Příspěvek: #361

S tou vyšší teplotou pri stavbě. Teď mi takhle topí jeden oddelek v chomaci. Vždy jen tak na hodinu ,dvě. Mezitím 29

Příspěvek: #362

Cim si to vysvetlujes Jirko??

Příspěvek: #363

Pozorování zvýšených teplot v plodišti mám víc a u různých genetik. Ale většinou během sezony a má to trošku jiný průběh teplot. Je ale známo, že vysoká teplota škodí roztoči a taky je známo že včely co prošly vyšší teplotou mají méně virů. Budu to sledovat oddělek je na dvou NN a vypadá úplně v pohodě. Spad roztoče neřeknu mají pevné dno a rušit je nebudu

Příspěvek: #364

A kdyz si pozoroval prubeh teploty behem sezony tak bylo to u kmenovych vcelstev nebo take jen u oddelku? a pokud u kmenovych, tak sledoval si spad klestiku?
Ja se snazim pocitat klestiky temer kazdy den ajsou dny kdy jich je vice a dny kdy jich je mene, ale prisuzoval jsem to vetsimu mnozstvi vybehleho plodu ve dnech, kdy je klestiku vice. Nektere dny jsem počítal i 2x denne rano a vecer (dokud bylo videt) a casto to bylo tsk, ze rano pres noc napadalo vice nez pres den do vecera...coz si zas vysvětluju tim, ze pres noc jsou vcely v ule a pres den venku takze proto je víc spadu pres noc.

Příspěvek: #365

K čemu je dobré znát přesné počty kleštíků? Já nepočítám nikdy. Stačí hodit oko a vidím, jestli je spad v pohodě nebo je zaděláno na průser.

Příspěvek: #366

ja to odhadnout nedokazu, proto to pocitam, az to budu mit "ve voku" tak to mozna taky prestanu pocitat. odhadnu samozrejme jednotky, desitky, ale uz nedohadnu jestli sou to vyssi desitky, nebo stovka, nebo nizsu ci vyssi stovky nebo tisicovka. pocitam je teprv druhou sezonu...letos celkove u 25 vcelstev a neni to tak hrozny....klestiku neni moc, pisu so, jak dlouho mi to trva a beru to jako soucast pece o vcely. kdybych mel vcelstev vic, tak by to asi uz bylo otravne. pocitam je take proto, ze se snazim vysledovat nejake vzajemne souvislosti mezi vsim, co se kolem a ve vcelstvech deje. mozna je to zacatecnicka naivita ale zatim me to bavi.
Proto sem take reagoval na prispevek Jirky Marxe ohledne mereni "horecek" oddelku, zajima me, jestli neco podobneho se deje i u lmenovych "dospelych" vcelstev a je to ospolecna vlastnost a reakce na viry, podobne jako u lidi zvysena teplota a horecky a dalo by se tak vpodstate vcas identifikovat nemocne (= se zvysenou virovou nalozi) vcelstvo na zaklade zvysene cetnosti tech hirecnatych stavu, kterymi se to vcelstvo snazi snizit vyrovou naloz, podobne jako lidi se snazi zbavit nachlazeni ci chripky nekolikadennim pocenim.

Příspěvek: #367

S roztoči to mám asi jako Mirek Vochozka. Nepočítám jen občas se podívám a zajímá mě to jen když jich je opravdu hodně . A i pak je vezmu pod mikroskop.

Příspěvek: #368

K počítání roztočů po ošetření používám aplikaci Chytrý včelař/Spad roztočů. Pořídíte fotku a máte počet.
Chci poprosit zkušenější o radu, jaký počet roztočů považují za "průser" v 6. nebo 7. měsíci, pro přirozený spad a po např. Formidolu?
Děkuju za odpověď a ať se daří!

Příspěvek: #369

Pro Mirka Matuchu, to si opravdu nikdo nevšiml, že jste štěp s otevřeným plodem dal na čtvrtou pozici a za deset dní jste odstranil pátý plást?

Příspěvek: #370

Všimnul, to jo. Jenže nevíme, co se dělo v době mezi natáčením. Třeba došlo k posunu rámků bez přítomnosti kamer.

Příspěvek: #371

(10.11.2021 15:28)Marajanp napsal(a):  Chci poprosit zkušenější o radu, jaký počet roztočů považují za "průser" v 6. nebo 7. měsíci, pro přirozený spad a po např. Formidolu?
Děkuju za odpověď a ať se daří!

Na to bude asi několik rozdílných názorů. Já se ptám, potřebuji vědět, kolik je v červenci spad? Není to důležité.
V zimě, v období bez plodu, dostanu kleštíka v úlech na minimum. Pak mám dost času až do července na ostatní práce kolem včel a do té doby je stejně nepřijatelné dávat do úlů s medem před vytáčením chemii..
Vytočím med a okamžitě je čas na osvědčené léčení. Potřebuji vědět, kolik byl po léčení spad? Nemám čas, chci si užít ještě léta i jiným způsobem.
A teď jsme v současné době. Přijde fumigace a ta ukáže, jak se dařilo kleštíka zredukovat po vytáčení. Mám udělanou čerstvě kontrolní fumigaci namátkově v několika úlech. Výsledek je velmi dobrý, spad v desítkách nebo téměř nic. Ani stovky by nebyl problém. Letos jsem vše vsadil na červencové léčení šťavelkou s glycerinem. Zdá se, že jde o levné, účinné a blbuvzdorné léčení (nelze předávkovat). Fumigace bude letos stačit jen jedna někdy za teplejšího dne v prosinci. Teď je ještě brzo, včelstva mají plod.

Pak jsou včelaři, kteří léčí, počítají, zachraňují, neustále. Mezi ně se nechci dostat i když se to může stát v případě, že můj postup selže. Může k tomu dojít, zkušenosti mi pořád chybí.

Příspěvek: #372

(10.11.2021 18:26)Miroslav Vochozka napsal(a):  Všimnul, to jo. Jenže nevíme, co se dělo v době mezi natáčením. Třeba došlo k posunu rámků bez přítomnosti kamer.

Mrkněte na fotky, rozhodně nevyndal ten štěp.

Příspěvek: #373

Myslím že Mirek M .uviedol ,že to videiko dal dokopy zostrihaním či niečo podobné- či je to 4-5 rámik či 6 to je jedno- ukázkovú hodnotu to má a to je dôležité.

Příspěvek: #374

(10.11.2021 10:23)Ivík napsal(a):  Pěkné video od Mirka. Z mé zkušenosti se nemusí přemetat celé včelstvo, stačí odstranit rámky s plodem, doplnit soušemi a ostatní rámky ve včelstvu nechat. Pro nepřátele odstraňování plodu - dobře při virózách funguje kyselina mravenčí. Včelstvo se však musí včas detekovat, jak je ukázáno na videu.

Mal som podobné príznaky ako na videu-poškodené včely. Rozdelil som včelstvo medník s matkou na pôvodnom mieste a plodisko o 2m bokom. Plodisko do 3 týždňov pošlo bez liečenia. Bolo to tak rýchle a prekvapivé. Medník asi po 1,5mesiaci začal vymieňať 1ročnú matku. Keďže to už bolo teraz v októbri, neviem ako dopadli. V každom prípade po vložení KM včely na letáči ožili a aj keď bola snaha od os lúpiť, tak si vchod pekne strážili. Včelstvo bolo z minuloročného roja.
Iba kŕmny rámik som vložil do iného včelstva a zdalo (dúfam, že iba zdalo) sa mi, že "zlenivelo" na letáči. To ma vedie k pochybnosťam k použitiu diela z chorých včiel inde (aj bez plodu). Zistím na jar.

Příspěvek: #375

(10.11.2021 19:57)janR napsal(a):  Myslím že Mirek M .uviedol ,že to videiko dal dokopy zostrihaním či niečo podobné- či je to 4-5 rámik či 6 to je jedno- ukázkovú hodnotu to má a to je dôležité.

Ukázkovou hodnotu to mělo, video má nyní pár sekund s přesměrováním s odkazem na jakýsi fórum.



Každopádně si myslím, že v oblasti s mory a hnilobou bych velmi omezil volnou stavbu. Lepší jsou mezistěny s reliéfem ve variantě, s větší zásobou vosku pro vytažení. (velmi silný okraje hexagonů, tojsou lisované litím mezi válce.)

Myslím si. Včela prostě více pátrá po zdrojích z jiných hnízd. Hlavně prázdných. Vosk pokud je nedostatek se přenáší odjinud.

Také podněcování by mělo mít svá pravidla v oblastech nebezpečných nákaz.

Víc bych se zaměřil na tyto aspekty protože částečně řeší to co bylo důvodem ukázky ve videu.

Příspěvek: #376

Riosa :
Použít rámky z včel co padly jde podle mých zkušeností, jen se nesmí použít hned. Nechávám je od podzimu do jara uložené ve skladu a v tom žádný vir nepřežije. Při okamžitém předání je možné že by nějaké viry mohly zůstat na rámku.

S monitoringem napíšu letošní zkušenost. Od září sleduji spad na 5 včelstvech minimálně 3x týdně. Za celou dobu u dvou včelstev spaly pouze 3 roztoči. 23.10. jsem použil aerosol M1 AR zbylý z loňska s expirací 10/21. U těch dvou včelstev po 24h po ošetření jsem našel 3 a 4 roztoče jinak na podložkách nikde nic. Po 78h jsem našel ještě po dalších 2 roztočích. Nějak se mi to nezdálo a tak jsem 5. 11. použil amitráz a ejhle v každém sledovaném včelstvu najednou spad okolo 30 až 60. VD padala po 3 dny a již nic nepadá. Tak doufám že holky budou již čisté.
Jen teď nevím co si mám myslet o pravidelném monitoringu zda to vůbec stojí za tu práci či jen hlídat spad po ošetření.

Příspěvek: #377

tady zajimave video, kdysi jsme tady toho "stira" (ted si nevzpomemu jak se presne jmenuje) rozebirali:

Příspěvek: #378

(10.11.2021 19:57)janR napsal(a):  Myslím že Mirek M .uviedol ,že to videiko dal dokopy zostrihaním či niečo podobné- či je to 4-5 rámik či 6 to je jedno- ukázkovú hodnotu to má a to je dôležité.

Vzhledem k tomu, že Mirek M. včelaří tam, kde v okolí řádí hniloba plodu, je třeba zohlednit i lokální podmínky. Také ty plodové plásty, které ve videu tahal z úlu vypadaly při zběžném pohledu dost podobně, jako ty, co jsem v létě viděl při pálení hniloby. Tím štěpem Mirek celou ozdravnou akci zazdil, ( a celou vypovídací hodnotu) spíš to chtělo fumigaci. Je velká škoda, že to jeho diskutované video po mém předchozím příspěvku zmizelo.

Příspěvek: #379

Štep s otvoreným plodom je pasaca, ale všetky VD tam nevlezú. Pasca sá sa nahradiť fumigáciou, ale myslím si, že pri jedinej aplikácii amitrazu sa dostane do úľa viac pesticídov, ako si prinesú zvonku za celú sezonu. Nikto to neporovnal.
Otázka je, koľko vírusov zostáva v premetených včelách. Je to potencial na recidívu po 2-3 rokoch ?

Příspěvek: #380

Za mě je na videu mnohem zásadnější, že jsou ukázány části z příznaků včelstva, které má nebo bude mít problém. Včelař by měl strávit se včelami čas a naučit se tyto projevy hledat, potom případně zakročit. Z počátku to chce čas, později však přijdete na včelnici a vidíte, kde bude problém.