Příspěvek: #441

U nás najväčšou blbosťou v socializme bolo prihnojovanie lúk umelým hnojivom. Vtedy vymizli viaceré živočíchy. No a teraz najväčšou blbosťou je hromadné zatrávňovanie. Pôvodné lúky zarastajú a polia sa zmenili na zatrávnené koberce, ktoré z času na čas poorajú. Medze zarastajú žihľavou a tŕním. To, že zmizli polia vidím ako chybu. Príroda potrebuje na vidieku rovnováhu.

Příspěvek: #442

S.J. a kde si zohnal semiacka agatov?

Příspěvek: #443

Vlastný zber, na lúskanie som zneužil vlastné deti...

Příspěvek: #444

(15.12.2012 21:48)Š.J. napsal(a):  Túto jeseň som prešiel zanedbané pozemky v našom okolí, tie čo už začínajú zarastať náletovými drevinami som zľahka "pokropil" agátovými semiačkami. Keď už sú zanedbané a zarastajú, tak nech zarastajú agátom... -
Ešte mám jednu dávku semiačok (cca 75 ml), aj vyhliadnuté miesta, len akosi nie je času na prechádzku...

Ešte si nevyhral, zo semien nevyrastie ani jeden agát, pretože tráva mu nedovolí, výsev agáta je úspešný len na banských odvaloch alebo opustených povrchových lomom, kde nie je porast a slnko obal semien rozruší vysokou teplotou, až z takto "upravených" vyrastie sadenička.

V lesných škôlkach, kým sa pestovali aj sadenice agáta, semená sa vložili do drevných kadí, zaliali vriacou vodou, premiešali a nechali do druhého dňa oddychovať. Až takto upravená semená sa siali do dobre pripravenej pôdy, samozrejme brigádničky ich čistili od plevelu, na jeseň ich vysádzali do prírody.

Toto dokáže aj jednotlivec ak sa tomu venuje, vysadané sadenice v jeseň sa ujmú, ale potrebujú vlhkú zem. Prijaté agáty začnú v budúcich rokoch silno rásť a o 10 rokov ale i skôr budú tvoje včely nalietavať na nektár. Agáta má silnú schopnosť vyrastať z koreňov a potom sa nedá vyničiť. Tak je u v okolí mojej včelnice.

Příspěvek: #445

Nedalo mi to(sám jsem byl zvědavý) a koukl jsem se zrovna do knihy jak se ten výsev Trnovníku realizuje.Nikdy jsem to nezkoušel.Je to tak jak to píše p.Turčáni. Je to náročné.U těch semen je nutné narušit nějak mechanicky či chemicky to osemení(slupku semene).Buď horkou vodou,nebo v bubnu či koncentrovanou kyselinou sírovou.Jinak to dlouho přeléhá a jsou ztráty.Lepší vyjde asi vegetativní množení(kořenové řízky,výmladky,..).Jinak dodám,že to invazivní rostlina.Navíc dobře vybavená tím,že si v kořenech vytváří sama pro sebe dusík (hlízkové bakterie).

Příspěvek: #446

o tom krušování tu tuším psal pan Jindra od Roudnicka, tam toho taky roste požehnaně

Příspěvek: #447

O 10 rokov ale i skôr dám vedieť ako to dopadlo...

Příspěvek: #448

(17.12.2012 13:36)Anton Turčáni napsal(a):  

(15.12.2012 21:48)Š.J. napsal(a):  Túto jeseň som prešiel zanedbané pozemky v našom okolí, tie čo už začínajú zarastať náletovými drevinami som zľahka "pokropil" agátovými semiačkami. Keď už sú zanedbané a zarastajú, tak nech zarastajú agátom... -
Ešte mám jednu dávku semiačok (cca 75 ml), aj vyhliadnuté miesta, len akosi nie je času na prechádzku...

Ešte si nevyhral, zo semien nevyrastie ani jeden agát, pretože tráva mu nedovolí, výsev agáta je úspešný len na banských odvaloch alebo opustených povrchových lomom, kde nie je porast a slnko obal semien rozruší vysokou teplotou, až z takto "upravených" vyrastie sadenička.

V lesných škôlkach, kým sa pestovali aj sadenice agáta, semená sa vložili do drevných kadí, zaliali vriacou vodou, premiešali a nechali do druhého dňa oddychovať. Až takto upravená semená sa siali do dobre pripravenej pôdy, samozrejme brigádničky ich čistili od plevelu, na jeseň ich vysádzali do prírody.

Toto dokáže aj jednotlivec ak sa tomu venuje, vysadané sadenice v jeseň sa ujmú, ale potrebujú vlhkú zem. Prijaté agáty začnú v budúcich rokoch silno rásť a o 10 rokov ale i skôr budú tvoje včely nalietavať na nektár. Agáta má silnú schopnosť vyrastať z koreňov a potom sa nedá vyničiť. Tak je u v okolí mojej včelnice.

Před mnoha lety jsem vyčetl ve Včelařství, že na Slovensku a v Maďarsku, v oblastech kde nerostou normální lesy mají vyšlechtěné akáty s rovným průběžným kmenem s pouze postranními větvemi. Tyto stromy produkují stavební dříví, naprosto rovné, vhodné na pilařské zpracování a dokonce že v HU se z toho dělají vazby střech domů.
Ptám se tě tedy Antone. Je to tak? Víš o tom něco?
A druhá otázka, nebylo by lepší když už bychom tu měli šířit akát, tak raději ušlechtilý, ten slovenský?

Napsal jsem kvůli akátu na tento odkaz a zatím mi nepřišla odpověď.
http://dom.bazar.sk/4084799-sadenice-aga...o-30-150cm

--------------------------------------------------------------------------------

Příspěvek: #449

Odpověď už přišla, pán je velmi vstřícný, dohodneme se.

Příspěvek: #450

tom.50, množenie pyramidálnych agátov bola aj na Slovensku v istom čase (pred cca 40 rokmi) aktuálna a venoval sa im a im pozornosť pod tlakom maďarských šľachtiteľských snáh získať takéto šľachtence na získanie rovných stromov, pre použitie na výrobu parkiet do bytov. Ostalo len pri snahe.

Pre včelárov to nemá zmysel, pre produkciu miliónov kvetov sú dobré aj košaté agáty. V mojom okolí som našiel dve miesta, kde podľa vzhľadu sú to pyramidálne jedince, z ktorých sa dajú namnožiť takéto jedince. Dajú sa využiť odkopky mladých agátov a korene z materského stromu , každý jedinec vyrastený z materského stromu sú totožné z neho. Pri pokusoch množili aj jednoročné výhonky z agátov v pareniskách a po zakorení ich vysádzali do prírody. Ale ak sa nemýlim, tak to rýchlo aj skončilo, lebo výroba parkiet zanikala pre nové podlahové hmoty a lesníkom agát v lesných zápojov nevyhovoval, pretože odnožoval a zostal tam na "večné časy".

Příspěvek: #451

Děkuju Antone za vysvětlení.
A mě bylo divné, že to téma proletělo Včelařstvím a nikdy víc jsem o tom nic nezachytil.

Máš pravdu, mám dost jiných starostí a práce nad hlavu a ještě se crcat s akáty, když v nadmořské výšce kde včelařím nikdy akát nemeduje. Jsou spousty včelařsky zajímavějších dřevin. Díky Tom

Příspěvek: #452

Chtěl bych se zeptat jeslti máte někdo zkušenost s atraktivitou pro včely u pícniny Vičenec ligrus ?
Na webu jsem našel i toto : Dříve byl pěstován jako pícnina a jako medonosná rostlina.
Osivo je celkem levné a je to trvalka, tady by se mi to hodilo to "včelařského" trávníku, který se letos chystám vyset.
Ale ne u všeho, kde bylo napsáno se jedná o medonosnou rostlinu, to pak včely viděly stejně

Příspěvek: #453

co stojí kilo? U svazenky (ta je fakt super) je třeba 33 kg na hektar a stojí asi 80,-Kč/kg. Řepka stojí 20,-Kč/kg. Nějaké tabulky o ní píšou výnosnost až 500 kg z hektaru. Ale nevýhodou jsou docela velké klacky po odkvětu, pak to chce pořádnou bubnovou sekačku.

---

hodlám jí letos opět po nepoužívaných loukách kolem mě rozházet. Mít něco jako pidi kombajn, tak si semínka namnožím sám, ale nemám. Nemáte někdo nějaký fígl jak si semena sám vymlátit?

Příspěvek: #454

Když rozházíš svazenku do louky tak ti fakt vzejde?

Příspěvek: #455

Repku staci posypat na travu alebo treba oraninu? Vydrzi repka viac rokov alebo iba jeden?

Příspěvek: #456

http://www.agrogen.cz/eshop/
tady asi budu nakupovat. Pro mě by ten Vičenec měl největší význam, protože je trvalka. Takže bych ho ( nebo něco jiného, rozhodnutí ještě nepadlo ) chtěl dát na místa, která nechci každý rok orat. Jen pomlátit sekačkou. Pokud by se chytil, i jen tak na huvláta rozházený po těch nesekaných loukách okolo, jedině dobře.
Tam kde je možnost orat, zůstanu asi u svazenky. Po mrazu se rozláme a je pokoj. Letos jsem dal směs Mája a jsou z toho takové poválené klacky, že to je pořád ještě na poli. Nepovedlo se to na podzim zaorat. Kde se dá koupit svazenka za 80Kč/kg? To byla loni cena v Troubsku, ale letos utáhli šrouby na 100 Kč/kg.
Navíc co jsem posel minulý rok hořčicí nebo řepkou sežral blýskáček nebo co to bylo za dobráka

Příspěvek: #457

já jí sel loni na zkoušku, kontakt dohledám-byl z Moravy. Dával jsem jí do oraného pole, ale házel jsem jí i do louky. Vylezlo obojí.

Příspěvek: #458

(11.02.2013 17:32)Scipio napsal(a):  Vydrzi repka viac rokov alebo iba jeden?

je to jednoletá rostlina, ale z logiky věci vždy musí něco další rok vyrůst, jinak by jako rostlina vyhynula. U nás v okolí (asi jak jezdí zemědělci s technikou a vítr fouká) je rozesetá docela dost. Ale to už se nedá s nějakou velkou výtěžností počítat.

---

---

loni jsem kupoval svazenku za rovných 80,-Kč za kilo. Prodávala mi to firma Agriservis - Zlín.

Příspěvek: #459

Trochu odbočím. Má někdo zkušenost se šeříkem ? Manželka ho chce na zahradu, já nechci vysazovat rostliny, ze kterých nemají užitek včely.

Příspěvek: #460

V mojom terajšom bydlisku nerastie, ale keď som býval u rodičov, v dedine ho ľudia mali hojne. Včely naň veľmi nechodili, bolo dosť iných, pre ne asi prirodzenejších kvetov v rovnakom období. V literatúre sa ale uvádza ako pre včely veľmi vhodná rastlina.
[attachment=1633]