Příspěvek: #1981

akorát lidi na česnek lítajů dřív než včele

Příspěvek: #1982

No ba,pred kvetem.A nekteri cvoci misto nej skubou i konvalinky...Z medvediho cesneku je bezva salat,taky si neodpustim rok co rok misku

Příspěvek: #1983

výborný salát, výborná příloha, na zimu pesto a kapky. celý rok s česnekem, a né enom medvědím.
v květu hojně navštěvovaný včelama.

Příspěvek: #1984

Já si asi před 15 lety koupil a zasadil asi 5 cibulek česneku medvědího a dnes se samovysemenil na ploše 5x5 metrů cca. Každý rok dávám odkopky několika lidem a stále osídluje vetší plochu. Včely ho mají rády. Takže není problém ho introdukovat. Jak psal výše kolega, ideálně na vlhčí místo, ale nemusí zrovna stát ve vodě a třeba někde pod stromy. Já ho mám pod ořešákem.
Jinak různé okrasné česneky vyzdobí zahradu a včely je milují. Koupíte je v hobby marketech na podzim, také i v Lidlu v akčním spotřebním zboží jsem je někdy cca v září viděl asi v šesti druzích. Jsou to jednak skalkoví drobci kolem 10 cm vysocí, ale také soliterní obři budící pozornost, kteří dorůstají i přes metr např. cv. Ambassador. U nás se dá jen přes uvedené zdroje sehnat kolem 20 druhů. Opět nezklamali na Floře v Olomouci prodejci z Polska. Za rozumné ceny měli cibule o velikosti zaťaté pěsti - ale bez jména kultivaru. Kvetou od bílé, přes žlutou, růžovou až do fialové a usušená odkvetléá květenství udělají parádu i v dekoracích. Některé vyšlechtěné kultivary jsou sterilní, jiné se rozmnořují intenzivně semeny. Podle rozkvětu kultivarů se dá včelám dopřát i tři měsíce s česneky.

Příspěvek: #1985

Heteropteryx:
mohu poprosit o radu? Chtěl bych zkusit zasadit vrbu jívu, ale četl jsem, že je to dvoudomá rostlina a že tedy samčí a samičí květy nejsou na jedné rostlině (pokud správně chápu význam dvoudomosti). Když zatím vrba jíva nekvete a šel bych si někam uříznout proutky, které bych nechal zakořenit, jak poznám na vzrostlé vrbě, zda se jedná o samčí nebo samičí rostlinu, abych si právě uřízl větvičky z té samčí, kteréžto květy jsou pro včely lepší? Nikde jsem se odpovědi na tuto otázku - rozpoznání nekvetoucí vrby jívy - nedočetl.
díky moc za radu!

Příspěvek: #1986

Mně se uz cesneky tlacej ven.Jj ty okrasny obri jsou obaleny vcelama a vypadaj paradne.Vyhodne jsem sehnal Gladiatory maj je za super cenu na podzim v lidlu cca 40 kc cibule jinak kolem 100vky.
Ale mne se naramne osvedcil cesnek kulatohlavy,nizka cena,roste i v trave a sam se vysiva.A vcely na nem???To se musi zazit....

Příspěvek: #1987

Vrba jiva je jedina vrba,ktera ti nezakoreni rizky,bud budes muset vykopat v prirode mlady stromek,nebo na samici vrbe naskubat "vatovy chomac" se seminky,dat to do truhliku na neco hlinitopisciteho,lehce zapravit a vypestovat si vlastni.Dalsi moznost je anglicka kopulace,rizek jivy naroubovat na rizek jine korenici vrby,a ten zasadit. Samci ma kvetenstvi zlute,samici zelene-plati pro vsechny vrby..
Pokud mas misto zrid si pylovou linku primo na stanovisti z ruznych samcich vrb,ne vsechny potrebuji rust ve vode.

Příspěvek: #1988

TomasK1: Jívu zakořeníš jen s velkými problémy, spíše vůbec. Vrba jíva se proto roubuje nebo se hříží. Ano, má oddělené rostliny se samičími a jiné se samčími květenstvími (jehnědami). Vzácně se v přírodě vyskytne genetická anomálie, která produkuje květy obou pohlaví a různé deformity mezi nimi. Pohlaví u vrby poznáš nejdříve v květu. Samčí jehnědy mají tyčinky, takže v plném květu, když jehnědu pohladíš, tak máš žluté prsty od pylu. Jeden květ má od dvou tyčinek až do třeba 12 (u vrby pětimužné). Samičí jehnědy mají květy s pestíky. Zde je hezké foto, vlevo je jehněda samičí, vpravo samčí. Dále se dá poznat samičí vrba po odvětu, kdy produkuje semena, takové chmýří. Na vrbě pětimužné přetrvává přes zimu, z jiných druhů ho ale celkem rychle odfoukne vítr. Pokud chceš množit brzy kvetoucí vrbu, doporučuju vrbu lýkovcovou nebo jejího křížence s vrbou jívou, tomu se říká vrba francouzská. Oba druhy velmi intenzivně kvetou v době kvetení jívy a hlavně se velmi snadno na rozdíl od ní množí řízky.

KTM: Hezký Já je mám v půdě všechny, květináče na ně nešpiním. Ale někde v květináči třeba na balkóně jistě udělají mnoho parády.

Příspěvek: #1989

No to je proto ze sem starej posera a nechtel jsem o ty obri prijit,aby schnily.Nestihnul jsem udelat zahon s drenazi takze na zimu sly radsi do kvetinace ale uz je budu ted davat na zahon s drenazi,takze ty kvetinece jee jen nouzovka(a to jsem jich zneuctil spinou 15,jsem zvedav az pokvetou...

Příspěvek: #1990

TomasK1

A dám vám ještě jeden tip. Významnější v "boji" s monodietou letních dlouhověkých včel jsou rostliny kvetoucí v závěru léta a na podzim. Množte ořechoplodec nebo ořechokřídlec (dva názvy pro jednu rostlinu)

https://www.google.com/search?q=o%C5%99e...e&ie=UTF-8

Vážně se to množí snadno, ale ne až když to kvete, to už to nezakoření. Navedl mě na to KTM, jen mi neřekl, že to musím nastříhat v létě a ne až když to kvete. Mám zakořeněné dvě (pouze) větvičky - jak mi to předloni uschlo nevěřil jsem mu, že to funguje a tak mám jen dvě rostliny. A kromě toho, jak atraktivní to je pro včely, to taky velmi dobře vypadá. V létě se dá větvička do vody a rychle zakoření a ještě v květináčku to pak na podzim vykvete.

Zjara se to vždy ostříhá a já si to pohlídám až to budou dělat ve vsi a ty větvičky ukořistím a namnožím toho víc. Květu tohoto ořechoplodce se na rozdíl od kvetení vloni vysazeného břečťanu dožiju

Příspěvek: #1991

tom.50: Ořechokřídlec podle latinského rodového jména Caryopteris. Ořechoplodec je to blbě, ale spousta lidí tomu tak říká... Jinak se zbytkem příspěvku bezvýhradně souhlasím.

Příspěvek: #1992

Heteropteryx + Tom.50 + KTM + JosPr:
díky všem za rady a vysvětlení, vypadá to tak, že zkusím něco řízkama, něco vykopu někde za vsí a něco koupím (tip od KTM) a bude co pozorovat, jak se co chytí. Na roubování nemám zkušenosti, to prozatím vynechám.

A Ořechokřídlec - tak to začnu obcházet vesnici a možná na to natrefím a snad mi větvičku dvě dají, než na mne pošlou policajty, že po vsi chodí tipař pro bytaře)

Příspěvek: #1993

Ten ořechokřídlec spíš koupíš v zahradnictví. Zas tak moc lidí to nemá, alespon u nás v okolí ne. Kup pár keřů a pak si množ svoje.
Já koupil deset keřů dva roky zpět, něco uschlo, něco roste hezky. Během roku si z těch svých budu dělat řízky.
Jo a je více "odrůd", či jak se tomu říká.

Příspěvek: #1994

(20.02.2020 11:46)tom.50 napsal(a):  Díky za info o břečťanu.

Prosím info o "divém cesnaku" z mého příspěvku číslo 1969. Děkuju moc.

Jak jsem psal, že jsem břečťan vysadil, zjistil jsem, že se chytil dobře a vypadá velmi zdravě, vitálně. Jen se jeho kvetení nedožiju a i kdyby, už tam nebudu mít včely, jsou 2 km hluboko v lese pod duby. Mrzuté...

U nás v malých karpatoch sú medvedieho cesnaku hektáre..ak je dobré počasie tak sa toči jarný med viacdruhový - javor/vŕba/drieň/cesnak - v roznych pomeroch.. Cesnak je v mede cítit podla množstva viac alebo menej..uz som kostoval aj taký kde bol cítit dost výrazne..

---

..tento rok je skoršie- vcera som už chrúmal prvé listy

Příspěvek: #1995

Orechokridlec jsem mel taky,pak nejak odesel.Ale vzhledem k tomu,ze v obdobi,kdy kvetl,vsude okolo kvete greeningova horcice a svazenka,ztratili pro mne pozde kvetouci kere a rostliny smysluplnost.Spise jsem vzteky bez sebe,kdyz tohle horcicove zluto kvete jeste v listopadu a vytahuje vcely za snuskou.

Příspěvek: #1996

S hořčicí máte pravdu, vidím to stejně. Ale já to myslel spíš tak, aby nebyla pylová monodieta, prostě kvůli pestrosti více zdrojů.

Příspěvek: #1997

Zkušenost s jívou - kočičkami samčími (světlými) - mají je včely raději a nektar určitě budou mít: Cvičně jsem napíchal do vlhčích záhonů s hlubší ornicí 6 řízků mladých výhonů, dlouhých 20 cm = tak 4 očka. Jedno očko koukalo ven, tři byly v zemi. Zakořenily všechny a dneska mají po čtyřech létech 2 m výšky a už jsou naražené, po oteplení se obalí pylem. Je to lepší ve stinných místech, jednou jsem je dal na slunečnou polohu a zaléval - zplesnivěly a kořínky shnily. Asi nezalévat, nechat je přírodě. B

Příspěvek: #1998

Bonáček: Pokud se Vám to povedlo, tak jste měl obrovské štěstí na nějaký genotyp jívy, který koření, ale je jich vážně minimum. Nechci se Vás nijak dotknout, ale je otázka, jestli jste spíš neměl nějakého křížence jívy např. s vrbou ušatou nebo popelavou, případně jinou... Pro neodborníka se mnohé druhy vrb a jejich kříženců velmi špatně rozlišují. Mám kolegu, který se vrbám profesně věnuje a určuje mi mnoho materiálu pohledem na větvičky vždy jen s určitou pravděpodobností... Tedy bez podrobných analýz to ani pro něj není jednoduché.

Příspěvek: #1999

Máte někdo Kalopanax pestrý? Jdou na něho včely? Já jsem si h před pár lety pořídil a roste šíleně pomalu a ještě asi tak brzo nepokvete.

Příspěvek: #2000

Ja jsem kdysi nasel navod na zakorení Jiv.Brzo z jara se narely na palec tluste pruty a daly se na min.3 tydny do kyble s vodou,nekdy zakoreneni trvalo i mesic ale docela hodne jich zakorenilo.Takzejsem mel pocit ze to funguje.Pak jsem sehnal prave Jivy že zahradnictví a po dvou letech zkusil ten samej trik s touhle pravou Jivou ze zahradnictví a ze 100 prutu jich tentokrát zakořenilo celá 0....Od te doby verim ze v prirode jsou to z valne casti krizenci......