Příspěvek: #1181

Ja som vždy zakrmoval včelstva cukrom, či bol český, slovenský, polsky, ukrajinský a rumunsky, vždy mi prezimovali veľmi dobre včelstva. Môžem z istotou povedať že zásoby z cukru sú v úli na 90%, nie som za to aby sa v úli nachádzal medovicový alebo slnečnicový med.
A keby mi tak padli včelstva, čo by som povedal? Bol to na vine cukor, klieštik atď......
Je to veľmi smutné keď padnú včelstvá vo velkom množstve, pritom včelár sa snažil mať to čo najlepšie, potom vypadok včiel spôsobí neistotu a zármutok jeho duše.
Zatial mi všetky včelstvá žijú, no uvidí sa na jar po prehladke čo a ako, určite aj dáke zruším.

Příspěvek: #1182

(19.01.2015 18:34)Jiří V. napsal(a):  Pravděpodobná příčina: dodržování MVO a metodiky VÚVč, s,. r. o. Celý rok proti varroáze ...
Kolegové jistě víte tak jako já, že toto pokulhává a nedá se tímto ohánět. Kdo z vás odstraňuje při ošetření plod? Velice málo z nás - to za prvé a za další - naši metodiku nepoužívají na jih a západ od nás a mají v letošní zimě úhynů také dost.
Já vidím příčinu přemnožení roztoče (viry a NC) již v předloňském ošetření a delším plodovém roce 2014. A ten kdo měl výchozí stav roztočů vyšší a včas nezasáhl ať již z jakéhokoliv důvodu, tak počítá ztráty.
Proto bych se neodvážil to svalovat jen na metodiku, která je mnohým šum a fuk.

Já bych k tomu jen podotknul, že podle mých zkušeností je to pravda jen napůl.
Jakmile se spustí někde kolaps, jde to dál i do včelstev kde se dodržuje metodika.

Příspěvek: #1183

Podle mého názoru, pokud jde včelaři nejen o zisk, ale také o zdravotní stav jeho včelstev, nechá se zasáhnout včas v jejich pomalém zdecimování.

Příspěvek: #1184

Právě, že letos padala včelstva i těm, kteří metodiku striktně dodržovali (jak říká Karel, padala také kvůli vlivům odjinud), ale ona ta metodika má jeden velký háček, a to je malá ochrana dlouhověké generace a čekání na podzimní manévry. Vloni bylo vše jinak a bylo třeba reagovat daleko dřív, často už koncem května. A nemuselo to být jen vysokou vstupní populací V. d. v začátku sezony. Skryté přínosy v tom jistě hrály také svou roli a krize byla dost dobře patrná. Kdo čekal až na podzimní fumigace, neměl namnoze už co fumigovat. Kdo nezasáhl v létě, když pozoroval krizi, později neměl už šanci. A kdo zasáhl neúčinně (ať už KM či Gabonem), byl na tom stejně. Chybou té metodiky je pasivní čekání na nařízení shora, malé obecné povědomí o biologii roztoče a centrální model nařizování, přičemž vzhledem k naprosté rozdílnosti podmínek v jednotlivých lokalitách i dokonce u jednotlivých včelstev je centralizace nesmysl, je třeba postupovat konkrétně a podle dané situace a hned. Tu situaci ale musíme znát - a to je další slabina metodiky: Nedostatečný a neefektivní monitoring. O selekci na hygienické chování či na odolnost nemluvě ...
Výsledek vidíme teď a je zjevné, že musíme něco změnit.
Jiří

Příspěvek: #1185

Kleštík a co na něj máme? Pokusím se to shrnout:
1) Monitoring a zootechnika vedení včelstev.
2) Monitoring a použití biologických prostředků ochrany včelstev.
3) Monitoring a použití kyselin a Thymolu, otázka účinnosti (zkušenosti, ostatní vlivy).
4) Monitoring a použití ostatních jedů - nebezpečí rezistence.
5) Monitoring a eliminace vlivu některých "také včelařů".
Jak to vidíte vy, kolegové?
JK
Bohužel, bod 5) je spíše v říši snů a přání .

Příspěvek: #1186

Pepo velmi dobře shrnuto. Na ten bod 5) by se právě mělo zaměřit jak oddělit zrno od plev. V každém případě povinnost nebo dokonce komisionální léčení právě udržuje ty "také" včelaře při životě - a tady je jádro pudla. Zodpověz si otázku kdo a co se mermomocí snaží udržovat tyto "také" včelaře při životě a jak tento vliv eliminovat.
Bohužel jak je dost pravděpodobné, ty "také" včelaři mají nemalý podíl na udržování stavu kleštíka a jeho následné migraci v podletí zapřičiňující následné úhyny.
Jediné co je možné, je změnit přístup k včelařům a léčení - a tady vidím jen dvě cesty - buď totální restrikce a dozor, papírování a byrokracie kontrolující každý krok každého včelaře a nebo naopak volnost a svoboda rozhodování a zodpovědnost za svá včelstva jen v rámci nezbytných pravidel, která donutí změnit přístup těch "taky" včelařů. Toto ovšem nevylučuje spolkovou činnost a pomoc, těm co o ní mají zájem a požádají o ni.
Ovšem ti co tvrdí, že holky si s tím nějak poradí a že 30 let neměl problémy, arogantně vyžaduje donášku léčiva až pod nos nebo "tak kdy mi to zaléčíte" - takové stojí někomu za členský příspěvek udržovat? Jednak to odrazuje ty ochotné pomoci, a jednak je stále časovanou bombou typu VD.
Je to o lidech a jejich tvrdých palicích, do kterých je občas potřeba klepnout aby se probudily - a to jak ty na Olympu, tak ty dole v písku (pštrosáci).
Bohužel, některé ty palice se chovají jako pancéřované konzervy, které ani 80% úhyn neotevře. Pak už je jediná cesta - odvalit je. Což není jednoduché, pancéřování je hodně těžké a navíc jsou dost zabořeny v bahně nebo v písku.

Příspěvek: #1187

Přihazuji pár postřehů, námětů, kam se možná budeme ale i nemusíme ubírat v budoucnu:
- monitoring celoročně - z posledního setkání VMS a dat od J. Vítámváse o léčebném spadu po zimním slunovratu byla vidět možná problémová včelstva. Zaplnilo se další bílé místo, kdy se nemonitorovala včelstva. Proto tuším důležitost neustálého sledování podložek+zásah ihned nehledě na roční období a oficiální metodiku. S tím souvisí také mít neustále připraveno léčivo.
- nespoléhat na cykly - je v nich jistá pravidelnost, ale mohou se zkracovat, protahovat apod; jsou i názory, že příští rok se budou kolapsy "dokončovat"
- lokálnost - kombinace VD+virů+nosemy význam nejbližšího okolí více zvýrazňují, celorepubliková nařízení budou úplně postrádat smysl; k tomuto bodu přidávám i důraz na šlechtění matek, které se prosadily v dané lokalitě, u odlehlých včelnic možná menší důraz na mírnost, oproti tomu soustředit se na čistící pud a citlivost k roztoči, virům či nosemě
- plošné léčení - v podletí jsem přistoupil k plošnému léčení celé včelnice i při spadu u jediného včelstva, zejména v tomto období, kdy dochází ponejvíce k loupežím
- jistý odklon od dlouhodobých nosičů léčiv - silnější krátkodobé aplikace ve více intervalech, krátkodobější zátěž včelstva, předcházení rezistenci

Příspěvek: #1188

Netrávím tady tolik času jako dřív a tak mi možná unikla odpověď na můj dotaz.
Už tady někdo porovnal výsledky kyselinářů a varidolistů?

Příspěvek: #1189

(20.01.2015 8:07)Josef Křapka napsal(a):  Kleštík a co na něj máme? Pokusím se to shrnout:
1) Monitoring a zootechnika vedení včelstev.
2) Monitoring a použití biologických prostředků ochrany včelstev.
3) Monitoring a použití kyselin a Thymolu, otázka účinnosti (zkušenosti, ostatní vlivy).
4) Monitoring a použití ostatních jedů - nebezpečí rezistence.
5) Monitoring a eliminace vlivu některých "také včelařů".
Jak to vidíte vy, kolegové?
JK
Bohužel, bod 5) je spíše v říši snů a přání .

Totéž trochu jinak:
http://www.psnv.cz/index.php?option=com_...&Itemid=68
Navrhovaná opatření na úrovni chovatele
•zvyšovat své znalosti v oblasti včelích nemocí a metod tlumení nákaz jako nutný předpoklad úspěšného včelaření,
•chovat včelstva nadprůměrně odolná k nákazám (vlastní výběr + nákup vhodného genetického materiálu),
•monitorovat populaci kleštíka v kritických obdobích včelařské sezóny s využitím různých metod (přirozený spad na podložku, včetně samovyšetření zimní měli, diagnostika napadení trubčiny v průběhu jara, diagnostika napadení dospělých včel v létě atd.),
•včelstva chovat v úlech, které umožňují monitoring a kontrolu včelích nemocí a účinnosti následných léčebných opatření,
•množit a udržovat rezervní oddělky zejména pokud se dá očekávat problémový rok.

Přichází doba, kdy nebude již tak snadné udržet včelstva a mít med. Jak zde již napsali kolegové, máme dvě protichůdné možnosti. Buď "utáhnout šrouby" a ještě víc nařizovat a důsledněji kontrolovat, nebo dát včelařům svobodu v rozhodování a odpovědnost za důsledky. I za cenu, že část včelařů prostě skončí. Domnívám se, že jedině svoboda a odpovědnost má dlouhodobou perspektivu. Jednotná nařízení a centrální rozhodování pomíjí fakt, že podmínky na různých místech ČR jsou velmi odlišné a nákazová situace se také velmi liší a dynamicky mění. Také různé roky mají zcela odlišný průběh. Není jiná efektivní cesta než on-line rozhodování včelaře v reakci na vývoj. To je možné jen když bude mít včelař volnost v rozhodování a operativní přístup k léčivům.

Broněk Gruna

Příspěvek: #1190

(20.01.2015 9:34)Ivík napsal(a):  Přihazuji pár postřehů, námětů, kam se možná budeme ale i nemusíme ubírat v budoucnu:
- monitoring celoročně - z posledního setkání VMS a dat od J. Vítámváse o léčebném spadu po zimním slunovratu byla vidět možná problémová včelstva. Zaplnilo se další bílé místo, kdy se nemonitorovala včelstva. Proto tuším důležitost neustálého sledování podložek+zásah ihned nehledě na roční období a oficiální metodiku. S tím souvisí také mít neustále připraveno léčivo.
- nespoléhat na cykly - je v nich jistá pravidelnost, ale mohou se zkracovat, protahovat apod; jsou i názory, že příští rok se budou kolapsy "dokončovat"
- lokálnost - kombinace VD+virů+nosemy význam nejbližšího okolí více zvýrazňují, celorepubliková nařízení budou úplně postrádat smysl; k tomuto bodu přidávám i důraz na šlechtění matek, které se prosadily v dané lokalitě, u odlehlých včelnic možná menší důraz na mírnost, oproti tomu soustředit se na čistící pud a citlivost k roztoči, virům či nosemě
- plošné léčení - v podletí jsem přistoupil k plošnému léčení celé včelnice i při spadu u jediného včelstva, zejména v tomto období, kdy dochází ponejvíce k loupežím
- jistý odklon od dlouhodobých nosičů léčiv - silnější krátkodobé aplikace ve více intervalech, krátkodobější zátěž včelstva, předcházení rezistenci

No až na to plošné léčení a odklon od dlouhodobých nosičů souhlas.

Plošné léčení - má své pro a proti:
pro - ochrana všech včelstev v daném území,
proti - nelze posuzovat schopnost včelstev odolávat = problém se selekcí, zbytečná zátěž těch co to nepotřebují

Dlouhodobé nosiče (Gabon, Dlouhodobé odpařovače KM, Apiguard)
pro - pokryje dobu zavíčkovaného plodu, likviduje přinesené parazity průběžně
proti - delší možnost pronikání do pylových i cukerných zásob, u syntetických možnost rezistence, dlouhodobá změna úlového prostředí a působení na včely

---

(20.01.2015 10:08)roslp napsal(a):  Netrávím tady tolik času jako dřív a tak mi možná unikla odpověď na můj dotaz.
Už tady někdo porovnal výsledky kyselinářů a varidolistů?

To myslíš z hlediska úhynů nebo z hlediska napadení VD (kdy zimní měl, jaro, léto, podzim)
Ano chce to seriózní výzkum odlišných metodik někým nezávislým - tedy ne výrobcem resp. distributorem léčiv.
A dále to chce seriózní vyhodnocování úhynů - vyhodnocení aspektu způsobu ošetřování, léčení a podmínek včelaření dané oblasti.
Zatím se k tomu hlásí PSNV a MSVV - a co ČSV, SVS ?

Příspěvek: #1191

(20.01.2015 10:33)JKL napsal(a):  Plošné léčení - má své pro a proti:
pro - ochrana všech včelstev v daném území,
proti - nelze posuzovat schopnost včelstev odolávat = problém se selekcí, zbytečná zátěž těch co to nepotřebují

Plošné léčení je utopie podobně jako jiné projekty sociálního inženýrství. Je to stejné, jako jednotně vytáčet a krmit. Taky by se našly bohulibé důvody - zabránění loupežím.

Co včelař, to jiný názor na správný způsob a termín léčení. Zkuste najít shodu mezi varidoláři a kyselináři v termínu a způsobu léčby. I mezi varidoláři se najdou zastánci fumigací "co nejdříve, dokud je teplo" a zastánci "co nejpozději, až nebude plod". Každé včelstvo ploduje v jiném rytmu, každý rok je jiné počasí tak nelze předem říci, jestli jsou lepší brzké nebo pozdní fumigace. K tomu přistupuje časové zaneprázdnění včelařů rodinnými a pracovnímï povinnostmi.

Každý včelař se má rozhodovat sám a počítat s tím, že v okolí budouá včelaři s odlišným způsobem. Uznávám výhody plošného léčení (omezení horizontálního přenosu kleštíků), ale jen tak, že se co nejvíc včelařů v regionu svobodně! dohodne na společném termínu a způsobu. I tak je třeba počítat s tím, že část včelstev zůstane neléčena, třeba roje usazené v dutinách.

Broněk Gruna

Příspěvek: #1192

Ivik psal o plošném léčení v rámci stanoviště - ta zase taková utopie není - většinou jeden majitel a jedno prostředí a počasí.
Pokud by se jednalo o katastr, okres nebo kraj tak již platí co si napsal.

Příspěvek: #1193

Také jsem Ivíkovo pojetí pochopil jako zásah v rámci jednoho stanoviště. Samozřejmě je to k diskusi, ale vzhledem ke zkušenostem z r. 2014 je třeba za určitých okolností i tuto variantu brát v úvahu. Vzhledem k tomu, že náš moniroing (byť sebepečlivější) mnody nemusí odhalit problém včas a vzhledem k tomu, jak se to z jednoho kolabujícícho včelstva na včelnici dovede rychle šířit ...
Třeba u chovatele, jenž není denně u včel, může být týden - dva docela problém ...
Jiří

Příspěvek: #1194

Přeléčení celé včelnice, když padá přir. spad z jednoho včelstva, dělám v podletí houbičkami s 65%KM. Má to tu výhodu, že získáme daleko přesnější informace o napadení než z přirozeného spadu (pro mě tím více, jelikož nebráním mravencům). Poté už včelstva lečím bodově dle spadu po aplikaci KM.

Příspěvek: #1195

V rámci jedné včelnice má určitě smysl postupovat plošně. Podle mých zkušeností v první půlce včelařské sezóny (duben, květen) je většinou dostatečně účinné zasahovat u jednotlivých včelstev. Od července, pokud je problém, je většinou účinné jen plošné ošetření v rámci včelnice.

V minulém příspěvku jsem popíral smysl plošného ošetření v regionu. Rád bych to ještě upřesnil. Plošné ošetření v rámci krajiny může mít za určitých okolností také zásadní význam. Je to ale až v případě hrozících plošných úhynů, tedy jen někdy a někde. V takovém případě jsou na místě i mimořádná! veterinární opatření vyhlášená SVS a nařízené provedení plošného ošetření akaricidy. Pokud se však mimořádná veterinární opatření vyhlašují každoročně, je to bezzubé a demotivující.

Broněk Gruna

Příspěvek: #1196

rolsp napsal-
Netrávím tady tolik času jako dřív a tak mi možná unikla odpověď na můj dotaz.
Už tady někdo porovnal výsledky kyselinářů a varidolistů?
To není dobrá otázka. Někdo kyseliny kombinuje s Varidolem a někdo jen kyseliny (KMl, KM, KŠ). Je jen málo těch kteří si troufnou ošetřovat jen kyselinami. Já zatím žádné úhyny nemám při léčení jen kyselinami (KM, KŠ). Sem tam test Varidolem (2%).

Příspěvek: #1197

(20.01.2015 10:08)roslp napsal(a):  Netrávím tady tolik času jako dřív a tak mi možná unikla odpověď na můj dotaz.
Už tady někdo porovnal výsledky kyselinářů a varidolistů?

Tohle se zjistí v Colossu, jen je třeba získat co nejvíc respondentů. Ale i přes malý počet Coloss podle úhynů v zimě 2013/2014 krásně ukázal, kde se dají očekávat největší problémy....Karlovarsko atd atd.

Krásně tu na foru krystalizují dva pohledy a přístupy.
1. Včelař bude víc monitorovat, víc léčit, víc vyřezávat, víc....., víc...... a pokud možno plošně....... A je de facto jedno, zda kyselinami nebo tvrdou chemií.
Boj proti roztoči je priorita. Samozřejmě úhyny budou, včely padají na viry či Nosemu ceranae.
Tenhle způsob vyšlechtí ty nejodolnější včelaře.
2. A druhý způsob......zkuste si doplnit sami nějaký, cíl je jasný, ale k tomu lze dojít asi jen postupnými kroky. Odolnost a vitalita včel!!!
Kde je problém, že včelám nestačí jedno ošetření v bezplodém období??? Že oddělky padají na podzim téhož roku, kdy vznikly??
Vypadá to tak, že si buď šlechtíme roztoče a nebo nám slábnou včelstva, popřípadě obojí.

Příspěvek: #1198

Vymýšlíme tady postupy proti VD...a hned si odůvodňojeme, jestli je to dobře nebo nebo ne.....Spousta z nás dělá všecko možný i nemožný, ale existuje spousta příčin, proč se nedaří i při dodržování metodik, ať už tvrdé chemie nebo org, kyselin. Ale tohle by měla dělat v prvý řadě veterina. Jestliže nám nařizuje, tak ať se stará. Pokud to nechá na nás, tak se postaráme sami. Je ještě třetí možnost.....ignorovat veterinu, co se VD týká a postarat se sám. (Stejně už to tak mnohde funguje.)Já chápu, že by nad tím vším měl být někdo (SVS...?), kdo má určitý nadhled nad věcí.....ale obávám se že už je nadhled takový, že se zapomělo, co je to za věc.

Příspěvek: #1199

Jen poznámka k odolnosti a vitalitě včelstev: V naší republice tvoří největší část malí včelaři, z nichž mnoho z nich drží na kapačkách každého chcípáčka. Takto si likvidujeme ony vlastnosti. Kdybychom se na včelstva dívali pohledem včelaře s několika stovkami včelstev, bude jistě lépe..

Příspěvek: #1200

(20.01.2015 14:52)Milan Havelka napsal(a):  Je ještě třetí možnost.....ignorovat veterinu, co se VD týká a postarat se sám. (Stejně už to tak mnohde funguje.)

Domobrana?