Příspěvek: #461

zaujímavá skúsenosť,ja som na orgováne v živote včelu nevidel,a to sme ho mali pod oknami v meste,a aj teraz na dedine,často som rozmýšlal že prečo..

Příspěvek: #462

U nás kvete šeřík v době, kdy je dost jiných zdrojů takže pro naše včely žáden šlágr.
Ale majitel této včelí farmy si šeřík nemůže vynachválit a sadí ho na svá stanoviště.

Příspěvek: #463

No uz som videl rozne druhy orgovanov, v roznych dedinach/oblastiach, ale vcelu som na nom nikdy nevidel.

Příspěvek: #464

Podle mého názoru se k nektaru nedostanou, je dost hluboko. Možná si odnesou z květů pyl. Ale ani já jsem na šeříku včelky nezaznamenal.

Příspěvek: #465

To já mám keř šeříku a včelky na něj lítaj o stošest ,ale co z něj nosej nevím . Jsem je měl na jaře prvně tak jsem z toho byl vykulenej . Letos je pohlídám co z něj vlastně nesou

Příspěvek: #466

(17.12.2012 15:43)miko napsal(a):  ... Jinak dodám,že to invazivní rostlina.Navíc dobře vybavená tím,že si v kořenech vytváří sama pro sebe dusík (hlízkové bakterie).

Přesně tak - akát je docela agresivní rostlina. Nejsem nějaký radikál a je mi jasné, že rozlišovat co je původní rostlina a co ne je problematické, ale moc bych se přimlouval za velikou citlivost při šíření nejen akátu. Zvláště pokud o nich vím jen to, že je z nich hodně medu. Asi nic nezkazíte, když původní smetiště milosrdně schová akát (ale chtěl bych z něj med?). Nicméně včelař je veřejností vždy vnímán jako člověk k přírodě citlivý a to by mělo znamenat, že i ostatní jeho činy jsou uvážlivé a nejde mu jen o množství medu. Obnova krajiny je neocenitelná práce, ale dá se při tom z neznalosti napáchat i hodně škody.

Příspěvek: #467

(13.03.2013 13:36)Anton Turčáni napsal(a):  U nás 18, zamračené, n.v.238 m., doobeda pršalo, dobré počasie príde o 5 dní. Doteraz si ojedinele prinášal lieskový peľ (asi 30 m od od včiel je prekrásna lieska, lepšie povedané liesky, pretože zo zemi vyrastajú ďalšie rodné sestry. Ak aj k nám prídu mrazy a tie sú avizované, včely ich nevyužijú. Nič to, o chvľu začnú u nás kvitnúť drienky a pribúdať ďalšie a ďalšie zdroje peľu a možno i nektáru.

Já nikdy na dřínech včely neviděl.

Příspěvek: #468

Tak to já naopak. Dřín mám kousek od včel a je na něm vždy pěkný cvrkot. Musí být ale teplo a letecký den. Letos ještě nekvete, vypadá to, že to spustí právě včas, až se oteplí ... Dobře tak ... Výhoda dřínu je právě v jeho časném kvetení ... Stejně třeba jako u talovínů ...
Jiří

Příspěvek: #469

Mám přímo v leteckém koridoru 10 keřů a další jsou bokem. Opylují je mouchy. Letos taky ještě nekvetou.

Příspěvek: #470

Dobrý den, měl bych malý dotaz.
V okolí stanoviště je sposty velkých lísek. Před několika dny začaly dávat velké množství pylu.
Nyní je ovšem zima a tak se ptám, jestli odkvetou nebo přečkají ty mrazy a pak zase začnou znovu dávat pyl?

Příspěvek: #471

myslim ze ako kazda rasztlina bude davat pel niekolko dni a potom zacnu davat zase ine rastliny pel, npr vrby ine druhy liesok a rozne ine stromy kriky, nemusis mat strach ze nebude pelu, na jar je pelu dost, horsie je to na jesen, zalezi to od stanovista

Příspěvek: #472

Je možné, že dříny, stejně tak, jako jiné rostliny, někdy dávají, jindy ne? Já to nikdy neřešil, dřín mám myslím teprve třetí sezonu a vloni i předloni z něho včely nosily, zrovna když jsem se tam byl podívat ... On taky asi není dřín jako dřín ..., to by byla ale otázka pro specialisty mezi námi ... Jak to je, věděl by někdo? Já jen četl, že některé druhy, či snad kultivary, jsou léčivé, jiné ne ... Každopádně dřínky na podzim jsou mňamka ...
Jiří

Příspěvek: #473

Nejsem odborník,ale dřín je český název pro jednu z mnoha rostlin Cornus. Přesně Cornus mas.Latinský název Cornus však nesou mnohé keře s českým názvem Svída a těch je také mnoho,ale pořád to je Cornus. Na googlu je k vyhledání. Lepší je u těch rostlin to hledat podle latinských názvů.Jsou sice krkolomné a někdy nesnadno zapamatovatelné,ale bohužel často přehlednější. http://cs.wikipedia.org/wiki/D%C5%99%C3%ADn

Příspěvek: #474

Dřínky, které rostou u nás volně (divoce), jsou většinou Cornus mas, tedy dřín obecný. Ostatní kultivary v našich podmínkách v přírodě většinou nepřežívají. I v rámci dřínu obecného existuje mraky variant. Liší se velikostí i zbarvením plodu (některé jdou do oranžova, některé jsou sytě rudé), tím jak jdou od pecky (ta se dřív po usušení rozemílala a dělala se z náhražka kávy) a sílou výmladků (ty se používaly jako šprušle do žebřu).
Máme je sice v koridoru, ale musím říct, že když o kus dál kvetou jívy (stejná doba), jde včela vždycky na jívu, protože jíva prostě dává víc.

Příspěvek: #475

Dřínů - dřín obecný (Cornus mas) jsem měl 15 odrůd než jsem pustil na zahradu bagristu. Zbylo mi jich šest. Pak mám ještě nějaké plodící semenáče z různých zdrojů. V léčitelství se používají plody dřínu lékařského (Cornus officinalis), dají se u nás koupit sušené. Pěstoval jsem i dřín japonský (Cornus kousa) dvě odrůdy. Když mi uhynuly, zjistil jsem že byly v kontejnerech vysazené s kořenovým balem zabaleným v perforované folii, a takto jsem je bohužel i přesadil do země. Svídy (Cornus sanguinea) mi rostou v zahradě samy od sebe. Mám je spolu s argutami i před úly.
Co se děje v úlech teď nevím, páč jsou pod sněhem.

Příspěvek: #476

Není pravda,že v přírodě přežívá jen Cornus mas. Právě ještě v této době lze spatřit červené větvičky třeba Svídy krvavé, Cornus sanguinea (u silnic,různě jako divoké křoví,.... .Nevím jak je či není atraktivní pro včely,ale v přírodě se vyskytuje.

Příspěvek: #477

Čeština se tady trochu s latinou míjí. V češtině máme různé varianty dřínů a různé varianty svíd, ale čeleď dřínovité, kam patří dříny i svídy. Ladina naopak má čeleď Cornaceae (dřínovité), kam patří dříny i svídy.

Příspěvek: #478

(13.03.2013 20:55)miko napsal(a):  spatřit červené větvičky třeba Svídy krvavé, Cornus sanguinea (u silnic,různě jako divoké křoví,.... .Nevím jak je či není atraktivní pro včely,ale v přírodě se vyskytuje.

Červené větvičky v zimě má i Svída bílá, název je daný barvou plodů, ne kůry. Červené větvičky má i Svída krvavá a nejčervenější je Svída sibiřská. Barevná kombinace se žlutou Svídou výběžkatou je na sněhu naprosto skvělá. Včely jsem na nich ale neviděl.

Příspěvek: #479

(17.03.2013 17:34)NB1 napsal(a):  

(13.03.2013 9:09)yaw napsal(a):  

(12.03.2013 20:43)nasij napsal(a):  ...jojo ta vrba by se mi taky líbila kdyby nekdo posílal ...

přátelé, pokud jste nepohybliví, tak strejda google vám umožní najít třeba toto:
http://www.vrbovna.cz/vrby.html
... ale jinak je třeba se právě nyní proběhněout po okolí a podívat se kde která jíva , vrba a líska je obsednutá včelami a zkuste si je sami namnožit. U vrb a jív stačí po odkvětu uříznout klacek 20 cm dlouhý a jako palec tlustý a potom ho vrazit ze 3/4 do země. Do podzimu máte krásně zakořeněné stromky. Lísky, ty se snadno množí zase hřížením (vygooglujte si jak na to).
Když každý rok vysadíte do přírody v nejbližším okolí 10 takových stromků, máte za 5 let zaručenou první pastvu při proletu.

Máš to opravdu vyzkoušené s řízkováním JÍVY! Nevím proč, ale nechce se mi věřit, že se JÍVA přijme - a nebo jsem zapomněl kouzelné zaříkadlo, proto hledám vysemeněné stromky.

U VRB to je jiná, tam postup nezpochybňuji.

Díky za odpověď.

Co ja jsem se bavil ze zahradnikem tak mi rekl ze lepsi je u lisky najit ker nebo strom a vykopat mlade vyhonky s koreny(rok stare) a zasadit je to pry to funguje dobre.U jivy stací opravdu zasedit klacek a chytne se ...

Příspěvek: #480

Lepší jsou semenáče Sazenice lísky
První tři roky jsem je seřezával a pokaždé měly víc než dvoumetrové přírůstky. Ty které jsem nechal bez řezu, třetí rok po vysazení plodily. Asi 100 odkopků vysazených o rok později při stejné péči zatím živoří ve formě půlmetrových tenkých klacíků.