Příspěvek: #221

Slamák

Příspěvek: #222

(22.11.2012 6:46)Havelka Jan napsal(a):  

(21.11.2012 12:04)tom.50 napsal(a):  ... No a právě tímto ti nalezou včely na všechny dosedací plochy (někdy možná ne, ale může se to stát, mě se to stát NEMŮŽE) a pak je musíš buď odehnat a nebo je rozmačkáš. První zdržuje a druhé je ta fabrika co jí právě kritizuju. Přitom to jde i bez té fabriky.

Tohle není jen o způsobu odkládání nástavků, ale vlastnostech včel. Jedna z vyhledávaných vlastností je sezení na plástu. A nejen na plodovém. Pokud vytáhnu rámek a včely se rozlezou všude možně, není to dobré. Sice na téměř prázdný rámek dobře vidím, ale včely by měly zůstat na místě, rámek neopouštět. Nemám potíž s tím, že odeberu nástavek a včely ho celý obalí zvenku. Až na výjimky zůstanou uvnitř, při zpětném nasazení peroutkou smetu včely z hran nástavku, v případě potřeby mírně zakouřím, nástavek posadím zezadu na hranu (přesah cca 2-3 cm) a posouvám dopředu. Samozřejmě, někdy dojde k přimáčknutí nějaké včely, ale to k tomu bohužel patří.

No nepatří!! Prostě promiň, ale tomu drcení včel jde předejít tím, že nástavek odložím na mokrý hadr a tak na dosedací plochy nalézt včely nemůžou. Na od hadru mokrou plochu za těch pár vteřin, než nástavek položím na úl, nenalezou.
Docela žasnu jak tu čtu, jak mnozí drtíte včely a někdo tu říkal, že holt život je tvrdý. Přitom to není nutné. Navíc neustále se většina honí za maximální efektivitou a produktivitou a muset ometat dosedací plochy a nebo si jich nemuset všímat je pro mě velký rozdíl. Taky nějaké pomalé posouvání je pro mě pomalé. Prostě nástavek vezmu a ve vteřině ho položím. Ale nic ti a ani nikomu jinému nenutím. Říkám jen, jak se to osvědčilo mě.

Já do matky nevidím a ne vždy má včelstvo ty vlastnosti, jaké chci. Samosebou že rozbíhavost je důvod k výměně matky. Matky chovat umím a chovám vždy jen z inseminovaných. Jestli si ale včelstvo matku vymění samo, neničím jí, to dá rozum, a dám jí šanci se projevit.

Příspěvek: #223

Přeju pěkný večer. Mám dotaz. Při výrobě úly eurodadant na studenou stavbu jsem se už dostal k výrobě dna a po přečtení knihy Zákonitosti života včel se mi vtírá myšlenka,že česno-především na zimu-je lepší ke straně úlu né na prostředek.Můžete mi napsat jestli je to pravda či ne. Děkuju Vašek

Příspěvek: #224

Včely končí plodování a začínají zimovat na straně u česna, tedy nejblíže k přístupu vzduchu, ale pokud je u dna otevřené síto, tak je jedno na které straně je česno. Já mám otevřená síta, očko,studenou stavbu, česno uprostřed a včely zimují u očka a jdou nahoru a do zadu, přes uličky nepřecházejí, některá na začátku zimy sedí v levo, některá v pravo a jiná uprostřed.

Příspěvek: #225

Ano, česno uprostřed nevadí u stavby studené, u teplé bych ho udělal u strany.
Ovšem s celozasíťovaným dnem zkušenost nemám.

Příspěvek: #226

(07.12.2012 21:05)vasek731 napsal(a):  ... česno-především na zimu-je lepší ke straně úlu ...

Neviem či je to pravda, to nech poradia skúsenejší, ja Ti iba poradím aby si urobil česno cez celú šírku a omezovaciu vložku do česna si potom urobíš ako uznáš za vhodné. Je to iba kúsok latky s výrezom.

Příspěvek: #227

A otvor môže byť aj uložený asymetricky, teda nie v strede vložky, ale Bližšie ku bočnej strane a to platí pri studenej alebo teplej stavbe.

Příspěvek: #228

Přesně tak. Já mám dvě sklopné přepážky. Přivřel jsem je a do půlky prostě vrazil prohnutý kousek pletiva - jako zábranu proti hlodavcům. Věcí na zábrany máš celý dům . Nebo si pak vyřežeš do vložky co chceš a kde chceš.

Příspěvek: #229

U nástavkových úlů je to, podle mých zkušeností, jedno. Mám celoročně otevřené hlavní česno o délce 390 mm a výšce 7 mm. A v sestavě 6 NN pro léto a 4 NN pro zimu celoročně otevřená 3 očka v ose úlu. Včelstva si s tím zatím vždy poradíila.
Co se týče publikace "Zákonitosti ... " předpokládám od autora O. Brennera, vemte v úvahu datum vydání (1936, tuším i 1947 a poslední vydání 1969) bez podstatných korekcí textu. To však platilo pro do té doby používané dvouprostorové úlové soustavy a ještě ne vždy. Avšak v publikaci téhož autora "Nástavkový úl z hlediska života včelstva a jeho zákonitostí (1968 vydala ZO ČSSV Třemošná pro účely LVU Plzeň - sever) O. Brenner kalkuluje s česnem v ose úlu. Názor o exentricky situovaném česnu k ose úlu se opíral o doměnku, že včelstvo v přírodní dutině staví plásty k vletovému otvoru prý vždy šikmo. Exentrické situování česna mělo evokovat toto uspořádání. Řečeno zjednodušeně: "aby jim tam nefoukalo".



Kvalita snímku je mizerná. Fotografie z dneška ve 12,30 hod, teplota -8 °C.
JK

Příspěvek: #230

Děkuju za rady.O.Brenner právě píše,že včely udělají zimní hrozen u česna(což všichni zkušenější včelaři ví).A co jsem slyšel,tak se stává,že když potom postupují na jednu stranu po zásobách,tak se lehce může stát,že dojdou na jedné straně ke stěně úlu a hynou hlady i když mají na druhé straně dost zásob.Proto jsem myslel že by bylo lepší česno u jedné strany. Ale tento problém je tedy asi u teplé stavby!?

Příspěvek: #231

Uhynutí hladem na zásobách hrozí převážně tehdy, když si včely udělají sezení v jiném nástavku, než si uložily zásoby. Dalším předpokladem je, že mezera mezi dílem v dolním a v horním nástavku je příliš velká a včely se přes ni v zimě nepřesunou. Pozor, do mezery je nutno započítat i tlouštku horní a dolní loučky.

Příspěvek: #232

(08.12.2012 20:25)Vladimír Polyster napsal(a):  .....do mezery je nutno započítat i tlouštku horní a dolní loučky.

Za předpokladu, že horní i spodní loučka je užší a tedy obestavěná dílem, je tak ta mezera, kterou včelstvo v zimě překonává v podstatě je ta včelí.
iRP

Příspěvek: #233

(08.12.2012 19:10)vasek731 napsal(a):  Děkuju za rady.O.Brenner právě píše,že včely udělají zimní hrozen u česna(což všichni zkušenější včelaři ví).A co jsem slyšel,tak se stává,že když potom postupují na jednu stranu po zásobách,tak se lehce může stát,že dojdou na jedné straně ke stěně úlu a hynou hlady i když mají na druhé straně dost zásob.Proto jsem myslel že by bylo lepší česno u jedné strany. Ale tento problém je tedy asi u teplé stavby!?

Když toto Brenner psal, tak se včelstva ještě chovala v dvouprostorových úlových sestavách a zimovalo se pouze v jednom prostoru. Včelstva spotřebovala zásoby nad hlavou až narazila na strůpek a po něm se pohybovala již vodorovně. Máš pravdu, že u česna v centrální ose úlu a u "teplé stavby" k úhynu hladem někdy docházelo z důvodu, který zde zmiňuješ. U zimování včelstev ve dvou a více prostorech (nástavkový úl) je nebezpečím mezinástavková mezera a tloušťka louček jak píše Vladimír a nyní vidím, že toto nebezpečí právě odstranil Rosťa Pešek.
JK

Příspěvek: #234

Takže jestli jsem to dobře pochopil tak při studené stavbě-i když se jedná jen o jeden nástavek jako velké plodiště-by teoreticky nemělo dojít k vyhladovění včel na zásobách,protože včely postupují od česna dozadu a né od jedné strany k druhé.Takže co se týče umístnění česna to není tak důležité.Pochopil jsem to dobře?

Příspěvek: #235

No, já se domnívám, žes to nepochopil správně. Prostě česno určuje vše a neprohloupíš, když uděláš česno u strany, u teplé stavby je to doslova podmínka!! To platí hlavně pro nízké míry jako je třeba 39x24 a zimování v jednom prostoru.

Příspěvek: #236

Že bych zrovna já ten problém odstranil si netroufnu naznačit ani omylem. Ona je ta problematika ještě trochu složitější.
Faktem zůstává že tento systém užších spodních i horních louček máme již cca 25 let. Vlastně již od počátku, kdy jsem na tento nástavkový systém z mor. universálů přešel. A rozhodně si netroufnu řící, že to vždy bylo bez problémů.
V mor. universálů (my měli ten s boční předsíňkou) docházelo k úhynům hladem jen velmi vzácně. Včelstva totiž zakládala zimní hrozen téměř vždy u boční předsíňky, u vzduchu a postupně postupovala nahoru. Tam narazily na strop a po něm pokračovaly na druhou stranu rámku. Ten tedy doslova vyluxovaly. No a při zimní spotřebě zásob cca 4 - 5 kg prakticky nikdy nemohlo dojít k tomu, že by dosažitelné zásoby spotřebovaly do prvního proletu, kdy se dokázaly za dalšími přesunout.
U našich NN úlů to ale bylo jiné. Podotýkám, že my máme OPTIMAL už od počátku s mezerníčky na teplou stavbu!!!, nikoli jako originál na studenou a hofmannovy rámky.
U nás založily zimní hrozen většinou uprostřed rámku, došly ke stropu a měly volbu doleva, nebo doprava. Pokud došly ke stěně a nepřišel do té doby prolet, nebo výraznější oteplení, které by jim umožnilo rozvolnění chomáče a přesun na druhou stranu rámku se zásobami leckdy v tomto stavu i padly hlady.
Dlouho trvalo, než jsem to pochopil.
Dnes to systémově řešíme poněkud jinak.
Už během krmení je stále osazena mřížka. Matka chce jít s plodem nahoru - do "tepla", ale mřížka jí v tom brání. Proto plod doslova "opře" o tuto mřížku. Začneme krmit. Protože včely bydlí pod mřížkou, není v úle pro uložení zásob jiný prostor, než nahoře nad ní. Těch několik kg, které uloží dolů k plodu, nehraje nijak zásadní roli. Drtivá část zimních zásob tedy musí být nutně uložena nad hlavu, protože jinde ani není místo. Není výjimkou, že mřížky vyjímáme až po nakrmení, tedy klidně koncem září. Je tak zaručeno, že včely mají zásoby nad hlavou a pokud přejdou včelí mezeru mezi rámky (umocněno zúženými loučkami), prakticky nemůže dojít ke karambolu.
Trochu jiná situace je u oddělků, ale tady dbám na to, aby toto uložení zásob platilo i u nich. I za cenu, že v polovině října při poslední kontrole včelstvo rozhážu a upravím. To, že by včelstvo zimovalo nahoře se zásobami pod sebou jim prostě nesmím v žádném případě dovolit. To je totiž vlastně padlé včelstvo přes zimu, přestože je v tomto okamžiku plné života a zdánlivě bez problému.
Celou situaci ještě řeším tzv. bleskovou zimní prohlídkou. Ta většinou netrvá ani 10 vteřin.
Do poloviny února je problém jen málokdy.
Koncem ledna, nejpozději do té poloviny února je dobré včelstvu sejmout střechu, odejmout víko a shora pouhým pohledem zkontrolovat situaci. To je těch 10 vteřin. Pokud vidím, že v nástavku plném zásob sedí včely, vrátím víko a nic neřeším. Pokud včely nevidím, pokusím se nástavek malinko nadzvihnout. Pokud najdu hrozen v bezprostředním kontaktu s tímto nástavkem, opět nic neřeším a úl obratem zavírám. Pokud ale najdu např. včelstvo pod víkem, a pozdvihnutím nástavku konstatuji, že je bez přímého kontaktu se zásobami, musím jednat.
Zezadu vyjmu 1 - 2 rámky plné zásob, ostatní rámky odsunu na jejich místo a ty plné doslova vpálím mezi včely. Holky sorry, zblázněte se.
Ale od této chvíle vím že hlady už nepadnete.
Tato úprava se týká tak 3 - 5% včelstev, tam, kde z jakéhokoli důvodu došlo k nějakému opomenutí, nebo pochybení. Ale ten potenciální křížek za to stojí.

U studené stavby je tento problém většinou minimální. Včelstva zimují u česna, postupují nahoru a pod stropem pak dozadu. Tam prostě k tomuto fenoménu dochází pouze velmi vzácně.

Celé to je o rozhodnutí - zda studenou, či teplou. Obojí má své výhody i svá úskalí. Ale i přes tuto nevýhodu já dávám z mnoha úplně jiných důvodů přednost právě teplé stavbě.
iRP

Příspěvek: #237

(08.12.2012 23:00)ing. Rostislav Pešek napsal(a):  

(08.12.2012 20:25)Vladimír Polyster napsal(a):  .....do mezery je nutno započítat i tlouštku horní a dolní loučky.

Za předpokladu, že horní i spodní loučka je užší a tedy obestavěná dílem, je tak ta mezera, kterou včelstvo v zimě překonává v podstatě je ta včelí.
iRP

Toto by si zaslúžilo osobitné vlákno. Všetci výrobcovia "chrlia" horné latky 27x19. Tiež začínam s langami. Otázka je, v akých klimatických podmienkach bol lang vytvorený, a či sa u nás klimatické podmienky nemenia. Stačí si spomenúť na minuloročnú zimu.
Pojem "Langstroth" chápem iba v dĺžke hornej a bočnej latky a počte rámikov. Ostatné je podľa mňa v "mojich rukách".

Příspěvek: #238

Dal som k nahliadnutiu pár fotiek ako to robím ja LANG 30 coklový 1000x500 styrodul, pevný, lachký, lacný. Nič lepšie som ešťe nemal. Skúsim ešte z 50-60 hrúbku. No a samo zvonka pocín. plech 0,3mm.

Příspěvek: #239

Nebola by nejaká fotka finálneho výrobku ? Načo je ten zelený náter ? Uvažujem aj ja nad výrobou, ale mám obavy z vyhryzania polystyrénu z vnútornej strany. Spôsob toho oplechovania ma fakt veľmi zaujíma. Skadiaľ zohnať pocinovaný plech ?

Příspěvek: #240

Plech má tenku vrstvu cínu preto ta zel farba, narežes plech na strany, prisponkujes, potom rohovniky a dielo je hotove. Plech si vygugli, ja som kupil odpad Obal wogel N. Mesto.

PetrM upravil 31.12.2012 15:31 tento příspěvek z důvodu: Pokud reagujete na aktuálně poslední příspěvek, tak nepoužívejte citaci. Je to zbytečné, všem je jasné, na co reagujete. Zbytečná citace odstraněna.