Příspěvek: #741

(01.10.2013 10:51)Anton Turčáni napsal(a):  Možno, že sme dožili toho, že jeho množstvá sa znižujú jeho "degeneráciou".

Tono,bodaj by si mal pravdu a Tvoje slová by sa v blízkej budúcnosti potvrdili.Stačí sa ale zamyslieť nad tým aká bola studená jar a do kedy trvala, s čím súvisí plodovanie včelstiev a rovnako rozmnožovanie klieštika a je viacmenej jasné, kde je pes zakopaný, z horúčav to nebude.Zatiaľ som fumigáciu nerobil,no po Gabone boli spády nízke,takže tiež mám podobnú situáciu ako väčšina včelárov čo poznám a o ktorých tu čítam.Rozobral som náhodne 6 rodín počas dnešného teplejšieho dňa,no žiadny plod vo včelstvách už nebol,preto očakávam, že podobne na tom môžu byť i ostatné včelstvá.Prvú fumigáciu budem robiť v tomto týždni v piatok,tak uvidíme čo bude padať,nepredpokladám nič dramatické.

Příspěvek: #742

Já se zde na fóru vždycky vztekal, že musím Varidol používat. Teď už nemusím, ale přeci jen aspoň jednu fumigaci udělám - kvůli diagnostice. Dost často se zde dočítám o pochybnostech o účinnosti aplikace kyseliny mravenčí, taky můžu dělat při jejím použití něco špatně. Zatím věřím, že Varidol je rána jistoty, tak ho využiji, dokud funguje.
Když budou padat po první fumigaci, možná udělám druhou a končím

Příspěvek: #743

Anebo pokapáním šťavelkou v prosinci.
(Pokud mám pocit, že jsem to pouze KM nezvládl.)

Příspěvek: #744

(01.10.2013 21:44)S-ladek napsal(a):  ...možná udělám druhou a končím...

Pavel, ale čo ak budú padať aj pri tej druhej? Aj tak končíš?

Příspěvek: #745

Jde o to, kdy se ta první dělá. Pokud hned po 15. 10. jak je nařízeno/povoleno, tak po druhé fumigaci budou padat také. Chce to počkat až na opravdu bezplodé období a teprve potom dělat první ošetření.

Příspěvek: #746

(02.10.2013 18:33)goro napsal(a):  

(01.10.2013 21:44)S-ladek napsal(a):  ...možná udělám druhou a končím...

Pavel, ale čo ak budú padať aj pri tej druhej? Aj tak končíš?

Taky. Tuto situaci jsem zažil minulý rok, po druhé ještě nějací spadli, ale po třetí už nikdo. Takže ta třetí byla zbytečná.

Příspěvek: #747

(26.09.2013 17:43)Milan Havelka napsal(a):  Letos při gabonech.....spady průměrně okolo 40 ks za celou dobu. 2 oddělky z května založeny na 4pl. plodu spad okolo 600 ks. Jsou to dva nejsilnější oddělky krajní v řadě. I včelstva, ze kterých byl vzat plod pro tyto oddělky měla spad do 40ti ks....Takže nechápu, kde se to tam nabralo.

Několikrát se mi stalo, že při tvorbě časného oddělku jsem ze včelstva odebral plodový plást, na kterém byli koncentrováni roztoči z celého včelstva, obvzláště je-li vedle dělničiny i zavíčkovaná trubčina na přirozené stavbě.

Poté je mateřské včelstvo čisté, oddělek sype stovky V.d. a vedlejší oddělky ve stejné síle jsou čisté - bez léčebného spadu.
S touto zkušeností pracuje L. Dvorský při tvorbě "ozdravného" oddělku na počátku června. Detaily si dohledej na Šanci pro včely.

PetrM upravil 03.10.2013 9:18 tento příspěvek z důvodu: Pro citování používejte, prosím, tlačítko "Citace" a přebytečný text odstraňte. Ponechte bez změny značky QUOTE. Citace opravena.

Příspěvek: #748

Tohle je hodně zajímavé a asi by to chtělo další debatu. Já ten případ analogicky mám a vlastně cíleně. Je to sice dost pracné, ale výsledky jsou hodně zajímavé. Jde o to, jak pak dál s tím oddělkem pracovat. Je fakt, že když si to člověk jaksi matematicky propočítá, tak ty spady v oddělcích nekorespondují ... Nebo se mýlím? no jde o to, kdy se to udělá, jestli koncem května, nebo až kolem slunovratu, tam se to někdy láme ...
http://dvorsky.leos.sweb.cz/Sance_pro_vc...v_NN_2.pdf
Je to vlastně analogie toho, co zkoušeli letos žáci v Blatné, inspirováni Liebigem, a nazývají to Metoda sv. Anna, což je sice trochu později a odebírá se zavíčkovaný plod, ale ten očistný princip je analogický.
Jsou to trochu různé cesty, ale funguje to a zdrojová včelstva se fakt hodně zbaví roztočů, a to v době, kdy je snůška a nedá se vlastně ošetřovat, přitom by to už podle spadu bylo třeba. Je to řešení.
Je ale fakt, že u jednoho včelstva jsem odebral zavíčkovaný plod začátkem čerence, tedy už po slunovratu a kvůli vysokém spadu, a to včelstvo (míň než průměrné) se doteď nezvetilo, je sice vitální a funguje, ale je slabé, neodolá vosám, špatně bere krmení ... Tedy něco tam nesedí. Nosemu nemají ...
Ale zatím jsem s ním nic nedělal a sleduju ho jako školu ... Spad léčebný i přirozený je minimální, na rozdíl od ostatních ... Další včelstvo, které jsem takto obral o měsíc později, bylo velmi silné a je v pohodě.
Ale ty oddělky z nich, tam to padá furt jako mák, ačkoli prošly ošetřením kys. mléčnou bez plodu a 2x KM (Hobrafilt 100 ml, 65 %).
Jiří

Příspěvek: #749

To zní vcelku logicky. Pokud jsou přes zimu VD zdecimováni téměř na nulu a na jaře se nějaký ten přeživší začne na jednom z plodových plástů množit a šířit, tak pokud si ten zrovna vezmeme do oddělku, tak ozdravíme produkční včelstvo a ten oddělek je hned množárnou VD. To může v důsledku vést k takovým rozdílům.
Teď jen jak vyčuchat, který z plástů to je. Odkud se to rozhořívá.

Příspěvek: #750

Proto jsem, Jirko, zvolil letos tu metodu spíš pozdější a odebral vlastně všechen zavíčkovaný plod. Pokud je včelstvo silné a M dobrá, neměl by být výpadek plodování a úlových včel takový problém a rychle by se to mělo vráti do dobrého stavu ...
Jinak je to tak, jak má L. Dvorský v tom schématu, bere se plod z nástavku, kde je plodu nejvíc, tam to statisticky většinou trefíme ... . Samozřejmě zavíčkovaný ...
Jiří

Příspěvek: #751

No jo to by znamenalo po prvním točení odebrat veškerý zavíčkovaný plod do ozdravného oddělku + dát krátkodobou pecku kyselinkou, nechat vylíhnout v tom oddělku plod (cca 10 dní) také dát pecku kyselinkou a pak prohlídnout na matečníky, ty vylámat a opět spojit pro medovicovou snůšku. Ten ozdravný oddělek nejlépe dělat nad včelstvem pomocí mezidna, aby se nezalétaly na jiné místo.
Asi si budu hrát.

Příspěvek: #752

I tak možno, ale variant je víc. Třeba to nechat na oddělek (buď si vychovají novou M, nebo dodat, ošetřit, než nová M začne klást a než se zavíčkuje její první plod, nebo použít 1. zakladený plást jako biologickou past), ale tu je právě problém, je tu už značné procento poškozených včel ... Nevracel bych je a počkal ... Ošetření může být kys. mléčnou, mravenčí i pokap šťavelkou ... Ostatně se můžou i zafumigovat na foretické roztoče. U těch několika plástů to není problém. Je otázka, jak je třeba ta nouzová M kvalitní a zda ji později nevyměnit ...
Ošetření původního včelstva možná není v té chvíli nezbytné, pokud je snůška. A podle spadu ... Pokud není snůška nebo je spad, dá se dát jedna zkušební pecka třeba Hobrafiltem ..., aby se vidělo ... Cesty mohou býti rozličné. Pokud je to takto do důsledků a s odběrem všeho zavíčkovaného plodu, je dobré to dělat jen tam, kde je přirozený spad už opravdu za hranou, pak se přirozeně to včelstvo už asi do normální snůšky těžko vrátí, já jim vzal medníky a dal je jinam ...
Ono to vlastrně není nic nového, u sousedů už to delší dobu dělají, viz napřl Liebig, C. Bentzien, knížky F. Pohla ...
Jiří

Příspěvek: #753

Jirko, omlouvám se, že jsem neposlal ty výsledky z KM a Gabonu....nějak se mi nahrnula práce a nestíhám.

Příspěvek: #754

U mňa pri 1. fumigácii Avartinom v sobotu spád klieštika 500-700 kusov u produkčných včelstiev, cca 300 u odložencov. Stále je však ešte pomerne veľa nezaviečkovaného plodu (2-3 plásty). Tento rok neboli preliečené kys. mravčou kvôli pozdnej znáške a neskorému prevážaniu z kočovania, počas sezóny bol u niektorých použitý Beevital.
Spád na toto ročné obdobie je u mňa úplne štandartný ako minulé roky, nezdá sa, že by klieštika ubudlo. (160 m.n.m.)

Příspěvek: #755

Zuzka,

zaujíma ma ten Beevital, ako u Teba zaúčinkoval? Ja som ho teda použil na 50-tich rodinách a nešiel som po ňom tri !!!! padnuté klieštiky z 50 rodín. Kontroval som spad každý deň počas jedného týždňa a nič. Preto som na konci augusta urobil kontrolnú fumigáciu a spad bol hodne nízky, od 5 do 50 na včelstvo. Teraz som fumigoval druhý krát a spad je rovnaký, len dve včelstvá mali cca po 250 klieštikov a tie, ktoré som neliečil Beevitalom mali spad rovnaký ako liečené.
Minulý rok zabral poriadne, tento rok je spad u nás aj 5x nižší ako po iné roky. Zaviečkovaného plodu je už len niekoľko buniek, takže ešte počkať dva týždne a bude potrebné doraziť posledné klieštiky nakoľko otvorený plod už nie je.

K debatám ohľadne koncentrácie klieštika na jeden plást. Osobne tomu moc neverím, klieštiky pokiaľ viem, tak po vyliahnutí včely nevlezú hneď do bunky na ďalšie množenie, ale pár dní cicajú. Neviem si teda dosť dobre predstaviť, akým spôsobom by sa potom koncentrovali na jedno miesto. Koncentrácia na trubčom plode je jasná, keďže tam majú možnosť priviesť na svet do vyliahnutia viac potomstva. Je to aj pekne vidieť pri pravidelnom vyrezávaní trubčiny.

Příspěvek: #756

Ke koncentraci dochází. Tedy např. v jedné buňce až 20. Byl jsem toho v několika případech svědkem. Těžko ale lze při rozebrání plodiště určit kde. Nikdo neví, proč a za jakých okolností se tak děje. Každá informace ohledně tohoto jevu a souvislostí je cenná a vítána.

Příspěvek: #757

Takový docela dobrý příklad té koncentrace je tehdy, když si M udělá pár dní plodovou pausu a pak se všichni foretičtí VD vrhnou do prvního zakladeného plástu, což se s výhodou dá použít jako biologická past u oddělků, ale stává se to i u již "dospělých" včelstev. Ty fotky, které ukazoval právě P. Holub tuším na mendelovské konferenci pořádané MSVV r. 2011 v Brně, kde byli roztoči doslova po desítkách v buňkách jako na sjezdu, byly sice trochu v jiném kontextu (bylo to tuším už z období, kdy nebylo moc plodu), ale tak jako tak to s tou kumulací platí. Na téže konferenci právě doc. Ptáček uváděl, jak posiloval oddělky na tamním Mendelově včelíně plodovými plásty z různých včelstev a jakou "evoluční bouři" s prudkým nárůstem napadení to pak vyvolalo. Měl evidentně "šťastnou ruku" na výběr plástů ... V podstatě to pak bylo tak rychlé a agresivní, že se s tím už nedalo moc dělat a některá včelstva už nezachránil, ačkoli na to přišel včas ...
Jiří

Příspěvek: #758

Myšlenka na odebrání 100% V.d. s plodem je stejná jako oficiální metodika "léčení" - sraz aerosolem v prosinci posledního Mohykána.

100% odběrem V.d. na plodu nic neřešíš a držíš při životě to, co by v přírodě nepřežilo.

Nekladu si za cíl sebrat vše ("na plodu" nebo při "léčení"),
snažím se dochovat včelstvo do konce léta a oddělkem cíleně změnit genofond - zrychlený přírodní výběr.

Může to vypadat stejně jako u souseda , ale vše je jinak.

Na konferenci Šance pro včely zaznělo krásné přání - přeji všem zdravá včelstva a zdravé roztoče!
Já přeji všem včelám zdravé včelaře.

Příspěvek: #759

Evžene, počítej s tím, že Ti někdo vynadá do šiřitelů kleštíka - počkej

Příspěvek: #760

Chovejme si zdravé roztoče. Neléčená včelstva mají zdravé roztoče.