Příspěvek: #841

U Vas tome 2007,u nas zas zima 2016-2017.Jaky je v tom rozdil? Do letoska u nas bez uhynu a hazu do paraku ul po ulu.Pulka je pryc a do jara hoodne daleko.Vcera mi koncici vcelar licil svuj prolet- vcely nevyletovaly,ale vypadavaly z ocka a lezly po zemi.Po "proletu" bylo po vcelstvu,co zbylo,vysypal na snih.Nikdy se nepotykal s uhynem,leci svedomite a je mu to k nicemu.

Příspěvek: #842

Tak asi ptisel cas na zmenu mysleni. Aplikace jedu na zive tcory se neda nazvat lecenim
... Doporucuju si precist jeden z prispevku Jirky Marxe, protoze to je cesta. Jina neni. Pak uz muzou byt leda antibiotika a to by byl jem dalsi bludny kruh.

Příspěvek: #843

(18.02.2017 10:34)JosPr napsal(a):  U Vas tome 2007,u nas zas zima 2016-2017.Jaky je v tom rozdil? Do letoska u nas bez uhynu a hazu do paraku ul po ulu.Pulka je pryc a do jara hoodne daleko.Vcera mi koncici vcelar licil svuj prolet- vcely nevyletovaly,ale vypadavaly z ocka a lezly po zemi.Po "proletu" bylo po vcelstvu,co zbylo,vysypal na snih.Nikdy se nepotykal s uhynem,leci svedomite a je mu to k nicemu.

Smutné. Co na to říct jiného?

No a 2007 byl první rok a mnozí si vzali ponaučení. Někteří třeba ne.

Jo a taky mě napadlo, že zemědělci tady v okolí nejsou nijak progresívní, spíš staří lidé co nemusí novinky a neženou se za ziskem za každou cenu. Možná hledejme "viníka" v zemědělství.

Když jsem byl kluk, smáli jsme se dědkům, kteří sváděli výkyvy počasí na "ty tryskáče". Později se určitý vliv prokázal.

No a dneska? Mobily + GPS a další elmag záření v dávkách, jaké svět nikdy nezažil a život se nemohl adaptovat. K tomu stále koncentrovanější a stále účinnější jedy v zemědělství, ale nejenom tam. Podivný vosk a kdo ví co v něm. A další a další vlivy. Každý jeden sám o sobě neškodí. Když se ale jejich jednotlivé nepatrné účinky sečtou + nějaká chyba včelaře + koňské dávky kyselin v dlouhodobých odpařovačích v koncentracích jaké příroda nezná, velký úl kde vč nezvládá prostor tak, jako ve starých malých (hloupých českých) úlech, monitorovací dna a tedy žádné teplo pro plod v průběhu roku atd.
A pak další vlivy, o kterých nic nevíme.

Odporuju si? Psal to heteropteryx že dle Liebiga? No jo no, a co já nadělám? Mikrovlny tu budou, jezedáky nepovraždím, Monsanto má drápy dlouhé, GMO jsou v krmení pro krávy, které pak se.ou kdo ví co a pak to přijde na pole, tryskáče tu taky budou furt a tak dále.

Pak tu jsou věci které změnit můžu. Tak je změním a čekám jak to dopadne. Co víc?

Příspěvek: #844

(18.02.2017 9:48)tom.50 napsal(a):  Opakuju, bez rytí a machrování. Já asi nikdy neměl tak nemocné včely vyjma roku 2007, kdy mi uhynulo všechno (11 vč). V srpnu se vytratily včely a zůstala matka s hrstkou včel. V naší Mo tak dopadlo 95% z celkového počtu vč.

Jaké to chováte včely, že vám padají? Mě do té doby nikdy nepadlo vč. Byl jsem vychován ve včelařské "komunitě", kde bylo největším ponížením aby v zimě uhynulo včelstvo a tak včelařím od dětství tak, že mi nikdy v zimě neuhynulo ani jediné vč.

....
Štěstí? Celých 50 let? Tomu snad nikdo nevěří.

To mě docela překvapuje, i když už vás znám, tak nechápu kde jste bral tu drzost se do mě roky navážet, že špatně pečuji o včely a hynou mi?
Mně na rozdíl od vás nikdy všechny neuhynuly.

ALe odpovím vám. Vašimi slovy:

(18.02.2017 1:40)tom.50 napsal(a):  Nesouhlasím. Já udělal za 5 let ze 4 koupených vč + asi 100 souší 27 dílem plně vybavených vč + 5 oddělků, ty zatím medníkové dílo nemají.

Dokud máte mladé včely, kliku na nekontaminované okolí a dobrý a čistý materiál který nakoupíte, tak toto s maximálními dávkami syntetických akaracidů a díky skoro 100% účinnosti amitrázu /Varidolu/ stačí.

U nás i jinde v pásmech opakovaných úhynů jsou někteří "začátečníci" bez problému.
Tak deset let. Pak to přichází, pozvolna, hlavně když přestanete množit. Takže máte ještě čas.
Pokud bude fungovat amitráz. ALe tam jsem skeptický, protože davy chemiků jako vy jsou momentálně na nervy že nemají funkční dlouhodobý Gabon a začala lidová tvořivost a v současné době se opět chystá velká chemická válka. Když už je pozdě, tak se troubí do útoku.

Když si tady vedle ve vlákně čechrá peří Guliver, tak jsem si vzpomněl jak se do mě navezl, když jsem referoval jak na "staronovém" stanovišti vosy vybírají jeden z oddělků a viděl za tím špatnou péči a kontaminaci okolí roztoči. A to si pamatuji, já to tehdy uváděl jako další příklad kolapsu včelstva bez roztočů. Tehdy tomu nikdo nechtěl věřit. Dneska to i "doláci" přednáší, prý i v NASA. Že hynou včely i bez roztočů, prý jen viry.

Tak od té doby, cca 5 let bylo to stanoviště bez problémů, v 2014 na jaře létalo 31 z 31 včelstev. Na 2014 dobrý. Ne? To jsem měl 3 z 6 stanovišť úplně bez problému. A tam kde byly nebyli stejně roztoči. .-)
Jenže vloni na jaře už na tom stanovišti bylo pár včelstev bez plodu nebo s hrboplodem (cvičně jsem to s jinými spojil, v létě už nebyly), v létě se tam obejvly další bezplodé, jen tak pro opakovanou kontrolu že to nefunguje na další bezplodé přidané oddělky nezajistily dožití do jara a tak je letos budu likvidovat. A za rok osadím znova. Celé na čisto a hned provedu neúprosnou likvidaci stagnujících včelstev.

Takže vydržte, za pár let vám dá příroda odpověď, dozvíte se jí na vlastních včelách. Vaše beztrátovost není v podstatě zásluha včelaře, ale tzv. štěstí začátečníka.
Má vše nové, množí, rozšiřuje a má kliku na okolní prostředí.

Příspěvek: #845

Souhlasím Karle, ale proč Dol, když o tom ví, tak neinformuje o problému veterinu a nesnaží se toto řešit, aby oblasti, které ještě nejsou postiženy, ještě vydržely. Místo toho je prioritou asi jen ta měl. Toto není otázka na tebe ale výkřik do tmy!!!

Příspěvek: #846

No, slovy většiny svazáckých a dalších činovníků a zodpovědných, tak ti říkají (a v podstatě to lze dohledat i zde), že proti roztočům to funguje a že včelařům hynou včely, je jejich problém. jsou to jejich včely, oni nařizují opatření proti roztočům, ne proti úhynům.

Příspěvek: #847

(17.02.2017 22:41)MatesP napsal(a):  ... kde pochodující včely bez poškození křídel a pod v sezoně jasně signalizují nástup nosemy. Taky jsem sledoval, že lezoucí včely bez poškození si jako třou nožičkama o zadeček, jako by je něco trápilo....

To jako ? To se u nás objevilo napodzim.

Příspěvek: #848

Přesně tohle... krásně zdokumentované, jenže co to přesně znamená nevím.
U mě se to objevilo v sprnu po nakrmení a pak ještě část podzimu, jak píšete.

Příspěvek: #849

(17.02.2017 8:14)Frey napsal(a):  

(16.02.2017 21:53)Radek Krušina napsal(a):  Protože, pokud nezačneme vědomě vyhledávat ty odolnější a rozchovávat je, potom na úhyn je tu cca 95% včelstev. To přece víme z pokusů, které v cizině probíhají.

A neděje se tento proces automaticky každý rok, když šlechtíme z toho nejlepšího co nám přežije zimu? Pokusy s cíleným šlechtěním čistíchího pudu zatím nikde na světě nic moc nepřinesly. A co se během nich měří? Za jak dlouho vykoušou mrtvý plod nebo vyčistí dno? Jakou váhu má tohle při boji s viry či nosematozou?

Ano, mám také tu představu, že kdybychom rozchovávali každý rok z toho nejlepšího co přežije zimu (nebo v zimě nemá problémy), tak by se mohla postupně zvyšovat odolnost populace včelstev.

Ale co se vlastně děje:
Jak píše Broněk Gruna - občas a stále častěji se přemnoží přes chemickou vojnu roztoči a spolu s nimi přidané viry a nosema způsobí nějaký úhynový rok.
Protože to jsou roky, kdy se prodá nejvíc oddělků, tedy si zřejmě postižení nerozchovávají většinou z toho co zbylo, tedy odolnost se bohužel zřejmě nějak zásadně nezvyšuje. Naštěstí se snad alespoň nahlodá matrix včelařů spokojených s neodolnými včelstvy.

Možná k těm cyklům, možná to někomu nepřide důležité a asi to tak i Broněk myslel: ale je zřejmé že i když za těmi cykly nějak stojí více namnožený roztoč, není roztoč v těch cyklech to podstatné - nezpůsobuje primárně ty úhynové roky.
Dobře je to vidět, když se zajímáme o vznik varroatoelrance u afrických plemen, či o pokus na ostrově Gotland, nebo v amerických lesích v Ithace (viz loňské včelařství).
Prostě tam, kde nedochází k chemické likvidaci roztoče, nedochází k úhynovým cyklům.
Dojde k postupnému namnožení roztoče na téměř 100%, potom podle odolnosti k rozsáhlým úhynům (Gotland, zřejměm Ithaka) a potom u přeživších včelstev k postupnému snižování zamoření a stabilizaci populace.
Tedy zřejmě zamořená včelstva, která přežijí, dokáží vlastní aktivitou udržovat populaci roztočů na přijatelné provni pro přežití. Úhynové cykly nejsou.

Pokud tedy u nás dochází k úhynovým cyklům, nemůžeme to svádět na roztoče - že se přemnožil, ale na systém, který tu máme - v cyklech selhává chemická ochrana neselektovaných včelstev.

Příspěvek: #850

Já se domnívám, že odporujete sám sobě.

Množiči množí z toho, co jim přežilo a ne tedy že by neselektovali, jak si myslíte vy. I když by nevyselektované vč přežilo, nejde do síly a těžko se chce rojit (aby množič bral matečníky z něj a tak se ani takvé matky nerozmnožují) a tak k množení lazarů nedochází a vysloveně špatná vč, jak říkáte, v zimě uhynula.

Pak jsou zde tací, co jim vždy přežije úplně všechno a vždy je to ve třech, asi tak stejně velkých skupinách. Výborná, normální a slabá třetina. Od slabé třetiny z výše uvedených důvodů nikdo oddělky neodděluje a ty dvě lepší skupiny, dobrá a výborná jsou taková vč, co vy považujete za vyselektovaná.

Nechat vč bez ochrany úplně vás, jak doufám, nenapadne. Myslím, že zkoumání je třeba přenechat výzkumným ústavům. Doba komunistické mánie ve smyslu: "každý včelař lidovým výzkumníkem" naštěstí už dávno skončila.

Příspěvek: #851

(19.02.2017 0:54)tom.50 napsal(a):  Já se domnívám, že odporujete sám sobě.

Rád bych se mýlil.

(19.02.2017 0:54)tom.50 napsal(a):  Množiči množí z toho, co jim přežilo a ne tedy že by neselektovali, jak si myslíte vy. I když by nevyselektované vč přežilo, nejde do síly a těžko se chce rojit (aby množič bral matečníky z něj a tak se ani takvé matky nerozmnožují) a tak k množení lazarů nedochází a vysloveně špatná vč, jak říkáte, v zimě uhynula.

Kdo má množí.
Kdo nemá nakupuje.
Kdo měl úhyn, množí pro sebe, neprodává.
Kdo neměl úhyn, množí a prodává neselektované (kolik lidí pozná u nás odolná včelstva bez úhynů a ještě je množí?).
Mpc nadějné pro zvyšování odolnosti mi to zatím nevycházím ale zřeba se to postupně změní

(19.02.2017 0:54)tom.50 napsal(a):  Pak jsou zde tací, co jim vždy přežije úplně všechno a vždy je to ve třech, asi tak stejně velkých skupinách. Výborná, normální a slabá třetina. Od slabé třetiny z výše uvedených důvodů nikdo oddělky neodděluje a ty dvě lepší skupiny, dobrá a výborná jsou taková vč, co vy považujete za vyselektovaná.

Vyselektovaná na co?
v úhynových rocích to může něco naznačit, ale to co tvrdí zastánci chemie, vlastně platí - pokud bude kleštík na 0 nebude zásadní problém ani s ostatními chorobami.
To je ten paradox - odolnost se odhalí tím víc, čím méně se podaří udržet kleštšík na 0 (tedy čím míň bude fungovat to, co se nařizuje v metodice).

(19.02.2017 0:54)tom.50 napsal(a):  Nechat vč bez ochrany úplně vás, jak doufám, nenapadne. Myslím, že zkoumání je třeba přenechat výzkumným ústavům. Doba komunistické mánie ve smyslu: "každý včelař lidovým výzkumníkem" naštěstí už dávno skončila.

To důležité je zjevné - naše včelstva jsou neodolná.
Pokud vám to nevadí, a nechcete se zajímat o zlepšení, potom moje příspěvky pro vás bohužel nejsou.
Třeba později.
Výzkum odolnosti může být důležitý, ale nevím, co si vy myslíte o včelařích, já si myslím, že nejsou tak neschoní troubové, kteří by se nemohli a nechtěli naučit žít s roztočem včetně virů a spol a neuměli si najít si způsob jak při tom včelařit.
Výzkum může šlechtit na odolnost, ale aby včely byly geneticky různorodé a tím měli větší šanci vypořádat se s nástrahami budoucnosti, je potřeba najít co nejvíce těch odolných, co jsou mezi našimi včelstvy, ne rozchovávat jen omezený počet matek, které by možná našli vědci, kdyby je hledali.
A taky by bylo dobré, pokud by se někdo rozhodl chovat odolnější včely, aby mu to sousedi nekazili.
Tedy pokud by se nechalo vše na výzkumu, potom by zřejmě rozchovávali pouze nepůvodní geneticky málo rozmanitý materiál a ne to co je místně přizpůsobené.
Vždy je tedy si myslím lepší, kdyby se v místě co nejvíce snažili hledat to místní odolné, a třeba kdyby něco bylo z výzkumu, si s tím zkusili vylepšit místní materiál.

Příspěvek: #852

Omlouvám se moderátorům
Opravné prostředky můžou využít všichni účastníci řízení. Úřednice je pouze zástupce účastníka řízení, kterým je v tomto případě FÚ. nebo se pletu?

Příspěvek: #853

Pane Krušino. Znovu si přečtěte co říkám. Ani množič na kšeft není čaroděj a může množit jen to silné a silnější a ne lazary.

Možná jste si všimnul, že vč v podletí pěkná, silná, tzv. produkční po jaru ne všechna "jedou" rychle a pěkně a naopak, v podletí celkem slabý oddělek má doslova raketový start. Proto to jarní dělení na třetiny. Nevím čím to je, děje se to všem mým známým. Proto já nemám žádná produkční a záložní vč, prostě zazimuju všechno, všechno přežije a já si až zjara vybírám podle toho, co se jak rozvíjí. A tím přece dojde k selekci nejen proti kleštíkovi, ale proti jakékoli chcípavce která vč nezabije, ale brzdí ho v rozvoji. Tak jsem to myslel.

Já se furt domnívám, že se tu bavíme ne o kleštíkovi, ale jiných nemocech. A na ty šlechtí každý aniž by chtěl, ze slabocha, ať je důvod jeho slaboty jakýkoliv, nemnoží protože to nejde.

Příspěvek: #854

Citace: Já se furt domnívám, že se tu bavíme ne o kleštíkovi, ale jiných nemocech. A na ty šlechtí každý aniž by chtěl, ze slabocha, ať je důvod jeho slaboty jakýkoliv, nemnoží protože to nejde.

Ale jde tome50. Z toho slabocha je možné brát chovný materiál a odchovat matky některým ze způsobů chovu který praktikujeme. Z těch silných včelstev potom tvořit oddělky kterým přidáme buď zralé matečníky, nebo vylíhlé matky. Jestliže se domnívám, že ten slaboch má "vynikající" genetický fond, proč bych z něho nemohl množit? A pokud mohu i inseminovat a nemusím se spoléhat na náhodu s jakými trubci si tyto matičky dají rande, mohlo by to přinést i kýžený efekt.
Dnes to vypadá na pěkný den, bude to jistě létat.
JK

Příspěvek: #855

Otázka pro MartinaP když je tady.
Před dvěma lety jsi tady dával ve vláknu úhyny nebo metodika či tak za příkladný postup u Kolomého, kde se nekecá na foru a maká a hledá příčina, protože jemu na rozdíl od zdejších neumětelů nehynou včely na špatně provedenou či nefungující metodiku ale na něco jiného, metodika je přeci funkční.
Výsledky jsou nějak známy?
Pokud se tedy přistoupilo k nějakému výzkumu. Když jsi to sem dal jako následováníhodný příklad, tak to bylo teprve ve fázi, že se Kolomý potkal s Kamlerem a stěžoval si mu, že mu hynou včely a neví proč.

Příspěvek: #856

(18.02.2017 23:13)Radek Krušina napsal(a):  Pokud tedy u nás dochází k úhynovým cyklům, nemůžeme to svádět na roztoče - že se přemnožil, ale na systém, který tu máme - v cyklech selhává chemická ochrana neselektovaných včelstev.

Myslím si, že za úhynovými roky (tady u nás) je právě ten roztoč, je to ten rozhodující faktor. To, jestli to bude letos, nebo až příští rok, rozhodují spolupůsobící faktory. Pouze díky obrovskému horizontálnímu přenosu roztoče při kolapsech současně dochází k intenzivnímu přenosu ostatních patogenů. Tedy nebýt roztoče, nebyly by tohoto charakteru úhynové roky tak, jak je známe.
Stačí na Gothland vyvézt naše kolabující včelstva a výsledek bude podobný, přežije jich jen pár.

Příspěvek: #857

Mám za to, že přesuny oddělků(včelstev) jsou největším nebezpečím pro přenos různých virů atd. K přenosu "krve" by stačily jen matky. Loni si k nám jeden nový včelař přivezl 2 oddělky někde od Prahy. Chtěl, abych se před zazimováním na ně šel podívat. Ve včelstvech bylo dost včel bez křídel. Já tohle u mých včel za celou dobu včelaření ještě neviděl. S napětím očekávám, jaké budou další roky?

Příspěvek: #858

(19.02.2017 0:54)tom.50 napsal(a):  Já se domnívám, že odporujete sám sobě.

Množiči množí z toho, co jim přežilo a ne tedy že by neselektovali, jak si myslíte vy. I když by nevyselektované vč přežilo, nejde do síly a těžko se chce rojit (aby množič bral matečníky z něj a tak se ani takvé matky nerozmnožují) a tak k množení lazarů nedochází a vysloveně špatná vč, jak říkáte, v zimě uhynula.

Pak jsou zde tací, co jim vždy přežije úplně všechno a vždy je to ve třech, asi tak stejně velkých skupinách. Výborná, normální a slabá třetina. Od slabé třetiny z výše uvedených důvodů nikdo oddělky neodděluje a ty dvě lepší skupiny, dobrá a výborná jsou taková vč, co vy považujete za vyselektovaná.

Nechat vč bez ochrany úplně vás, jak doufám, nenapadne. Myslím, že zkoumání je třeba přenechat výzkumným ústavům. Doba komunistické mánie ve smyslu: "každý včelař lidovým výzkumníkem" naštěstí už dávno skončila.

Zkoumání v ČR není komu přenechat, neboť tu žádný zkoumající výzkumný ústav není, no a parlament nám (kauza kraňka) navždy zatrhnul využívat výsledky výzkumných ústavů v zahraničí. To asi o něčem svědčí, někdo asi spřádá plány, kuje pikle, kdo to asi bude?

K těm množičům.
Kdybych byl množičem čehokoliv (i neodolných či senzitivních včelích brojlerů,...), tak si s varroozou snadno poradím a tak to pravděpodobně dělá každý "výrobce masa". Prostě instaluje na jedno místo x-set včelstev, která permanentně ošetřuje, neboť neprodukuje žádný med a jenom dokrmuje. Pak ani včelaři v nejbližším okolí a hlavně volně žijící včelstva toho medu moc mít nebudou, tedy nepřežijí a nebudou rizikem, roznětkou kolapsů. Nastaví si postačující významnou převahu kontrolovaných včelstev a kolapsy se ho, pokud bude permanentně ošetřovat bez ohledu na nařizování, týkat nebudou. Tedy toto je tom50ko cesta pro nás, obyčejné včelaře?

Příspěvek: #859

Kdokoliv mate uhyny dejte si 30 včel do mrazáku a nechte si je vyšetřit na nosemu. Letos se NOSEMA podílí na uhynech ve velkém procentu případu.

Příspěvek: #860

Ja to muzu jen doporucit,alespon se zjisti,kde vsude se rozlezla N.C.V ZO mame cast obci,kde N.C. neni,pripadne dovcelovani z mist kde N.C. je ,je zaklad dalsich potizi.Asi by tohle vysetreni melo byt povinne pro komercni prodejce oddelku.