Příspěvek: #821

(14.11.2013 22:57)Rudolf Stonjek napsal(a):  +Mimochodem Jirko je to Pavel Korčagin, zřejmě jsi se moc nezoceloval. Osobně si myslím, že vyřezávání trubčiny je jen takové tajné přání mnohých, které má žel tu vadu že moc nefunguje. Jelikož metodu LBV používám něco o tom vím. U této metody je naprostý hnus likvidace trubčího plodu. Musíte prostě zlikvidovat tisíce budoucích zdravých jedinců protože hlavně později překážejí. No radost z takového počinu rozhodně vypadá jinak. Navíc s mezistěnami to funguje stejně. Zdrav´í R. S.

Mne sa zda ze to odstranovanie trubciny predsa len toho VD znatelne pribrzdi. Na papieri to nemam, ale statisticky urad v hlave to takto hlasi. Naviac mam z toho aj iny osoh. Vychovam /vychovaval som, pred dvomi rokmi ma objavila vydra, no na jar skusim znova/ stovku- dve 200-250 g pstruhov. Pri vyklepavani lariev je to pekne divadlo

Příspěvek: #822

(14.11.2013 22:54)Jiří V. napsal(a):  Milane odpovím ti asi takto,
To co mi radíš, jsem samozřejmě dělal (sebekontrola) před dvěma lety a jen tři zkoušky loni. Já si totiž již Varidol už vůbec neberu. V ZO to ví a taky sledují, jak to se včelstvy mám. Sám bych si nedovolil něco podcenit. A ještě něco, podzimní aplikace je něco úplně jiného než podletní. Jak do provedení, tak do účinnosti. Dokud si to nezkusíš, nepochopíš (promiň mi tu tvrdost). Nemám ti však tu nedůvěru za zlé. Když ošetřuješ v létě a ještě jen 60% KM, tak jen VD omezíš a to je v tu dobu taky splnění daného úkolu. Co se týče Varidolu, tak jsem nenapsal, že po něm nepadají. Myslel jsem tím, že toho léčiva se používá moc a roztočů je u nás tím pádem míň. Myslím si však, že tím trpí kvalita medu a tak jsem se dal jinou cestou. Pokud bys chtěl jít mou cestou tak ti rád poradím, máme téměř shodné úly, tak by to asi šlo.

Ako som už písal,nie som zástanca ani propagátor chémie za každú cenu.Sám používam KM 85%.Po vytočení slnečnice som používal kedysi Gabony.No 3-4 roky dozadu som zistil,že je málo účinný.Tie dýhové pásiky mi pripadali úplne suché,prestal som používať.Tri roky po sebe som aplikoval Bayvarol.Na podložke som našiel v priebehu tých štyroch týždňov sem tam padnutých klieštikov.
Po slnečnici hneď zakŕmim väčšími dávkami po 4l sirupu 3:2,podľa stavu vlastných zásob.Teto rok som nemusel dávať hneď veľké dávky,mali zásobené zo slnečnice.
Po vytiahnutí Bayvarolu prestávka s liečením-veľké rozlohy plodu.
Prvýkrát som aplikoval Avartin 10.10.Spád od 10 do 50 ks.Druhýkrát som dal Avartin o 14 dní,niektoré čisté-trištvrtiny,ostatné od 3ks po 12ks.
Tretíkrát som dával len do tých,v ktorých som mal spád,ale ma napadlo,že bol ešte plod,tak som dal aj ostatným.Čuduj sa svete v tých čo nepadlo po druhom fumigovaní nič,bolo padnuté od 1-3ks aj to nie vo všetkých tzn.,že bol ešte v čase liečenia v bunkách s plodom.Aj vtých,čo bolo od3-12ks,padlo od 1-4 ks.
Teraz som na vážkach-mám dať aerosol,nemám dať?
Ak chcem mať čisté,patrilo by sa.Po skúsenostiach z minulých rokov,keď som dával aerosol,mi sem-tam ešte niečo padlo,ale to už len tak v troch-piatich rodinách.
Na jar po prelete som urobil diagnostiku Avartinom,len tak pre zaujímavosť v tých rodinách,kde mi padli po aerosole.Spád žiaden.
Včelstvá po prelete vitálne,žiaden úhyn som nezaregistroval.podľa toho súdim,že aerosol má niečo do seba.Do sezóny ideš bez parazita.
V marci dávam SR,keďže som chovateľ M.Nechávam vystavaný SR v plodisku/panenské dielo,alebo 1x zaplodovaný/už v jeseni,na jar po prelete ho len preložím podľa situácie v plodisku.
Neviem,kto ste si dávali robiť rozbor vosku,keď tvrdíte o prítomnosti rezíduí v ňom.Budem rád,keď sa ozve niekto,kto tak urobil a koľko tých rezíduí v ňom bolo.
Taktiež by som rád videl resp.počul niekoho,že našiel reziduá v mede.Iba ak by bol dymil v čase znášky.
Veď keď meníte dielo,nemôžete tam mať reziduá.Včeličky tak vypucujú bunky na med,len sa tak blyštia.A čo tí,ktorí uskladňujú plásty sírením?
Veď pred vkladaním plástov do medníka sa nechajú vyvetrať,rozprašovačom sa strekne do plástov voda,včely si plásty vypropolisujú.
Takže ak som nerobil rozbor,nemôžem ani tvrdiť,že trpí kvalita medu.Ozaj by som bol rád,ak tak niekto urobil,nech hodí sem na vlákno tie výsledky rozboru.

Příspěvek: #823

Akademik Malcev tvrdil, že zničením plevelných rostlin v obilovinách (vlčích máků, chrpy a dalších) se obiloviny podstatně ochudily o mnoho důležitých látek pro zdraví konzumenta. Možná, že to má i širší platnost při likvidování všeho, podle člověka, nežádoucího pro bohatost sklizní.

Příspěvek: #824

Tak nevím jaký počet je moc a jaký málo. Mám čtyři úly, různě silná včelstva. Můžu jen říct, že spad po aplikaci Varidolu je přímoúměrný dle velikosti včelstva. Spad:

1. fumigace 600 120 40 200
2. fumigace 100 40 15 60

třetí fumigaci jsem ještě nedělal. Obvykle po třetí fumigaci bývá téměř nulový spad.

Spad po Gabonu v loňském roce skoro nulový. Letos neaplikuji. Včely neruším a věřím v účinnost Varidolu.
Varidol aplikuji v podmetu. Včely neruším, nerozebírám.

Příspěvek: #825

Při první fumigaci u mne byl spad od 10ks do 60ks a to u tak 70% včelstev.
Dál to bylo od 100-150ks (odhadem) jen jedno včelstvo jich mělo min.300-400ks.
Teď po druhé 0-10ks u všech.U toho hodně napadeného odhad 30ks.Takže spokojenost a teď jen doufat ve zdárné přezimování a lepší jaro než to letošní.
V obou případech použit Grifin.

Příspěvek: #826

(14.11.2013 13:53)Jožko58 napsal(a):  Jirko,Pavle,to je všetko pekné,len nesmieme zabúdať,že intenzívnym odoberaním najstaršieho plodu sa včelstvo oslabuje o nové generácie-budúce lietavky.Staré včely vypadnú a včelstvo bude chradnúť a môže sa zrútiť.
To odoberanie je dobré protirojové opatrenie,zvyšovanie stavov,ale riešiť týmto klieštika sa mi zdá kontraproduktívne.Podľa mňa je lepšie nasadiť KM,klieštik padne aj keď nie všetok ,ale včeklstvo pokračuje ďalej v plnej sile.Niet horšieho,keď sa včelstvo nemôže dostať do sily kvôli chýbajúcim generáciám.Včelstvo zažíva stres a tým stráca aj imunitu.

Jožko, já se k tomu ještě s dovolením vrátím:
Ve chvíli, kdy jsem já odebíral zavíčkovaný plod (pracovně to s přáteli nazýváme Metoda sv. Anna), bylo to nikoli protirojové opatření (to jsem dělal koncem května a v červnu), nýbrž bylo to kvůli dosti náhlému vysokému přirozenému spadu na začátku července a srpna, byl to pokus, který mi cosi ukázal a vyhodnotím ho až na jaře ... Ale byla to možnost, jak t.zv. biotechnicky zásáhnout a v době snůšky a zpracovávání medu včelami ještě nenasazovat KM. Já ji nakonec stejně nasadil, ale to už byla jen varianta metody, jíž jsem chtěl zasáhnout foretické roztoče, což se podařilo.
Jak se později ukázalo, ten odebraný plod byl silně napaden, takže by stejně po vylíhnutí tyto napadené včely včelstvu moc nepomohly. Navíc by se vylíhlo kvantum roztočů. Ta volba tam stála takhle ...
Co s tím odebraným plodem? Názory se různí, někteří kolegové jej rovnou likvidují, jiní se jej snaží v oddělku přeléčit (kys. mléčnou, KŠ, KM i fumigací Varidolem), a to s výsledky předem nejistými. U mě jeden oddělek z těchto odebraných plástů přežil, jeden ne, ale oba jsem musel posílit (na mých veřejně přístupných údajích ve VMS jsou to včelstva č. 5 a 6).
Námitka o výpadku jedné generace je relavantní a je nutno ji vzít v úvahu, zvláště u včelstev, která nejsou zrovna v síle. Co nevidět skončí snůška, začne slídění a loupeže, takže takto ošetřené a oslabené včelstvo s porušenou rovnováhou může být cílem útoku. To je jenom jeden aspekt. Další je třeba fakt, že to silné včelstvo, které jsem takto v srpnu zbavil VD, se v říjnu znovu rozplodovalo a znovu z něj přirozeně roztoči padají (i světlí). Ale já to celé budu vyhodnocovat až na jaře podle toho, jestli přežijí, v jaké kondici a jak se budou rozvíjet ...
Jiří

Příspěvek: #827

Jirko,je to o tom,že či prežijú a v akej kondícii.Aj keď prežijú,na jar ich budeš musieť posilniť,predsa sa nebudeš pozerať ako sa "trápia",kým sa dostanú do kondície.Z tých rámikov,ktorými budeš posilňovať, si už mohol mať nový odloženec.
Ibaže ho použiješ,ak by ti vypadla cez zimu M.
Ale nech,budeš o skúsenosť bobatší.

Příspěvek: #828

(14.11.2013 22:57)Rudolf Stonjek napsal(a):  Osobně si myslím, že vyřezávání trubčiny je jen takové tajné přání mnohých, které má žel tu vadu že moc nefunguje. Jelikož metodu LBV používám něco o tom vím. U této metody je naprostý hnus likvidace trubčího plodu. Musíte prostě zlikvidovat tisíce budoucích zdravých jedinců protože hlavně později překážejí. No radost z takového počinu rozhodně vypadá jinak. Navíc s mezistěnami to funguje stejně. Zdrav´í R. S.

Tak nějak jsem přemýšlel o LBV metodě ve vztahu k množení VD, případně vyřezávání trubčiny, což se mi moc nechce viz. výše atd.. Pak se mi do toho v hlavě přimotal termosolární úl presentovaný také panem Linhartem, tedy konkrétně jeho základní myšlenka, tedy že teplo zabije roztoče, ale ne plod.
Co takhle vyndat například během jara rámky se zavíčkovanou trubčinou a umístit je to termokomory na rozehřívání medu ( stará lednička s termostatem), kterou už stejně mám. Stačilo by ráno vyndat z úlu a tepelně zpracované večer vrátit. VD by měl být usmrcen pod víčky a trubci by se měli normálně po vrácení rámků do úlu vylíhnout.
Pokud beru předpoklad, že VD preferuje trubčinu a že během jara bude většina VD na plodu s cca jen 20% foretických roztočů, tak by účinnost nemusela být tak špatná a jedná se o eko čistou metodu. Pokud by se to v té samé době spojilo s Formidolem, tak by to mohla být pro VD citelná rána a do podzimu by od něho mohl být pokoj.
Samozřejmě nevýhodou je pracnost, tedy je to pasé pro velkovčelaře, ale já jako hobby kus, bych to mohl využít.
Můžete mi pomoct odhalit blbosti v této teorii?

Příspěvek: #829

Já mám volnou stavbu - tedy značný podíl a tu trubčinu co staví na okrajích a ve spodu používám v podletí k diagnostice - pár kusů odlomím a dám si na víko, pak pitvám. Jak říkal Ruda - hnus, hlavně když je to tam mladý.

Ale k likvidaci - mám tam o kus dál paletu s rezervním matrošem, nastrkám to k tomu - včely to nezajímá, ale mravenci to zlikvidují. Ale možná by to bodlo i slepicím, ale to bych musel tahat kbelíček a ....

Příspěvek: #830

Právě dnes jsem pročítal stránky přítele Vítámváse a zde je odkaz z jeho stránek

Příspěvek: #831

K uvedenému videu ma v rýchlosti napadá.
Pozitíva:

• likvidácia varroa bez chémie
• v kombinácii ešte s inou metódou možnosť zdecimovať varroa takmer na nulu aj v plodovom období

Negatíva:

• predpokladám veľké finančné počiatočné náklady
• vysoká pracnosť (pri pár uloch sa ešte dá takto hrať)
• riziko zlyhania techniky(presnosti termostatu), alebo ľudského faktora = likvidácia všetkého plodu
• vždy bude treba ešte použiť aspoň raz chémiu v bezplodovom období na jeseň (z dôvodu reinvázie varroa)

Nekritizujem, všetko nové prináša svoje plusy aj mínusy. Každý krok nás zvyčajne posúva ďalej.

Příspěvek: #832

(30.12.2013 20:06)DonPepe napsal(a):  ... Co takhle vyndat například během jara rámky se zavíčkovanou trubčinou a umístit je to termokomory na rozehřívání medu ( stará lednička s termostatem), kterou už stejně mám. Stačilo by ráno vyndat z úlu a tepelně zpracované večer vrátit. VD by měl být usmrcen pod víčky a trubci by se měli normálně po vrácení rámků do úlu vylíhnout.

Tohle je v praxi vyřešeno:
http://www.varroa-controller.com/
viz výše, pardon ...
2.184 Euro ...
Je v jednání, že by to autor mohl někde na jižní Moravě předvést na nějakém semináři PSNV, ale zatím se to nestihlo ...
Jiří

Příspěvek: #833

Díky za info. Vidím, že nejsem úplně mimo mísu.
Stará lednička 0 EUR.
Elektro krabice plus nějaký jistič a stykač ze starého rozvaděče 0 EUR.
Termostat ze starého kotle od kamaráda 1l slivovice ( 5,50 EUR )
100W žárovka - 3 EUR
Další drobnosti max. 10 EUR
Celkem 18,50 EUR

Bohužel jsem na předchozím videu tomu pánovi mluvícímu vymřelím jazykem ( jak rád aglicky provokuji kolegy z Německa ) skoro vůbec nerozumněl , takže díky za odkaz , kde je i ENG verze.

Příspěvek: #834

http://www.varroa-controller.com/treatment?locale=en
No jo, ale je to Vídeňák, takže Praxishandbuch bude zase v němčině ...
Holt už to tak je ...
Jiří
P. S.: kdyby to nebylo tak drahé, přijde mi to jako hodně zajímavé. Podrží pod kontrolou teplotu, ventilaci i vlhkost, což je hodně důležité ... V tom ho, Pepe, ještě musíš dohnat ...
PP. S.: Všimněte si, že ometá peroutkou. Holt bez peroutky to nejde ...

Příspěvek: #835

(30.12.2013 22:27)DonPepe napsal(a):  Díky za info. Vidím, že nejsem úplně mimo mísu.
Stará lednička 0 EUR.
Elektro krabice plus nějaký jistič a stykač ze starého rozvaděče 0 EUR.
Termostat ze starého kotle od kamaráda 1l slivovice ( 5,50 EUR )
100W žárovka - 3 EUR
Další drobnosti max. 10 EUR
Celkem 18,50 EUR

Bohužel jsem na předchozím videu tomu pánovi mluvícímu vymřelím jazykem ( jak rád aglicky provokuji kolegy z Německa ) skoro vůbec nerozumněl , takže díky za odkaz , kde je i ENG verze.

Tak opravdu ne. Dopadlo by to špatně. Je třeba dodržet v celém prostoru stejnou teplotu a vlhkost a zajistit lepší přestup tepla do plástů - prouděním vzduchu. Takže by to chtělo ještě ventilátor ze starého vysavače a varnou konvici. Pak ten teplý vlhký vzduch bokem podél rámků prohánět napříč - cirkulovat. Pak tedy dvě lednice - velkou a malou a do té malé otvory a mezi malou a velkou přepážky a........termostat kuchyňský do plodu a nevím, zda by to byl bezpečný provoz. Lépe by bylo to postavit z gruntu. Na třetinu ceny by se možná kvalitní termokomora dala srazit. Uvažte, kolik stojí medomet.

Příspěvek: #836

Ve vláknu Termosolární úl píše dr. Linhart, že je nutno, aby vzduch používaný k termoterapii byl suchý, tak 10 - 20% relat. vlhkosti.
Do přístroje z videa se naopak dává voda.
Takže kudy teď?

Příspěvek: #837

Rakouskou cestou, ona ta Vídeň má pro nás monarchisty furt nějakou divnou přitažlivost, Vladimíre ...

Jiří

Příspěvek: #838

(31.12.2013 0:59)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a):  Ve vláknu Termosolární úl píše dr. Linhart, že je nutno, aby vzduch používaný k termoterapii byl suchý, tak 10 - 20% relat. vlhkosti.
Do přístroje z videa se naopak dává voda.
Takže kudy teď?

V tom tkví neúspěch jeho projektu. Značné poškození plodu. Jak zkoumal Zachary Huang, oddělení entomologie, Michigan State University. Vysoká vlhkost vadí kleštíku a nevadí tolik včele. To je ta lepší varianta, než obětovat plod.

Příspěvek: #839

(31.12.2013 0:22)Pavel Holub napsal(a):  Tak opravdu ne. Dopadlo by to špatně. Je třeba dodržet v celém prostoru stejnou teplotu a vlhkost a zajistit lepší přestup tepla do plástů - prouděním vzduchu. Takže by to chtělo ještě ventilátor ze starého vysavače a varnou konvici. Pak ten teplý vlhký vzduch bokem podél rámků prohánět napříč - cirkulovat. Pak tedy dvě lednice - velkou a malou a do té malé otvory a mezi malou a velkou přepážky a........termostat kuchyňský do plodu a nevím, zda by to byl bezpečný provoz. Lépe by bylo to postavit z gruntu. Na třetinu ceny by se možná kvalitní termokomora dala srazit. Uvažte, kolik stojí medomet.

Díky za připomínky. Pavel už začíná být můj dvorní upozorňovátor na otázku vlhkosti ( jako v případě aplikace KM do podmetu ). Díky. Vyzkouším a uvidím, mám k dispozici i zvlhčovač vzduchu.
Ventilátor jsem zapomněl uvést, ale je součástí existující termokomory na ztekucení medu. Bez něho to nebylo ono a neudělala se konstantní teplota v celém prostoru. Dar od našeho IT, tedy zase zdarma.
Teplotní čidlo mám zapůjčený z práce a je velmi podobné tomu z videa, klasická PT100.
Hlavní věc je, že na rozdíl od jižních sousedů, se moje úvahy prozatím týkají jen trubčiny. Nevidím důvod k čisté 0. Tedy v případě neúspěšných pokusů nebude ztráta fatální. A jak jsem psal, pokud beru v úvahu, že VD je na jaře hlavně na plodu a preferuje plod trubčí, tak by se dala hned z kraje výrazně omezit jeho početnost. Na podzim bude samozřejmě následovat další krok(y), ale to už bez medu. To víte, kdo si hraje nezlobí. Zase zdůrazňuji, že to beru z pohledu Save the world beekeepera, jak nás nazval norský prezident včelařstva.

Příspěvek: #840

Ještě jednu technickou od upozorňovátora. Třetinu včelstev ošetřuj klasicky, třetinu tepelně pouze na trubčině a třetinu tepelně na veškerém plodu. Pak to bude o něčem vypovídat. Bude to hodnotnější údaj.