Příspěvek: #1081

(25.12.2014 20:43)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Čo ak sú hromadné úhyny autoregulačným mechanizmom premnoženej populácie včiel (resp. privysokej hustoty zavčelenia)?

V tom případě je záměr ČSV - rozšířit členskou základnu a zvýšit počet včelstev - dalo by se říct "Sysyfovskou záležitostí"....

Příspěvek: #1082

(25.12.2014 21:35)Jozef Bojkovský napsal(a):  Zdravím.

Páni,nevymýšlajte si ,už sa to nedá ani čítať,čo všetko bolo príčinou úhynu včelstiev.Včelstvá uhynuli úplne z prozaických dôvodov a to vinou včelára,ktorý nezvládol liečenie klieštika VD a nedoplnil zásoby počas hladového obdobia po medobraní z repky olejnej /V 5-6 mesiaci/.
Prajem všetkým príjemné sviatky a v budúcom roku veľa spokojnosti a úspechov .Prajem všetkým,aby budúci včelársky rok bol úspešnejší a na mednú produkciu bohatší.

Bojo.

A čo tie, ktoré boli preliečené a netrpeli hladom? Prečo hynú včelstvá aj včelárom, ktorí celé roky úhyny nemali (čo zodpovedá svedomitej a efektívnej liečbe)? Ste typický predstaviteľ "včelára spasiteľa", neberte to prosím v zlom, je to iba môj pracovný názov - jednoducho včelár rozhoduje o živote a smrti včelstva. Lenže ono niekedy je i včelár na niektoré veci prikrátky...

Příspěvek: #1083

Na to by odpověděl můj děda asi taktoán Boh dal, Pán Boh vzal.
Vysvětlení - někdy můžeš dělat co chceš,ale je Ti to stejně, prd platný .
Tak že,takové řeči od boku,tos udělal špatně nebo tohle,je na nic.Když to člověk nevidí ,nedá se hodnotit
na dálku.F.V.

Příspěvek: #1084

Bojo, a co všechno by měl vzorný včelař udělat aby neměl úhyn?

Příspěvek: #1085

Bojo, jak tedy vysvětlit úhyny tam, kde napadení roztočem bylo v podstatě mnimální?
Letos je vše jinak, klasická schémata nefungují, ale o tom je celé toto velmi cenné vlákno ...
Jiří

Příspěvek: #1086

Takže, jak jsem psal ve vlákně přikrmování včelstev o záchraně toho nenakrmeného a celý rok neléčeného včelstva.....dneska jsem odečtení spad po fumigaci..... 37 ks VD ...!!!!

Včelstvo bylo celé léto ponecháno osudu v jednom nástavku Tachov s 10cm podmetem. Poslední prohlídka na začátku června. Včelstvo se pravděpodobně vyrojilo- možná provedlo i TV...?Na konci srpna nakrmeno 6kg....pro zajímavost -cukr rozvařen na sporáku. V prosinci už mnou přidáno 11kg zásob( 2kg med, 9 kg cukerných zásob) ....a to byla také jediná výměna díla v letošním roce... Jinak podmet byl celej zastavěnej trubčinou. Ještě...další stanoviště 400 a 600m daleko. Na tomto stanovišti pouze toto jedno včelstvo. Nic nezkoumáno.... Včelař ani nezná projevy virových onemocnění na včelách. Neví ani kdy byla měněna matka a jaká tam byla původně, a to neví 3 roky zpět, co se ujal pozůstalosti po dědovi.

Takže teď by mě zajímalo, co v tom bylo udělaný dobře....když tedy včelstvo přečkalo letošek s tak malým napadením? .... A hlavně po dodánî zásob obsedá slušně 4 uličky......

Příspěvek: #1087

jeden moj známy má 5 včelstiev priamo v centre mesta a 5 na okraji obce kde bývam..o tom že existuje nejaké fórum ani nechyruje,nevie ani zapnúť počítač,všetky zásahy čo má robiť zisťuje u mňa..je tvrdohlavý ako baran,ale čo mu poviem,to dodržuje precízne do detailu,akurát si ale min.rok postavil hlavu,že on chémiu do úľov už nechce dávať,že neverí aby klieštik dokázal zničiť včelstvo..doteraz sa mu to nestalo,gabon v lete a dve fumigácie stačili vo všetkých(6) rokoch ktoré včeláril..vysvetliť si to nedal,tak som si v duchu povedal že"bond testy" zadarmo ..včelstvá boli ošetrené v roku 2012 v lete gabon a dva krát fumigácia amitrazom (okt.,dec./ říjen,prosinec)..v 2013 neboli ošetrené ničím(ešte aj baywarol ktorý si objednal cezo mňa na leto,mi vrátil nerozbalený niekedy okolo vianoc2013..rátal som že zimu neprežije ani jedno včelstvo..prežili všetky,ešte ma víťazoslávne volal na prehliadku,s tým že pravda bola na jeho strane..v tomto roku včelstvá normálne prosperovali,a prvé ošetrenie dostali až v septembri,keď sa dotyčný včelár s krikom a všetkými možnými nadávkami adresovanými osám ktoré mu(podľa jeho slov)zlikvidovali dve rodiny(mimo mesta) dovalil za mnou že čo stým..dal som mu avartín,nech mi zavolá aký bude spad..za dva dni mi volal,počet som sa nedozvedel-citujem: bolo ich tam jak nadr*aných (toľko vulgárnych označení klieštik asi nedostal za celú dobu,čo sa sem nasťahoval)vtedy pochopil a na vlastné oči videl o čom to je..potom ich zadymil ešte v10.mes..aktuálne okrem tých dvoch žijú všetky(8),sám som zvedavý aké budú po zime..dám vedieť..

Příspěvek: #1088

Zdravím.

Pán Stoklasa,tomu spasiteľovi a jeho známim,ktorí nehladajú výhovorky ,ale vykonajú v optymalnom čase všetky úkony potrebné pri ošetrovaní včiel ,včelstvá už roky nehynú na premnoženého klieštika VD.

Bojo.

Příspěvek: #1089

Pán Bojkovský, ja som to nemyslel v zlom. A som rád, že sa Vám darí. Fandím Vám i včelej farme, na ktorej pracujete. Ale myslím si, že niekedy môže včelár urobiť všetko dobre a aj tak to dobre nedopadne. Neverím, že je toľko nezodpovedných včelárov, aby sa tie úhyny v celej Európe dali vždy vysvetliť iba tým (ale priznávam, že klieštik bude na tom mať tiež podiel, bude za časťou úhynov). A výhovorky určite nehľadám, pretože nie je dôvod (zatiaľ som nikdy úhyny nemal).

---

Mám ale inú otázku, nemyslím na Vás, ale celkovo do tejto diskusie. Ako je to s úhynmi pri porovnaní lesných oblastí, kde nie je žiadna poľnohospodárska výroba a oblastí s intenzívnym poľnohospodárstvom (min. jedna monokultúra, používanie chémie...). Sú úhyny porovnateľné (trebárs odhad v %), alebo sú medzi takýmito oblasťami rozdiely? A čo sa týka nadmorskej výšky, resp. "klimatických regiónov"? Sú medzi nimi nejaké rozdiely?

Příspěvek: #1090

Milane,tady je úplně jasné proč bylo toto tebou zachráněné včelstvo tak málo napadené kleštíkem.Bylo to z důvodu několikanásobného vyrojení.Každá přestávka v plodování dá kleštíkům pořádně zabrat. V tak malém prostoru se museli rojit opravdu hodně.

Příspěvek: #1091

Mám v Šárce 4 produkční včelstva,nejvíc napadené bylo na pravém kraji to nejsilnější to na levým přišlo o matku a co když je jedna s podmínek napadení kleštíkem a viry je prosperita,ta má přece úžasnou vůni a láká všechny chcípáky z okolí.
Co se týká čistoty rasy myslím,že největší potenciál má pouliční směs,aspoň nám to příroda ukazuje.

Příspěvek: #1092

(26.12.2014 9:16)pavell napsal(a):  Milane,tady je úplně jasné proč bylo toto tebou zachráněné včelstvo tak málo napadené kleštíkem.Bylo to z důvodu několikanásobného vyrojení.Každá přestávka v plodování dá kleštíkům pořádně zabrat. V tak malém prostoru se museli rojit opravdu hodně.

Úplně jasné
Plodová přestávka by dala kleštíkovi zabrat v případě, že by byla několikaměsíční, tahle krátká způsobí jen to, že na první novou generaci včel se vrhnou všichni živí roztoči. Je celkem jasné, že se v takové situaci lehce dostanou i dvě samičky do jedné buňky a křížením jejich dcer a synů vzniká heterozní efekt, ta další generace roztoče je životaschopnější a odolnější.

V případě zjevné odolnosti včelstva vůči VD se bude jednat o celý soubor strategií, které dané včelstvo používá a z nichž většinu ani neznáme. Nicméně genetika je tady a bylo by skvělé ji vyzkoušet. Klidně se může stát, že tohle včelstvo zvládá VD jen v takto malém prostoru a v ve větším ne.

Ale každopádně mám radost

Příspěvek: #1093

(26.12.2014 9:10)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Mám ale inú otázku, nemyslím na Vás, ale celkovo do tejto diskusie. Ako je to s úhynmi pri porovnaní lesných oblastí, kde nie je žiadna poľnohospodárska výroba a oblastí s intenzívnym poľnohospodárstvom (min. jedna monokultúra, používanie chémie...). Sú úhyny porovnateľné (trebárs odhad v %), alebo sú medzi takýmito oblasťami rozdiely? A čo sa týka nadmorskej výšky, resp. "klimatických regiónov"? Sú medzi nimi nejaké rozdiely?

Jaro, môžete zostaviť anketu z týchto otázok a slovenskí včelári z tohoto fora /Slovenský žväz včelárov/ Vám zahlasujú. Nikto takúto štatistiku nemá a kľudne by to zo vstupných údajov jarných prehliadok mohol robiť register v Liptovskom Hrádku. Úhyny obsahujú množstvo jemných interakcíí a poctivo ich môže klasifikovať len seriozny výskum. A ten sa u nás len tak rýchlo nezačne, lebo na Slovensku sú úhyny tajné - čiže nie sú, alebo sú v norme /10-15%?/. V okolí je len jeden včelár, ktorý mal straty cca 25%. Ale úhyny treba rátať v apríli, aby to bolo celá informácia.

Příspěvek: #1094

Je to takový paradox letošních úhynů. Prakticky ze všech stran je slyšet, že první hynou silná vitální včelstva s dobrou matkou, vynikajícím medným výnosem a luxusně zásobená. Já po úhynu vyndaval 20 včel z prázdného úlu a víc jak 20kg zásob.
Paradoxně slaboši, co mají za sebou dvě tři rabovky a 2x jsem je převážel na jiné stanoviště mají v klidu zimní režim, vše v úlu srovnané, zásoby nad hlavou a spad kleštíka byl donedávna největší .
Všechny včelstva jsem poctivě celý rok monitoroval - viz VMS, léčil, viz VMS a po vytočení kontroloval stav zásob /hlavně jsem jim nevytočil vše/. Vždy jim zůstalo min 10 - 15kg. Takže Bojův koeficient je legrační .
Nicméně souhlas, že se asi probralo vše možné. Úhyny jsou na každém stanovišti a u každého včelaře převážně překvapením. No, tlučeme se tu v prsa - včetně mě, že píšeme: padlo včelstvo, byl to adept, čekal jsem to,atp. Sám ale vím, že to je věštění ze sedliny . Já jsem si označil všechna nejlepší/ukázková včelstva - už v srpnu. A poctivě šla mezi prvními . Nepochopitelně. Tak si říkám: no, tyhle mají spad jak prase, ty pudou. Nic. Padnou během třech dnů top včelstva na 6 nástavcích L3/4 / 4 plod a zásoby a 2 plné zásob nad hlavou na zimu/. Spad byl u nich v průměru, spíš méně.
Za sebe jsem došel k závěru, že velkým viníkem je nosema cerenare. Nikdy jsem neslyšel a tom, že se tak rozšíří. Dneska jdu k holkám a z každého úlu budu brát vzorky včel a večer juknu pod mikroskopem.
Možná by stálo za to - u těch, co jim drží všechny včelstva udělat mikroskopování. mě by to dost zajímalo.
Každopádně, průběh nosema cerenare odpovídá tomu, co zde všichni popisujeme. Včely nejsou malátné, "jen" zničeho nic odletí a uhynou mimo úl. Když by se alespoň včelstvo pokálelo, jako u apis, ale nic....Jestli je tam pak možné navázání na CCD....Nejsem mikrobiolog. Navíc tam bude koktejl virů, což asi také nebude ok...
Jsem rád, za tohle vlákno. Patří k nej momentálně na fóru. Držím palce těm, co jim to drží, ať to vydrží. Jak jsem psal, jestli je možnost, jukněte pod mikroskop.
Ono uvidíme hlavně v březnu...

Příspěvek: #1095

Jirko pokud se ti vyrojí včelstvo několikrát za sebou tak to kleštíka opravdu výrazně oslabí,to jsem ve včelařských začátcích opravdu zažil.pak mi to došlo až se spožděním,proč mají tyto včelstva tak málo kleštíků.

Příspěvek: #1096

Alberte, s tou anketou to je dobrý nápad. A jinak u nás - v ČSV jsou úhyny také tajné

Příspěvek: #1097

(26.12.2014 9:10)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  

---

Mám ale inú otázku, nemyslím na Vás, ale celkovo do tejto diskusie. Ako je to s úhynmi pri porovnaní lesných oblastí, kde nie je žiadna poľnohospodárska výroba a oblastí s intenzívnym poľnohospodárstvom (min. jedna monokultúra, používanie chémie...). Sú úhyny porovnateľné (trebárs odhad v %), alebo sú medzi takýmito oblasťami rozdiely? A čo sa týka nadmorskej výšky, resp. "klimatických regiónov"? Sú medzi nimi nejaké rozdiely?

Tady jste podle mne velice dobře položil zásadní otázky, tedy otázky, které se zabývají nejen způsobem léčení kleštíka, ale celým způsobem chovu včel, jejich pastvou a ostatními i vnějšími vlivy.
Jak je zřejmé i z tohoto fora, tak včely padají jak těm co se nestarají tak těm, kteří dělají vše jak se má a třeba i něco navíc. Za letošními úhyny tedy není jen vliv přemnoženého kleštíka, ale soubor mnohých veličin, které se v různých oblastech sešly. Proto máme oblasti,kde jsou velké úhyny a oblasti kde nic mimořádného nezaznamenali. Teď jde tedy o to zmapovat tyto oblasti a porovnat co postižené oblasti spojuje a naopak v čem se liší oblasti které úhyny postižené nejsou.
Toto je podle mne nyní ta hlavní otázka, která nám může dát pro budoucnost ty podstatné odpovědi a vodítka.

Příspěvek: #1098

(26.12.2014 10:41)pavell napsal(a):  Jirko pokud se ti vyrojí včelstvo několikrát za sebou tak to kleštíka opravdu výrazně oslabí,to jsem ve včelařských začátcích opravdu zažil.pak mi to došlo až se spožděním,proč mají tyto včelstva tak málo kleštíků.

To by platilo za předpokladu, že většina roztočů je na včelách, což by u opakovaného rojení mohlo i být.

Ale od července do prosince 37 roztočů??? Tady musí fungovat něco jiného

Příspěvek: #1099

(26.12.2014 9:16)pavell napsal(a):  Milane,tady je úplně jasné proč .. . . .

Ve včelách úplně jasné.

Jak rád bych měl alepoň trochu pocit, že je mi něco jasné

Šťastní to včelaři., řekla by kněžna.

Příspěvek: #1100

Ta přestávka v plodování, než začne plodovat nová matka bude asi zásadní. Mě by ještě zajímalo, jestli používal p. Havelka mezistěny, nebo je nechal stavět volnou stavbu.