Příspěvek: #1781

Dano,na túto otázku objektívnu odpoveď v tomto chaose podľa mňa nezískaš.Já som viedol včelstvá LBV a padlo mi len jedno včelstvo zo 60 rodín a to nie na klieštika,niekto ti zase môže napísať že mu padla polovica rodín,takže čo by si si z toho vybral akú pravdu.Radšej rob všetko ako doteraz,len buď pozornejší a bude dobre aj s LBV.

Příspěvek: #1782

(06.04.2015 11:29)Anton Turčáni napsal(a):  Je zaujímavé, keď tak čítam tých, čo im včelstvá pred alebo počas zimy padnú, neustále výhovorky na AC a na rôzne virózy, len si nepriznajú, že svoje včely neovládajú. Je škoda času písať o tom, ako sa to dá, keď ten čo si to raz prečíta a on ani to nedokáže využiť.

Úplně se slyším v roce 2007.
Letos jsem na 40% a patřím k výrazně lepší části místní ZO.

---

(05.04.2015 23:26)maci01 napsal(a):  Proto jsem se ptal na začátku tohoto vlákna na linii uhynulých matek a nedostal jsem od nikoho ani jednu odpověď.

Podle linie opravdu můžu své úhyny předpovědět. Mám ale své linie. Ale i tak se to jeví jen jako půlka problému. Druhý je místo a podle pozorování postup infekce, aspoň to tak vypadá. Tzn. tam kde to fakt jede, vezme to i některá z těch odolných.
Osobně na Singer, Vigor a kýho čerta nevěřím - to je jen na včelnici vzniku a pak F1+, leda by to někdo pořád inseminoval, což se nedělá ani nikde. Jen domácí linie po desítkách let ukáže odolnost.

---

(06.04.2015 15:41)vocho67 napsal(a):  Jaká je vzdálenost doletu u "cizí včelstva v doletu"?
Může být les dobré "odstínění" cizích včelstev?

Hledám vhodná stanoviště. Případné nemoci chci co nejvíc vyloučit.

Není relevantní, dle vlastní zkušenosti.
Les je dobré odstínění, jenže taky dobré stanoviště pro volné včely a těch je v kritických letech dost.

---

(06.04.2015 20:13)daniel napsal(a):  Zaujímala by ma odpoveď otázku, či u včelstiev, vedených LBV metódou bola zvýšená tendencia k úhynom na jeseň.

Předně bych dle svých dlouhodobějších závěrů, než je metoda LBV řekl, že je to trochu zmatečná metoda. Na včely vedené víceméně přirozeně jako protirojové optření nefunguje. Ač mám u nejlepších včelstev normálně 2 NN trubců, rojí se normálně každý rok. To za prvé. Za druhé, ano, roztočů jsou díky tomu mraky.
Přesto to na úhyn nemusí mít žádný vliv, když trubčinu v pravou chvíli i s roztoči zlikviduju.
Takže - moje včelstva přírodně stavící a mající trubců víc, než si LBV dokáží představit, jsou živá. Ale vůbec to nesouvisí s chovem trubců, to je slepá ulička. Ale je to lepší, než je nemít.

Příspěvek: #1783

Přátelé děkuji za odpovědi.

Tady i soukromé.
Jen pro upřesnění, já si zde nestěžoval že mi padají včely, jen jsem to sem dával jako informaci. Pro ty co hledají.
A samozřejmě reagoval na ty co si myslí že když jim to letos nepadlo že je to jejich dokonalým systémem - celkem jsem se nic moc nedozvěděl, většina toho co je zde uvedeno funguje jen v omezené míře. Pokud to kolem vás padá, neznám žádnou jistotu. A to ještě musíte včas vědět že to padá.
I když jsem to letos v souladu s očekáváním předpověděl, tak mnoho věcí mě překvapilo. A je pár nových poznatků.

Mimochodem, proč si všichni myslí že viry roznáší jen roztoč a nešíří to létavkly a trubci? Někdo to vyloučil.

Domníváte se že spermatem trubců se nemůže nic šířit? A proč máme takové potíže s matkama?

Příspěvek: #1784

Kohout napsal:A co když je úplně největší blbec ten, kdo arogantně často o ostatních tvrdí, že jsou blbci?
Teta Kateřina ze Saturnina by určitě řekla:1/ Vrána k vráně sedá, vhodný vhodného si hledá
2/Potrefená husa nejdříve zakejhá
No jestli je někomu mezi neschopnými dobře, jsem ten poslední kdo by ho z té žumpy chtěl tahat. Dobře mu tak!
Co se týče LBV na rozvoj varroázy mohu těžko posoudit, protože takovou modifikovanou verzi LBV mám u všech včelstev a tudíž nemám vhodnou skupinu na srovnávání. Nejsem si jist, že by LBV zdárnému průběhu sezony nějak překážela. Kdo chce, může někdy kolem slunovratu vybrat st. rámky z pozice 3 a 9 tam je trubčiny nejvíc a doufat, že tím včelstvům pomůže. Ale je to opět o tom hrát si na to kdo je nejchytřejší. Když to tam včely chtějí mít, ví proč! Samozřejmě varroaodolná včelstva nejspíš mít v dohledné době mít nebudeme, ale můžeme pro zdrav. situaci našich včelstev dost udělat. Nedá se nevšimnout si, že je stále hůř a jen zastavit to zhoršování by znamenalo velký úspěch, zvl. když chemikům docházejí nápady a nemají kde brát. Nebo to vidíte jinak? Zdraví R. S.

Příspěvek: #1785

No jedno se tu objevilo vícekrát. Nejvíc to odnesla silná včelstva. Logicky, když jsou nejsilnější a nemají kde brát, tak začnou loupit. Oddělky, pokud nejsou vyloupeny, tak většinou přežijí. Orientovat se jen jen na spad není průkazné, protože někomu to padá při léčení po tisících a přežije a někomu spadne menší množství a nepřežijí. Zdá se, že to opravdu souvisí s genetickou výbavou konkrétního včelstva. Tady v okolí skoro nic nepřežilo, ale moje, které jsem dovezl ze stejné ZO, ale cca. 15km od mého nynějšího stanoviště ano, respektive "zatím". Jistý si budu až když začne kvést třešeň.

Příspěvek: #1786

Znovu se musím vracet k tomu, co říkal H. Kok předminulou sobotu v Nepomuku. Největší problém je se včelstvy rychle se rozvíjejícími a t.zv. silnými. Tam jsou nutné další a další zásahy.
V jedné z minulých poznámek jsem se zmínil o rychém ubývání zásob, které může za současných teplot vést k nenadálé krizi. Byvše varováni zkušenějšími, vyslali jsme upozornění pro ostatní, odkaz na ten Věstník je v textu.
Sám tu zkušenost mám, dvě rychle se rozvíjející včelstva byla během týdne skoro na suchu, zachraňoval jsem zásobními plásty.
Jiří

Příspěvek: #1787

Včelaři, včelařím teprve od srpna 2013, loni jsem posledním rokem studoval a měl více času, tak jsem navštěvoval zkušeného včelaře a loni jsem už sám stihl chov matek i tvorbu oddělků. Do včeliček jsem se plně dostal, nyní mám 10 včelstev, které všechny podzim a zimu přežili. Loni jsem se včelkám věnoval takřka každodenně.

Sem tam jsem tady už taky přispíval, především v tom, že bychom nyní měli rozchovávat ty včelstva, které přežily a dokázaly nepřízinivému loňskému roku odolat.

V loňském roce jsem včelstva často pozoroval a můžu říct, že se chovají každé úplně jinak, jsou jako my lidi, každý je trošku jiný. Já se plně přikláním k názoru, že za úhyny je zodpovědný hlad. Všichni musí uznat to, že byl loni opravdu od jara neobvyklý rok asi i za delší historii. U mě bylo všechno v pořádku do 12.7., kdy se skokově najednou zvýšila slídivost. 20.7. jsem rozberal jeden úl a nalezl tam pouze 5kg zásob (2 rámky), 1 rámek s plodem, 1 s pylem, 36 souší a hromadu včel - 9.5. bylo v úle přes 50kg zásob, medomet jsem ještě neměl, tak jsem netočil a dělal pouze oddělky. 14.6. bylo v úle 18 zakladených rámků (39x24), stav zásob šel už rapidně dolů. Toto včelstvo jsem 20.7. začal okamžitě krmit, nalil jsem do nich 23kg cukru (+ voda), pak už nebraly. Od té doby jsem v tomto úle nebyl a nyní patří mezi 3 nejsilnější (z mých 10 - pohledem přes fólii a aktivností v nošení pylu). Chci říct to, že kdybych 20.7. nezačal krmit, ač velmi kvalitní včelstvo bych nyní už 100% neměl, stav byl katastrofální. Problém je v tom, že jak jsem psal, každé včelstvo je jiné a každé si udržuje stav zásob na jiné úrovni. Druhé včelstvo mělo zásob 15kg a včely byly z tohoto včelstva velmi nervozní, silně a dotěrně slídily (koupené oddělky mi okamžitě napadaly, že jsem musel oddělky odvést pryč). Dodal jsem opět okolo 20.7. 20kg cukru (na druhý den a v dalších dnech byl najednou z čistajasna klid), dále už nebraly a opět jsem v úle od té doby nebyl. Tyto zimovaly přes zimu minimálně ve druhém nástavku (ze třech), protože nad hlavou měly okolo 30kg zásob, až v březnu začaly taky hospodařit v nástavku vrchním (sem tam zvednu víko a podívám se). Koncem srpna jsem zkusil přikrmit, ale už žádné nechtěly ani kapku. Jednomu včelstvu stačilo 20kg zásob, jedno potřebovalo 30 (přibližně).

Kdybych v červenci nezakrmil, až v sprnu, včely by přestárly a už by nezaložily silnou zimní generaci. Důležité je si uvědomit, že při zakládání zimní generace je potřeba 4 kojiček na jednu larvičku, což zase ukazuje to, že když jsem koupil loni od včelaře 3 oddělky, které byly dost slabé a byl jsem s oddělky krajně nespokojen, nedokázaly nabrat do zimy pořádnou sílu, i když jsem krmil o stopero, protože ten poměr 4:1 tam prostě "nebyl" (nebylo tam dost včel). Každopádně přezimovaly, nyní obsedají 4-5 uliček a už je mi jasné, proč včelař pořád opakoval, že oddělek další rok ještě nedonese žádný med. Moje oddělky jsou na tom jinak.

Tím chcu říct, že kdybych začal krmit v srpnu na přestárlých včelách, včely by měly opět silnou zimní generaci problém vychovat.

Ti, co tady píšou o převčelení, tak mají svým způsobem pravdu, jen to loni bylo opačně, nebyla snůška a daný počet včelstev se nedokázal uživit. Má statistika je jasná. Měl jsem 2 včelstva a udělal jsem z nich 5 silných oddělků na konci května a v červnu. Nevytočil jsem ani kilo medu a 300kg roztoku jsem do nich ještě nalil (včetně koupených třech oddělků). Včely nyní všechny mám a myslím si, že hlavně z toho, že jsem v pravou dobu simuloval snůšku a tedy to nejdůležitější - udržoval včely bez stresu.

Taktéž včelky nemají dílo starší dvou let a varroáza byla u mě v pohodě, loni jsem pouze ředil roztoče oddělkama a pouze na podzim jsem provedl dvě fumigace (psst, třetí nebyla potřeba, od listopadu jsem u svých včel neviděl na podložce ani jednoho roztoče, měl mám 0,0).

Každý včelař ví, že se koncem července zakládá zimní generace, proto budu každoročně dělat okolo 20.7. prohlídky a tak hlídat, aby měla včelstva v té nedůležitější době dostatek, ne-li přebytek zásob.

Sorry za slohovku, vždycky se nějak rozepíšu a to bych velmi rád ještě pokračoval Prosím, berte to jako další názor, všem přeju jen úspěch. Úhyny včel beru díky stresu. Sám vím, že když jsem prošel stresem, často jsem onemocněl a stejně to podle mě funguje u včel, které byly loni pod pořádným stresem. Známý včelař říká: "včela nikdy nesmí pocítit holobyt", myslím, že toto je ta nejdůležitější věta.

Příspěvek: #1788

Genetika a včelařská methoda velmi ovlivňují množení roztoče ve včelách. Myslím, že v našich chovech máme mnoho včelstev, která se vypořádávají s VD na jedničku..... jen to zjistit...
Ale říkám si, jak včely potřebují zásahy proti VD během roku , není to ta správná genetika nebo methodika. V té lze roztoči velmi pomoci.

Příspěvek: #1789

Je to tak. Letošní zima, u mne vede k posunu myšlení na kriteria výběru, ale i metody odchovu matek. Tam momentálně vidím klíč...Je o čem přemýšlet...Stále více mne to v úvahách k odchovu matek navádí k lidem jako Nymsa..

Příspěvek: #1790

Měl jsem 2 včelstva a rozchoval jsem z nich 5 oddělků.....to znám, taky jsem začínala a rozšiřovala podobnou řadou....ale k tomu patří i začátečnická chyba- byla to silná včelstva, byl to ten vhodný materiál pro odchov??? Bereš všechno co máš, protože není z čeho vybírat a s čím srovnávat. Ale teď po čase když už je včelstev více tak zpětně vím, že ta původní včelstva nebyla ta nejlepší- ale proč, nebylo to ani vhodné stanoviště ( doma na zahradě), nebyl dobrý snůškový rok, furt jsem do nich lezla a oslabovala je, rušila.......
Selekce určitě, letos ji za nás udělala příroda. A včas zakrmit, ani to není jednoznačné, já jsem krmila od června, 400kg cukru a úhyny mám stejně...

Příspěvek: #1791

(07.04.2015 8:58)Jiří Matl napsal(a):  Znovu se musím vracet k tomu, co říkal H. Kok předminulou sobotu v Nepomuku. Největší problém je se včelstvy rychle se rozvíjejícími a t.zv. silnými. Tam jsou nutné další a další zásahy.

Tohle vidím taky jako poznatek bez souvislosti.
Ty nejsilnější jednoznačně aspoň u mne bez problémů přežili. Problém není v kvalitě těchto včelstev, ale v ošetřování.
Krize nastane, když se vedou jako průběžná a vytočí se nad mez potřebnou pro přežití. Pak to platí.
To je ale problém myšlení a managementu, ne včel.
Včely se prostě rojí, a ty silné zvlášť, když tomuto zabráním, logicky mám v úle hafo roztočů. A když je vytočím do sucha, těžko to silné rozchodí.
Když je ale vedu v souladu s naturelem, ty silné, naopak zjistím, že přežívají skoro vše. Aspoň teda u mě.
V tom může být zakopaný pes. Snaha o nerojivost, v duchu vysokého výkonu, logicky vede k odchovu průměrných genů, které i přes veškerou snahu ve špatných letech kolabují.
Tohle je to, co by se především po letošním roce mělo přepsat : hodnocení plemenných chovů.
Dokud budu množit chromý koně, taky mě nevyhrajou dostihy.

Příspěvek: #1792

Tanulo,.... přece si nenechá pomřít včelstva jen pro to, aby mu "příroda udělala výběr..... Pokud mu funguje tenhle systém, není potřeba ho měnit....na změny přijde čas po úhynech!

Příspěvek: #1793

Michale, týkalo se to nizozemských kolegů, jejich zjištění a jejich souvislostí. Podpořených testy o rychlosti růstu roztoče v takových včelstvech. Šlo o pokusná včelstva a o jejich, ne o Tvá.
Nic nenamítám proti Tvým vývodům, nechám je další debatě, ale tu šlo podle mého názoru o jiný problém.
Jiří

Příspěvek: #1794

To jsem to napsala tak blbě že doporučuju nechat všechno padnout a pak selektovat
Asi jo, tak znovu-
Z vlastní zkušenosti jen potvrzuji, že je nutné dělat selekci- ale jak neporadím. Začátečník množí z toho co má, u dvou včelstev se těžko pozná které jsou lepší, další rok porovnáváš dvouletou a jednoletou matku, včely máš na jednom stanovišti, na jiném by se chovali úplně jinak, je jiný průběh jara, snůšky....který jsou teda ty nejlepší??? co mají nejvíc medu, nejméně bodají, nejvíce plodují, nerojí se...

letošní úhyny jsou souhrn více faktorů a jedním z nich je právě i ta špatná genetika.

Příspěvek: #1795

On Honza, na to že je začátečník a má pár včelstev, má docela dobrej pozorovací smysl. Já před 14ti dny probíral záznamy z loňského roku a u obou oddělků, která mi padly jsem našel poznámku..." málo zásob" Je jistý, že včely na "suchu" nedělají to, co by si včelař představoval.... a propuknutí virózy může být jen "přidrůženým" efektem stresového stavu ve včelstvu. Dříve se úváděla spodní hranice zásob 4-5 kg....ale od dob, kdy se zimovalo na 7-9 r.39x24 s 1 -1,2kg včel, se situace vyvinula k tomu, že zimujeme včely v síle i přes 4kg....a tomu by se taky mělo přizpůsobit to minimum zásob. Já považuju za minimum 10-12 kg. Taky jsem musel nechat při loňském vytáčení jeden medník s nějakými 15-18 kg ve včelách a o plodišti ani nemluvím, jinak by to špatně dopadlo.

Příspěvek: #1796

(07.04.2015 10:52)Tanula napsal(a):  Měl jsem 2 včelstva a rozchoval jsem z nich 5 oddělků.....to znám, taky jsem začínala a rozšiřovala podobnou řadou....ale k tomu patří i začátečnická chyba- byla to silná včelstva, byl to ten vhodný materiál pro odchov???

Ano, neměl jsem z čeho vybírat, to je pravda, F1 matky jsem zpočátku kupoval od včelaře a dvě matky jsem si vychoval z jednoho z těchto dvou včelstev, které jsem měl.

Stav je nyní takový, že letos plánuju larvovat ze dvou včelstev, které se mi líbí. Jedno bude z jedné mé F2 matky, takže budu dělat F3ky, protože oddělek byl velmi dobrý co se týkalo varroázy. Vytvořil jsem jej počátkem června a v říjnu bylo napadení 100 roztočů. Síla je nadprůměrná. Přirozené denní spady byly neustále stejné od července až do října a to jeden roztoč za dva dny. Taktéž je u tohoto oddělku mezerovitější plod, podle mě mají určitou varroatoleranci, budu je rozchovávat a uvidíme za pár let.

A druhý materiál budu brát z dalšího svého oddělku, ale ještě na včelařovu F1 matku. Oddělek je nyní hodně v síle, jeho síla je větší než u mých dvou kmenových včelstev. Obsedají pohledem zhora, do podmetu a po zběžné prohlídce už skoro 2 VN. Až rozkvete ptačí třešeň budu dávat nástavek třetí. Taktéž byly výtečné na snůšku, bude z nich hodně medu, protože jsem je od 10.7. vůbec nekrmil, byly pořád nacpané bez jediné volné buňky (buď zásoby, plod nebo pyl) až do podzimu. Takže proti hladu měly skvělou odolnost, zase varroáza byla nejhorší (500ks po první fumigaci). Po druhé fumigaci dělané v poslední den, kdy bylo 10°C (ochrana proti reinvazi) okolo 15.11. byl spad +/- 5 kleštíků. Účinnost první fumigace byla 99%.

Příspěvek: #1797

(07.04.2015 11:34)Milan Havelka napsal(a):  On Honza, na to že je začátečník a má pár včelstev, má docela dobrej pozorovací smysl. Já před 14ti dny probíral záznamy z loňského roku a u obou oddělků, která mi padly jsem našel poznámku..." málo zásob" Je jistý, že včely na "suchu" nedělají to, co by si včelař představoval.... a propuknutí virózy může být jen "přidrůženým" efektem stresového stavu ve včelstvu. Dříve se úváděla spodní hranice zásob 4-5 kg....ale od dob, kdy se zimovalo na 7-9 r.39x24 s 1 -1,2kg včel, se situace vyvinula k tomu, že zimujeme včely v síle i přes 4kg....a tomu by se taky mělo přizpůsobit to minimum zásob. Já považuju za minimum 10-12 kg. Taky jsem musel nechat při loňském vytáčení jeden medník s nějakými 15-18 kg ve včelách a o plodišti ani nemluvím, jinak by to špatně dopadlo.

Ako dosiahnete silu zazimovaného včelstva 4kg? Zdá sa mi to extrémne veľké včelstvo na zazimovanie... To jest cca 40000 robotníc (podľa výskumov v Nemecku 1kg=cca 1000 robotníc). Prirodzené (podľa literatúry) je množstvo 10000 až 15000 robotníc (pre kraňku). Maximum pri jednomatečnom včelstve 60000 až 80000 robotníc v sezóne. Vy teda zimujete včelstvo v polovičnej sile oproti maximu v sezóne? Ak áno, tak klobúk dolu.

Příspěvek: #1798

(07.04.2015 11:40)Honza P. napsal(a):  Ano, neměl jsem z čeho vybírat, to je pravda, F1 matky jsem zpočátku kupoval od včelaře a dvě matky jsem si vychoval z jednoho z těchto dvou včelstev, které jsem měl.

Stav je nyní takový, že letos plánuju larvovat ze dvou včelstev, které se mi líbí. Jedno bude z jedné mé F2 matky, takže budu dělat F3ky, protože oddělek byl velmi dobrý co se týkalo varroázy. Vytvořil jsem jej počátkem června a v říjnu bylo napadení 100 roztočů. Síla je nadprůměrná. Přirozené denní spady byly neustále stejné od července až do října a to jeden roztoč za dva dny. Taktéž je u tohoto oddělku mezerovitější plod, podle mě mají určitou varroatoleranci, budu je rozchovávat a uvidíme za pár let

Jak asi mezerovitý plod jsi pozoroval a kdy ???? pošlu pár obrázků

---

První je chovná matka na rámku 8.4.2014
Druhý snímek je tatáž matka ale 22.6.2014
Třetí snímek je plást její dcery ze dne 15.7.2014
Máte vysvětlení ?? podotýkám ...tato matka nemá žádný problem s roztočem..přirozený spad v podletí 0-1/den

Příspěvek: #1799

(07.04.2015 11:32)Tanula napsal(a):  ... Začátečník množí z toho co má, u dvou včelstev se těžko pozná které jsou lepší, další rok porovnáváš dvouletou a jednoletou matku, včely máš na jednom stanovišti, na jiném by se chovali úplně jinak, je jiný průběh jara, snůšky....který jsou teda ty nejlepší??? co mají nejvíc medu, nejméně bodají, nejvíce plodují, nerojí se...

Tanulo, ale na včelařině je přeci geniální (m.j.) to, že namnožit můžeš ze svých a genetiku dodat odjinaď...

Příspěvek: #1800

(07.04.2015 12:05)jirka.marx napsal(a):  Druhý snímek je tatáž matka ale 22.6.2014
Máte vysvětlení ??

Jirko, máš vysvětlení ? Taky mě to dělaj a dycky mě to dost vyděsí. Ale roztočů je v tu dobu dost, tak snad...