Příspěvek: #2041

S pámelníkem nevím. Podle mě je to plevel, který se šíří kamkoliv jak přes ptáky semeny tak vegetativně odnožemi. Raději má vlhčí půdu (dříve se pro pámelník bílý používalo jméno pámelník poříční) ale roste i na jalové suché půdě. Radikální zmlazení zvládá dobře, každý rok to ale není třeba.

Na vlhké lokality blatouchy, upolíny, sasanky, vachtu, žluťuchu, vrbinu, kosatec žlutý, kyprej, tužebník jilmový, pcháč zelinný, pomněnky, starčeky, sasanky, rdesna, netýkavky, křídlatky, děhel a další miříkovité...

Příspěvek: #2042

Děkuju.

A poslední dotaz. Na severní straně náspu D1 na km (asi tak 50-52)(mezi Veselkou a odpočívadlem Střechov) se neskutečně rozplevelil netvařec křovitý. Včely ohromně zajímá. Otázka je, někde se rozplevelí některá rostlina a jinde úplně chybí, není marný boj ty rostliny přenášet a snažit se je zavádět tam, kde nejsou? Když vím, že něco je dlouhá destetiletí necháno volně, ladem, proč tam určité rostliny nejsou samy od sebe? Přece kdyby to místo (složení půdy třeba) vyhovovalo, jak by se mohlo stát, že tam ta rostlina úplně chybí, ale chybí tak, že třeba kde mám včely jsem to v okruhu 25 km neviděl. Samosbou jsem v tom okruhu nemohl vidět všechno, ale zrovna Netvařec se moc přehlédnout nedá. (a růžová netýkavka, podle mě pro včely vynikající, najednou u nás sama mizí, někde ani nebyla a jinde sice byla, ale... jo a bodlák zelinný, kterého za mého dětství bylo všude kolem vody plno a celý den doslova "drnčel" včelami, je tu dneska vzácný, a tak dále)

A ještě přidám perličku. U nás sice akát nemeduje, pyl však poskytuje a podněcuje skvěle. Ale tady, kde jsem nyní třetí rok, není v ohromném okruhu taky žádný.

Příspěvek: #2043

Zmiňujete bodlák- pcháč zelinný. Ten se mi objevil předloni na zahradě u rybníčku a dalo mi dost práce si najít, co za rostlinu nám tam vyrostlo. Krásná, statná rostlina , měl jsem strach ze zaplevelení, ale drží se tam od té doby asi 2-3 rostliny. Včely jej navštěvovaly, ale jen dopoledne, odpoledne ne, druhý den dopoledne znovu.

Příspěvek: #2044

Diky za odpoved ohledne ostropestrce,mam presazenych vice nez 50 rostlin,picha fest.Zaroven s nim jsem dovezl 15 listovych ruzic divizny,pravdepodobne velkokvete,ktera byla v trase bagrovani,zalil jsem vse poradne,prehodil netkanou textilii a uvidime.Treba to pokvete.
Co mne dostalo,tak je pocet nachytanych klistat na obleceni kolem Novomlynskych nadrzi,jsou uplne vsude,dokonce se promenadovala po volante a palubovce v aute.Bezva zacatek roku.

Příspěvek: #2045

Dyž sů také zimy jaké sů, klíšťat je u nás mraky

Příspěvek: #2046

TOM.50: Netvařec křovitý je fajn, protože kvete počátkem léta, a pak často ještě jednou koncem léta. Poslední dvě nebo tři desetiletí se masivně používal na dálnice a silnice pro motorová vozidla na výsadbu ve středovém pruhu a někde i na okrajové náspy. Množí se dobře semeny, ale je dobré před výsevem trošku pohmoždit lusky a semena nechat 24 hodin ve vlažné vodě. Skvěle se též množí dřevitými řízky. Podobně jako třeba vrby. Ujímavost je vysoká.

Akát jsem si překopal několik semenáčků. Semeny to taky jde, klíčení se zlepší, když se semena před výsevem spaří vřelou vodou.

Já si zkouším u sebe pěstovat vše, co mě zajímá. Záleží na množství slunce/stínu, půdě, vysychavosti/přemokřenosti terénu, světové straně... ale experimentuju, i když to někdy nevyjde.

JOSPR: Divizna velkokvětá nebo sápovitá. Jsou velmi podobné. Přesazuju na podzim prvního i na jaře druhého roku. Když mám, množím divizny i semeny. Škoda, že to jsou jen dvouletky.

Příspěvek: #2047

Děkuju za vysvětlení záhady proč je ho v tom úseku dálnice tolik a proč jinde není - jinde nejezdím kolem dálnice. Jak jsem popsal to místo tak si tam zítra či v po jeden přispěvatel VF jede pro odkopky. Já si nejsem vůbec jistý, zda bych to roští teď bez listí poznal.

Nedaleko v polích jsem jednou narazil na bíle kvetoucí nevonící keř. Nějak jsme s přítelkou natrhali větvičky aby ve váze bylo něco lepší než nic. Rychle a bohatě zakořenil a ještě to kvetlo a ukázalo se, že je to ptačí zob. Když jsme to trhali tak ten keř drnčel včelami. Nepamatuju si ale kdy to bylo, ve kterém měsíci.

Mám jedno stan v asi hektaru možná víc trnek a ty jsou k ničemu, včely na ně vůbec nejdou. Ptačí zob by byl mnohem lepší.

Jiné stan mám v lokalitě, kde roste nebývale hodně divokých hlohů. Ty velmi nevoní, ale včely to obírají svědomitě a je z toho med. Nijak dobrý, ale jednu bedýnku dá pravidelně (asi 14 -15 kilo). Doporučuju.

Příspěvek: #2048

Divizna přináší několik využití pro včely, růžice ve velkém množství navštěvují včely docela by mne zajímalo jestly jim to přináší víc než jen pohodlný napájení,neb divizna je léčivá,ale jak pořádně vyleze slunce je na ní plno.

Příspěvek: #2049

7°C a včely už okupují Krokusy.. Chtělo by to o malinko vyšší teploty...

Příspěvek: #2050

Rád bych se zeptal, zda včely navštěvují i kalinu vrásčitolistou ? Květy mívá krásné .

Příspěvek: #2051

Tak jsem v pondělí podle popisu Toma.50 zajel k D1 , mrknout, kde roste Netvařec. Našel jsem ho, sebral hrst semen a nařízkoval, doma jsem řízky dal do chladného skleníku, uvidíme, jak se rostlina pochlapí. Semena jsem vysel asi 20 ks.
Původně tam, u D1 asi bylo keřů spousta, je to hodně prořezané a našel jsem jich jen pár. Situaci komplikuje i plot , který odděluje cestu od zeleného pásu "nikoho" vedle dálnice.
Pokud by někdo chtěl a měl zájem, keře určitě podle popisu najde a semen je tam ještě spousty a spousty. Jsem zvědav, jak budou klíčit.

Příspěvek: #2052

Měls popojet směrem na Psáře jak je malej most a tam na straně na Prahu je keřů habakuk a nepořezaný.Mohl vyrýt i jen ty ořezaný s kořenem a oni o to víc pak rostou,ale je to vcelku porod díky tomu jak má netvařec kořeny.Ale je to lepší než čekat až vyroste z řízků nebo semene.

Příspěvek: #2053

Jee, děkuju. Zkusím se tam taky podívat. Vyklíčí ze semene , nebo se musí semeno nějak upravit, spařit, obrousit apod ?

Příspěvek: #2054

Vyklíčí ničeho se neboj stačí zasadit,mrazem už prošly.Jinak v tom plotě jsou jak jsi si určitě všimnul dveře klidně je vyklop a vlez za plot,když náhodou pojednou kolem Cajti z dálnice,řekni normálně že to kopeš pro včely a jsi v pohodě,klidně tam vlez a kopej.Mužes pro převoz ostrihat keř až u zemně a pak vykopat,ale jak říkám přeju hodně zábavy....Už to mám za sebou tak vím

Příspěvek: #2055

(07.03.2020 23:41)tom.50 napsal(a):  Mám jedno stan v asi hektaru možná víc trnek a ty jsou k ničemu, včely na ně vůbec nejdou. Ptačí zob by byl mnohem lepší.

Jiné stan mám v lokalitě, kde roste nebývale hodně divokých hlohů. Ty velmi nevoní, ale včely to obírají svědomitě a je z toho med. Nijak dobrý, ale jednu bedýnku dá pravidelně (asi 14 -15 kilo). Doporučuju.

U nás jednou hloh přebyl snůšku z řepky, včely na něj létali jak divoký a řepky se ani nevšimli. Jak píšete byl z toho jeden nástavek, ale med chuťově nic moc.
Na trnku u nás včely každý rok létají, ale jestli je z toho nějaký med, tak to netuším, spíš si myslím, že zafunguje jako podněcovadlo. Stejně jako ptačí zob.

Příspěvek: #2056

Trnka má jen 13% cukru v nektaru a když na ní jdou, asi jen pro pyl. Když kvete tak vždy kvete současně něco zajímavějšího.

Příspěvek: #2057

tak tak na trnkách pri úľoch som nikdy včely nevidel

Příspěvek: #2058

Prosba

Jak se jmenuje akátu podobný strom s ostny, má i podobné listy, oproti často křivému akátu má nádherný, jakoby vznešený habitus, roste rovně, tvoří souměrnou krásnou korunu. Má velké kaštanově hnědé lusky se semeny podobnými akátovým, jen jsou asi větší. Lusky jsou asi 20-25cm dlouhé a široké tak 2-3 cm.

Je to významný strom pro včely? Kdy v roce kvete a v jakém věku začne kvést? Nikdy zjara nemám čas a nevzpomenu si chodit se dívat do zámeckého parku, kde jsem lusky našel. Semena jsem spařil, vzešlo přes 30 rostlinek (skoro všecky vyseté) jenže to dostalo nějakou chcípavku a zbyly dvě. Jeden asi metrový stromek jsem daroval, druhý mám v kýblu, je už asi metr a půl vysoký a je nutné ho někam vysadit.

Díky

Příspěvek: #2059

Napadá mě pajasan škumpa, nebo jasan ztepilý, ale ty nemají ostny?
Akát patří mezi bobovité. Tak si to tam zkus najít:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Bobovit%C3%A9

asi tento:
https://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%99ezovec

Příspěvek: #2060

asi myslíš Dřezovec trojtrnný (Gleditsia triacanthos)