyn, ale to neznamená, že se ketos nemůže "poštěstit".....
Jirko, tady bude problém s oddělením důvodů uhynů. V dubnu se do toho "spláchne" i padnutí hlady....a vzhledem k tomu, co se zde objevuje.. jako nakrmení v červenci na 3 nástavky Optimalu...17kg.... tak by Winloos měl obsahovat i kolonku pro takové úhyny. Otázka je : kdo to přizná.....
Kámoš z Polkovic u Tovačova mi volal že jeho švagrovi odešla všechna včelstva na varoázu. A v okolí jsou prý další úhyny. Oni jsou teplá oblast a kdo to tam jen trochu podcení tak je bez včel. Kdo si toho hleděl a poctivě léčil včely má.Kámoš musel prý spojit jen 2 včelstva.
Kdo si toho hleděl a poctivě léčil včely má.
Tohle miluji a autorům přeji aby jim to vydrželo.
Dokud to ale bude oficiální doktrína, tak se nikdy nedozvíme kolik včelařů má problém. Protože to defacto znamená, že když někomu odejdou včely, tak je nenapravitelný lajdák.
Škoda Zdenku, že nevíš nějaké detaily jak a kdy léčil. Informace, že je to na VD je taková - řekl bych paušalizovaná.
Bylo to před 1. fumigací nebo po? Spady ? Prázdný úl nebo hromada mrtvolek na dně. Vyloupeno ?
Já vím - je to dost údajů ale ty nám mohou dát nějaký obrázek situace a můžeme srovnávat a vyhodnocovat - sdílet zkušenosti. Nikdo postižené kamenovat nebude ale naopak. Navíc diky zavčelení tu platí - ochrání-li má informace od úhynu včel souseda, ochrání i má včelstva už jen tím, že se mi možná nákaza nedostane od souseda zpět ke mně.
(03.11.2014 12:51)Jiří Matl napsal(a): [ -> ]Je otázka, zda lišit podzimní a zimní úhyny, protože se prolínají a většinou mají společné příčiny.
I já si myslím, že "zajíci se mají počítat až po honu", tedy že přelom března a dubna teprve vystaví účet letošní sezoně. Současný stav může být pouze předzvěst daleko větších kolapsů. Sám mám z letošního (vy)zimování lehké mrazení v zádech. Situaci jsem se snažil nepodcenit, ovšem infekční tlak okolí je obrovský.
Abych jen nenabádal k zapisování a sám nic konkrétního nenapsal tak situace u mne.
V podletí (v polovině krmení) jsem léčil Fromidolem a v 6-ti MU Nassenheiderem 180ml KM 60%. Spady v desítkách VD jen jedno cca 150.
Situace dnes - 3 dokrmovaná včelstva v sobotu nosila pyl, mají nevyšší spady a vytahují plod - evidentně při se při dokrmování rozplodovala ale jinak jich je v úle dost.
U jednoho včelstva padá 30x více včel než VD a slábne. Nevím zda má smysl spojovat protože to na varrózu nevypadá - asi ponechám osudu. U tohoto včelstva žádné pokálení, ale měl na podložkách je výrazně tmavší než u ostatních. Jakoby maličké tmavé pevné výkaly, menší než má zavíječ.
Z jednoho mi padalo při použití Apiguardu cca 50 denně 14 dní - to včelstvo je ale stále velmi silné a vitální.
Většina včelstev už v klidu, v sobotu prolety. Spady jak Formidol tak Apiguard byly do 10-20 VD/den po 14 dní, nejsou ovšem nijak silné, což si vysvětluji tou KM mezi krmením v podletí a tedy přibrždení plodování v té době.
Zatím mi neulétly
U mne zatím vše OK, ale spad u v září dobře ošetřených (KM, viz VMS) včelstev znovu roste a nutí mě znovu zasahovat.
Je teplo, dokonce pylová snůška, včely plodují, stále padají světlí roztoči. To není dobré a je třeba být stále ve střehu. Nemáme to ještě za sebou ... A obávám se, že ani odškrtnuté fumigace to mnohde nevyřeší.
A to už jsem si myslel, že bude klid ... Hrome ...
Netroufám si předpovídat, jak to bude na tom přelomu března a dubna, jak píše climax. Ale klepu na dřevo ... Snad to klapne. Uvidíme ... věřím jim i své metodě (data jsou na VMS). Vlastně ani nevím, proč, protože současná situace mi připomíná spíš ruskou ruletu ...
Zeptal jsem se e-mailem kolegů ve spolku, leč nedostal jedinou odpověď ...
Jiří
(03.11.2014 13:47)climax napsal(a): [ -> ]... I já si myslím, že "zajíci se mají počítat až po honu", ...
Ale otázka je postavená "Úhyny podzim". Do kedy je "podzim" a kedy je "včelárska zima"?
Myslím že všetky úhyny pred uložením do zimného chumáča sú "podzimní" ... aj keď príčina môže byť rovnaká.
Zo SR: Susedný včelár úhyny 100% (nemá už žiadne včelstvo). Ja zatiaľ nula, ale polovica včelstiev je slabšia ako odložence... Neobsadajú ani 1/2 VN...
(03.11.2014 13:33)KaJi napsal(a): [ -> ]Kdo si toho hleděl a poctivě léčil včely má.
..., že když někomu odejdou včely, tak je nenapravitelný lajdák.
U mňa bola nepretržitá znáška až do pol augusta (slnečnica) a nechcel som chémiu cpať do medu. O deformovaných včelách som vedel, ale dúfal som že to nie je tak vážne. Bolo.
To je, Michale, klasické dilema, které prožíváme v posledních letech stále znovu. Zda zachránit včelstvo, kde jsou jasné projevy napadení (i s virózami), nebo ještě chvíli počkat na snůšku a pak zasáhnout. Je to vždy na hraně a na momentálním rozhodnutí. Účtuje se ale až později ...
Osobně (tedy po osobní zkušenosti asi podobné, jakou jsi měl Ty), už se kloním k tomu, raději zachránit včelstvo a na ostatní resignovat. U nás v nížině to letos navíc bylo vše o hodně dřív než jindy a stále se po té jarní bídě čekalo na spásu v podobě medovicové snůšky. Taky těžké dilema.
Bylo to těžké rozhodování a asi se to bude účtovat až teď ... Osobně už teď vím, že jsem měl začít dřív, ale vím to až teď, když si probírám v záznamech průběh sezony ...
Snůška nepřišla, muselo se rychle začít krmit, tedy ten klasický tanec mezi vejci - krmit? - ošetřovat? A čas běžel a spady mluvily jasnou řečí ...
To ovšem vím až teď ...
Jiří
(03.11.2014 13:43)JKL napsal(a): [ -> ]Škoda Zdenku, že nevíš nějaké detaily jak a kdy léčil. Informace, že je to na VD je taková - řekl bych paušalizovaná.
Bylo to před 1. fumigací nebo po? Spady ? Prázdný úl nebo hromada mrtvolek na dně. Vyloupeno ?
Já vím - je to dost údajů ale ty nám mohou dát nějaký obrázek situace a můžeme srovnávat a vyhodnocovat - sdílet zkušenosti. Nikdo postižené kamenovat nebude ale naopak. Navíc diky zavčelení tu platí - ochrání-li má informace od úhynu včel souseda, ochrání i má včelstva už jen tím, že se mi možná nákaza nedostane od souseda zpět ke mně.
Jen doplním - klasicky se včelstva vytratila během září a úly zůstali se zásobami a bez včel.
Mně uhynulo na varoázu jedno včelstvo totálně a tři včelstva byla poškozena a jsou jenom ve střední síle ale s jistotou dobře přezimují.Uhynulé včelstvo vymněnilo minulý rok v srpnu matku za velkou a aktivní mladou a museli plodovat až do vánoc.Ti roztoči se prostě schovali v plodu a pár jich přežilo léčení.
(03.11.2014 14:58)Zdeněk Barnat napsal(a): [ -> ]... Uhynulé včelstvo vymněnilo minulý rok v srpnu matku za velkou za aktivní mladou a museli plodovat až do Vánoc.Ti roztoči se prostě schovali v plodu a pár jich přežilo léčení.
Zdeňku, ale tohle vysvětlení je dosti schématické. A navíc to přece šlo ohlídat během jara a raného léta. To byl vloni naprosto tuctový příklad, tohle pozdní plodování, při němž se roztoči, jak se zdá, koncentrují masivně na zbývající plod. A vlastně jsme skoro všichni čelili tomuto jevu. Viz diskuse o napadení na počátku léta v různých vláknech.
Nemyslím si, že tohle byla pravá příčiina úhynu, ale to by asi bylo na delší debatu jinde.
Proč nyní padají včelstva i tam, kde byly velmi dobré výsledky vyšetření zimní měli, které by jinak mělo prokázat, že tam nějací roztoči zbyli?
A jak vlastně ti přeživší roztoči na jaře škodí?
Jiří
Největší problém je ten, o kterém psal climax....tlak z okolí..... Nezlobte se na mě. Nedávno jsem poslouchal dva včelaře okolo věku 70ti let....kteří se dokážou fundovaně bavit o neschválených dotacích, o které si žádali, ale na otázku VD ve včelách nedokážou ani žblebtnout......Všechna léčení bez monitoringu...a na otázku co spadlo po Gabonu krčí rameny....Po úhynech se mluví o tom, že udělali všechno co měli.... Takže záležitost vytváření infekčního tlaku není jen výsadou nováčků.... Bude potřeba si uvědomit, že to málo, co nařizuje SVS prostě nestačí....(Minimálně ne v letech, kdy se od jara avizuje problém...jako letos.).....a včelař bude muset, holt, pro včelky trošku "hejbnout prdelí".