Příspěvek: #61

Co je standartni rok? Plodovani zacalo letos pozde,studene a vetrne jaro,leto vedro jako hrom,sucho,nestandartni je teply podzim a dotacne-greenigovy prinos pylu spojeny s plodovanim,coz se za par let zmeni ve standart.Klestikovi udajne nesvedci dlouha plodova prestavka,vedro ani sucho.V cem je tedy duvod,ze by melo byt klestika letos vic???

Příspěvek: #62

(04.11.2018 20:24)Aleš Molčík napsal(a):  

(04.11.2018 19:51)Jiří V. napsal(a):  Problém asi může být v tom, že dělá roky ošetření stejně a letos nebyl standartní rok v délce plodování a včelař na tu změnu nezareagoval už v létě.

Jistě všichni znáte tu větu o tom, že když vymřou včely bude následovat lidstvo.
Ale podle této věty, to vypadá, že to bude obráceně. Nic ve zlém, dávám to sem jen k zamyšlení kam se chovatelé včel se svým přístupem uvažování dostali.

všichni né.....

---

(04.11.2018 21:44)JosPr napsal(a):  Co je standartni rok? Plodovani zacalo letos pozde,studene a vetrne jaro,leto vedro jako hrom,sucho,nestandartni je teply podzim a dotacne-greenigovy prinos pylu spojeny s plodovanim,coz se za par let zmeni ve standart.Klestikovi udajne nesvedci dlouha plodova prestavka,vedro ani sucho.V cem je tedy duvod,ze by melo byt klestika letos vic???

Standartní rok,Josefe,je pro mne takovej průměr z minulých 10let.
Pravda je,že standartní rok nebyl už minulé 3roky.Asi to tedy budu muset přepočítat

Příspěvek: #63

Jo,jo,paradox.Volne zijici vcelstva udajne nepreziji zimu.Nikdo je plosne nefumiguje,neaerosoluje,necaka kyselinou a prece preziji a uspesne se dal roji a mnozi,navzdor vsem klestikobijcum poslednich 30 let.

Příspěvek: #64

(04.11.2018 19:39)Frantík z Výškova napsal(a):  Přátelé, všichni se lopotíme s tím, aby jsme měli včelstva bez VD a někomu se to daří lépe, někomu méně. Dnes mi volal přítel včelař, kterému je 70 let a včelaří 40let. Přišel o 20 včelstev ze 30. Obnovovat už je nebude. Veškeré zásahy ve včelstvech dělá roky stejně a ejhle. Myslím si, že velkou měrou se konkrétně na našich problémech podílí brutální převčelení krajiny a nedostatek různorodé pylové snůšky. Avšak už 5 let se pokouším u kamaráda v zemědělském objektu zlikvidovat dvě včelstva (zalétlé roje), bez úspěchu. Včely se uhnízdili ve zdi stodoly a v rozvodné skříni kam není přístup. Vesele si tam několik let vegetí bez jakéhokoliv ošetřování, natož léčení. Nikdo se o ně nestará a mají se k světu. Kde je pak problém??

Jsou totiž na medu. Já asi šest let zimuji na medu a skoro nevím co je to úhyn.
Letos v březnu jedno hladem, ze 40.

Příspěvek: #65

já skoro 15 na cukru a taky téměř nevím co je úhyn.....

Příspěvek: #66

(04.11.2018 21:44)JosPr napsal(a):  Co je standartni rok? Plodovani zacalo letos pozde,studene a vetrne jaro,leto vedro jako hrom,sucho,nestandartni je teply podzim a dotacne-greenigovy prinos pylu spojeny s plodovanim,coz se za par let zmeni ve standart.Klestikovi udajne nesvedci dlouha plodova prestavka,vedro ani sucho.V cem je tedy duvod,ze by melo byt klestika letos vic???

To, že bylo pro včely "příznivo" až v září a říjnu a včelstva plodovala o dost déle. Roztoč získal jeden, někde až dva cykly navíc, a to v závěru sezóny znamená hodně. Výsledek budeme sčítat v březnu.
U mne 3 ze 30ti plodují do teď - porovnávám genetiku - obrovské rozdíly.

Příspěvek: #67

(04.11.2018 21:50)JosPr napsal(a):  Jo,jo,paradox.Volne zijici vcelstva udajne nepreziji zimu.Nikdo je plosne nefumiguje,neaerosoluje,necaka kyselinou a prece preziji a uspesne se dal roji a mnozi,navzdor vsem klestikobijcum poslednich 30 let.

Záleží od okolností..každoročne viem o niekolkých nových,tie čo sa usídlia priamo v meste vacsinou prežívajú v pohode aj dve zimy..tie co mam moznost sledovat u nás v háji,tak vačšinou isú do kopru už pred zimou..ale problém je možno aj to,že majú malé dutiny..

Příspěvek: #68

S timhle Pavle nesouhlasím, naopak mě dost překvapilo, že letošní kmenový včelstva byly už minulý týden bez plodu, v jiné roky v tuhle dobu ještě dost plodovaly a říkal jsem si, proč svazáci léčí tak brzo, když tam je plod.....A to samé mi dneska psal kolega, že loni touhle dobou plný plodu a ted absolutně bez plodu.

Příspěvek: #69

(04.11.2018 21:50)JosPr napsal(a):  Jo,jo,paradox.Volne zijici vcelstva udajne nepreziji zimu.Nikdo je plosne nefumiguje,neaerosoluje,necaka kyselinou a prece preziji a uspesne se dal roji a mnozi,navzdor vsem klestikobijcum poslednich 30 let.

Záleží od okolností..každoročne viem o niekolkých nových,tie čo sa usídlia priamo v meste vacsinou prežívajú v pohode aj dve zimy..tie co mam moznost sledovat u nás v háji,tak vačšinou idú do kopru už pred zimou..ale problém je možno aj to,že majú malé dutiny..

Příspěvek: #70

Díval jsem se také minulý týden. Na stanovišti, kde bych to nečekal, bez plodu. Na stanovišti v 630 m.n.m. plod ve čtyřech z šesti prohlížených. Ve dvou ve stínu nic, v dalších dvou pouze zavíčkovaný plod, ve dvou na slunci všechna vývojová stadia. Na polích okolo včelnice ještě dnes žlutá hořčice ve směsce pro včely, nedávno ještě krásně medově voněla. Je to genetika, nebo jen teplý podzim + místní, ne zcela přirozený podněcovací stimul + mikroklima stanoviště?

Příspěvek: #71

Horné stanovište /800 mnv/ 21 včelstiev bez úhynu, dolné stanovište /600mnv/ 46 včelstiev bez úhynu, ale tu očakávam 5-6 obetí podľa vyských spadov. Minulý rok som o takomto čase už mal 20 % straty.

Příspěvek: #72

(04.11.2018 21:54)Jaroslav Facek napsal(a):  Jsou totiž na medu. Já asi šest let zimuji na medu a skoro nevím co je to úhyn.

Zkoušel jsem loni jedno malé stanoviště zimovat na medu a padlo komplet!
Tím to asi nebude.

Příspěvek: #73

Míro možná bylo v šoku, že dostalo med a neumělo si s tim poradit

Jinak logicky, kdyby to bylo tak jednoduché a stačilo by zimovat na medu, tak už to tak dělá většina lidi.

Příspěvek: #74

Není to vyloženě jen o medu, med je o přirozené potravě pro včely. Není to ani o tom včelařit v brtich. Protože jedna polovina problému je včelař, který do včelstva zasahuje a je jedno jestli je to zkušený včelař a nedělá nic co by nedělal a má to ověřený. Jakýkoliv zásah do včelstva kdy včelstvu něco vytahnete nebo přehodíte je zásah do biorytmů včelstva. Tomu se včelař nevyhne. A ta druhá polovina problému je nové onemocnění a to hlavně Nosema c. Určité příznaky je možné pozorovat léta dopředu, než přijde nějaký impuls a nemoc propukne naplno s úhyny. Počasím to také nebude, ne přímo, protože tipuji podle toho jak se vyskytují úhyny kolem mě a z povídání s včelaři, že N.c. má ve spící formě každý a kdyby to bylo počasím tak by se to projevilo víc plošně. Tipuji chemické postřiky na polích v kombinaci se snůškou. Protože to je jediné co máme každý na stanovišti ne úplně stejně i u stanovišť kilometr od sebe. A jediná pomoc je genetika. S novou nemocí se ne každý organismus dokáže vyrovnat tak proto ty úhyny jsou takové jaké jsou. Podobné scénáře známe i u lidské populace ať už to byl mor nebo chřipka. Takže východisko je chovatelská práce v selekci a chovu matek a tu nikdo za včelaře neudělá. SVS je mimo, komerční chovatelé matek také, Dol spolu s ČSV rovněž a ostatní zájmové subjekty ty se také točí pořád v kruhu. A to píšu že zkušenosti co jsem měl možnost letos si poslechnout hlavní představitele a ještě jsem zapomněl na Mze.

Příspěvek: #75

S tím morem je to fakt. My všichni jsme potomci těch co přežili morové epidemie.

Příspěvek: #76

Chcel by som vidiet kolkí z nás by bez antibiotík zostali na žive,ak by sa bakteria moru dostala teraz medzi ludí..

Příspěvek: #77

Dvě třetiny.

Příspěvek: #78

(04.11.2018 19:51)Jiří V. napsal(a):  Problém asi může být v tom, že dělá roky ošetření stejně a letos nebyl standartní rok v délce plodování a včelař na tu změnu nezareagoval už v létě. A co se týká těch včel ve zdi, tak jsem zvědav, jestli přežijí tuto zimu.

Každý rok je iný, každé včelstvo je iné a jemu to doteraz nepadalo Prečo asi ? Klieštik tu je 30 rokov a amitraz ho dokázal zredukovať na varoatolerantnú mieru. Dnes to nestačí. Kde je problém ? Každý včelár chce včeláriť, ale včely majú o živote inú predstavu .

Příspěvek: #79

to by som pri dnešnej migrácii ľudí netvrdil

Příspěvek: #80

První úhyny u mne už registruji taky.
Předesílám, že v loňském roce nebylo potřeba včelstva ošetřit KM v podletí a byla ošetřena jen Thymovarem v podletí a v zimě KŠ přístrojem p. Jindry. Mám letos snížený početní stav včelstev na 132 (prodal jsem jeden kočovný vůz). Snůšky z řepky, akátu a lípy. V blízkosti 10 ha máku, který byl stříkán za květu (konflikt s majitelem – údajně postřik pro včely neškodný).
Historie uhynulých včelstev letos v podletí.
11.7. vytočen medník a 10l sirupu v horním nástavku (vše na stanovišti)
14.7. – aplikace Thymovaru (samozřejmě u všech včelsvech)
21.7. – kontrola spadu – do 50ti ks
27.8. – u všech čtyřech výměna matek – bez problému přijaté a plod viděl. Matky vyměněny proto, že se mi přece jen nejevily dobře a byly 2. rokem.
1.8. – druhá dávka krmení
1.9. – včelstva obsedají více jak 20 rámků 39x27,5 prověšeny v podmetu
23.9. - stále nosí pyl
15.10. - stále nosí pyl
30.10. – zjištěno zeslábnutí, avšak žádná loupež. Nahlédnutí do včelstev – žádný plod (larvičky) ale asi 3 dm vajíček po dvou až třech v buňce.
31.10. – do všech včelstev dána KM, avšak do těchto čtyřech ne. Spady do 500. Stav k 6.11.
2.11. počátky slídění kolem těchto včelstev proto uzavřeny.
3.11. prohlídka včelstev a nález – matka v pořádku a 20 včel k tomu po plodu ani památka. Pylu dost. Matky se zbývajícími včelami dány do klícek a dány do thermostatu. Zásoby nevykradeny, protože jsem již o tom věděl a hlídal to.
Ostatní včelstva hlídám pečlivě a po KM se mi nezdá nic podezřelého. Na tomto stanovišti byl spad vyšší než na ostatních, avšak kleštíkovi tento úhyn nepřipisuji.
Popsal jsem mechanismus úhynu podrobněji pro vás, kterým to něco řekne.
Dodnes matky s doprovodem v thermostatu žijí a krmím je medem. Dál se uvidí. Myslím si na neonikotinoidy.