Příspěvek: #2001

Mohlo jit o krizence,o francouzskou jivu,ta zakorenuje lehce,ma vetsi kocicky a kvete snad i o chlup driv.

Příspěvek: #2002

Neviem ako je to s tou francúzskou. Ja som dostal od starého včelára prúty takejto asi 25 ks. Zakorenili tri, ďalej rastú dve. A už niekoľko rokov sa snažím z nej množiť, ale nedarí sa mi. Potápam, vrúbľujem, rezkujem a stále nič. Tak neviem čo to je zač. Dostali to miestny včelári kedysi od Zväzu na zlepšovanie včelej pastvy.

Příspěvek: #2003

Uznávám, že ta podnož mohla být jiná - původně to kdysi byla taková ta jíva - ala smuteční vrba z - OBIny. Roub zaschnul a spodní očko vyhnalo do stromu dnes šestimetrového. Na čem to bylo naroubované, nevím, ale je z toho kočičák. B

Příspěvek: #2004

Dobrý den
Ořechokřídlec klandonský jednoduše množím tak,že v březnu zastřhnu loňské výhony cca na 5 oček .Keříky zhoustnou a více kvetou. Ostříhané letorosty zasadím hned do skleníku po obvodu tesně ke sklu na husto .Z půdy nechám koukat tak 2 očka.V sezońě ve skleníku normálně pěstuju papriky ,okurky a melouny .Ořechokřídlec není vůbec vydět jak je zaroslý .Na podzim po likvidaci zeleniny vyrývám zakořeněné sazenice, které se dají přesadit (raději hlouběji ) a zjara se můžou zastřihnout.Zakořenění je téměř 100%.V srážkově normální m roce se včely o květy perou a větvičky se ohýbají pod tíhou včel.Poslední 2roky se na jeho medování podepsalo velké sucho.
Ten samý problém jsem pozoroval u koriandru.Ten kdo ho zkoušel pěstovat poslední jen poslední 2 roky řekne ,že je to průměrná včelřsky významná rostlina. Ale v letech srážkově normálních se rostlinky ohýbají pod tíhou včel. Uváděnému mednému výnosu 1500 kg z hektaru se potom dá i uvěřit.
MK

Příspěvek: #2005

Tak sucho je vzdy znat,ale pripomenu ze Orekokridlec ma obrovskej vyznam i diky pylu a je k dispozici zimni generaci a jeho pestovani je vazne snadne a je i dost odolnej a myslim ze zrovna vcelari by ho mely vic pouzivat

Příspěvek: #2006

Hezké odpoledne, dovolím si na vás zde na fóru dotaz. V knize Pastva pro včely (Pritsch, G., Franckh-Kosmos, 2007, česky Víkend 2016) je mezi dřevinami, které nabízejí včelí pastvu uveden také bez (Sambucus) s nulovou nabídkou nektaru a střední nabídkou pylu. Veškerá jiná včelařská literatura uvádí nulové využití bezů pro včely (např knihy V. Švamberka). Sám si neuvědomuji, že bych kdy viděl na bezu černém včelu. Nevím ale bez chebdí nebo bez hroznatý. Máte někdo nějaké pozorování? Děkuji.

Příspěvek: #2007

Bezy včely zcela a vytrvale ignorují.
Jak černý tak červený.

Příspěvek: #2008

U mně mam bez hroznaty jen na jednom stanovisti a je pravidelne kazdorocne navstevovan včelami,nalet je stredni vylozene se o nej neperou,ale je to dano asi i tim ze kvete v dobu kdy je uz slusna nabidka jinde.
Na Bez Černý je nalet slusny,ale tam jde o sber medovice od producentu nikoliv kvet.Na stanovisti jssou producenti pravidelne ale opravdu vyznamny nalet je tak jednou za tri roky.
Takze nejvetsi vyznam ma dle mne Bez Hroznaty,ale je ho malo

Příspěvek: #2009

KTM, sobol: Díky.
KTM: S tím ořechokřídlecem souhlasím. Je nedoceněný a měl by být vysazován daleko častěji. Našel jsem o něm zajímavý materiál. Na straně 10 je tam foto různých kultivarů a je zajímavé, jak se liší v intenzitě kvetení a to násobně. Mám na zahradě 10 kultivarů, tak to budu sledovat. Bohužel s uvedeným obrázkem se kryji jen asi v 5 kultivarech. Jako jeden z nejvíce kvetoucích mi přijde Dark knight. Vloni byl v Baumaxu - tedy je šance, že ho tam budou mít i letos.

Příspěvek: #2010

Díky za link.
Já mám vysazených cca osm keřů, z toho šest Heavenly Blue, zbylé dva jsem někam založil název (možná Kew Blue?).
U nás v zahradnictví je Heavenly Blue majoritní varianta.

Příspěvek: #2011

Mne se vosky na bezu zacinaj premnozovat zacatkem Června a poradnej nalet na medovici bezu je tak pulka Června-Červenec.Ale tech bezu tu neni tolik aby z toho bylo neco na "kliku" ale vcely sbiraji poctive

Příspěvek: #2012

Příklady táhnou...objednal jsem si 4 sazenice ořechoplodce, Blauer Spatz, podle všeho pěkně kvetoucí druh. Doufám .

Příspěvek: #2013

Neboj vyplati se Magicky laka vsechen hmyz.Ani jsem netusil ze je tolik kultivarů podle toho mam nejaky stredne kvetouci takze taky objednam neco lepsiho.
Heteropteryxi diky za ten odkaz je to super zpracovane!!! Todle ma platnost..

Příspěvek: #2014

(25.02.2020 15:13)sobol napsal(a):  Bezy včely zcela a vytrvale ignorují.
Jak černý tak červený.

Jaká to škoda, mohl by z toho být vynikající voňavý med. U nás je jich spousta, med však žádný .

Příspěvek: #2015

na suché letní měsíce je výborná i perowskie, agastache, nebo strom svitel latnatý - jen to v nich hučí

Příspěvek: #2016

...ještě jerlín japonský

Příspěvek: #2017

A na podletí evodie hupejská, někdy jako ampák hupejský.

---

TomášR: Odkud? Tenhle kultivat nemám. Díky.

Příspěvek: #2018

V sousední vesnici mají dvě jívy s velkýma kočičkama / asi francouzská jak napsal JosPr /. V minulém roce jsem nařezal 20 proutků namočil do stimulátoru, dal do vody, po vyrašení kořínků zasadil do půdy ve skleníku a na podzim 16 vysadil. Takže u některých klonů řízky dobře fungují.

Příspěvek: #2019

U většiny druhů a kříženců vrb. Vrba jíva a vrba ušatá koření velmi velmi špatně, některé kultivary vůbec. Ty se roubují. Vrba francouzská (správně Smithova) je kříženec jívy a vrby lýkovcové, ta koření ochotně.

Příspěvek: #2020

Drobná oprava: vrba Smithova (Salix x smithiana) je kříženec jívy s vrbou košíkářskou (Salix viminalis).