Příspěvek: #1961

Dobrý den,
kolem rožnovské Bečvy se křídlatka množí snad exponenciální řadou a někde původní pobřežní rostlinstvo nenávratně zmizelo, dokonce jsem viděl jak se začala usazovat v polích např. mezi kukuřicí... Je to velmi agresivní a těžce zvladatelná rostlina.

Přidám jednu zajímavost, minulý rok jsem nechal vykvést ředkvičky, jednak mi začali hned vyrůstat a také jsem někde četl, že lusky z nich jsou docela chutné. Ředkvičky vykvetly a byl jsem překvapen vysokou návštěvou včel. Mladé lusky byly docela ok, ale jedl jsem to jen já.
K.

Příspěvek: #1962

Nebylo to hořký?

Příspěvek: #1963

Nemate nekdo zkusenost se semenarskym porostem cibule? Pry je hojne nektarodarna a pylodarna.

Příspěvek: #1964

Josefe pred par roky jsem jel kolem semenarskeho podniku kde mely obri lany cibule a česneku.Ja bych si ani toho nevsnul protoze nikdy driv jsem to nevidel a netusil jak cibule kvete,ale chtel jsem si odskocit a zastavil jsem u z lastni veze a behem par sekud se na mne rozerval a rozohnil dedula neb si myslel ze jdu krast.Dali jsme se nakonec do reci a byl to taky vcelar tak vim ze je tak nektarodarna ze z ni vytaci med,je citit ale pachem cibule a cesneku,ale rikal ze to po par dnech vyprcha.Nevim jak moc on mel jen 8 vcelstev ale vzdy vytocil.Pak kdyz jsem se poradne rozhlednul byl to doslova masakr co vcely delaly a jak v porostu radily o male nenapadne kvety se doslova praly a i pyl sbiraly.Za boha si ale nevzpomenu kde to bylo....

Příspěvek: #1965

Františku, to musí být paráda, když kvete (předpokládám, že ano) a je obsypaný včelami....z kolik let/desetiletí ten břečťan takto nabral na mohutnosti? a kvete tedy, i když se stále má možnost pnout? pokud ano, tak by to znamenalo, že ne vždy je potřeba jej zastřihávat a omezovat v pnutí, jak jsme tady před pár dny diskutovali.

sousedi kousek od nás mají kolem vstupní branky vzrostlou "kouli" tvořenou břečťanem a do strany od branky se pak břečťan pne po plotu, je pravda zastřiháván a udržován v jakémsi tvaru, a krásně bohatě kvetl a byl obsypán včelami.

Příspěvek: #1966

Ředkvičky jsou pro včely fajn. Patří mezi brukvovité stejně jako řepka, hořčice a další. I brukvovité plevele jako kokoška nebo penízek dávají včelám nektar i pyl.

Česnek a cibule taktéž. Pokud nemáte plantáž na semeno, tak se u nás pěstuje neméně 20 různých druhů a kultivarů okrasných česneků, které jsou přímo magnetem a zárověň některé z nich velmi estetické. Třeba kultivar Globemaster.

Příspěvek: #1967

(19.02.2020 11:41)sobol napsal(a):  Nebylo to hořký?

Ne, chutnalo to jak ředkvička, starší lusky byly dřevnaté, tak se to špatně žvýkalo. Mladé jsou dobré. Jinak těch kvítků na jedné rostlině bylo opravdu hodně

Příspěvek: #1968

Nejen pro TomasK1:

Ano přes 20 let, každý rok kvete koncem září. Plný ne jen včel, ale veškerého létavého hmyzu, který ještě přežil chemizaci v okolí.

Příspěvek: #1969

(19.02.2020 13:33)TomasK1 napsal(a):  a kvete tedy, i když se stále má možnost pnout? pokud ano, tak by to znamenalo, že ne vždy je potřeba jej zastřihávat a omezovat v pnutí, jak jsme tady před pár dny diskutovali.

I velmi starý porost břečťanu bez jakéhokoli zastříhávání kvete neskutečně bohatě a pravidelně. To zastříhávání jsem já pochopil tak, že kvete až po mnoha letech od zasazení a aby se přinutil vykvést dřív, zastřihává se.

Kromě pylu podle mě i meduje. Vypozoroval jsem, že doslova hučel včelami, které sbíraly pyl. Jenže třeba po dvou hodinách jak když utne, květy přece pylovat nemohly přestat, ale na B nebyla včela ani jiný hmyzák. Další den ráno opět neskutečný hukot.

V této souvislosti je ale nutné připomenout jednu nepříjemnou věc. My potřebujeme, aby vč v září úplně ukončila plodování a tudíž žádné podnícení není žádoucí. Asi díky oteplení se děje, že vykvétá (450mnm) už v srpnu a tak je to lepší, než když rozkvétal až v září.

Vykvétání u pana Němce v 180 mnm až koncem září mě udivuje. Pak to není žádná výhra, řekl bych.

---

KTM
Za komančů jsem vyčetl ve Včeláru, jak tam nějaký Slovák píše, že má velmi vydatnou a pravidelnou snůšku, kterou vytáčí, z "divého cesnaku", který tam u něj roste v lese (?) a já dodneška nedokázal zjistit, ani od švagrové Slovenky, co to je divý cesnak. Prosím kolegy Slováky o vysvětlení, případně jak se to jemnuje česky a zda s tím jako medonosnou rostlinou má někdo zkušenost (jestli mi jen neselhává paměť, 35- 40 let, co jsme narazil na ten článek, je přece jen docela dost). Není to například česnek medvědí? Ale to asi tenkrát autor nemyslel, já to chápal jako letní vydatnou snůšku a mám dojem, že MČ kvete brzy zjara.

Příspěvek: #1970

No u mně kvete v srpnu přísavník pětilistý a břečťan skutečně až v září . 450 m.n.m
I když je teplé léto- předloni- stejně rozkvete až takhle pozdě

Příspěvek: #1971

(19.02.2020 13:33)TomasK1 napsal(a):  a kvete tedy, i když se stále má možnost pnout? pokud ano, tak by to znamenalo, že ne vždy je potřeba jej zastřihávat a omezovat v pnutí, jak jsme tady před pár dny diskutovali.

Jistěže kvete, je to pro břečťan přirozené, ale pak si na květy musíte počkat. Třeba i 20 a více let. Popsal jsem zákroky, které kvetení výrazně urychlí. Jak píše výše Tom50, " i velmi starý porost břečťanu bez jakéhokoliv zastříhávání kvete neskutečně bohatě......."

Příspěvek: #1972

Ohledně toho břečťanu, má opravdu pyl i nektar. Před několika lety byl buď ve včelařství nebo v Moderním včelaři článek od Milana Havla, který se roky přátelí s jedním včelařem z Anglie a psal tam, že v Británii mají z břečťanu druhou hlavní medovou snůšku.

A jak píše tom.50. To pěstění "u kolíku" pomůže, aby břečťan kvetl dříve.

Příspěvek: #1973

Díky za info o břečťanu.

Prosím info o "divém cesnaku" z mého příspěvku číslo 1969. Děkuju moc.

Jak jsem psal, že jsem břečťan vysadil, zjistil jsem, že se chytil dobře a vypadá velmi zdravě, vitálně. Jen se jeho kvetení nedožiju a i kdyby, už tam nebudu mít včely, jsou 2 km hluboko v lese pod duby. Mrzuté...

Příspěvek: #1974

Tak schválně jsem zaběhl za kolegou, co se věnuje česnekům v Evropě a říkal, že kromě česneku medvědího neví o žádném druhu česneku, který by vytvářel nějaké větší porosty, aby to mohlo znamenat významnou včelí snůšku. Maximálně že bývají porosty jakéhosi druhu kolem horských pramenišť, ale že to je vždy jen v metrech čtverečních, ostatní druhy jsou pak spíš roztroušené...

Příspěvek: #1975

Děkuju. Tak to konečně dává smysl, že to nevěděla ani švagrová, Slovenka. Tak to byl patrně nějaký lidový nebo krajový nesprávný nebo neoficiální název, používaný tím pisatelem. Jako před chvíli mi nějaký uživatel v jiném vlákně píše co mám proti vážkám když jsem napsal, že sířím plásty proti motýlici. Tady u nás se tak říká motýlovi zavíječe voskového a asi se tak jmenuje nějaká vážka.

Tak ten divý cesnak konečně můžu, po snad 40 letech pustit z hlavy a zapomenout. Ano, bohužel si pamatuju takovéhle věci a jsou jich tisíce. Nic, co by mi v životě vydělalo třeba i jen jednu Korunu...

Příspěvek: #1976

Nevím, co představit pod souvislou plochou, ale na chalupě mi roste česnek podivný a toho je teda celkem dost.

Příspěvek: #1977

Viděl jsem na vlastní oči jak na medvědí česnek kočují v dolních rakouských. Konkrétně Dr. Wurm, známý chovatel matek.

Příspěvek: #1978

(20.02.2020 13:44)Hrk napsal(a):  Nevím, co představit pod souvislou plochou, ale na chalupě mi roste česnek podivný a toho je teda celkem dost.

Kdy kvete, navštěvují ho včely a je z něj dokonce snůška jak jsme kdysi říkávali "na kliku"? (ještě když byly medomety na kliku)

Příspěvek: #1979

Ani nevím. Zatím jsem to cíleně nesledoval. Co tak čtu, je to s jeho květy takové "podivné".
Reagoval jsem hlavně na to, že nejen česnek medvědí tvoří rozsáhlejší plochy.
Letos se pokusím cíleně pozorovat.

Příspěvek: #1980

Medvedi cesnek roste hojne na vlhkych mistech v lesich na loukach u potoku,kvete v kvetnu,tusim,ze dava hnedy pyl.Ze bych ho citil z medu,to ne,ale vcely na nej zdatne naletavaji.(lide taky,rvou ho jak o zivot)