Příspěvek: #861

(20.02.2017 10:52)jirka.marx napsal(a):  ... nechte si je vyšetřit na nosemu.

A co pak s tím papírem s výsledky co mi pošlou?

Příspěvek: #862

Já bych pak chtěl takové oddelky ve kterých Nosema ceranae je a které žijí. . NOSEMA se totiž šíři zcela nezávisle na našich pranich. Část populace odolná je a tam se nic neděje. Část populace včel je bohužel vnimavá a můžeme čekat další uhyny. Množit musíme jen to co infekci zvladlo. Dovozy nemusí nic řešit každý buď chovatelem matek

Příspěvek: #863

Ja to myslel jinak,nema smysl pretahovat oddelky z mist,kde je N.C. diagnostikovana,tam,kde zatim neni.I kdyz se tam casem sama rozsiri.

Příspěvek: #864

Ona N.C. hlavně nenapadá pouze včelu medonosnou, ale i některé čmeláky a patrně i samotářky. Likvidace je ty prakticky nemožná. Jediná cesta - vyšlechtit odolnou včelku. No a jelikož šlechtění BF nebo jiných není omezeno na jedno plemeno, podruh, tak lze předpokládat ,že se to jinde povede dříve a sem se dotáhne načerno nebo se bude plakat.

Příspěvek: #865

Druhá možnost je vyhlášení eradikačního programu.

Příspěvek: #866

A eradikovat se budou čmeláci nebo včely?

Příspěvek: #867

Nosema je oportunní parazit. Proto nosematóza propukne, jakmile dostane k tomu podmínky. To může být řada faktorů.
Je to v tomto ohledu podobné jako HVP.
Navíc NA je zvládnutelná zvýšením teploty v plodišti, NC už ne.
Jiří

Příspěvek: #868

Zdravím.
Nedá mi,aby som to znovu neuviedol i keď viem,že mňa za to nebudete chváliť.
Podľa mňa,celý problém s úhynom má na svedomí klieštik VD,ktorý sa premnoží nesprávnym postupom pri liečení.Odkedy sme prestali používať pri fumigácii rôzne fukáre ,furetá a vaty,prestali problémy s úhynom včelstiev na varoázu.Úl nie je balón a preto vtláčaný vzduch /acetón/ s liečivom takto opúšťa úl i s lúčinnou látkou ,čím sa podstatne znižuje koncentrácia liečiva a teda i účinosť na klieštika VD. Že včelstvo,ktoré hneď neuhynie ,ale len veľmi zoslabne napadnú i iné infekcie,je pochopiteľné.

Bojo

Příspěvek: #869

Pane Bojkovsky,vezte,ze provadim monitoring,nepouzivam aerosol ani fureta a troufnu si tvrdit,ze tak maly spad VD jako loni si nepamatuju.Dokonce je potvrzen omylem laboratore,ktera vysetrila koncem rijna VD misto MVP.Nejhorsi smesny vzorek obsahoval do 260 roztocu.(asi tyden po 1. fumigaci.Myslet si muzu,ze nefungoval varidol nebo nebyli roztoci.Souhlasim,ze roztoc je faktor vedouci k virozam a oslabeni vcelstev,ale aby par desitek roztocu polozilo plosne vcelstva na lopatky,to odmitam.Jine roky spadl i 1000 z jednoho vcelstva a nebylo to poznat na zimujicim vcelstvu.Za chvilku tech roztocu bude stacit 10! Potlacovani VD jiste,ale jen to nam nebude stacit.

Příspěvek: #870

Ok, čím jsou tedy vč oslabená?

Příspěvek: #871

Dobrá otázka Tome 50. Ale odpověď je těžká. Mohou a jistě budou oslabena prakticky vším. Přítomnost roztočů v tom hraje velkou roli. Ale oslabuje je i přítomnost viru, nosemy, a všech možných patogenů. Oslabuji je rezidua chemických látek , léčiv hnojiv i postriku. Muže je oslabit špatná snůška hlad v průběhu sezóny po vytočení do sucha. Letos se objevují uhyny s pokalenim u silných včelstev teď v únoru. Letošní zima byla specifická dlouhým bez letovým obdobím oproti zimam v posledních par letech. Mezitím tu Nosemu apis vystridala Nosema ceranae. Oddelky se převáží přes půl republiky s nimi i nepůvodní viry atd atd. Zrovna tak léčení KM není nic zdravého. Gabon a Varodol jakbysmet.

Příspěvek: #872

(20.02.2017 14:41)tom.50 napsal(a):  Ok, čím jsou tedy vč oslabená?

Tome nejdříve si něco o Nosemě Ceranae přečti - třeba i z výzkumáku v Dole a pak se ptej čím.

Jinak zkráceně N.C. je nezávislá na kleštíkovi, N.C. zkracuje včelám život a to způsobí nutnost plodování, předčasné přeměny krmiček v létavky z důvodu zajištění potravy, zvyšuje spotřebu včelstva a nutí létat i za chladna. Výsledek nevytvoří se zimní generace resp. je předčasně upracovaná byť se ještě na podzim jeví velmi aktivní, plodu a včel plno. Nakonec dojde ke zkroucení včelstva - vše uletí. Některé léčiva používané na kleštíka naopak paradoxně pomohou N.C. k lepšímu rozvoji a pak platí čím více (léčiv) tím méně (včelstev).
Myslím, že to je pro pochopení a změnu způsobu ochrany před ne kleštíkem, ale před úhyny, nutno primárně pochopit - v opačném případě nepochopení přeji hodně štěstí v loterii zvané "Kdo příjde na řadu za rok."

---

Karle poněkud jizlivá připomínka za současné situace.
Tedy né, že by si to jistá zatvrzelá elita nezasloužila, co si ale z toho mají vzít ti chudáci co jim to vymizelo podle rad té kolovrátkové elity?
Vlastně co rad, intrik na MZe a SVS.

Příspěvek: #873

(20.02.2017 15:04)jirka.marx napsal(a):  Dobrá otázka Tome 50. Ale odpověď je těžká. Mohou a jistě budou oslabena prakticky vším. Přítomnost roztočů v tom hraje velkou roli. Ale oslabuje je i přítomnost viru, nosemy, a všech možných patogenů. Oslabuji je rezidua chemických látek , léčiv hnojiv i postriku. Muže je oslabit špatná snůška hlad v průběhu sezóny po vytočení do sucha. Letos se objevují uhyny s pokalenim u silných včelstev teď v únoru. Letošní zima byla specifická dlouhým bez letovým obdobím oproti zimam v posledních par letech. Mezitím tu Nosemu apis vystridala Nosema ceranae. Oddelky se převáží přes půl republiky s nimi i nepůvodní viry atd atd. Zrovna tak léčení KM není nic zdravého. Gabon a Varodol jakbysmet.

Jen v kostce pane doktore, mám teď práci.

Snažím se tu k něčemu dobrat. Jsou věci, které neovlivním = co používají zemědělci.

Pak tu je škála faktorů, které ovlivnit můžu:

Je souvislost Na či NC s inverty? Se kterými?

" " s kysleninami? S jakými a jak a kdy aplikovanými?

A tak dále. Nejsem na to dost chytrý. Jistě by šlo vymyslet nějakou tabulku kam tohle vše možné i nemožné = tedy zdánlivě nesouvisející vepsat a pak z toho dělat nějaké závěry a nebo, a to spíš, nedělat hned závěry, ale nějak se inspirovat, sledovat ten či onen faktor po několik let atd.

Takhle je to jen exhibice jedinců (včetně mě, fakt je snadné mě na..at), jak to tu někdo pojmenoval "měření pindíků".

Sakra nechme žabomyšáren, sdnažme se na měco přijít. Vždyť tohle je furt dokola!
Nevylévejme furt dítě s vaničkou, hubíme brouka tak usilovně, že přitom přizabijeme včely? Je to možné? Je přece. Oprostěme se od náboženství kyselin nebo Amitrázu. Já nedal dva roky kyselinu a když se mi stane, že mi Varidol nezabere, mám jí v rezervě. Nedám ale obojí dokud nemusím. Je to blbé? Možná jo, ale zatím mám včely. Mnozí už ne.

KaJi, vás prosím, lehněte už na hadr! Od toho, říkat jak je všechno blbý a jak se blíží katastrofa jsem tu já, mám takovou povahu od mládí že všechno vidím černě.

Příspěvek: #874

Kyselina - mrkni sem.

Citace:In amitraz-treated colonies, 38% of foragers were infected while only 6% of foragers were positive for Nosema sp. in the oxalic acid-treated colonies. Correspondingly, the mean spore number per bee was significantly lower in the oxalic acid-treated group

ještě pro neangličtináře:

Citace:V amitrazem léčených kolonií bylo 38% létavek infikováno, zatímco pouze 6% létavek bylo pozitivních na Nosema sp. v koloniích ošetřených kyselinou šťavelovou. Toto koresponduje s průměrným počtem spor na včelu, který ve skupině ošetřené kyselinou šťavelovou podstatně nižší

Příspěvek: #875

No asi by se Vám líbilo usvědčit ty kyseliny, ale já si myslim že je to slepá cesta. Ten problém je tak složitej že tady nějaký tabulky a závěry z nich nelze jednoduše udělat.

Příspěvek: #876

Nebojte Tome pindika Vám neukazu a vašeho vidět fakt nechci. Když je těch příčin tolik a navzájem se ovlivňují tak není jednoduché řešení . "Jednoduché" řešení se použilo na roztoče a vidíte kde jsme. Cesta je jediná zvýšit odolnost populace včel a řeknu li ze v tom jsou dal ti lajdaxi co léčí blbě a mají uhyny asi mne ukamenujete. Protože s vyšším výskytem roztoče se hned objeví viry i Nosema a uhyny vytřídí zrno od plev. Když množí z toho co přežilo jsou o krok dále. Ti co léčí dokonale si holt musí počkat na hlad nebo na dlouhou zimu. Hrozny co? Tohle má dělat ale Výzkumný ústav a ten děla co?

Příspěvek: #877

(20.02.2017 15:18)tom.50 napsal(a):  Pak tu je škála faktorů, které ovlivnit můžu:

Je souvislost Na či NC s inverty? Se kterými?

" " s kysleninami? S jakými a jak a kdy aplikovanými?

.......
Nevylévejme furt dítě s vaničkou, hubíme brouka tak usilovně, že přitom přizabijeme včely? Je to možné?

Odpověď je ANO:

Citace:V amitrazem léčených kolonií bylo 38% létavek infikováno, zatímco pouze 6% létavek bylo pozitivních na Nosema sp. v koloniích ošetřených kyselinou šťavelovou. Toto koresponduje s průměrným počtem spor na včelu, který ve skupině ošetřené kyselinou šťavelovou podstatně nižší

Ano, pro jistotu tu to zopakuji, i když bych to mohl i zkopírovat do vlákna o blahodárném působení jarních nátěrů a fumigací. Ale i do zimního aerosolu atd.

Ostatně, těch výzkumů o "blahodárném" působení léčiv na vitalitu včel sem dával JKL spoustu.
V podstatě je to blahodárné, pokud chcete selektovat na odolnost, musíte u včel udržovat stress aby bylo možné vybrat ta odolná.
Nejdou jinak poznat.

Příspěvek: #878

(20.02.2017 19:47)tom.50 napsal(a):  ...
Uvěřil jsem vám, že mě to potká taky a chci se od vás dovědět, co s tím, tedy kromě vědomě nechávat hynout včely....

Úhyny v doletu (nebo mezi známými) máte?

Příspěvek: #879

Tak nevím jak ti poradit, když chceš přijít k hotovému. Předně bys neměl předem vše co tady kdo napíše shodit, aniž se přesvědčíš sám zda-li to funguje nebo nikoliv. Kajiho systém se ti nelíbí, aniž by jsi ho zkusil. Ke kyselinám jsi asi taky jen přivoněl a zavrhuješ je. Neustálé používání jednoho (třeba i Amitrázu) způsobuje také pokles účinnosti. Na přirozenou odolnost (tedy výběr toho lepšího) nemáš asi podmínky (málo včelstev). Co zbývá poradit? Sám nevím. Diskutovat dál o tom už nehodlám, jen říkám - trochu pokory do další debaty.

Příspěvek: #880

Tak vidíte Tome50, dospěl jste k tomuto poznání, už jste náš.

(20.02.2017 15:18)tom.50 napsal(a):  Jen v kostce pane doktore, mám teď práci.
Snažím se tu k něčemu dobrat. Jsou věci, které neovlivním = co používají zemědělci.
Pak tu je škála faktorů, které ovlivnit můžu:
Je souvislost Na či NC s inverty? Se kterými?
" " s kysleninami? S jakými a jak a kdy aplikovanými?

A tak dále. Nejsem na to dost chytrý. Jistě by šlo vymyslet nějakou tabulku kam tohle vše možné i nemožné = tedy zdánlivě nesouvisející vepsat a pak z toho dělat nějaké závěry a nebo, a to spíš, nedělat hned závěry, ale nějak se inspirovat, sledovat ten či onen faktor po několik let atd.

Takhle je to jen exhibice jedinců (včetně mě, fakt je snadné mě na..at), jak to tu někdo pojmenoval "měření pindíků".

Sakra nechme žabomyšáren, sdnažme se na měco přijít. Vždyť tohle je furt dokola!
Nevylévejme furt dítě s vaničkou, hubíme brouka tak usilovně, že přitom přizabijeme včely? Je to možné? Je přece. Oprostěme se od náboženství kyselin nebo Amitrázu. Já nedal dva roky kyselinu a když se mi stane, že mi Varidol nezabere, mám jí v rezervě. Nedám ale obojí dokud nemusím. Je to blbé? Možná jo, ale zatím mám včely. Mnozí už ne.

KaJi, vás prosím, lehněte už na hadr! Od toho, říkat jak je všechno blbý a jak se blíží katastrofa jsem tu já, mám takovou povahu od mládí že všechno vidím černě.

No a proto se angažujeme v COLOSSu a tam vyplňujeme ty tabulky a skuteční vědci z našeho i ze souvisejících oborů pak z toho čerpají. Tak se přidejte taky.