Příspěvek: #2021

Bronislav Gruna: Mea culpa, děkuji za opravu, pane kolego . Máte pravdu. Kříženec vrby jívy a vrby lýkovcové, lidově vrba francouzská, je správně vrba Erdingerova. Omlouvám se za pochybení v příspěvku 2019.

Příspěvek: #2022

Heteropteryx - zahradnictví Starkl[/quote]

Příspěvek: #2023

A co třeba růže? Jak ty jsou atraktivní pro včely? Na podzim jsem koupil pár desítek odrůd které kvetou až do zimy s prázdnými květy.

Příspěvek: #2024

Na růže mi trochu lítaj,hlavně na Rugosu.Ale pnoucí a standartní keříkové včely opomíjejí.
Ale možná je to jen výhodnější snůškou jinde.

Příspěvek: #2025

Soused růže má, včely navštěvují průměrně. Osobně jsem čekal větší zájem.
Ale je to o podmínkách snůšky a o druhů růží.

Příspěvek: #2026

pavell: Nejzajímavější je pro ně asi růže svrasklá a další růže "neplnokvěté", kde mohou dobře do květu. Zajímá mě co vypozoruješ, protože nemám nějak výrazně napozorované, že by na nich byla kvanta včel. Jinak z úplně jiného soudku - ploštičník. Hezky voní, zajímavě vypadá, roste ve stínu a včely na něj šly. Květy mi zničil až první mráz.

Příspěvek: #2027

Růží máme hodně, různých a s jednoduchým květem, chodí na to, ale žádná tlačeníce. Nejvíce asi chodí na Rosa hugonis. Svráskatou nemám.

Příspěvek: #2028

Z ruží jednoznačne rosa canina..jeden z mala zdrojov kvalitneho peľu bez pesticídov v skorom lete u nás..

Příspěvek: #2029

Jistě Petře koupil jsem pouze růže s prázdnými a poloplnými květy, plnokvěté by pro včely byly k ničemu, taky mě zaujala dlouhá doba květu vlastně až do mrazů. Zatím jsem měl pouze planou růži a řekl bych že na ni včely docela jdou i když kvete když včely mají zdrojů nadbytek. Ploštičník jsem měl nebo možná ještě mám , ale nemá rád sucho a vždycky mi květ zaschne. Taky mě zaujal jak jsi nedávno zmínil ten keřový plamének ten by mohl být super. Loni jsem sehnal růžový ořechokřídlec, opravdu nádhera..

Příspěvek: #2030

Ze vsech ruzi je nejlepsi ruze sipkova.Jednoduchy kvet,roste vsude.Na jarni presazeni na val za obci jich mam nachystanych 7.Doma si nechavam v koute zahrady 1 vzrostly ker s velkymi sipky na suseni a caj,kazdy rok od nej vyryvam nekolik mladochu.Neco rozebere obyvatelstvo prave kvuli velkym sipkum,jine strkam na val.

Příspěvek: #2031

Šípkové růže nechávám růst u plotu jako součást keřového pásu. Množí se sama velmi snadno z šípků. Včel tam je vždy hodně na pyl, který je kvalitní.

Příspěvek: #2032

Jen bych doplnil k diskuzi o vrbách, že vrbu jívu samčí je možné koupit přímo i v zahradnictvích specializujících se na včelařské vrby např. Šenkeřík, vrby od nich mohu vřele doporučit. Všechny mi kvetly buď v prvním roce nebo nejpozději v druhém roce. Sám jsem zkoušel 19 druhů včelařských vrb. Lýkovcová se u mně moc neosvědčila, za to mohu jen doporučit výše zmiňované dvě vrby (Erdingerovu a Smithovu). Podle mně 2 nejlepší včelařské vrby.

Příspěvek: #2033

(28.02.2020 13:44)gusto napsal(a):  Z ruží jednoznačne rosa canina..jeden z mala zdrojov kvalitneho peľu bez pesticídov v skorom lete u nás..

Rosa canina = ruža šípková

---

(28.02.2020 14:34)JosPr napsal(a):  Ze vsech ruzi je nejlepsi ruze sipkova.Jednoduchy kvet,roste vsude.Na jarni presazeni na val za obci jich mam nachystanych 7.Doma si nechavam v koute zahrady 1 vzrostly ker s velkymi sipky na suseni a caj,kazdy rok od nej vyryvam nekolik mladochu.Neco rozebere obyvatelstvo prave kvuli velkym sipkum,jine strkam na val.

Příspěvek: #2034

(28.02.2020 14:34)JosPr napsal(a):  Ze vsech ruzi je nejlepsi ruze sipkova.Jednoduchy kvet,roste vsude.Na jarni presazeni na val za obci jich mam nachystanych 7.Doma si nechavam v koute zahrady 1 vzrostly ker s velkymi sipky na suseni a caj,kazdy rok od nej vyryvam nekolik mladochu.Neco rozebere obyvatelstvo prave kvuli velkym sipkum,jine strkam na val.

U nas to rastie ako plevel.... su toho doslova hektare, nemyslim hektare plneho porastu ale velke plochy kde to hojne rastie...pocitam tak 50 krikov/ha v priemere aj 2-3m. Kvitne to ozaj nadherne. Viem ze na to chodia vcielky ale nikdy som to az tak nesledoval...

obdobie znášky: máj – jún. Ruža poskytuje mnoho výživného hnedožltého peľu. Peľnatosť je 80 kg/ha. Kaukazské a východoeurópske ruže šípové poskytujú nektár, mednatosť je 6 – 30 kg/ha.

Příspěvek: #2035

U nas je to samozrejme taky plevel,tenhle muj ker,ktery tam asi zanesli ptaci, jsem zminil pro velike sipky,ktere se daji pohodlne sklizet,proto ho rozsiruju dal do okoli.

Příspěvek: #2036

Dotaz: zkouseli jste nekdo na jare presadit ostropestrec mariansky,ktery vzesel z vypadku semen na podzim?Objevil jsem takto vysemeneny porost,tak bych si rad par "bodlaku" vyryl a premistil k sobe.

Příspěvek: #2037

Ostropestřec jsem úspěšně přesazoval i v květnu a červnu. Chce to nepoškodit kořen, což u malého semenáčku lze dodržet. Jen mi přišlo, že tihle přesazenci měli menší květenství. Ale udělali i semena. Ostropestřec je jednoletka, ale když vyklíčí koncem sezóny, chová se jako dvouletka a přezimuje a kvete druhým rokem. Z "bodláků" v širším slova smyslu doporučuji trvalky - bělotrny (kulatohlavý, banátský i modrý) a dvouletku - impozantní ostropes trubil, který je i přes dva metry vysoký a je to dominanta zahrady.

Příspěvek: #2038

Mám k vám prosbu. Od jedné paní jsem dostal semínka slézu maurského. Prý že to velmi navštěvují včely. Pověděl byste mi k tomu laskavě něco? Můžu pohledat na netu, ale z hlediska včelaře umím najít jen vás a snad vás to neotravuje. Kdy a kam to zasít? A je možné volně do přírody? Kam? Nebo jen na záhonky či do květináče?

A k bělotrnu. Už můj otec to někdy po válce odněkud přivezl, rozházel semena na takové vyprahlé kamenitosutinové stráni - násep silnice, který lidi při stavbách zpevňovali navážkou ne stavební suti, ale výkopovou zeminou. Tady u nás převládají zvětralé ruly, říkávalo se "shnilá skála", prostě jakoby zrzavý, na černolesklé lupínky drobivý materiál plný slídy, sem tam křemenná pecka, vše promíseno s jalovou zeminou z hloubky bez mikrobů (ti se tam ale museli spolu s trochou humusu za cca 30 let, co se tam už nenaváželo, vytvořit). Nechtělo to v tom růst. Ale po celá léta, až do 2017 (to jsem chalupu prodal) to na té asi 70x10-15 m stráni proti jihu rostlo, vždy 10-100 rostlin, velmi roztroušeně. Měl jsem za to, že se bělotrnu nedaří všude, povíte nám jak to s ním je?

Příspěvek: #2039

Ne neotravuje, kdyby otravovalo, tak sem nepíšu . Čtu tu příspěvky různých včelařských praktiků a hledám odpovědi na různé "včelí" otázky. A tak zase rád odpovím na otázky, kde můžu poradit já.

K tomu slézu. Vysel bych ho buď do truhlíku nebo do květináče, pokud ho chcete mít pod kontrolou. Pokud ho nechcete mít stále pod dohledem a nechcete se pak zdržovat přesazováním, tak prostě vyset do kousku zryté odplevelené půdy nebo záhonu. Obecně slézovité rostliny (slézy, slézovce, topolovky, proskurníky, sida nebo ibišky) jsou skvělé na nektar a průměrné na pyl. Jsou to rostliny, které ocení teplou jižní polohu. Některé jsou dvouletky, jiné trvalky. Rostou v pohodě i u mě v 650 metrech.

A ohledně bělotrnů je to podobné. Rostliny vhodné pro teplé jižní polohy ideálně s propustnou půdou - kamenitou nebo písčitou. Často rostou cíleně na zahrádkách, jinak zplaňují na příkopech, rumištích, skládkách hlíny, železničních náspech a podobně.

Příspěvek: #2040

Moc vám děkuju. Kdo ví, co tam jak jsem popisoval tedy bělotrnu "nešmakovalo". Ten je pro včely skutečně neodolatelný.

Sléz tedy neznámá paní otipovala dobře. Díky.

A když jste tak ochotný, (podáš prst, zná te to že jo), jak nejlíp na obyčejný pámelník? Vysazuju, kde se nechce roste jako blázen a to doslova, kde chci roste jako že neroste... A to ho v létě u včel (pravda, jalová lesní půda) zalévám. Nespolupracuje. Co dělám špatně? Hnojit? Jak a čím?

Nebylo by pro něj nejlepší ho každé jaro useknout hned u země? Kde jsem se ho snažil vyklučit (zahrádka kdysi, už jí nemám), o to radostněji a bujněji rostl!

A teď mám včely nad zamokřelou loučkou na "pešunku" asi o 3 m výš, co dát tam? Zatím je tam malina, ostružina, šípek a "bordel" bez užitku. Vrb (i ta kříženka s jívou) je okolo (a olší) asi 3 ha. Je to lesní půda a není moje.