Příspěvek: #401

(10.10.2012 13:15)gusto napsal(a):  ..len či v 400m bude ten agát aj medovať..

akát nemeduje (bývá to tak uváděno) od 500 m n.m.

Příspěvek: #402

Akát ale není zrovna původní druh. Na ten by dotaci určitě nikdo nedostal.

Příspěvek: #403

To je pravda.
A co nějaká vrba? Např. Salix triandra Semperflorens klon S 430 (kultivar trojmužné vrby), kvete od června.

Příspěvek: #404

No jo,ale vrba do aleje?

Příspěvek: #405

nezapomeň na keře pámelníku, vynikající keř, který kvete hrozně dlouho. Lípy malolisté střídat s velkolistými. Každá kvete v trochu jiném čase, takže kdyby pršelo nebude vše ztraceno.

Příspěvek: #406

(10.10.2012 15:06)Vítězslav Richtr napsal(a):  No jo,ale vrba do aleje?

http://www.laznetousen.cz/gallery.php?ak...edia_id=69

nebo jinak : http://cs.wikipedia.org/wiki/Vhodn%C3%A9...C5%99eviny , tady se určitě dá vybrat

Příspěvek: #407

(10.10.2012 15:06)Vítězslav Richtr napsal(a):  No jo,ale vrba do aleje?

Tak to je na vrbovou alej odpověď!!!

Příspěvek: #408

Odpovědí byla přiložená fotografie s vrbami, resp. vrbami v aleji. Vrb je spousta, proč by to nešlo?
Uváděla jsem Salix triandra Semperflorens klon S 430, protože kvete od června a Vítězslav hledá stromy vhodné do období, kdy už nekvetou ovocné stromy.

Příspěvek: #409

Díky všem za rady,určitě je využiji.

Příspěvek: #410

Pokud to chceš pojmout opravdu důkladně, bylo by dobré si zpracovat snůškový kalendář, jak z pohledu pylu, tak i nektaru, popřípadě medovice. A vysazenými rostlinami se snažit vyplnit mezery ve snůšce, popřípadě navýšit již existující rostliny, např. vrbovité rostliny na jarní potřebu pylu.


  kalendář.pdf (Velikost: 27,5 KB / Stažení: 120)

Příspěvek: #411

Úkol máš, Honzo, velice pěkný, ale Vítězslav chce přeci stromy do aleje, ne?

Příspěvek: #412

Tady nešlo o úkol, ale náznak, jak si vytipovat, v jakou dobu v dané oblasti chybí snůška. A podle období si vybere stromy do aleje, nebo keře do příkopy.

Příspěvek: #413

(10.10.2012 13:15)gusto napsal(a):  ..len či v 400m bude ten agát aj medovať..

Unás na Spiši v tej to nadmorskej výške rozhodne nemeduje!

Příspěvek: #414

No brzo na jaře kvetou švestky. Tak kombinace různých odrůd by podpořila jarní rozvoj. A co třeba okrasné jabloně. Některé kvetou později než jabloně a včely se na nich jdou strhat. Medují asi dost.

Příspěvek: #415

Na slivky sa moc nespoliehajte,z ovocných stromov majú snáď najnižšiu cukornatosť nektáru..u mňa je zázrak nájsť včelu na rozkvitnutej slivke či trnke..v tom období včely odláka akákoľvek iná kvitnúca rastlina či strom..

Příspěvek: #416

Na doplnenie úbytkov zásob, je každý kvitnúci strom na jar dobrý, ale prvú jarnú znášku zabezpečia kvitnúce čerešne, ale nie jeden strom, ale potrebné sú do vzdialenosti včelnice 1-2 km až stovky solitérnych stromov. Ideálna čerešňa produkujúca nektár, je čerešňa vtáčia tzv. semenenáč.

Môžeme si ho doma vypestovať aj doma vysievaním čerešňového jadra do pripravenej pôdy do hĺbky 6 cm. Pol metra vysoké jedince vysádzame vo svojom okolí (miesto sa vždy nájde), časom asi na 5-10 rok začína semenáč kvitnúť. Je to všetko na čas, ale v sebe máte dobrý pocit, že ste pre svoje prípadne synove včely urobili prvý krok.

Je šťastný každý včelár kde čerešne kvitnú. K tomu mať včely, aby doniesli viac medu ako samé spotrebujú, len tak ho budú ukladať aj do medníkov. K tomu všetkému musia byť výletové dni pre včely ideálne, vtedy lietajú v maximálnom množstve.

Příspěvek: #417

Myslím si, že jednotlivec nic neovlivní, ale rozšiřování včelařsky významných rostlin význam má, i kdyby jen ve zde již zmiňovaném pocitu "zahradníka".

Co si ale myslíte o netýkavce žláznaté?
http://cs.wikipedia.org/wiki/Net%C3%BDka...znat%C3%A1

V posledních asi deseti letech se rozšířila až neuvěřitelně, silně voní (mě ne úplně příjemně) a včely jí navštěvují jako málokterou divokou rostlinu. Kvete dlouho od konce léta do podzimu a myslím, že význam pro včely má velký. Kolem řek tady u nás vytlačuje kopřivy a to je dobře. A už dávno neroste jen u řek a potoků, ale objevuje se kdekoli.

Příspěvek: #418

A jak jsem se tady dočetl, její pyl obaluje včely že vypadají jako plyšové. Když jsem pátral co je příčinou, byl jsem mnohými považován za nedouka co nepozná mladušku.

Nevím co tomu říkají botanici ale tady u Labe ji včely mají rády. A hlavně kvete snad až do "zimy".

Příspěvek: #419

Botanici nadávaj že je to invazní rostlina To je sice špatně ale pokud na březích Sázavy, kde mám včely, vytlačuje kopřivy a rákosí tak se vůbec nezlobím. A dál než 50 metrů od řeky roste jen ojediněle. Začíná kvést krátce po odkvětu lípy a skosí ji až první mráz, to je taky bezva. Včely které se z ní vracejí, zvlášť za vlhka, vypadají jak mlynář ale v košíčcích pyl nemají. Evidentně sbírají jen nektar. A ten (podle p. Haragsima) obsahuje převážně sacharozu. Ale myslím že je to mnohem lepší než cukr. Nebo ne ?

Příspěvek: #420

Cukr (určitě jsi myslel ten jímž krmíme včely) je sacharoza = disacharid, dalo by se říci dvojcukr, tedy složitější cukr. Včely sacharozu (i jiné a i složitější cukry) štěpí na monosacharidy, tedy "jednocukry", které mohou strávit (stejně jako my). Nám štěpí složité cukry na jednoduché játra. Včely přidávají do složitých cukrů (nektarů či medovic) enzym invertázu a tento enzym štěpí cukry složité na jednoduché = monosacharidy, konkrétně tedy disacharid sacharozu na dva monosacharidy a sice fruktozu a glukozu.

Teď mě napadá proč to nenajdu někde na Wikipedii a píšu to spatra, holt jsem ze staré školy a zvyk je...

---

http://cs.wikipedia.org/wiki/Sachar%C3%B3za