Příspěvek: #401

architekt odpadu napsal(a):Dnešní spad v jednom oddělku po týdnu je 74ks,

Bez ohledu na barvy je jich tam moc. Urychleně bych nasadil léčení, buď vhodný aplikátor KM, nebo v tomto případě i nátěr M1 a fumigaci.

Příspěvek: #402

Jak jsem uváděl v některém z předchozích příspěvků zazimoval jsem oddělky s průměrným objemem 200 roztočů,. Počítám spad celou zimu a v žádném jich ještě tolik kumulativně nespadlo. Předpokládám tedy, že jsou to kleštíci již mrtví spadlí z rámků, (žádný není světlý-průhledný-letošní), či umírají přirozeně Ti, co s včelami přezimovali.
Taky vysedávám před česny a pozoruji včely, žádné poškození neshledávám. Až spadne první světlý-průhledný, započnu otevírat vzorky plodu a sledovat procento napadení. A to už začnou kvést meruňky, takže nasadím 65%KM v MG. Myslím, že je to kvalitnější přístup než násobení nyní spadlých roztočů.

Příspěvek: #403

Může mi někdo říct jestli je tam kleštík či nikoli. Mám fota měli ze všech úlů. Mrkněte jestli vy tam něco uvidíte?

Příspěvek: #404

kleštík má kolem milimetru a z fotografie to člověk prd pozná... udělejte si jednoduchý rozbor návod viz téma o flotaci http://www.vcelarskeforum.cz/tema-Flotac...ht=flotace

Příspěvek: #405

když klikneš na obrázek ještě se to zvětší

Příspěvek: #406

Ale je to trošku rozmazané. Občas jsem zahlédl něco, co by mohlo jako VD vypadat, ale nejsem si jistý.
Ta flotace je výborný nápad. Sám ji chci v dubnu předvést u nás v ZO ostatním včelařům.

EDIT: Přesunul jsem příspěvky z tématu Diagnóza nemoci z fotografie sem, protože víme, co hledáme.

Příspěvek: #407

ok tak jo díky vám

Příspěvek: #408

ikdyž to zvětšíš, tak najdeš maximálně něco, co "by mohl být kleštík" fotka strašně zkresluje a v měli je spousta drobků podobných roztočům

Příspěvek: #409

Flotáciu v oleji sme používali na samom prvopočiatku príchodu klieštika na naše územie. Nikto z nás ho nikdy nevidel a ťažko ho bolo hľadat. Ale v oleji si pekne zaplával.

Aj ja som našiel niečo, čo pripomínalo klieštika. Ale ťažko povedať...

Příspěvek: #410

Chce to zvětšovací brýle. Zcela postačující jsou na stránkách uni-max - Čelní lupa s osvětlením.


JK

PetrM upravil 23.03.2012 9:20 tento příspěvek z důvodu: Doplnil jsem odkaz - sám jsem to chvíli hledal.

Příspěvek: #411

Vem si na to lupu.Uvidíš ho a naučíš se ho rozpoznávat potom i bez lupy.

Příspěvek: #412

(05.05.2012 20:20)vojtab napsal(a):  ... Taky jsem dnes vyřezal trubčinu. Preparoval jsem jich hodně moc a ani jeden varoa.
Snad to tak dlouho vydrží....

Myslíte, že pitva vyřezané trubčiny by mohla být alternativou k hlídání spadu?

Příspěvek: #413

To si nemyslím. Varoa není rozptýlen na plodu stejnoměrně a těžko trefíte oblast kde zrovna je. Může to vést k zcestným závěrům. Snad jen při velmi vysokém zamoření = impuls k okamžitému zákroku.
Vypovídací hodnotu bude mít v přepočtu 1 denní spad na podložku, nebo smyv ze vzorku včel. Také je dobré koukat přímo na včely, jak vidím VD jak se vozí = napadení je silné = nasadit KM co nejdříve.
Také při odchytu roje, nebo smetence je dobré udělat v rojáku fumigaci a sledovat co propadne na podložku. Tady fumigace nevadí, protože nazasáhne žádné dílo. A je to rychlá metoda.

Příspěvek: #414

Jednodenní spad, je jen jakáž informace. Chce to 2-3dny a i tak je to jen přibližná konstanta. Tak jako šťourání trubčiny. Nejvíce vypovídající hodnotu má smyv a nebo nechat "tlouct bubeníčka" z Dolu. A nebo přefumigování vzorku včel.

Příspěvek: #415

(08.05.2012 22:27)S-ladek napsal(a):  Myslíte, že pitva vyřezané trubčiny by mohla být alternativou k hlídání spadu?

Může být dobrou alternativou, jde ale o to, jak a na kterých buňkách na plástu se provede. Jaký prostorový systém testu larev, zda úhlopříčně či rovně, jak odbočky etc. ... Kolik, aby se dalo zobecnit ...
Je to dobré téma k diskusi, odborníci to už vědí, ale pojďme to rozvést ..., poučíme se všichni ...
Jiří

Příspěvek: #416

Chtěl bych se jen zeptat zdali jste neslyšeli něco o léčení pomocí moučkového cukru. O této možnosti píšou zde, ale připadá mi to jako nějaký vtip. To sypátko co tam prodávají za 11liber učitě najdete kredenci každé babičky. Pokud by to bylo tak jednoduché tedy posypete včely jako koblihu a rostoči popadají, tak už by na to určitě někdo dávno přišel. Nebo že bych si šel půjčit k babičce sypátko s cukrem, třeba to opravdu fungovat bude a všechny Formidoly a Varidoly budou minulostí

Příspěvek: #417

Moučkový cukr se používá při smyvu pro oddělení roztoče a včel. Nemá to léčebné účinky, ale jde jen o to oddělení, kdy nedochází ke zbytečnému usmrcení včel.

Příspěvek: #418

Ovšem snížení počtu foretických roztočů touto nechemickou metodou v úlu myslím má svůj léčebný význam. Také jsem se dozvěděl, že se tato metoda používá pro získání živých roztočů za účelem přesunu nepříbuzných roztočů do testovaných včelstev.

Příspěvek: #419

No pokud správně čtu to co píšou ti angláni tak je to léčba. Nevím sice jak přesně přeložit 'suction cup' feet ale je to nějaká přísavka. Tedy volně přeloženo:

Existuje řada způsobů, jak léčit včelí varroázu, a nejjednodušší způsob je použití moučkového cukru. Roztoči mají přísavky, které jim umožňují držet se na včelách. Pokud posypeme včely moučkovým cukrem, ucpou se přísavky roztočů, a ti se nemohou udržet. Spadnou ze včel na zasíťované dno úlu a z podložky již nemohou vylézt zpátky nahoru a hynou hladem. Roztoči se nedožijí reprodukčního věku a tak pomocí této léčby se zbavíte významného procenta varroázy.

Tedy mi to přijde něco jako použití kyseliny citrónové, kdy donutíš roztoče ze včely spadnout a pak mu zamezíš vylést nahoru. Pokud vím tak účinek kyseliny citrónové se zvyšuje lepivou podložkou.

Příspěvek: #420

Již před léty se podobné rozebíralo na Fascinovaném včelaři. Musel být ale, speciálně namletý cukr. A toto by mohl dělat včelař s 10-15 včelstvy. Kdo si hraje nezlobí.
Co takhle Rosťa Pešek? Ten už aby začal a než přejede všechna včelstva, bude moci začít znova. A nebo bude muset rozšířit zaměstnaneckou kapacitu.
Takže tato metoda je dobrá pouze na testování. A vědí to i odbormé kapacity, když bubnují z Dolu.