Příspěvek: #501

Těch vlivů , které se na úhynech významně podílejí je možná dest. Zdá se, kdyby nebylo roztoče, asi by k takovým kolapsům nedocházelo. Co spustí ten požár? je to např. kombinace roztoč + agrochemie? nebýt chemie, asi by se kolapsy nespustily nebo nespustily tak brzo. Je tu ale dalších x faktorů, přílišné zavčelení, špatné chovatelské postupy nebo vůbec žádné, nosema ceranae, viry, špatná genetika včelích populací, masivní přesuny včelstev a oddělků, vlastní chemie - akaricidy a nakonec klimatické změny. Co se kde stane hlavním faktorem a co tou sirkou, co ten požár zapálí může být v různých lokalitách v různých kombinacích. Proto se hlavní viník těžko hledá a myslím, že je to jedno. Měli bychom těch deset faktorů systematicky odbourávat. Jedno vím jistě, ČSV + SVS + MZe nám nepomáhá a nepomůže.

Příspěvek: #502

...alespoň tu zimní měl by mohli odbourat, to by mi od nich bohatě stačilo.

Příspěvek: #503

(04.11.2019 10:56)Pavel Holub napsal(a):  Jedno vím jistě, ČSV + SVS + MZe nám nepomáhá a nepomůže.

Stačí když nebudou škodit tím, že nařizují a zakazují. Včelaři už si poradí.

Příspěvek: #504

Tak tvrdit že je někde u nás"Čistá Krajina"je odmítání reality.. Možná tomu rozumím a chápu to,ale skutečnost je taková že u nás neexistuje už bohužel žádné místo které není zasaženo chemií.Neexistuje voda v které není stopové množství chemie,mikroplastu,hormonů a dalších chutovek co stvořil člověk.Staci se zamyslet a dohledat od jaké doby začal úbytek,hmyzu, ptáků a dalších,kde to začlo a kam to pokračuje.Chemie není jedinej spouštěč úhynů ale je to přesně mirenej pověstnej poslední hřebík do rakve.

Příspěvek: #505

S tou chemií máš pravdu, ale jsou místa nezasažená chemizací zemědělství, chemizací sadů.
Louky jsou hnojené kravským hnojem a kolem domu potkávám mloky, užovky, slepýše a jinou havěť.
Není prostředí jako prostředí a tlak jednotlivých činitelů úhynů je různý a i v této "relativně" čisté krajině včely padají.

Příspěvek: #506

Padají i včelstva v čisté krajině/ale jsou místa nezasažená chemizací zemědělství, chemizací sadů. - jste si jistí, že mezistěny, které používáte, neobsahují žádnou chemii? Co když se k Vám dostane postřik větrem? Písek ze sahary je těžší a taky doletne až na Kanáry. Někdy i do Evropy. Co takhle plošnej rozbor vosku na chemii. To by ovšem musel stát chtít a investovat pár milionů. To je jen flusanec ze státního rozpočtu.Myslím, že VŠCHT, nebo jiná vysoká škola, která by garantovala nezávislost na státu, by se toho za vhodný bakšiš ujala. Vypracovala postupy apod. Doktoranské studium jak vyšité.

Příspěvek: #507

Nepoužívám mezistěny, jen volnou stavbu

Příspěvek: #508

(04.11.2019 10:56)Pavel Holub napsal(a):  Těch vlivů , které se na úhynech významně podílejí je možná deset.

Jo, čím víc vlivů dokáže člověk vyjmenovat, tím větší je odborník a tím víc ho plácají po ramenou.
Vlivů je víc ve včelstvu, kde se nákaza rozjede .... a pak už to kosí jeden vliv, který se přenáší nákupama. Nedovolím si to pojmenovat loupeží, protože nákupní centrum už je většinou bez vlastníka. Jinak "prostřený stůl pro náhodného kolemjdoucího".

Příspěvek: #509

CHtěl bych dodat,že v lesích se začalo hromadně používat randap.Aby ste si nemysleli ,že když nemate v doletu pole jste v čiste krajině.I tam by se mělo lobovat proti chemii,ne jenom zemědělci.,ti aspon zajištují vyživu,ale v lesích se to zneužíva z pohodlnosti.Na vlastní oči vidím jak stříkaji cesty a v mladych vysadbach.proto malina u nas vyhynula a je to poznat.

Příspěvek: #510

(04.11.2019 11:37)KTM napsal(a):  Neexistuje voda v které není stopové množství chemie,.....

Já si myslím, že taková voda je. V místech, kde v horách pramení potoky, ještě nad lidskými příbytky. Tam je stále voda čistá, přírodou destilovaná (déšť), minerály v zemi obohacená.
Když do takových míst člověk ve své maličkosti třeba na kole vyrazí, jen pokorně žasne.

Příspěvek: #511

A jak bys vysvetlil ze se mikroplasty zcela bezne vyskytuji na ledovcich v Antarktide??To je podle mne dost daleko na to aby se tam jen tak objevily..A jsou tam.
Rikate cista krajina ale uz vam vubec nedojde ze k tomu prispeje synergicky efekt trubcu,kteri postupne dal predaji v rekombinovane DNA neco blbeho co pak dal pusoby na matky a cele vcelstvo.
Dalsi veci je jak byste vysvetlily,(Bratranec si vzal Ukrajinku a jeji otec shodou nahod vcelari cca 100 vcelstev) a vcelari v dire kde jsou jen 4 vcelari a v okruhu min 10 km tvrdi ze jina vcelstva nejsou,jedine divoke.Mezisteny ma ze sveho vosku,z velke casti volnou stavbu a jeste pred 16 lety nevedel ze prijde den kdy behem tydne prijde o 90% vcelstev.Nikdy to v te oblasti neznaly jo ale do doby nez se kolem nic ve velkem zacala pestovat kukurice a slunecnice v ohromnem mnozstvi...A najednou prijdou uhyny ,,zvlastni

Příspěvek: #512

Nemá cenu se přít do extrémů. Prostě je krajina doslova znásilněná chemií a je také jiná, kde to ještě jde.
Já si nemyslím, že úhyny tohoto druhu způsobuje chemie. Toť vše. Čas ukáže.

Příspěvek: #513

(04.11.2019 13:47)jjm napsal(a):  CHtěl bych dodat,že v lesích se začalo hromadně používat randap.Aby ste si nemysleli ,že když nemate v doletu pole jste v čiste krajině.I tam by se mělo lobovat proti chemii,ne jenom zemědělci.,ti aspon zajištují vyživu,ale v lesích se to zneužíva z pohodlnosti.Na vlastní oči vidím jak stříkaji cesty a v mladych vysadbach.proto malina u nas vyhynula a je to poznat.

no vidíš,a u nás jsou lesáci tak pitomí,že furt choděj s křoviňákama...
holt,jinej kraj,jinej mrav

Příspěvek: #514

Já si nemyslím, že úhyny tohoto druhu způsobuje chemie - tak už zbývá jen genetika. Nějak se ta imunita snížit musela. Že by inseminační šlechtení a hraní si na boha?

K zamyšlení:
Velké chemické korporace geneticky šlechtí plodiny. Kde s tím začíná? V USA zasnamenán CCD. US korporace pronikli do Evropy, ale železná opona je zastavila. Nebo byl zaznamenán hromadný úhyn ve východním bloku před rokem 1989? (nepočítám pálení k zastavení varoa, které stejně nepomohlo). Po roce 1989 a změně hospodaření na polích to došlo až k nám. Kam došla USA technologie, tak tam to začalo hynout.

Kdyby stát zakázal některé chemické postřiky, tak by výnos byl menší. O to víc by ubylo řepky. Muselo by se osadit více plochy pro jídlo. Kdo by asi přišel o peníze. Občan? Včelař? Ne jen pár lidí co to řídí, nebo vodí politické loutky. Proto do toho stát nepůjde. Proto se rozděluje přes ČSV menší bakšiš včelařum, aby drželi hubu. Bohužel i ten bakšiš je notně oloupaný o poplatky. Proč se dotace na opylení vypácí na podzim? Neměla by kontrola proběhnou na jaře? Jenom ty včelstva, která se dožijí jara můžou opylovat plodiny! To by potom klesl příjem ČSV.
Můj názor je ten, že stát MZe, kontrolní orgán SVS, "zástupci včelařů" ČSV nic změnit nechtějí a proto je to tu zakonzervované. Každý má k tomu nějaký důvod. Je smutné, že národ vzdělaných chemiků, biologů, techniků nic nevymyslí. Prostě to není priorita.

Příspěvek: #515

Pokud ubude řepky a zaseje se obilí,tak ho bude tolik,že ho nikdo nesežere.A pak se stejně bude vymejšlet co s ním.Orné je prostě hodně a i když ji zatravníme tak opět-co s tou trávou,dobytek prdí metan,trávníkáři žerou dotace a tak dál...
Sedláci dělají jen to co můžou,resp. smějí.Nikdo nebude "investovat" ze svého do pronajaté půdy/tím myslím aleje,meze atd,nebo eko-zemědělství/.

Co s chemií? Dejte peníze genetikům na šlechtění plodin,které budou odolné......,protože jinudy cesta nevede.

Příspěvek: #516

Pletes se. Ty nejvetsi svinstva jako glyfosat, neonikotinoidy byly primarne vytvoreny prave pro slechtene ci gen.mod.plodiny.. mely omezit prave mnozstvi chemie. Prolijes pole randupem a vyroste jen plodina XY ze slechtenych semen. Postrikas cerva na kukurici neonikotinoidem, padne. Jenze objevil se superplevel, ktery nejde poradne znicit i supercerv s rezistenci. Nejde je znicit efektivne starym postrikem, ani jednou cisternou glyfosatu, musi se koupit dve. A tim je to dane! Slechtena semena maji patentni vynalez tzv. Terminator. Te zabrani jejich pouziti dalsi rok, nevzejdou nebo maji velmi spatny vynos a tak slechtene hybridy jdou komplet do vykupu a zemedelec opet kupuje osivo. A tim je to podruhe dane! To jen na okraj ke slechteni.

Co se tyce mnozstvi pudy. Co ma na trhu vetsi hodnotu vynos z ha brambor, psenice nebo z ha repky? Proc kupujes celorocne ovoce a brambory z Rakouska a Spanelska? Protoze nasi dotovani zemedelci pracuji na otrave orne pudy zskoupenymi nemeckymi jedy.

Příspěvek: #517

Mnoho desítek procent vypěstovaného obilí, soji, atd se zkrmí dobytku a drůbeži. Není pravdou, že je málo jídla.
Zkuste osázet 1ha zeleninou různého typu a stejnou výměru osaďte pšenicí. Hmotnostní rozdíl by mohl vést k zamyšlení.
Pšenice na 1ha průměr 6tun.
Brambory na 1ha průměr 18 tun, červená řepa 20-30 tun, celer 15-20tun, mrkev 60-90tun, cibule 16-22tun, porek 14-16 tun.
Neříkám, že bych radši jedl celer ke snídani než rohlík nebo čerstvý chleba, ale ta čísla jsou zajímavá.

Příspěvek: #518

Proč EU zakáže, ale ČR nadále dovolí, po zákazu ještě používat 2 roky, dříve zakazanou chemii? Proč stát neudělá stejnou výjimku pro prodejce cigaret
, alkoholu. Proč nedá výjimku na dva roky při zavedení nové daně. Ale u chemie to udělá!!! Kde proti tomu protestuje ČSV??? To jsou zastánci včelařů? Proč stát nezakáže dovoz, výrobu a prodej veškerého sortimentu z GMO? Neubylo by té chemie? Když to neprodají, tak to nebudou pěstovat. Bohužel Bayer AG(koupil Monsanto) je německá firmaa prototo v EU nikdy neprojde zákaz GMO. Chemie na ošetření, na které mají licence se bude prodávat dál.

Příspěvek: #519

A do moznych pricin uhynu by se mela konečně zakalkulovat protizákonné uzivani neschvalenych postřiků radou zemědělců, černej trh je neuvěřitelně rozjetej a produkty mnohem levnejsi zato to bude zarucene vetsi svinstvo,bez navodu,bez schvaleni a vyuziva se to hodně nechtel jsem tomu vubec verit,takze pak se vykaze ze na pole x se pouzije y mnozstvi postriku ale realita muze byt naprosto odlišná.

Příspěvek: #520

Chtěl bych se zeptat do tématu, poprosil bych ty co už zažily uhyny typu prazdnej ul plnej zásob a vcely fuč. Jestli se dají ramky plne zásob třeba po pobytu v mrazáku a pak na mrazu v zimě použít třeba na jaře bez rizika virů oddelkum. Ptám se proto, že vytáčet to v 8 mi stupních venku se mi nechce jsou v tom mraky pylu, musí se to nahrát u kamen a je to ukrutna práce. V palirne to nechtej, protože to je údajně destilace cukru, což je zakázáno to mi rekly už ve dvou. No a vyvarovat to s medem a cukrem to v mých podmínkách s hrncem a ohněm jde špatně. Hodit to do popelnice je jednoduché ale to je mi líto. Klidně mi prosím napište SZ at nepridete zde na VF ke slovní újmě.